Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
K posunu v jednáních se vyjádřil také mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagáí, který pro státní televizi potvrdil, že pozice Spojených států a Íránu se v posledním týdnu začaly přibližovat. Zároveň však varoval, že to automaticky neznamená shodu na klíčových otázkách, a obvinil americkou stranu z rozporuplných prohlášení. Podle Bagáího je záměrem Teheránu dosáhnout dohody ve formě rámcového memoranda, které se skládá ze čtrnácti bodů.
Íránský mluvčí upřesnil, že v současné době probíhá finalizace tohoto memoranda, což by mělo umožnit uspořádání dalších rozhovorů během následujících třiceti až šedesáti dnů. Výsledkem tohoto procesu by pak mělo být dosažení konečné dohody. Trump na sociálních sítích doplnil, že o memorandu o porozumění týkajícím se míru hovořil během velmi dobrého telefonátu s lídry Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a dalších zemí. Finalizace ujednání mezi USA, Íránem a dalšími státy je podle něj předmětem aktuálních diskusí.
Do diplomatického úsilí se zapojil také Pákistán, který v celém procesu funguje jako zprostředkovatel a pomáhá mírovou dohodu vyjednat. Pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf poblahopřál Donaldu Trumpovi k jeho mimořádnému úsilí o dosažení míru a označil jejich vzájemný telefonický rozhovor za velmi užitečný a produktivní. Šaríf ve svém prohlášení na sociální síti X zároveň vyjádřil naději, že Pákistán bude již velmi brzy hostit další kolo těchto mírových rozhovorů.
Současný diplomatický posun přichází po období intenzivního vojenského napětí, které odstartovalo koncem února, kdy Spojené státy a Izrael podnikly rozsáhlé údery na Írán, což vyvolalo konflikt v celém regionu Blízkého východu. Írán na tyto kroky reagoval odvetnými útoky na Izrael a na americké spojence v Perském zálivu. Na začátku dubna bylo následně dohodnuto příměří, od kterého Washington a Teherán vedou rozhovory o dlouhodobém mírovém uspořádání.
Nová vlna optimismu přichází bezprostředně po tom, co se atmosféra ve Washingtonu zdála být spíše napjatá. Anonymní představitelé ještě v pátek informovali americká média o tom, že se administrativa připravuje na nové kolo vojenských úderů, i když žádné konečné rozhodnutí v té době nepadlo. Sám prezident Trump v pátek na platformě Truth Social uvedl, že se o tomto víkendu nezúčastní svatby svého syna Donalda mladšího, aby mohl zůstat ve Washingtonu během tohoto důležitého období.
Ještě minulý týden přitom Trump prohlašoval, že příměří je ve kritickém stavu, když odmítl požadavky Teheránu a označil je za naprosto nepřijatelné. Spojené státy navíc od poloviny dubna udržují námořní blokádu íránských přístavů. Regionální velitelství amerických ozbrojených sil Centcom v sobotu oznámilo, že od začátku blokády odklonilo sto plavidel, čtyři vyřadilo z provozu a umožnilo průjezd dvaceti šesti lodím s humanitární pomocí.
Velitel Centcomu admirál Brad Cooper uvedl, že americké síly byly vysoce efektivní při prosazování nulového obchodu směrem do íránských přístavů i z nich, což na Írán vytvořilo silný ekonomický tlak. Írán si naopak nárokuje vojenskou kontrolu nad oblastí kolem Hormuzského průlivu a deklaroval, že veškerý tranzit přes tento průliv vyžaduje koordinaci a povolení od úřadu pro Perský záliv. Spojené státy a jejich spojenci v Zálivu tyto íránské pokusy o ovládnutí průlivu opakovaně odmítli a USA instruovaly lodě, aby se íránskými pravidly neřídily.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.