Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Vlády čelí obtížnému dilematu, zda upřednostnit energetickou bezpečnost, nebo pokračovat v opatřeních chránících domácí trhy před čínskou dominancí. Evropská unie se například snaží omezit závislost na čínských výrobcích, přičemž průmyslový komisař Stéphane Séjourné navrhl legislativu, která by vyžadovala vyšší investice do domácích technologií a omezila zahraniční investice od dominantních hráčů. Unie již dlouho používá nástroje jako uhlíkové daně na ochranu před levnými emisně náročnými dovozy, zatímco britská vláda nedávno zablokovala výstavbu továrny na větrné turbíny čínskou společností z obav o národní bezpečnost.
Přestože se západní země snaží omezit svou závislost, současně se aktivně snaží posilovat vztahy s Čínou. Německý ministr hospodářství plánuje cestu do Pekingu, aby podpořil zájem o čínské investice a učil se z čínského technologického rozmachu. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil Čínu již počtvrté během čtyř let, přičemž jeho cílem byl přístup ke kritickým surovinám. Podobné cesty v posledních měsících podnikli i lídři Kanady, Finska, Irska či Velké Británie.
Zájem o energetickou spolupráci s Čínou vykazují i další státy mimo západní blok. Indická delegace zkoumala možnosti zelených partnerství, emirátský korunní princ diskutoval o užších energetických vazbách s Pekingem a Kuba spoléhá na čínské solární panely jako náhradu za ropné blokády ze strany Washingtonu. Podle brazilského diplomata Andrého Corrêa do Laga by obavy ze závislosti na Číně neměly bránit co nejširšímu využívání obnovitelných zdrojů. Je přesvědčen, že v současné situaci je nutné pracovat s technologiemi, které jsou dostupné, a současně se snažit rozvíjet vlastní kapacity.
Nedostatek paliv v mnoha částech Asie již vedl k úsporným opatřením, jako jsou čtyřdenní pracovní týdny na Filipínách a v Bangladéši nebo omezení silniční dopravy. Indie zavedla limity pro spotřebu zemního plynu v průmyslu a Kambodža snižuje dovozní cla na zelené zboží. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že od začátku konfliktu vzrostly náklady na dovoz fosilních paliv pro unii o více než 22 miliard eur. Zdůrazňuje proto nutnost rychlého odklonu od fosilních paliv, neboť elektrifikace Evropy znamená její větší nezávislost.
Existují však obavy, že obnovitelné zdroje s sebou přinášejí nové typy závislostí. Čína podle Mezinárodní energetické agentury vyrábí téměř 80 procent světových solárních panelů a drtivou většinu klíčových komponentů, jako jsou články a oplatky. Čínský vývoz elektromobilů dosáhl v březnu rekordních 349 000 kusů, což je meziroční zdvojnásobení. Čína navíc ovládá trh s kritickými minerály, když rafinuje zhruba 90 procent vzácných zemin používaných ve větrných turbínách a elektromobilech, stejně jako většinu lithia a kobaltu pro baterie.
Tato dominance umožňuje Číně využívat své postavení jako prostředek k prosazování vlastních zájmů. V minulém roce Peking zavedl exportní omezení na určité vzácné zeminy jako reakci na americká cla, což ohrozilo dodavatelské řetězce. Objevily se také obavy o kybernetickou bezpečnost v souvislosti s čínskými technologiemi. Některé země a Evropská unie proto zavedly cla na čínské elektromobily a ocel, aby zabránily zaplavení svých trhů, přičemž USA uplatňují na čínské elektromobily stoprocentní clo.
Snaha o budování domácí produkce však přináší ekonomické náklady. Evropské výrobky bývají dražší než čínské, což může zpomalit tempo dekarbonizace. Podle ekonoma Simoneho Tagliapietry je levná technologie klíčová pro rychlé zavedení alternativ, a přílišné upřednostňování domácí produkce by mohlo dekarbonizační proces zbrzdit. Zároveň se ukazuje, že rychlý přechod na zelenou energii je bez určité míry spolupráce s Čínou téměř nemožný.
Pákistán využil levné solární panely z Číny k překonání energetického nedostatku způsobeného válkou. Kanada po vyjednáních snížila svá cla na čínské elektromobily výměnou za zrušení cel na zemědělské produkty, což považuje za výhodný obchod pro dostupnost ekologičtějších vozů. Podle některých analytiků je nákup solárního panelu s dlouhou životností odlišný od trvalé závislosti na dovozu ropy, jejíž toky mohou být okamžitě přerušeny.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa prosazuje politiku energetické dominance založenou na fosilních palivech a opouští podporu obnovitelných zdrojů, Evropané se stále více obracejí k rychlejší dekarbonizaci. V Bruselu převládá názor, že Evropská unie musí snižovat svou závislost, ale zároveň zůstat atraktivním obchodním partnerem pro Čínu. Politika USA a rozhodnutí přenechat oblast obnovitelných zdrojů Číně by mohly mít dlouhodobé důsledky, zejména v situaci, kdy válka v Íránu nutí ostatní země k přehodnocení jejich energetických strategií.
Některé členské státy EU, jako Belgie, však varují před čínskou státní nadvýrobou, která podle nich devastuje evropská odvětví, jako je ocelářství, chemický průmysl nebo výroba elektromobilů. Kritické minerály zůstávají oblastí, kde je čínská dominance vnímána jako obzvláště riziková vzhledem k jejich významu pro obranu a technologie. Američtí politici zdůrazňují potřebu investovat do vlastních zdrojů, aby se tato závislost snížila.
Jiné země v jihovýchodní Asii se k čínským dodávkám staví pragmaticky. Thajsko dováží solární panely z Číny i odjinud a prioritou je efektivita energetické transformace. Cílem těchto států je využít čínské investice k vybudování domácí produkce prostřednictvím přímých zahraničních investic, aby se časem zbavily závislosti na jakékoli konkrétní zemi. Podobnou strategii volí Brazílie, která sice uvaluje cla na elektromobily, ale zároveň nutí čínské firmy k výstavbě místních továren.
Většina zemí v krátkodobém horizontu nemá životaschopnou alternativu k čínským dodavatelským řetězcům čistých technologií. I země jako Indie, které zvyšují svou výrobní kapacitu, jsou stále závislé na čínských komponentech. Mnoho států proto volí strategii přijímání čínského kapitálu a technologií výměnou za pracovní místa, daňové příjmy a přenos know-how. Pro tyto ekonomiky představuje výroba čistých technologií příležitost k rozvoji, přičemž Čína dokázala nabídnout kapitál a rychlost v trzích, které západní firmy často vyhodnotily jako příliš malé nebo rizikové.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.