Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Nové analýzy evropských domácností ukazují, že průměrný obyvatel vyhodí ročně více než sedmdesát kilogramů jídla. Podle propočtů bylo v Evropě a Velké Británii na základě průměrných údajů a počtu obyvatel vyhozeno obrovské množství potravin. Jedná se o globální potíž, neboť v dřívějších letech promrhaly domácnosti, maloobchod a stravovací služby celkově přes miliardu tun jídla, což potvrzuje, že bez posílení udržitelnosti a soběstačnosti rizika potravinové nejistoty výrazně vzrostou.
Evropská komise uvádí, že čtyřčlenná domácnost by mohla ročně ušetřit stovky eur, pokud by přestala vyhazovat jídlo, které nakonec skončí v koši. Problém se však netýká pouze samotných peněz. Hlavními hybnými silami tohoto plýtvání jsou totiž nedostatek znalostí a porozumění, obavy o zdraví spojené s konzumací potravin s prošlým datem a také stále se rozšiřující kultura pohodlného stravování, která s sebou nese specifické spotřebitelské návyky.
Samotný proces nakupování výrazně ovlivňuje to, kolik jídla nakonec spotřebujeme. Různé slevové akce a nákupní panika často nutí lidi pořizovat více věcí, než ve skutečnosti potřebují, přičemž výhodné nabídky typu více kusů za cenu jednoho motivují k nadměrným nákupům. Situaci ještě zhoršuje časový tlak nebo nakupování s pocitem hladu, přičemž analýzy jasně dokazují, že lidé, kteří si předem zkontrolují lednici a chodí do obchodu s připraveným seznamem, plýtvají podstatně méně.
Svou roli hraje také celkové nastavení maloobchodního prodeje. Velká balení a omezená nabídka menších porcí vedou k tomu, že jednočlenné domácnosti kupují jídlo, které pak nedokážou včas spotřebovat. Slevy na zboží s blížícím se koncem trvanlivosti sice mohou pomoci, ale pouze v případě, že mají nakupující jasný plán, jak jídlo okamžitě využít nebo zamrazit. Pobídky ze strany obchodníků proto musí být propojeny s praktickými nástroji přímo v domácnostech.
Jakmile lidé přinesou nákup domů, o osudu potravin rozhoduje každodenní hospodaření. Zmatky v označování dat na obalech jsou hlavním důvodem zbytečného vyhazování, protože mnoho spotřebitelů považuje datum minimální trvanlivosti za hranici bezpečnosti, po jejímž uplynutí hrozí nemoc. Tento strach z případných zdravotních potíží často převažuje nad pocitem viny z plýtvání jídlem, takže větší srozumitelnost etiket by mohla množství vyhozených zásob velmi rychle snížit.
Klíčové jsou rovněž dovednosti spojené se správným skladováním potravin. Používání mrazáku, vaření většího množství jídla dopředu a pravidlo spotřebovávání nejstarších zásob jako prvních dokážou dramaticky snížit kazivost, přičemž zmrazené potraviny se vyhazují mnohem méně než čerstvé. Výuka těchto základních technik uchovávání představuje vysoce efektivní a zároveň levný způsob, jak celkovou situaci v domácnostech zlepšit a zamezit zbytečnému znehodnocení nakoupených věcí.
Plánování stravování bývá v moderním uspěchaném životě náročné, lidé jedí často za pochodu a spoléhají se na hotová jídla, což plýtvání dále zvyšuje. Společenské normy navíc často nutí k nákupu nadměrného množství jídla při hoštění návštěv, kdy touha nabídnout široký výběr vede k nadbytečnému vaření. V některých kulturách se hojnost rovná projevování péče, což ve výsledku znamená, že na talířích zůstává velké množství nesnědených zbytků.
Samotná výše příjmů přitom chování spotřebitelů plně nevysvětluje. Studie neprokázala žádnou přímou a jednoduchou souvislost mezi hrubým domácím produktem země a množstvím potravinového odpadu v domácnostech, neboť bohatší státy mohou paradoxně plýtvat méně. Tento vztah je velmi nekonzistentní a utvářejí ho spíše místní zvyklosti, cestovní ruch a odlišné metody měření, což znamená, že skutečné příčiny plýtvání jsou behaviorálního a kontextového charakteru.
Výzkum ukazuje na tři jasné způsoby, jak prostřednictvím omezení odpadu posílit politiku a odolnost potravinových řetězců. Prvním krokem je sjednocení a vyjasnění signálů, tedy standardizace datových etiket doprovázená veřejnou informační kampaní, protože lidé vyhazují méně, pokud přesně chápou rozdíl mezi kvalitou a bezpečností. Druhým opatřením je změna maloobchodních praktik, která zahrnuje podporu menších balení, znovuuzavíratelných formátů a jasné označování slev u nedokonalých produktů.
Třetí oblastí je přímá podpora rodin prostřednictvím financování komunitních kurzů vaření, kampaní zaměřených na správu chladniček a digitálních nástrojů pro sledování domácích zásob. Důležité je také investovat do sběru potravinového odpadu a technologií pro jeho zpracování, aby se nevyhnutelné zbytky zbytečně nehromadily na skládkách. Žádné jediné opatření problém nevyřeší, a proto je nutné kombinovat reformu maloobchodu, jasnou regulaci a podporu spotřebitelů podle místních kultur.
Rychlého snížení potravinového odpadu lze dosáhnout podporou přehledných štítků, chytřejšího nakupování a lepšího skladování, přičemž malé změny doma znamenají velké úspory pro planetu i rodinné rozpočty. Dalším krokem je navrhnout pravidla, která budou fungovat pro lidi tam, kde skutečně žijí, nakupují a vaří. To nejen sníží emise a ušetří finance, ale také zachová důstojnost lidí, kteří tak budou moci využívat potraviny bez pocitu hanby a bez nutnosti spoléhat se na charitativní potravinové banky.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
