Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá k válečnému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská armáda využívá taktické situace k postupu ve své protiofenzivě. Od konce ledna 2026 se ukrajinským silám podařilo osvobodit více než 400 kilometrů čtverečních území na jihu a východě země. Tento vývoj výrazně narušuje plány Ruska na jeho očekávanou jarní ofenzivu ještě předtím, než mohla naplno začít.
Ukrajinský protiúder se rozvíjí v několika částech bojiště, přičemž těžištěm bojů zůstává Donbas. Podle Institutu pro studium války postoupily ukrajinské jednotky v Dněpropetrovské oblasti ve dvou samostatných směrech do hloubky 10 až 12 kilometrů. Kromě samotného osvobozování území je cílem těchto operací odčerpat ruské zdroje a oslabit údernou sílu nepřítele dříve, než půda po tání sněhu vyschne a umožní rozsáhlejší pohyby techniky.
K dosažení těchto zisků ukrajinské síly adaptovaly historickou taktiku známou jako „pohyblivá palebná přehrada“, kterou proslavila první světová válka. Tentokrát však dělostřelectvo doplňují moderní kamikadze drony. Operátoři těchto bezpilotních systémů útočí na ruské pozice a vozidla v hloubce 10 až 16 kilometrů za frontovou linií, čímž vytvářejí ochrannou clonu pro postupující pěchotu.
Tento postup znemožňuje ruským jednotkám efektivně posilovat napadené pozice. Ruská logistika se přitom musí spoléhat na netradiční prostředky, jako jsou motocykly, čtyřkolky nebo minibusy, aby dopravila zásoby k prvořadovým liniím. Ukrajinci navíc k podpoře svého postupu obratně využívají špatné povětrnostní podmínky, které komplikují obranu.
Zásadním faktorem současných bojů je také omezení konektivity terminálů Starlink, které dříve ruské síly využívaly neoprávněně. Nedostatek stabilního spojení způsobuje vážné narušení ruských operací, zejména u dronů řízených z pohledu první osoby. Jelikož ruské bezpilotní systémy nemohou kvůli výpadkům spojení operovat, ukrajinská pěchota získala větší svobodu pohybu bez neustálé hrozby ze vzduchu.
Podobný přístup „aktivní obrany“ zvolila Ukrajina již v srpnu 2024 při výpadu do Kurské oblasti, což Kyjevu poskytlo důležitý operační prostor. Současná protiofenziva na Donbasu tak pokračuje v nastolené strategii, která má za cíl převzít iniciativu v době, kdy je pozornost velmocí rozptýlena jinými globálními krizemi.
Ukrajinské jednotky tak i nadále kombinují prověřené vojenské doktríny s nejmodernějšími technologiemi, aby systematicky podkopávaly ruské pozice na východě země.
Druhá červnová sobota patřila ve Velké Británii každoroční akci zvané Trooping the Colour, při které se slaví narozeniny monarchy. Králi Karlovi III. ovšem bude 78 let až v listopadu. Tradice se ale musí dodržovat.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Po květnové oslavě narozenin nebylo o Jiřině Bohdalové nějaký čas slyšet. Až nyní se zase objevila informace, která se jí týká. Legendární herečka totiž nemohla chybět na zásadní rodinné události na prominentním místě v Praze.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.