Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Nové analýzy evropských domácností ukazují, že průměrný obyvatel vyhodí ročně více než sedmdesát kilogramů jídla. Podle propočtů bylo v Evropě a Velké Británii na základě průměrných údajů a počtu obyvatel vyhozeno obrovské množství potravin. Jedná se o globální potíž, neboť v dřívějších letech promrhaly domácnosti, maloobchod a stravovací služby celkově přes miliardu tun jídla, což potvrzuje, že bez posílení udržitelnosti a soběstačnosti rizika potravinové nejistoty výrazně vzrostou.
Evropská komise uvádí, že čtyřčlenná domácnost by mohla ročně ušetřit stovky eur, pokud by přestala vyhazovat jídlo, které nakonec skončí v koši. Problém se však netýká pouze samotných peněz. Hlavními hybnými silami tohoto plýtvání jsou totiž nedostatek znalostí a porozumění, obavy o zdraví spojené s konzumací potravin s prošlým datem a také stále se rozšiřující kultura pohodlného stravování, která s sebou nese specifické spotřebitelské návyky.
Samotný proces nakupování výrazně ovlivňuje to, kolik jídla nakonec spotřebujeme. Různé slevové akce a nákupní panika často nutí lidi pořizovat více věcí, než ve skutečnosti potřebují, přičemž výhodné nabídky typu více kusů za cenu jednoho motivují k nadměrným nákupům. Situaci ještě zhoršuje časový tlak nebo nakupování s pocitem hladu, přičemž analýzy jasně dokazují, že lidé, kteří si předem zkontrolují lednici a chodí do obchodu s připraveným seznamem, plýtvají podstatně méně.
Svou roli hraje také celkové nastavení maloobchodního prodeje. Velká balení a omezená nabídka menších porcí vedou k tomu, že jednočlenné domácnosti kupují jídlo, které pak nedokážou včas spotřebovat. Slevy na zboží s blížícím se koncem trvanlivosti sice mohou pomoci, ale pouze v případě, že mají nakupující jasný plán, jak jídlo okamžitě využít nebo zamrazit. Pobídky ze strany obchodníků proto musí být propojeny s praktickými nástroji přímo v domácnostech.
Jakmile lidé přinesou nákup domů, o osudu potravin rozhoduje každodenní hospodaření. Zmatky v označování dat na obalech jsou hlavním důvodem zbytečného vyhazování, protože mnoho spotřebitelů považuje datum minimální trvanlivosti za hranici bezpečnosti, po jejímž uplynutí hrozí nemoc. Tento strach z případných zdravotních potíží často převažuje nad pocitem viny z plýtvání jídlem, takže větší srozumitelnost etiket by mohla množství vyhozených zásob velmi rychle snížit.
Klíčové jsou rovněž dovednosti spojené se správným skladováním potravin. Používání mrazáku, vaření většího množství jídla dopředu a pravidlo spotřebovávání nejstarších zásob jako prvních dokážou dramaticky snížit kazivost, přičemž zmrazené potraviny se vyhazují mnohem méně než čerstvé. Výuka těchto základních technik uchovávání představuje vysoce efektivní a zároveň levný způsob, jak celkovou situaci v domácnostech zlepšit a zamezit zbytečnému znehodnocení nakoupených věcí.
Plánování stravování bývá v moderním uspěchaném životě náročné, lidé jedí často za pochodu a spoléhají se na hotová jídla, což plýtvání dále zvyšuje. Společenské normy navíc často nutí k nákupu nadměrného množství jídla při hoštění návštěv, kdy touha nabídnout široký výběr vede k nadbytečnému vaření. V některých kulturách se hojnost rovná projevování péče, což ve výsledku znamená, že na talířích zůstává velké množství nesnědených zbytků.
Samotná výše příjmů přitom chování spotřebitelů plně nevysvětluje. Studie neprokázala žádnou přímou a jednoduchou souvislost mezi hrubým domácím produktem země a množstvím potravinového odpadu v domácnostech, neboť bohatší státy mohou paradoxně plýtvat méně. Tento vztah je velmi nekonzistentní a utvářejí ho spíše místní zvyklosti, cestovní ruch a odlišné metody měření, což znamená, že skutečné příčiny plýtvání jsou behaviorálního a kontextového charakteru.
Výzkum ukazuje na tři jasné způsoby, jak prostřednictvím omezení odpadu posílit politiku a odolnost potravinových řetězců. Prvním krokem je sjednocení a vyjasnění signálů, tedy standardizace datových etiket doprovázená veřejnou informační kampaní, protože lidé vyhazují méně, pokud přesně chápou rozdíl mezi kvalitou a bezpečností. Druhým opatřením je změna maloobchodních praktik, která zahrnuje podporu menších balení, znovuuzavíratelných formátů a jasné označování slev u nedokonalých produktů.
Třetí oblastí je přímá podpora rodin prostřednictvím financování komunitních kurzů vaření, kampaní zaměřených na správu chladniček a digitálních nástrojů pro sledování domácích zásob. Důležité je také investovat do sběru potravinového odpadu a technologií pro jeho zpracování, aby se nevyhnutelné zbytky zbytečně nehromadily na skládkách. Žádné jediné opatření problém nevyřeší, a proto je nutné kombinovat reformu maloobchodu, jasnou regulaci a podporu spotřebitelů podle místních kultur.
Rychlého snížení potravinového odpadu lze dosáhnout podporou přehledných štítků, chytřejšího nakupování a lepšího skladování, přičemž malé změny doma znamenají velké úspory pro planetu i rodinné rozpočty. Dalším krokem je navrhnout pravidla, která budou fungovat pro lidi tam, kde skutečně žijí, nakupují a vaří. To nejen sníží emise a ušetří finance, ale také zachová důstojnost lidí, kteří tak budou moci využívat potraviny bez pocitu hanby a bez nutnosti spoléhat se na charitativní potravinové banky.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.