Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
Vyjádřeno v přesných číslech dosahují potřeby na obnovu a rekonstrukci 587,7 miliardy amerických dolarů. Tato hodnota odpovídá zhruba trojnásobku ukrajinského hrubého domácího produktu očekávaného pro rok 2025. Zpráva Světové banky a dalších institucí tak podtrhuje obrovský rozsah škod, které země utrpěla během čtyř let trvajícího konfliktu.
Zatímco se svět zabývá finančními odhady, na bojišti útoky neutichají. Ruské údery během noci na pondělí zabily tři lidi a několik dalších zranily, jak informovaly regionální úřady. Moskva zintenzivnila své ofenzivní operace právě v předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze na ukrajinské území.
Komplikace nastaly také v energetickém sektoru, konkrétně u ropovodu Družba. Ukrajina informovala slovenskou stranu, že obnovení dodávek ropy se odkládá na 25. února. Slovenský provozovatel ropovodů Transpetrol obdržel tuto zprávu prostřednictvím ministerstva hospodářství, přičemž ukrajinská strana neuvedla žádné konkrétní důvody pro tento posun.
Výpadek Družby je již delší dobu jablkem sváru mezi sousedními zeměmi. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska se zastavily minulý měsíc poté, co ukrajinské úřady oznámily poškození zařízení ropovodu na západě země ruským dronem. Slovensko a Maďarsko však zdlouhavé přerušení provozu přičítají na vrub postupu Ukrajiny.
K vnitropolitické situaci se vyjádřil bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Populární generál odmítl spekulace o svých případných prezidentských ambicích s tím, že o těchto otázkách by se nemělo diskutovat, dokud válka neskončí. Zalužnyj tak reagoval na časté dotazy týkající se jeho politické budoucnosti.
Na Ukrajině stále platí stanné právo, které bylo zavedeno bezprostředně po ruském vpádu v únoru 2022. Právě vojenský režim v zemi výslovně zakazuje pořádání jakýchkoliv voleb. Politická scéna se tak soustředí výhradně na obranu státu a řešení krizové situace spojené s agresí.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v tomto měsíci potvrdil, že volební proces bude moci být zahájen až ve chvíli, kdy budou pevně stanoveny bezpečnostní záruky. Podmínkou pro uspořádání hlasování je podle něj také uzavření příměří s Ruskou federací. Do té doby zůstává současné vedení země u moci bez možnosti demokratické obnovy mandátu.
Situace v zemi zůstává i po čtyřech letech bojů velmi napjatá a vyhlídky na brzký mír jsou nejisté. Kombinace rostoucích nákladů na budoucí obnovu a pokračujících vojenských úderů staví Ukrajinu i její mezinárodní partnery před bezprecedentní výzvy
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.