Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Nápor žadatelů o azyl výrazně zatížil švédský systém a vyvolal širokou politickou shodu na zpřísnění pravidel. Sociálnědemokratická vláda tehdy zavedla striktnější podmínky pro udělování azylu i slučování rodin, dočasné hraniční kontroly a nahradila trvalé pobyty pouze přechodnými. Tato opatření nehodnotila politická scéna jako pouhou reakci na krizový stav, ale jako počátek nového dlouhodobého kurzu. Vznikl tím celospolečenský konsensus zaměřený na výrazné omezení migračních toků.
Po volbách v roce 2022 se moci ujala středopravicová koalice vedená premiérem Ulfem Kristerssonem. Nový kabinet získal parlamentní podporu protiimigrační strany Švédští demokraté na základě takzvané dohody z Tidö. Přestože Švédští demokraté nezískali přímá ministerská křesla, dohoda jim zajistila zásadní vliv na utváření migrační politiky. Tento politický pakt se stal základem pro nejrozsáhlejší reformní balíček v moderní historii země.
Od roku 2022 přistoupila vláda k rozsáhlé revizi pravidel zahrnující azyl, slučování rodin, pracovní migraci, deportace i přístup ke sociálním dávkám. Cílem kabinetu bylo nastavit azylovou politiku na nejnižší možnou hranici povolenou mezinárodním právem a normami Evropské unie. První série změn vstoupila v platnost na konci roku 2023, kdy se mimo jiné snížily roční kvóty pro přijímání uprchlíků z pěti tisíc na pouhých devět set míst. Výjimku z přísných opatření představuje pouze podpora migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků.
V letech 2025 a 2026 následovaly úpravy, které podmínily čerpání sociálních dávek trvalým pobytem a zaměstnáním. Získání švédského občanství bylo navíc podmíněno delší dobou pobytu, zkouškami z jazyka a společenských znalostí, dobrou pověstí a finanční soběstačností. Zákonodárci zároveň výrazně snížili hranici pro deportaci cizinců odsouzených za trestné činy. Časový odstup implementace těchto zákonů způsobil náročný legislativní proces zahrnující odborné prověrky a veřejné konzultace.
Zavedená opatření se promítla do výrazného poklesu počtu žadatelů o azyl. V roce 2025 Švédsko zaznamenalo přibližně 6 700 prvotních žádostí s mírou schválení ve výši 23 procent. V přepočtu na obyvatele se tak stát dostal na méně než polovinu průměru Evropské unie, přičemž migrační úřad očekává v letech 2026 a 2027 další pokles na 4 200, respektive 3 700 žádostí. Švédsko se tak v průběhu jedné dekády posunulo z čelních příček v počtu přijatých azylantů na spodní hranici evropských statistik.
Mezi hlavními švédskými politickými stranami panuje před parlamentními volbami plánovanými na 13. září 2026 shoda na zachování striktního kurzu. Opoziční sociální demokraté dali najevo, že v případě návratu do vlády zavedené reformy nezruší, čímž se inspirují dánským volebním modelem zaměřeným na přesun debaty k tématům blahobytu a ekonomiky. Vládní koalice naopak usiluje o udržení migračního tématu v centru kampaně s poukazem na to, že by se sociální demokraté museli spoléhat na podporu stran s liberálnějším postojem.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.