Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Nové analýzy evropských domácností ukazují, že průměrný obyvatel vyhodí ročně více než sedmdesát kilogramů jídla. Podle propočtů bylo v Evropě a Velké Británii na základě průměrných údajů a počtu obyvatel vyhozeno obrovské množství potravin. Jedná se o globální potíž, neboť v dřívějších letech promrhaly domácnosti, maloobchod a stravovací služby celkově přes miliardu tun jídla, což potvrzuje, že bez posílení udržitelnosti a soběstačnosti rizika potravinové nejistoty výrazně vzrostou.
Evropská komise uvádí, že čtyřčlenná domácnost by mohla ročně ušetřit stovky eur, pokud by přestala vyhazovat jídlo, které nakonec skončí v koši. Problém se však netýká pouze samotných peněz. Hlavními hybnými silami tohoto plýtvání jsou totiž nedostatek znalostí a porozumění, obavy o zdraví spojené s konzumací potravin s prošlým datem a také stále se rozšiřující kultura pohodlného stravování, která s sebou nese specifické spotřebitelské návyky.
Samotný proces nakupování výrazně ovlivňuje to, kolik jídla nakonec spotřebujeme. Různé slevové akce a nákupní panika často nutí lidi pořizovat více věcí, než ve skutečnosti potřebují, přičemž výhodné nabídky typu více kusů za cenu jednoho motivují k nadměrným nákupům. Situaci ještě zhoršuje časový tlak nebo nakupování s pocitem hladu, přičemž analýzy jasně dokazují, že lidé, kteří si předem zkontrolují lednici a chodí do obchodu s připraveným seznamem, plýtvají podstatně méně.
Svou roli hraje také celkové nastavení maloobchodního prodeje. Velká balení a omezená nabídka menších porcí vedou k tomu, že jednočlenné domácnosti kupují jídlo, které pak nedokážou včas spotřebovat. Slevy na zboží s blížícím se koncem trvanlivosti sice mohou pomoci, ale pouze v případě, že mají nakupující jasný plán, jak jídlo okamžitě využít nebo zamrazit. Pobídky ze strany obchodníků proto musí být propojeny s praktickými nástroji přímo v domácnostech.
Jakmile lidé přinesou nákup domů, o osudu potravin rozhoduje každodenní hospodaření. Zmatky v označování dat na obalech jsou hlavním důvodem zbytečného vyhazování, protože mnoho spotřebitelů považuje datum minimální trvanlivosti za hranici bezpečnosti, po jejímž uplynutí hrozí nemoc. Tento strach z případných zdravotních potíží často převažuje nad pocitem viny z plýtvání jídlem, takže větší srozumitelnost etiket by mohla množství vyhozených zásob velmi rychle snížit.
Klíčové jsou rovněž dovednosti spojené se správným skladováním potravin. Používání mrazáku, vaření většího množství jídla dopředu a pravidlo spotřebovávání nejstarších zásob jako prvních dokážou dramaticky snížit kazivost, přičemž zmrazené potraviny se vyhazují mnohem méně než čerstvé. Výuka těchto základních technik uchovávání představuje vysoce efektivní a zároveň levný způsob, jak celkovou situaci v domácnostech zlepšit a zamezit zbytečnému znehodnocení nakoupených věcí.
Plánování stravování bývá v moderním uspěchaném životě náročné, lidé jedí často za pochodu a spoléhají se na hotová jídla, což plýtvání dále zvyšuje. Společenské normy navíc často nutí k nákupu nadměrného množství jídla při hoštění návštěv, kdy touha nabídnout široký výběr vede k nadbytečnému vaření. V některých kulturách se hojnost rovná projevování péče, což ve výsledku znamená, že na talířích zůstává velké množství nesnědených zbytků.
Samotná výše příjmů přitom chování spotřebitelů plně nevysvětluje. Studie neprokázala žádnou přímou a jednoduchou souvislost mezi hrubým domácím produktem země a množstvím potravinového odpadu v domácnostech, neboť bohatší státy mohou paradoxně plýtvat méně. Tento vztah je velmi nekonzistentní a utvářejí ho spíše místní zvyklosti, cestovní ruch a odlišné metody měření, což znamená, že skutečné příčiny plýtvání jsou behaviorálního a kontextového charakteru.
Výzkum ukazuje na tři jasné způsoby, jak prostřednictvím omezení odpadu posílit politiku a odolnost potravinových řetězců. Prvním krokem je sjednocení a vyjasnění signálů, tedy standardizace datových etiket doprovázená veřejnou informační kampaní, protože lidé vyhazují méně, pokud přesně chápou rozdíl mezi kvalitou a bezpečností. Druhým opatřením je změna maloobchodních praktik, která zahrnuje podporu menších balení, znovuuzavíratelných formátů a jasné označování slev u nedokonalých produktů.
Třetí oblastí je přímá podpora rodin prostřednictvím financování komunitních kurzů vaření, kampaní zaměřených na správu chladniček a digitálních nástrojů pro sledování domácích zásob. Důležité je také investovat do sběru potravinového odpadu a technologií pro jeho zpracování, aby se nevyhnutelné zbytky zbytečně nehromadily na skládkách. Žádné jediné opatření problém nevyřeší, a proto je nutné kombinovat reformu maloobchodu, jasnou regulaci a podporu spotřebitelů podle místních kultur.
Rychlého snížení potravinového odpadu lze dosáhnout podporou přehledných štítků, chytřejšího nakupování a lepšího skladování, přičemž malé změny doma znamenají velké úspory pro planetu i rodinné rozpočty. Dalším krokem je navrhnout pravidla, která budou fungovat pro lidi tam, kde skutečně žijí, nakupují a vaří. To nejen sníží emise a ušetří finance, ale také zachová důstojnost lidí, kteří tak budou moci využívat potraviny bez pocitu hanby a bez nutnosti spoléhat se na charitativní potravinové banky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.