Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Vlády čelí obtížnému dilematu, zda upřednostnit energetickou bezpečnost, nebo pokračovat v opatřeních chránících domácí trhy před čínskou dominancí. Evropská unie se například snaží omezit závislost na čínských výrobcích, přičemž průmyslový komisař Stéphane Séjourné navrhl legislativu, která by vyžadovala vyšší investice do domácích technologií a omezila zahraniční investice od dominantních hráčů. Unie již dlouho používá nástroje jako uhlíkové daně na ochranu před levnými emisně náročnými dovozy, zatímco britská vláda nedávno zablokovala výstavbu továrny na větrné turbíny čínskou společností z obav o národní bezpečnost.
Přestože se západní země snaží omezit svou závislost, současně se aktivně snaží posilovat vztahy s Čínou. Německý ministr hospodářství plánuje cestu do Pekingu, aby podpořil zájem o čínské investice a učil se z čínského technologického rozmachu. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil Čínu již počtvrté během čtyř let, přičemž jeho cílem byl přístup ke kritickým surovinám. Podobné cesty v posledních měsících podnikli i lídři Kanady, Finska, Irska či Velké Británie.
Zájem o energetickou spolupráci s Čínou vykazují i další státy mimo západní blok. Indická delegace zkoumala možnosti zelených partnerství, emirátský korunní princ diskutoval o užších energetických vazbách s Pekingem a Kuba spoléhá na čínské solární panely jako náhradu za ropné blokády ze strany Washingtonu. Podle brazilského diplomata Andrého Corrêa do Laga by obavy ze závislosti na Číně neměly bránit co nejširšímu využívání obnovitelných zdrojů. Je přesvědčen, že v současné situaci je nutné pracovat s technologiemi, které jsou dostupné, a současně se snažit rozvíjet vlastní kapacity.
Nedostatek paliv v mnoha částech Asie již vedl k úsporným opatřením, jako jsou čtyřdenní pracovní týdny na Filipínách a v Bangladéši nebo omezení silniční dopravy. Indie zavedla limity pro spotřebu zemního plynu v průmyslu a Kambodža snižuje dovozní cla na zelené zboží. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že od začátku konfliktu vzrostly náklady na dovoz fosilních paliv pro unii o více než 22 miliard eur. Zdůrazňuje proto nutnost rychlého odklonu od fosilních paliv, neboť elektrifikace Evropy znamená její větší nezávislost.
Existují však obavy, že obnovitelné zdroje s sebou přinášejí nové typy závislostí. Čína podle Mezinárodní energetické agentury vyrábí téměř 80 procent světových solárních panelů a drtivou většinu klíčových komponentů, jako jsou články a oplatky. Čínský vývoz elektromobilů dosáhl v březnu rekordních 349 000 kusů, což je meziroční zdvojnásobení. Čína navíc ovládá trh s kritickými minerály, když rafinuje zhruba 90 procent vzácných zemin používaných ve větrných turbínách a elektromobilech, stejně jako většinu lithia a kobaltu pro baterie.
Tato dominance umožňuje Číně využívat své postavení jako prostředek k prosazování vlastních zájmů. V minulém roce Peking zavedl exportní omezení na určité vzácné zeminy jako reakci na americká cla, což ohrozilo dodavatelské řetězce. Objevily se také obavy o kybernetickou bezpečnost v souvislosti s čínskými technologiemi. Některé země a Evropská unie proto zavedly cla na čínské elektromobily a ocel, aby zabránily zaplavení svých trhů, přičemž USA uplatňují na čínské elektromobily stoprocentní clo.
Snaha o budování domácí produkce však přináší ekonomické náklady. Evropské výrobky bývají dražší než čínské, což může zpomalit tempo dekarbonizace. Podle ekonoma Simoneho Tagliapietry je levná technologie klíčová pro rychlé zavedení alternativ, a přílišné upřednostňování domácí produkce by mohlo dekarbonizační proces zbrzdit. Zároveň se ukazuje, že rychlý přechod na zelenou energii je bez určité míry spolupráce s Čínou téměř nemožný.
Pákistán využil levné solární panely z Číny k překonání energetického nedostatku způsobeného válkou. Kanada po vyjednáních snížila svá cla na čínské elektromobily výměnou za zrušení cel na zemědělské produkty, což považuje za výhodný obchod pro dostupnost ekologičtějších vozů. Podle některých analytiků je nákup solárního panelu s dlouhou životností odlišný od trvalé závislosti na dovozu ropy, jejíž toky mohou být okamžitě přerušeny.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa prosazuje politiku energetické dominance založenou na fosilních palivech a opouští podporu obnovitelných zdrojů, Evropané se stále více obracejí k rychlejší dekarbonizaci. V Bruselu převládá názor, že Evropská unie musí snižovat svou závislost, ale zároveň zůstat atraktivním obchodním partnerem pro Čínu. Politika USA a rozhodnutí přenechat oblast obnovitelných zdrojů Číně by mohly mít dlouhodobé důsledky, zejména v situaci, kdy válka v Íránu nutí ostatní země k přehodnocení jejich energetických strategií.
Některé členské státy EU, jako Belgie, však varují před čínskou státní nadvýrobou, která podle nich devastuje evropská odvětví, jako je ocelářství, chemický průmysl nebo výroba elektromobilů. Kritické minerály zůstávají oblastí, kde je čínská dominance vnímána jako obzvláště riziková vzhledem k jejich významu pro obranu a technologie. Američtí politici zdůrazňují potřebu investovat do vlastních zdrojů, aby se tato závislost snížila.
Jiné země v jihovýchodní Asii se k čínským dodávkám staví pragmaticky. Thajsko dováží solární panely z Číny i odjinud a prioritou je efektivita energetické transformace. Cílem těchto států je využít čínské investice k vybudování domácí produkce prostřednictvím přímých zahraničních investic, aby se časem zbavily závislosti na jakékoli konkrétní zemi. Podobnou strategii volí Brazílie, která sice uvaluje cla na elektromobily, ale zároveň nutí čínské firmy k výstavbě místních továren.
Většina zemí v krátkodobém horizontu nemá životaschopnou alternativu k čínským dodavatelským řetězcům čistých technologií. I země jako Indie, které zvyšují svou výrobní kapacitu, jsou stále závislé na čínských komponentech. Mnoho států proto volí strategii přijímání čínského kapitálu a technologií výměnou za pracovní místa, daňové příjmy a přenos know-how. Pro tyto ekonomiky představuje výroba čistých technologií příležitost k rozvoji, přičemž Čína dokázala nabídnout kapitál a rychlost v trzích, které západní firmy často vyhodnotily jako příliš malé nebo rizikové.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.