Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Zatímco teokratické vedení v čele s ajatolláhem Alím Chameneím mlčí o počtu obětí, organizace HRANA se sídlem v USA hlásí děsivá čísla. Podle jejích údajů k pondělnímu ránu zahynulo nejméně 544 lidí a přes 10 600 jich bylo zatčeno. Vzhledem k informační blokádě je pro zahraniční média téměř nemožné tyto údaje nezávisle ověřit, avšak roztřesené záběry ze sociálních sítí a zvuky střelby v ulicích naznačují, že represe jsou mimořádně brutální.
Současná krize má hluboké ekonomické kořeny. Íránský ríjál se nachází ve volném pádu a jeho hodnota se propadla na rekordních 1,4 milionu za jeden americký dolar. Země bojuje s obrovskou inflací, která se pohybuje kolem 40 procent. Ceny základních potravin, jako je rýže nebo maso, raketově rostou, což postihuje miliony íránských rodin, které se ocitly na hranici chudoby.
K ekonomickému tlaku se přidaly nové sankce OSN uvalené v září kvůli pokračujícímu jadernému programu. Situaci pro běžné občany ještě zhoršilo prosincové zavedení nových cenových pásem pro benzín. Přestože íránské palivo patří k nejlevnějším na světě, prudké zvýšení cen vyvolalo řetězovou reakci v nákladech na dopravu a další služby, což se stalo posledním hřebíčkem do rakve sociálního smíru.
Teherán je navíc vojensky oslaben po červnové dvanáctidenní válce s Izraelem, během níž Spojené státy bombardovaly vybraná jaderná zařízení. Regionální vliv Íránu se drolí spolu s jeho takzvanou „osou odporu“. Hamás v Gaze byl zdecimován, vedení Hizballáhu v Libanonu citelně oslabeno a pád režimu Bašára Asada v Sýrii v prosinci 2024 připravil Teherán o klíčového spojence.
Americký prezident Donald Trump situaci bedlivě sleduje a nešetří varováními. Poté, co americké jednotky v rámci jiné operace zajaly venezuelského lídra Nicoláse Madura, získala Trumpova slova na váze. Prezident jasně vzkázal, že pokud íránský režim začne „násilně zabíjet pokojné demonstranty“, Spojené státy jim přijdou na pomoc a Írán pocítí velmi tvrdý úder.
Navzdory Chameneího prohlášením, že „vzbouřenci musí být usměrněni“, protesty neutichají. Demonstranti už nežádají jen levnější chleba, ale otevřeně skandují hesla proti režimu. V ulicích se objevují i volání na podporu exilového korunního prince Rezy Pahlavího. Hněv lidu, který doutnal od roku 2022 po smrti Mahsy Amíníové, se nyní rozhořel naplno a nezdá se, že by ho samotné represe dokázaly uhasit.
Zahraniční partneři jako Čína sice nadále kupují íránskou ropu, ale neposkytují Teheránu přímou vojenskou pomoc. Ani Rusko, které samo čerpá íránské drony pro své válečné účely, není v pozici, kdy by mohlo íránské teokracii zajistit stabilitu. Írán se tak ocitá v naprosté mezinárodní osamocenosti, zatímco vnitrostátní odpor dosahuje úrovně, která připomíná dny islámské revoluce z roku 1979.
Co se týče jaderných ambicí, Teherán se snaží vysílat rozporuplné signály. Přestože nedávno oznámil zastavení obohacování uranu ve snaze zmírnit sankce, Mezinárodní agentura pro atomovou energii varuje, že země by v případě rozhodnutí mohla vyrobit až deset jaderných bomb. Tato jaderná karta je pro íránské vedení poslední pojistkou, ale zároveň hlavním důvodem, proč Washington zvažuje vojenskou intervenci.
Vztahy mezi USA a Íránem se za poslední půlstoletí proměnily z pevného spojenectví v hluboké nepřátelství. Od rukojmí krize v roce 1979 až po odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody v roce 2018 se obě země pohybují na hraně války. Dnešní události v ulicích íránských měst však naznačují, že o osudu režimu možná nakonec nerozhodnou rakety zvenčí, ale vlastní zbídačení a rozhněvaní občané.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.