Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Zatímco teokratické vedení v čele s ajatolláhem Alím Chameneím mlčí o počtu obětí, organizace HRANA se sídlem v USA hlásí děsivá čísla. Podle jejích údajů k pondělnímu ránu zahynulo nejméně 544 lidí a přes 10 600 jich bylo zatčeno. Vzhledem k informační blokádě je pro zahraniční média téměř nemožné tyto údaje nezávisle ověřit, avšak roztřesené záběry ze sociálních sítí a zvuky střelby v ulicích naznačují, že represe jsou mimořádně brutální.
Současná krize má hluboké ekonomické kořeny. Íránský ríjál se nachází ve volném pádu a jeho hodnota se propadla na rekordních 1,4 milionu za jeden americký dolar. Země bojuje s obrovskou inflací, která se pohybuje kolem 40 procent. Ceny základních potravin, jako je rýže nebo maso, raketově rostou, což postihuje miliony íránských rodin, které se ocitly na hranici chudoby.
K ekonomickému tlaku se přidaly nové sankce OSN uvalené v září kvůli pokračujícímu jadernému programu. Situaci pro běžné občany ještě zhoršilo prosincové zavedení nových cenových pásem pro benzín. Přestože íránské palivo patří k nejlevnějším na světě, prudké zvýšení cen vyvolalo řetězovou reakci v nákladech na dopravu a další služby, což se stalo posledním hřebíčkem do rakve sociálního smíru.
Teherán je navíc vojensky oslaben po červnové dvanáctidenní válce s Izraelem, během níž Spojené státy bombardovaly vybraná jaderná zařízení. Regionální vliv Íránu se drolí spolu s jeho takzvanou „osou odporu“. Hamás v Gaze byl zdecimován, vedení Hizballáhu v Libanonu citelně oslabeno a pád režimu Bašára Asada v Sýrii v prosinci 2024 připravil Teherán o klíčového spojence.
Americký prezident Donald Trump situaci bedlivě sleduje a nešetří varováními. Poté, co americké jednotky v rámci jiné operace zajaly venezuelského lídra Nicoláse Madura, získala Trumpova slova na váze. Prezident jasně vzkázal, že pokud íránský režim začne „násilně zabíjet pokojné demonstranty“, Spojené státy jim přijdou na pomoc a Írán pocítí velmi tvrdý úder.
Navzdory Chameneího prohlášením, že „vzbouřenci musí být usměrněni“, protesty neutichají. Demonstranti už nežádají jen levnější chleba, ale otevřeně skandují hesla proti režimu. V ulicích se objevují i volání na podporu exilového korunního prince Rezy Pahlavího. Hněv lidu, který doutnal od roku 2022 po smrti Mahsy Amíníové, se nyní rozhořel naplno a nezdá se, že by ho samotné represe dokázaly uhasit.
Zahraniční partneři jako Čína sice nadále kupují íránskou ropu, ale neposkytují Teheránu přímou vojenskou pomoc. Ani Rusko, které samo čerpá íránské drony pro své válečné účely, není v pozici, kdy by mohlo íránské teokracii zajistit stabilitu. Írán se tak ocitá v naprosté mezinárodní osamocenosti, zatímco vnitrostátní odpor dosahuje úrovně, která připomíná dny islámské revoluce z roku 1979.
Co se týče jaderných ambicí, Teherán se snaží vysílat rozporuplné signály. Přestože nedávno oznámil zastavení obohacování uranu ve snaze zmírnit sankce, Mezinárodní agentura pro atomovou energii varuje, že země by v případě rozhodnutí mohla vyrobit až deset jaderných bomb. Tato jaderná karta je pro íránské vedení poslední pojistkou, ale zároveň hlavním důvodem, proč Washington zvažuje vojenskou intervenci.
Vztahy mezi USA a Íránem se za poslední půlstoletí proměnily z pevného spojenectví v hluboké nepřátelství. Od rukojmí krize v roce 1979 až po odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody v roce 2018 se obě země pohybují na hraně války. Dnešní události v ulicích íránských měst však naznačují, že o osudu režimu možná nakonec nerozhodnou rakety zvenčí, ale vlastní zbídačení a rozhněvaní občané.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.