Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Zatímco teokratické vedení v čele s ajatolláhem Alím Chameneím mlčí o počtu obětí, organizace HRANA se sídlem v USA hlásí děsivá čísla. Podle jejích údajů k pondělnímu ránu zahynulo nejméně 544 lidí a přes 10 600 jich bylo zatčeno. Vzhledem k informační blokádě je pro zahraniční média téměř nemožné tyto údaje nezávisle ověřit, avšak roztřesené záběry ze sociálních sítí a zvuky střelby v ulicích naznačují, že represe jsou mimořádně brutální.
Současná krize má hluboké ekonomické kořeny. Íránský ríjál se nachází ve volném pádu a jeho hodnota se propadla na rekordních 1,4 milionu za jeden americký dolar. Země bojuje s obrovskou inflací, která se pohybuje kolem 40 procent. Ceny základních potravin, jako je rýže nebo maso, raketově rostou, což postihuje miliony íránských rodin, které se ocitly na hranici chudoby.
K ekonomickému tlaku se přidaly nové sankce OSN uvalené v září kvůli pokračujícímu jadernému programu. Situaci pro běžné občany ještě zhoršilo prosincové zavedení nových cenových pásem pro benzín. Přestože íránské palivo patří k nejlevnějším na světě, prudké zvýšení cen vyvolalo řetězovou reakci v nákladech na dopravu a další služby, což se stalo posledním hřebíčkem do rakve sociálního smíru.
Teherán je navíc vojensky oslaben po červnové dvanáctidenní válce s Izraelem, během níž Spojené státy bombardovaly vybraná jaderná zařízení. Regionální vliv Íránu se drolí spolu s jeho takzvanou „osou odporu“. Hamás v Gaze byl zdecimován, vedení Hizballáhu v Libanonu citelně oslabeno a pád režimu Bašára Asada v Sýrii v prosinci 2024 připravil Teherán o klíčového spojence.
Americký prezident Donald Trump situaci bedlivě sleduje a nešetří varováními. Poté, co americké jednotky v rámci jiné operace zajaly venezuelského lídra Nicoláse Madura, získala Trumpova slova na váze. Prezident jasně vzkázal, že pokud íránský režim začne „násilně zabíjet pokojné demonstranty“, Spojené státy jim přijdou na pomoc a Írán pocítí velmi tvrdý úder.
Navzdory Chameneího prohlášením, že „vzbouřenci musí být usměrněni“, protesty neutichají. Demonstranti už nežádají jen levnější chleba, ale otevřeně skandují hesla proti režimu. V ulicích se objevují i volání na podporu exilového korunního prince Rezy Pahlavího. Hněv lidu, který doutnal od roku 2022 po smrti Mahsy Amíníové, se nyní rozhořel naplno a nezdá se, že by ho samotné represe dokázaly uhasit.
Zahraniční partneři jako Čína sice nadále kupují íránskou ropu, ale neposkytují Teheránu přímou vojenskou pomoc. Ani Rusko, které samo čerpá íránské drony pro své válečné účely, není v pozici, kdy by mohlo íránské teokracii zajistit stabilitu. Írán se tak ocitá v naprosté mezinárodní osamocenosti, zatímco vnitrostátní odpor dosahuje úrovně, která připomíná dny islámské revoluce z roku 1979.
Co se týče jaderných ambicí, Teherán se snaží vysílat rozporuplné signály. Přestože nedávno oznámil zastavení obohacování uranu ve snaze zmírnit sankce, Mezinárodní agentura pro atomovou energii varuje, že země by v případě rozhodnutí mohla vyrobit až deset jaderných bomb. Tato jaderná karta je pro íránské vedení poslední pojistkou, ale zároveň hlavním důvodem, proč Washington zvažuje vojenskou intervenci.
Vztahy mezi USA a Íránem se za poslední půlstoletí proměnily z pevného spojenectví v hluboké nepřátelství. Od rukojmí krize v roce 1979 až po odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody v roce 2018 se obě země pohybují na hraně války. Dnešní události v ulicích íránských měst však naznačují, že o osudu režimu možná nakonec nerozhodnou rakety zvenčí, ale vlastní zbídačení a rozhněvaní občané.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.
