Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Vlády čelí obtížnému dilematu, zda upřednostnit energetickou bezpečnost, nebo pokračovat v opatřeních chránících domácí trhy před čínskou dominancí. Evropská unie se například snaží omezit závislost na čínských výrobcích, přičemž průmyslový komisař Stéphane Séjourné navrhl legislativu, která by vyžadovala vyšší investice do domácích technologií a omezila zahraniční investice od dominantních hráčů. Unie již dlouho používá nástroje jako uhlíkové daně na ochranu před levnými emisně náročnými dovozy, zatímco britská vláda nedávno zablokovala výstavbu továrny na větrné turbíny čínskou společností z obav o národní bezpečnost.
Přestože se západní země snaží omezit svou závislost, současně se aktivně snaží posilovat vztahy s Čínou. Německý ministr hospodářství plánuje cestu do Pekingu, aby podpořil zájem o čínské investice a učil se z čínského technologického rozmachu. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil Čínu již počtvrté během čtyř let, přičemž jeho cílem byl přístup ke kritickým surovinám. Podobné cesty v posledních měsících podnikli i lídři Kanady, Finska, Irska či Velké Británie.
Zájem o energetickou spolupráci s Čínou vykazují i další státy mimo západní blok. Indická delegace zkoumala možnosti zelených partnerství, emirátský korunní princ diskutoval o užších energetických vazbách s Pekingem a Kuba spoléhá na čínské solární panely jako náhradu za ropné blokády ze strany Washingtonu. Podle brazilského diplomata Andrého Corrêa do Laga by obavy ze závislosti na Číně neměly bránit co nejširšímu využívání obnovitelných zdrojů. Je přesvědčen, že v současné situaci je nutné pracovat s technologiemi, které jsou dostupné, a současně se snažit rozvíjet vlastní kapacity.
Nedostatek paliv v mnoha částech Asie již vedl k úsporným opatřením, jako jsou čtyřdenní pracovní týdny na Filipínách a v Bangladéši nebo omezení silniční dopravy. Indie zavedla limity pro spotřebu zemního plynu v průmyslu a Kambodža snižuje dovozní cla na zelené zboží. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že od začátku konfliktu vzrostly náklady na dovoz fosilních paliv pro unii o více než 22 miliard eur. Zdůrazňuje proto nutnost rychlého odklonu od fosilních paliv, neboť elektrifikace Evropy znamená její větší nezávislost.
Existují však obavy, že obnovitelné zdroje s sebou přinášejí nové typy závislostí. Čína podle Mezinárodní energetické agentury vyrábí téměř 80 procent světových solárních panelů a drtivou většinu klíčových komponentů, jako jsou články a oplatky. Čínský vývoz elektromobilů dosáhl v březnu rekordních 349 000 kusů, což je meziroční zdvojnásobení. Čína navíc ovládá trh s kritickými minerály, když rafinuje zhruba 90 procent vzácných zemin používaných ve větrných turbínách a elektromobilech, stejně jako většinu lithia a kobaltu pro baterie.
Tato dominance umožňuje Číně využívat své postavení jako prostředek k prosazování vlastních zájmů. V minulém roce Peking zavedl exportní omezení na určité vzácné zeminy jako reakci na americká cla, což ohrozilo dodavatelské řetězce. Objevily se také obavy o kybernetickou bezpečnost v souvislosti s čínskými technologiemi. Některé země a Evropská unie proto zavedly cla na čínské elektromobily a ocel, aby zabránily zaplavení svých trhů, přičemž USA uplatňují na čínské elektromobily stoprocentní clo.
Snaha o budování domácí produkce však přináší ekonomické náklady. Evropské výrobky bývají dražší než čínské, což může zpomalit tempo dekarbonizace. Podle ekonoma Simoneho Tagliapietry je levná technologie klíčová pro rychlé zavedení alternativ, a přílišné upřednostňování domácí produkce by mohlo dekarbonizační proces zbrzdit. Zároveň se ukazuje, že rychlý přechod na zelenou energii je bez určité míry spolupráce s Čínou téměř nemožný.
Pákistán využil levné solární panely z Číny k překonání energetického nedostatku způsobeného válkou. Kanada po vyjednáních snížila svá cla na čínské elektromobily výměnou za zrušení cel na zemědělské produkty, což považuje za výhodný obchod pro dostupnost ekologičtějších vozů. Podle některých analytiků je nákup solárního panelu s dlouhou životností odlišný od trvalé závislosti na dovozu ropy, jejíž toky mohou být okamžitě přerušeny.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa prosazuje politiku energetické dominance založenou na fosilních palivech a opouští podporu obnovitelných zdrojů, Evropané se stále více obracejí k rychlejší dekarbonizaci. V Bruselu převládá názor, že Evropská unie musí snižovat svou závislost, ale zároveň zůstat atraktivním obchodním partnerem pro Čínu. Politika USA a rozhodnutí přenechat oblast obnovitelných zdrojů Číně by mohly mít dlouhodobé důsledky, zejména v situaci, kdy válka v Íránu nutí ostatní země k přehodnocení jejich energetických strategií.
Některé členské státy EU, jako Belgie, však varují před čínskou státní nadvýrobou, která podle nich devastuje evropská odvětví, jako je ocelářství, chemický průmysl nebo výroba elektromobilů. Kritické minerály zůstávají oblastí, kde je čínská dominance vnímána jako obzvláště riziková vzhledem k jejich významu pro obranu a technologie. Američtí politici zdůrazňují potřebu investovat do vlastních zdrojů, aby se tato závislost snížila.
Jiné země v jihovýchodní Asii se k čínským dodávkám staví pragmaticky. Thajsko dováží solární panely z Číny i odjinud a prioritou je efektivita energetické transformace. Cílem těchto států je využít čínské investice k vybudování domácí produkce prostřednictvím přímých zahraničních investic, aby se časem zbavily závislosti na jakékoli konkrétní zemi. Podobnou strategii volí Brazílie, která sice uvaluje cla na elektromobily, ale zároveň nutí čínské firmy k výstavbě místních továren.
Většina zemí v krátkodobém horizontu nemá životaschopnou alternativu k čínským dodavatelským řetězcům čistých technologií. I země jako Indie, které zvyšují svou výrobní kapacitu, jsou stále závislé na čínských komponentech. Mnoho států proto volí strategii přijímání čínského kapitálu a technologií výměnou za pracovní místa, daňové příjmy a přenos know-how. Pro tyto ekonomiky představuje výroba čistých technologií příležitost k rozvoji, přičemž Čína dokázala nabídnout kapitál a rychlost v trzích, které západní firmy často vyhodnotily jako příliš malé nebo rizikové.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).