Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Určité obavy však nadále přetrvávají v souvislosti s výhledem na začátek podzimu, pokud bude americko-izraelská válka proti Íránu pokračovat a lodní doprava přes Hormuzský průliv se nevrátí k normálu. Výkonný ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary potvrdil, že dodavatelé nepředpokládají žádné narušení distribuce až do poloviny července. Podle jeho slov rostoucí dovoz z divočejších trhů, jako je západní Afrika, Spojené státy a Norsko, úspěšně nahrazuje snížené objemy z Blízkého východu způsobené blokádou tankery.
Tento optimismus ostře kontrastuje s dřívějším varováním šéfa Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola, který ještě před měsícem upozorňoval na hrozící nedostatek paliva v Evropě ke konci května. Nejnovější zpráva agentury však ukázala na prudký nárůst produkce mimo zasaženou oblast, kdy se například Spojené státy díky rekordnímu chodu svých rafinérií proměnily z čistého dovozce na čistého vývozce. Evropští producenti, včetně španělské společnosti Repsol, rovněž navýšili svou produkci leteckého paliva až o pětinu, aby ochránili klíčový sektor cestovního ruchu.
I přes zvýšenou produkci však nové dodávky zcela nenahradily původní toky, které před válkou proudily strategickým Hormuzským průlivem. Bez brzkého vyřešení této situace bude celková stabilizace trhu vyžadovat delší čas. V prvních týdnech konfliktu a po následné odvetě Teheránu v podobě zablokování průlivu vystřelily ceny leteckého paliva na více než dvojnásobek předválečné úrovně, v posledních týdnech však zaznamenaly mírný pokles na přibližně sto dvaašedesát dolarů za barel.
Původní cenový skok a obavy z nedostatku zásob vedly některé letecké společnosti, jako jsou SAS nebo Lufthansa, ke zrušení tisíců krátkých letů, které pro ně přestaly být ziskové. V současné době se však situace stabilizuje a Ryanair naopak nové lety přidává. Manažer letového provozu Eurocontrol mírně upravil svůj letní odhad a nyní předpokládá nárůst provozu o dvě až dvě a půl procenta ve srovnání s loňským létem, což je sice o něco méně než původní jarní prognózy, ale stále to značí růst.
Evropská komise hodnotí situaci s opatrným optimismem a její energetické oddělení deklarovalo, že v Unii momentálně žádný plošný nedostatek paliv nehrozí. Unijní exekutiva nicméně varovala, že pokud se blokáda dodávek ropy přes Hormuzský průliv nevyřeší, mohou se v příštích týdnech objevit regionální omezení. Členské státy mají pro tyto případy k dispozici nouzové palivové rezervy, jejichž případné uvolnění by však muselo být striktně propojeno s úspornými opatřeními, aby zásoby vydržely co nejdéle.
Velmi zranitelná byla vůči výpadkům Velká Británie, která před vypuknutím konfliktu dovážela z Perského zálivu polovinu své spotřeby leteckého paliva. Podle vládních představitelů vypadá letní výhled uspokojivě a případná krize by zemi mohla zasáhnout nejdříve v průběhu září. Londýn má sice připravené krizové plány, které by v případě nouze upřednostnily záchranné složky před běžným turistickým cestováním, úřady však nepředpokládají, že by situace do takového stadia dospěla.
Změnu celkového tónu potvrzují také nejnovější analýzy energetických expertů, podle kterých by mělo být nadcházející letní období z hlediska letecké dopravy bezproblémové. Cílená opatření na podporu alternativních tras a zvýšená rafinérská činnost na západní polokouli dokázaly v krátkodobém horizontu odvrátit nejhorší hrozby. Klíčové pro budoucí vývoj tak zůstává pouze to, jak dlouho zůstane blízkovýchodní námořní tepna pro mezinárodní obchod uzavřena.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.