Americká diplomacie v Jižní Americe se nachází na křižovatce. Zatímco se pozornost Washingtonu soustředí na spektakulární, téměř filmové záběry zadrženého Nicoláse Madura, kterého americké síly počátkem roku odvezly v poutech z Venezuely, na zbytku kontinentu se odehrává mnohem tišší, ale o to zásadnější proměna. Administrativa Donalda Trumpa sice vzkřísila Monroeovu doktrínu v podobě takzvaného „Trumpova dodatku“ (Trump Corollary), ale riskuje, že při kácení jednoho venezuelského stromu přehlédne celý jihoamerický les, který už mezitím ovládla Čína.
Evropská letiště se potýkají s narůstajícím napětím kvůli zavádění nového systému digitálních hraničních kontrol, známého jako Entry-Exit System (EES). Zatímco Evropská komise trvá na tom, že systém funguje bez větších zádrhelů, zástupci letišť a cestovního ruchu varují před kritickým zpožděním a nepohodlím pro cestující. Od pátku 9. ledna se totiž podíl cestujících, kteří musí projít těmito biometrickými kontrolami, zvýšil na nejméně 35 % všech občanů zemí mimo EU.
Pád Nicoláse Madura a následné odstřižení od venezuelských energetických zdrojů uvrhly Kubu do nejhlubší mezinárodní izolace za poslední desetiletí. Historický vztah mezi těmito dvěma národy, který po šest desetiletí definoval politickou mapu Latinské Ameriky, byl postaven především na ropě. Pro Havanu znamenalo zatčení Madura v lednu 2026 geopolitický zlom, protože strategické a finanční vazby s Caracasem byly hlavním pilířem přežití kubánského státu.
V Íránu se v posledních dnech dramaticky vyostřila situace, když se k rozsáhlým protivládním nepokojům přidal totální informační blackout. Podle dostupných zpráv je země již čtvrtý den v řadě prakticky odříznuta od světové počítačové sítě, což paralyzuje nejen běžnou komunikaci, ale i životně důležité finanční a humanitární služby. Podnikatelé v zahraničí, kteří zprostředkovávají převody peněz, hlásí naprosté zastavení provozu, protože v Íránu nefungují ani vnitřní bankovní servery.
V souvislosti s neutuchajícími nepokoji v Íránu se do popředí zájmu opět dostávají milice Basídž, které tvoří klíčový pilíř tamních represivních složek. Členové íránského parlamentu nedávno vyzvali ministerstvo tajných služeb, aby obnovilo plošné hlídky této dobrovolnické polovojenské organizace v ulicích. Basídž, v překladu „mobilizace“, funguje jako pomocná ruka mocných Islámských revolučních gard a je přímo podřízena nejvyššímu vůdci země.
Americký prezident Donald Trump pohrozil ropnému gigantu ExxonMobil, že mu zakáže budoucí investice ve Venezuele. Rozbuškou se stal postoj generálního ředitele společnosti Darrena Woodse, který během nedávného setkání v Bílém domě označil tuto jihoamerickou zemi za „neinvestovatelnou“. Trumpa, který se snaží o rychlou obnovu venezuelského ropného průmyslu po nedávném sesazení prezidenta Nicoláse Madura, tato slova značně rozladila.
Současné dění v Íránu naznačuje, že tamní náboženská vláda čelí jedné ze svých nejzásadnějších zkoušek. Ulice měst po celé zemi jsou již několik týdnů plné lidí, kteří se nespokojí s málem a volají po úplném svržení teokracie. Teheránské vedení na tento tlak odpovídá tvrdými zásahy a násilím, kterým se snaží udržet kontrolu nad situací. Navzdory zkušenostem s potlačováním minulých vzpour je tentokrát pozice kleriků mnohem méně stabilní.
Zimní olympijské hry se blíží a možná na nich uvidíme Helenu Vondráčkovou. A dokonce i Karla Gotta, i když je už několik let po smrti. Jeden z brankářů hokejového národního týmu totiž odhalil, co má ještě před začátkem největší sportovní akce roku za lubem.