Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
K posunu v jednáních se vyjádřil také mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagáí, který pro státní televizi potvrdil, že pozice Spojených států a Íránu se v posledním týdnu začaly přibližovat. Zároveň však varoval, že to automaticky neznamená shodu na klíčových otázkách, a obvinil americkou stranu z rozporuplných prohlášení. Podle Bagáího je záměrem Teheránu dosáhnout dohody ve formě rámcového memoranda, které se skládá ze čtrnácti bodů.
Íránský mluvčí upřesnil, že v současné době probíhá finalizace tohoto memoranda, což by mělo umožnit uspořádání dalších rozhovorů během následujících třiceti až šedesáti dnů. Výsledkem tohoto procesu by pak mělo být dosažení konečné dohody. Trump na sociálních sítích doplnil, že o memorandu o porozumění týkajícím se míru hovořil během velmi dobrého telefonátu s lídry Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a dalších zemí. Finalizace ujednání mezi USA, Íránem a dalšími státy je podle něj předmětem aktuálních diskusí.
Do diplomatického úsilí se zapojil také Pákistán, který v celém procesu funguje jako zprostředkovatel a pomáhá mírovou dohodu vyjednat. Pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf poblahopřál Donaldu Trumpovi k jeho mimořádnému úsilí o dosažení míru a označil jejich vzájemný telefonický rozhovor za velmi užitečný a produktivní. Šaríf ve svém prohlášení na sociální síti X zároveň vyjádřil naději, že Pákistán bude již velmi brzy hostit další kolo těchto mírových rozhovorů.
Současný diplomatický posun přichází po období intenzivního vojenského napětí, které odstartovalo koncem února, kdy Spojené státy a Izrael podnikly rozsáhlé údery na Írán, což vyvolalo konflikt v celém regionu Blízkého východu. Írán na tyto kroky reagoval odvetnými útoky na Izrael a na americké spojence v Perském zálivu. Na začátku dubna bylo následně dohodnuto příměří, od kterého Washington a Teherán vedou rozhovory o dlouhodobém mírovém uspořádání.
Nová vlna optimismu přichází bezprostředně po tom, co se atmosféra ve Washingtonu zdála být spíše napjatá. Anonymní představitelé ještě v pátek informovali americká média o tom, že se administrativa připravuje na nové kolo vojenských úderů, i když žádné konečné rozhodnutí v té době nepadlo. Sám prezident Trump v pátek na platformě Truth Social uvedl, že se o tomto víkendu nezúčastní svatby svého syna Donalda mladšího, aby mohl zůstat ve Washingtonu během tohoto důležitého období.
Ještě minulý týden přitom Trump prohlašoval, že příměří je ve kritickém stavu, když odmítl požadavky Teheránu a označil je za naprosto nepřijatelné. Spojené státy navíc od poloviny dubna udržují námořní blokádu íránských přístavů. Regionální velitelství amerických ozbrojených sil Centcom v sobotu oznámilo, že od začátku blokády odklonilo sto plavidel, čtyři vyřadilo z provozu a umožnilo průjezd dvaceti šesti lodím s humanitární pomocí.
Velitel Centcomu admirál Brad Cooper uvedl, že americké síly byly vysoce efektivní při prosazování nulového obchodu směrem do íránských přístavů i z nich, což na Írán vytvořilo silný ekonomický tlak. Írán si naopak nárokuje vojenskou kontrolu nad oblastí kolem Hormuzského průlivu a deklaroval, že veškerý tranzit přes tento průliv vyžaduje koordinaci a povolení od úřadu pro Perský záliv. Spojené státy a jejich spojenci v Zálivu tyto íránské pokusy o ovládnutí průlivu opakovaně odmítli a USA instruovaly lodě, aby se íránskými pravidly neřídily.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.