Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
V reakci na tento trend představil Google na své výroční konferenci novou funkci, která dokáže na základě různých internetových zdrojů generovat vlastní vizuály, interaktivní grafiku nebo dokonce miniaturní aplikace přímo na stránce s výsledky vyhledávání. Tento vývoj ukazuje, jakým způsobem umělá inteligence od základu mění nejhodnotnější prostor na internetu. Proměna se přitom netýká pouze samotného vyhledávání, ale zasahuje také sociální sítě, online nakupování a další odvětví.
Místo dřívějších stručných a obecných klíčových slov lidé stále častěji volí delší a specifičtější slovní spojení. Odborníci navíc potvrzují, že značná část uživatelů začíná své hledání přímo v aplikacích jako je ChatGPT. Přestože vサveřejnosti panují obavy z dopadů umělé inteligence na pracovní místa, bezpečnost či životní prostředí, setkání s touto technologií je při běžném používání internetu již téměř nevyhnutelné. Podle expertů na média se AI postupně stává přirozenou součástí každodenního života.
Samotné vyhledávací pole Googlu prochází největší aktualizací za posledních pětadvacet let. Nové textové pole se dokáže flexibilně rozšiřovat, aby pojmulo delší pasáže, a usnadňuje připojování dalších médií, jako jsou fotografie, soubory nebo otevřené karty z prohlížeče Chrome. Cílem těchto úprav je výrazně zkrátit počet kroků, které musí uživatel k úspěšnému nalezení informací udělat. Patří sem například vyhledávání na základě pořízené fotografie nebo rychlé přepnutí do specializovaného AI módu.
Zájem o pokročilé vyhledávací funkce prudce roste. Dotazy založené na vyfotografování nebo zakroužkování objektu na obrazovce telefonu se meziročně zvýšily o šedesát procent. Vyhledávání v takzvaném AI módu, který je uzpůsoben pro konverzační interakci, se od svého loňského spuštění každé čtvrtletí více než zdvojnásobuje. Průměrná délka dotazu v tomto režimu je navíc třikrát delší než u běžného vyhledávání, což potvrzuje měnící se návyky uživatelů internetu.
Analýza marketingové společnosti Semrush ukazuje, že lidé začínají Google používat podobným způsobem, jakým komunikují s ChatGPT. Podíl dotazů obsahujících jedenáct a více slov vzrostl ze zhruba tří procent na více než pět procent a vyhledávání formou přirozené konverzace vyskočilo z pěti na dvacet procent. Přestože mediánový dotaz stále obsahuje pouhá tři slova a většina lidí se drží starých postupů, vliv AI na změnu lidského chování je nepopíratelný. Uživatelé kombinují oba nástroje, přičemž Google slouží primárně pro přímé dotazy a transakce, zatímco ChatGPT pro shrnutí informací a srovnávání.
Vliv umělé inteligence se však rozšiřuje daleko za hranice internetových vyhledávačů, což je patrné například na sociální síti Instagram. Velkou popularitu zde získávají virtuální influenceři, jako je Aitana Lopez, která sdílí snímky z luxusních akcí či posiloven a má statisíce sledujících, přestože ve skutečnosti neexistuje. Téměř osmdesát procent marketingových specialistů zvýšilo v posledním roce výdaje na obsah vytvářený generativní AI. Tyto digitální osobnosti jsou pro značky atraktivní, protože jsou levnější než skutečné celebrity a lze je snadno přizpůsobit konkrétním kampaním.
Do integrace umělé inteligence do sociálních sítí investují obrovské prostředky všechny velké technologické firmy. Společnost Meta zavádí své nové modely do aplikací WhatsApp, Instagram a Facebook, kde testuje zapojení AI asistentů do skupinových konverzací. Google zase představil nový model Gemini Omni, který uživatelům umožňuje vytvářet realistické digitální avatary sebe samých. Tento krok má ještě více smazat hranice mezi reálným a virtuálním světem v online komunikaci.
Masivní nástup zaznamenává umělá inteligence také v oblasti online nakupování. Návštěvnost amerických maloobchodních webů přicházející ze služeb využívajících AI vzrostla v prvních třech měsících letošního roku meziročně o téměř čtyři sta procent. Google nově zavádí univerzální nákupní košík, který lidem dovolí přidávat zboží od různých prodejců napříč internetem. Amazon zase integroval svého nákupního asistenta přímo do vyhledávacího pole, takže zákazníci mohou snadno porovnávat produkty nebo sledovat historii cen.
I když umělá inteligence nabízí nakupujícím přímé odpovědi hned na začátku vyhledávání, zástupci Googlu zdůrazňují, že kvalitní webové stránky vytvářené lidmi jsou stále nezbytné. Data sice ukazují, že uživatelé po zobrazení souhrnu vygenerovaného AI méně klikají na klasické odkazy, marketingoví experti však upozorňují na jiný pozitivní posun. Návštěvníci, kteří se na weby nakonec proklikají, vykazují mnohem vyšší aktivitu a častěji dokončí nákup nebo si rezervují schůzku. Internetové prostředí se rychle mění a firmy se budou muset novým podmínkám v následujících měsících přizpůsobit.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.