Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
Vyjádřeno v přesných číslech dosahují potřeby na obnovu a rekonstrukci 587,7 miliardy amerických dolarů. Tato hodnota odpovídá zhruba trojnásobku ukrajinského hrubého domácího produktu očekávaného pro rok 2025. Zpráva Světové banky a dalších institucí tak podtrhuje obrovský rozsah škod, které země utrpěla během čtyř let trvajícího konfliktu.
Zatímco se svět zabývá finančními odhady, na bojišti útoky neutichají. Ruské údery během noci na pondělí zabily tři lidi a několik dalších zranily, jak informovaly regionální úřady. Moskva zintenzivnila své ofenzivní operace právě v předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze na ukrajinské území.
Komplikace nastaly také v energetickém sektoru, konkrétně u ropovodu Družba. Ukrajina informovala slovenskou stranu, že obnovení dodávek ropy se odkládá na 25. února. Slovenský provozovatel ropovodů Transpetrol obdržel tuto zprávu prostřednictvím ministerstva hospodářství, přičemž ukrajinská strana neuvedla žádné konkrétní důvody pro tento posun.
Výpadek Družby je již delší dobu jablkem sváru mezi sousedními zeměmi. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska se zastavily minulý měsíc poté, co ukrajinské úřady oznámily poškození zařízení ropovodu na západě země ruským dronem. Slovensko a Maďarsko však zdlouhavé přerušení provozu přičítají na vrub postupu Ukrajiny.
K vnitropolitické situaci se vyjádřil bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Populární generál odmítl spekulace o svých případných prezidentských ambicích s tím, že o těchto otázkách by se nemělo diskutovat, dokud válka neskončí. Zalužnyj tak reagoval na časté dotazy týkající se jeho politické budoucnosti.
Na Ukrajině stále platí stanné právo, které bylo zavedeno bezprostředně po ruském vpádu v únoru 2022. Právě vojenský režim v zemi výslovně zakazuje pořádání jakýchkoliv voleb. Politická scéna se tak soustředí výhradně na obranu státu a řešení krizové situace spojené s agresí.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v tomto měsíci potvrdil, že volební proces bude moci být zahájen až ve chvíli, kdy budou pevně stanoveny bezpečnostní záruky. Podmínkou pro uspořádání hlasování je podle něj také uzavření příměří s Ruskou federací. Do té doby zůstává současné vedení země u moci bez možnosti demokratické obnovy mandátu.
Situace v zemi zůstává i po čtyřech letech bojů velmi napjatá a vyhlídky na brzký mír jsou nejisté. Kombinace rostoucích nákladů na budoucí obnovu a pokračujících vojenských úderů staví Ukrajinu i její mezinárodní partnery před bezprecedentní výzvy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.