Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Vlády čelí obtížnému dilematu, zda upřednostnit energetickou bezpečnost, nebo pokračovat v opatřeních chránících domácí trhy před čínskou dominancí. Evropská unie se například snaží omezit závislost na čínských výrobcích, přičemž průmyslový komisař Stéphane Séjourné navrhl legislativu, která by vyžadovala vyšší investice do domácích technologií a omezila zahraniční investice od dominantních hráčů. Unie již dlouho používá nástroje jako uhlíkové daně na ochranu před levnými emisně náročnými dovozy, zatímco britská vláda nedávno zablokovala výstavbu továrny na větrné turbíny čínskou společností z obav o národní bezpečnost.
Přestože se západní země snaží omezit svou závislost, současně se aktivně snaží posilovat vztahy s Čínou. Německý ministr hospodářství plánuje cestu do Pekingu, aby podpořil zájem o čínské investice a učil se z čínského technologického rozmachu. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil Čínu již počtvrté během čtyř let, přičemž jeho cílem byl přístup ke kritickým surovinám. Podobné cesty v posledních měsících podnikli i lídři Kanady, Finska, Irska či Velké Británie.
Zájem o energetickou spolupráci s Čínou vykazují i další státy mimo západní blok. Indická delegace zkoumala možnosti zelených partnerství, emirátský korunní princ diskutoval o užších energetických vazbách s Pekingem a Kuba spoléhá na čínské solární panely jako náhradu za ropné blokády ze strany Washingtonu. Podle brazilského diplomata Andrého Corrêa do Laga by obavy ze závislosti na Číně neměly bránit co nejširšímu využívání obnovitelných zdrojů. Je přesvědčen, že v současné situaci je nutné pracovat s technologiemi, které jsou dostupné, a současně se snažit rozvíjet vlastní kapacity.
Nedostatek paliv v mnoha částech Asie již vedl k úsporným opatřením, jako jsou čtyřdenní pracovní týdny na Filipínách a v Bangladéši nebo omezení silniční dopravy. Indie zavedla limity pro spotřebu zemního plynu v průmyslu a Kambodža snižuje dovozní cla na zelené zboží. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že od začátku konfliktu vzrostly náklady na dovoz fosilních paliv pro unii o více než 22 miliard eur. Zdůrazňuje proto nutnost rychlého odklonu od fosilních paliv, neboť elektrifikace Evropy znamená její větší nezávislost.
Existují však obavy, že obnovitelné zdroje s sebou přinášejí nové typy závislostí. Čína podle Mezinárodní energetické agentury vyrábí téměř 80 procent světových solárních panelů a drtivou většinu klíčových komponentů, jako jsou články a oplatky. Čínský vývoz elektromobilů dosáhl v březnu rekordních 349 000 kusů, což je meziroční zdvojnásobení. Čína navíc ovládá trh s kritickými minerály, když rafinuje zhruba 90 procent vzácných zemin používaných ve větrných turbínách a elektromobilech, stejně jako většinu lithia a kobaltu pro baterie.
Tato dominance umožňuje Číně využívat své postavení jako prostředek k prosazování vlastních zájmů. V minulém roce Peking zavedl exportní omezení na určité vzácné zeminy jako reakci na americká cla, což ohrozilo dodavatelské řetězce. Objevily se také obavy o kybernetickou bezpečnost v souvislosti s čínskými technologiemi. Některé země a Evropská unie proto zavedly cla na čínské elektromobily a ocel, aby zabránily zaplavení svých trhů, přičemž USA uplatňují na čínské elektromobily stoprocentní clo.
Snaha o budování domácí produkce však přináší ekonomické náklady. Evropské výrobky bývají dražší než čínské, což může zpomalit tempo dekarbonizace. Podle ekonoma Simoneho Tagliapietry je levná technologie klíčová pro rychlé zavedení alternativ, a přílišné upřednostňování domácí produkce by mohlo dekarbonizační proces zbrzdit. Zároveň se ukazuje, že rychlý přechod na zelenou energii je bez určité míry spolupráce s Čínou téměř nemožný.
Pákistán využil levné solární panely z Číny k překonání energetického nedostatku způsobeného válkou. Kanada po vyjednáních snížila svá cla na čínské elektromobily výměnou za zrušení cel na zemědělské produkty, což považuje za výhodný obchod pro dostupnost ekologičtějších vozů. Podle některých analytiků je nákup solárního panelu s dlouhou životností odlišný od trvalé závislosti na dovozu ropy, jejíž toky mohou být okamžitě přerušeny.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa prosazuje politiku energetické dominance založenou na fosilních palivech a opouští podporu obnovitelných zdrojů, Evropané se stále více obracejí k rychlejší dekarbonizaci. V Bruselu převládá názor, že Evropská unie musí snižovat svou závislost, ale zároveň zůstat atraktivním obchodním partnerem pro Čínu. Politika USA a rozhodnutí přenechat oblast obnovitelných zdrojů Číně by mohly mít dlouhodobé důsledky, zejména v situaci, kdy válka v Íránu nutí ostatní země k přehodnocení jejich energetických strategií.
Některé členské státy EU, jako Belgie, však varují před čínskou státní nadvýrobou, která podle nich devastuje evropská odvětví, jako je ocelářství, chemický průmysl nebo výroba elektromobilů. Kritické minerály zůstávají oblastí, kde je čínská dominance vnímána jako obzvláště riziková vzhledem k jejich významu pro obranu a technologie. Američtí politici zdůrazňují potřebu investovat do vlastních zdrojů, aby se tato závislost snížila.
Jiné země v jihovýchodní Asii se k čínským dodávkám staví pragmaticky. Thajsko dováží solární panely z Číny i odjinud a prioritou je efektivita energetické transformace. Cílem těchto států je využít čínské investice k vybudování domácí produkce prostřednictvím přímých zahraničních investic, aby se časem zbavily závislosti na jakékoli konkrétní zemi. Podobnou strategii volí Brazílie, která sice uvaluje cla na elektromobily, ale zároveň nutí čínské firmy k výstavbě místních továren.
Většina zemí v krátkodobém horizontu nemá životaschopnou alternativu k čínským dodavatelským řetězcům čistých technologií. I země jako Indie, které zvyšují svou výrobní kapacitu, jsou stále závislé na čínských komponentech. Mnoho států proto volí strategii přijímání čínského kapitálu a technologií výměnou za pracovní místa, daňové příjmy a přenos know-how. Pro tyto ekonomiky představuje výroba čistých technologií příležitost k rozvoji, přičemž Čína dokázala nabídnout kapitál a rychlost v trzích, které západní firmy často vyhodnotily jako příliš malé nebo rizikové.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.