Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
Vyjádřeno v přesných číslech dosahují potřeby na obnovu a rekonstrukci 587,7 miliardy amerických dolarů. Tato hodnota odpovídá zhruba trojnásobku ukrajinského hrubého domácího produktu očekávaného pro rok 2025. Zpráva Světové banky a dalších institucí tak podtrhuje obrovský rozsah škod, které země utrpěla během čtyř let trvajícího konfliktu.
Zatímco se svět zabývá finančními odhady, na bojišti útoky neutichají. Ruské údery během noci na pondělí zabily tři lidi a několik dalších zranily, jak informovaly regionální úřady. Moskva zintenzivnila své ofenzivní operace právě v předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze na ukrajinské území.
Komplikace nastaly také v energetickém sektoru, konkrétně u ropovodu Družba. Ukrajina informovala slovenskou stranu, že obnovení dodávek ropy se odkládá na 25. února. Slovenský provozovatel ropovodů Transpetrol obdržel tuto zprávu prostřednictvím ministerstva hospodářství, přičemž ukrajinská strana neuvedla žádné konkrétní důvody pro tento posun.
Výpadek Družby je již delší dobu jablkem sváru mezi sousedními zeměmi. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska se zastavily minulý měsíc poté, co ukrajinské úřady oznámily poškození zařízení ropovodu na západě země ruským dronem. Slovensko a Maďarsko však zdlouhavé přerušení provozu přičítají na vrub postupu Ukrajiny.
K vnitropolitické situaci se vyjádřil bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Populární generál odmítl spekulace o svých případných prezidentských ambicích s tím, že o těchto otázkách by se nemělo diskutovat, dokud válka neskončí. Zalužnyj tak reagoval na časté dotazy týkající se jeho politické budoucnosti.
Na Ukrajině stále platí stanné právo, které bylo zavedeno bezprostředně po ruském vpádu v únoru 2022. Právě vojenský režim v zemi výslovně zakazuje pořádání jakýchkoliv voleb. Politická scéna se tak soustředí výhradně na obranu státu a řešení krizové situace spojené s agresí.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v tomto měsíci potvrdil, že volební proces bude moci být zahájen až ve chvíli, kdy budou pevně stanoveny bezpečnostní záruky. Podmínkou pro uspořádání hlasování je podle něj také uzavření příměří s Ruskou federací. Do té doby zůstává současné vedení země u moci bez možnosti demokratické obnovy mandátu.
Situace v zemi zůstává i po čtyřech letech bojů velmi napjatá a vyhlídky na brzký mír jsou nejisté. Kombinace rostoucích nákladů na budoucí obnovu a pokračujících vojenských úderů staví Ukrajinu i její mezinárodní partnery před bezprecedentní výzvy
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Ruští sportovci se nejspíš zúčastní již příštích olympijských her v americkém Los Angeles. Mezinárodní olympijský výbor v úterý přerušil suspendaci Ruska, která vešla v platnost v souvislosti s jeho invazí na sousední Ukrajinu.
Celá Francie netrpělivě očekávala, jak politička Marine Le Penová zareaguje na úterní rozhodnutí soudu, který ji odsoudil za zneužití veřejných prostředků. Zemi totiž v příštím roce čekají prezidentské volby, jichž se v posledních třech případech zúčastnila. Bude usilovat o hlasy i v příštím roce?
Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
K velkým souputníkům legendárního Karla Gotta patřil kolega Milan Drobný. V závěru života mnohonásobného Slavíka došlo v jejich vztahu k určitým problémům. A teď to skoro vypadá, že Drobný se přes ně nepřenesl.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi opět a definitivně došla trpělivost s Íránci, které na summitu NATO označil za bandu nemocných lhářů, s nimiž nejde uzavřít jakoukoliv dohodu. Trump na novinářský dotaz naznačil, že příměří mezi USA a Íránem je definitivně u konce.
Slovensko má za sebou opozicí iniciované víkendové referendum, které nedopadlo zrovna slavně. Není proto divu, že do politických konkurentů se opřel slovenský premiér Robert Fico. Podle jeho slov je výsledek hlasování, jehož se sám nezúčastnil, fiaskem.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly, se kterou se momentálně potýká Afrika, stále není na ústupu. Úřady v Kongu potvrdily další desítky nových případů i úmrtí. V neděli o tom informovala zahraniční média.