Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Nápor žadatelů o azyl výrazně zatížil švédský systém a vyvolal širokou politickou shodu na zpřísnění pravidel. Sociálnědemokratická vláda tehdy zavedla striktnější podmínky pro udělování azylu i slučování rodin, dočasné hraniční kontroly a nahradila trvalé pobyty pouze přechodnými. Tato opatření nehodnotila politická scéna jako pouhou reakci na krizový stav, ale jako počátek nového dlouhodobého kurzu. Vznikl tím celospolečenský konsensus zaměřený na výrazné omezení migračních toků.
Po volbách v roce 2022 se moci ujala středopravicová koalice vedená premiérem Ulfem Kristerssonem. Nový kabinet získal parlamentní podporu protiimigrační strany Švédští demokraté na základě takzvané dohody z Tidö. Přestože Švédští demokraté nezískali přímá ministerská křesla, dohoda jim zajistila zásadní vliv na utváření migrační politiky. Tento politický pakt se stal základem pro nejrozsáhlejší reformní balíček v moderní historii země.
Od roku 2022 přistoupila vláda k rozsáhlé revizi pravidel zahrnující azyl, slučování rodin, pracovní migraci, deportace i přístup ke sociálním dávkám. Cílem kabinetu bylo nastavit azylovou politiku na nejnižší možnou hranici povolenou mezinárodním právem a normami Evropské unie. První série změn vstoupila v platnost na konci roku 2023, kdy se mimo jiné snížily roční kvóty pro přijímání uprchlíků z pěti tisíc na pouhých devět set míst. Výjimku z přísných opatření představuje pouze podpora migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků.
V letech 2025 a 2026 následovaly úpravy, které podmínily čerpání sociálních dávek trvalým pobytem a zaměstnáním. Získání švédského občanství bylo navíc podmíněno delší dobou pobytu, zkouškami z jazyka a společenských znalostí, dobrou pověstí a finanční soběstačností. Zákonodárci zároveň výrazně snížili hranici pro deportaci cizinců odsouzených za trestné činy. Časový odstup implementace těchto zákonů způsobil náročný legislativní proces zahrnující odborné prověrky a veřejné konzultace.
Zavedená opatření se promítla do výrazného poklesu počtu žadatelů o azyl. V roce 2025 Švédsko zaznamenalo přibližně 6 700 prvotních žádostí s mírou schválení ve výši 23 procent. V přepočtu na obyvatele se tak stát dostal na méně než polovinu průměru Evropské unie, přičemž migrační úřad očekává v letech 2026 a 2027 další pokles na 4 200, respektive 3 700 žádostí. Švédsko se tak v průběhu jedné dekády posunulo z čelních příček v počtu přijatých azylantů na spodní hranici evropských statistik.
Mezi hlavními švédskými politickými stranami panuje před parlamentními volbami plánovanými na 13. září 2026 shoda na zachování striktního kurzu. Opoziční sociální demokraté dali najevo, že v případě návratu do vlády zavedené reformy nezruší, čímž se inspirují dánským volebním modelem zaměřeným na přesun debaty k tématům blahobytu a ekonomiky. Vládní koalice naopak usiluje o udržení migračního tématu v centru kampaně s poukazem na to, že by se sociální demokraté museli spoléhat na podporu stran s liberálnějším postojem.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.