Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Obě strany se nacházejí v nebezpečné patové situaci, kterou provázejí pravidelné vojenské konfrontace. Americké síly nedávno zasáhly íránský ostrov Larak, na což Íránské revoluční gardy odpověděly údery na americké základny v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. V současnosti neprobíhají žádná reálná jednání, která by směřovala k mírovému urovnání konfliktu. Americká administrativa od počátku podcenila odolnost íránského režimu i schopnost tamní společnosti sjednotit se proti vnějšímu tlaku.
Prezident Trump spolu se svým ministrem obrany Petem Hegsethem od počátku tvrdili, že kampaň nebude dlouhá ani nákladná. Bílý dům opakovaně vyhlašoval vojenský triumf a tvrdil, že obranné kapacity protivníka byly zcela zničeny. Tato prohlášení se ukázala jako předčasná, protože Teherán dokázal své útočné síly obnovit výrazně rychleji, než americké síly předpokládaly. Írán navíc získal kontrolu nad Hormuzským průlivem, který nyní používá jako zásadní páku pro nátlak na Spojené státy i světové společenství.
Teherán postupně získal převahu a odmítl přistoupit na rozhovory bez splnění svých zásadních podmínek. Mezi hlavní požadavky Íránu figuruje zastavení bojů na všech frontách, uvolnění zmrazených finančních prostředků a vyplácení válečných reparací. Režim rovněž požaduje výhradní právo na správu Hormuzského průlivu a trvalé garance bezpečnosti před údery ze strany USA a Izraele. Tyto podmínky byly obsaženy v červnovém memorandu o porozumění, které americký prezident podepsal s představiteli Revolučních gard.
Pro Bílý dům byla červnová dohoda kvůli značným ústupkům politicky neudržitelná. Pod tlakem republikánských zákonodárců a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua americká administrativa od memoranda odstoupila a spustila nové útoky. Íránská strana se o záchranu dohody nesnažila, neboť jí prodlužování konfliktu vyhovovalo k politickému tlaku na Washington. Spojené státy následně zavedly blokádu íránských přístavů s cílem zamezit vývozu ropy, vojenský pat to však nezlomilo.
Před nadcházejícími parlamentními volbami vyhlásil Washington novou sankční kampaň s názvem Operace Ekonomický vyvrhel. Ministr financí Scott Bessent označil nová opatření za ekonomický Den D, jehož cílem je úplná izolace íránského hospodářství. Cílem sankcí je ekonomicky oslabit režim v Teheránu a přinutit jej ke kapitulaci. Dosavadní zkušenosti však ukazují, že samotné sankce k porážce íránského vedení zpravidla nevedou.
Čína a Rusko americké sankční kroky odmítly a označily je za zcela nepřijatelné. K vymáhání amerických restrikcí se zatím nepřipojily ani sousední státy jako Pákistán, Írák či Turecko. Jedinou zemí v Perském zálivu, která obchod s Íránem pozastavila, zůstávají Spojené arabské emiráty úzce spolupracující s Washingtonem a Izraelem. Teherán čelí americkým sankcím většinu z 47 let své existence a naučil se je obcházet pomocí soběstačnosti a diverzifikace obchodu.
Dopady hospodářských opatření pociťuje především běžné obyvatelstvo, samotný režim je však dokáže přečkat. K obnovení námořní dopravy v Hormuzském průlivu a ukončení bojů je podle analytiků nezbytný návrat k diplomatickému jednání. Do zprostředkování rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem se zapojují vyjednavači z Pákistánu a Kataru. Státy Perského zálivu mají zájem na ukončení střetu a postupně přijímají fakt, že Írán představuje silného regionálního hráče.
Saúdská Arábie nedávno uzavřela pakt o vzájemné obraně s Tureckem a Pákistánem, čímž snižuje svou závislost na amerických bezpečnostních zárukách. O možnosti připojení k tomuto spojenectví uvažují další regionální aktéři včetně Egypta, což Teherán oficiálně přivítal. Ke stabilizaci Blízkého východu je nutné, aby Washington i Teherán navázali na červnové memorandum a zahájili přímá jednání. Přestože je situace nadále nestabilní, diplomacie představuje jedinou schůdnou cestu k definitivnímu ukončení celého konfliktu.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.