Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Nápor žadatelů o azyl výrazně zatížil švédský systém a vyvolal širokou politickou shodu na zpřísnění pravidel. Sociálnědemokratická vláda tehdy zavedla striktnější podmínky pro udělování azylu i slučování rodin, dočasné hraniční kontroly a nahradila trvalé pobyty pouze přechodnými. Tato opatření nehodnotila politická scéna jako pouhou reakci na krizový stav, ale jako počátek nového dlouhodobého kurzu. Vznikl tím celospolečenský konsensus zaměřený na výrazné omezení migračních toků.
Po volbách v roce 2022 se moci ujala středopravicová koalice vedená premiérem Ulfem Kristerssonem. Nový kabinet získal parlamentní podporu protiimigrační strany Švédští demokraté na základě takzvané dohody z Tidö. Přestože Švédští demokraté nezískali přímá ministerská křesla, dohoda jim zajistila zásadní vliv na utváření migrační politiky. Tento politický pakt se stal základem pro nejrozsáhlejší reformní balíček v moderní historii země.
Od roku 2022 přistoupila vláda k rozsáhlé revizi pravidel zahrnující azyl, slučování rodin, pracovní migraci, deportace i přístup ke sociálním dávkám. Cílem kabinetu bylo nastavit azylovou politiku na nejnižší možnou hranici povolenou mezinárodním právem a normami Evropské unie. První série změn vstoupila v platnost na konci roku 2023, kdy se mimo jiné snížily roční kvóty pro přijímání uprchlíků z pěti tisíc na pouhých devět set míst. Výjimku z přísných opatření představuje pouze podpora migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků.
V letech 2025 a 2026 následovaly úpravy, které podmínily čerpání sociálních dávek trvalým pobytem a zaměstnáním. Získání švédského občanství bylo navíc podmíněno delší dobou pobytu, zkouškami z jazyka a společenských znalostí, dobrou pověstí a finanční soběstačností. Zákonodárci zároveň výrazně snížili hranici pro deportaci cizinců odsouzených za trestné činy. Časový odstup implementace těchto zákonů způsobil náročný legislativní proces zahrnující odborné prověrky a veřejné konzultace.
Zavedená opatření se promítla do výrazného poklesu počtu žadatelů o azyl. V roce 2025 Švédsko zaznamenalo přibližně 6 700 prvotních žádostí s mírou schválení ve výši 23 procent. V přepočtu na obyvatele se tak stát dostal na méně než polovinu průměru Evropské unie, přičemž migrační úřad očekává v letech 2026 a 2027 další pokles na 4 200, respektive 3 700 žádostí. Švédsko se tak v průběhu jedné dekády posunulo z čelních příček v počtu přijatých azylantů na spodní hranici evropských statistik.
Mezi hlavními švédskými politickými stranami panuje před parlamentními volbami plánovanými na 13. září 2026 shoda na zachování striktního kurzu. Opoziční sociální demokraté dali najevo, že v případě návratu do vlády zavedené reformy nezruší, čímž se inspirují dánským volebním modelem zaměřeným na přesun debaty k tématům blahobytu a ekonomiky. Vládní koalice naopak usiluje o udržení migračního tématu v centru kampaně s poukazem na to, že by se sociální demokraté museli spoléhat na podporu stran s liberálnějším postojem.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.