Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Zatímco teokratické vedení v čele s ajatolláhem Alím Chameneím mlčí o počtu obětí, organizace HRANA se sídlem v USA hlásí děsivá čísla. Podle jejích údajů k pondělnímu ránu zahynulo nejméně 544 lidí a přes 10 600 jich bylo zatčeno. Vzhledem k informační blokádě je pro zahraniční média téměř nemožné tyto údaje nezávisle ověřit, avšak roztřesené záběry ze sociálních sítí a zvuky střelby v ulicích naznačují, že represe jsou mimořádně brutální.
Současná krize má hluboké ekonomické kořeny. Íránský ríjál se nachází ve volném pádu a jeho hodnota se propadla na rekordních 1,4 milionu za jeden americký dolar. Země bojuje s obrovskou inflací, která se pohybuje kolem 40 procent. Ceny základních potravin, jako je rýže nebo maso, raketově rostou, což postihuje miliony íránských rodin, které se ocitly na hranici chudoby.
K ekonomickému tlaku se přidaly nové sankce OSN uvalené v září kvůli pokračujícímu jadernému programu. Situaci pro běžné občany ještě zhoršilo prosincové zavedení nových cenových pásem pro benzín. Přestože íránské palivo patří k nejlevnějším na světě, prudké zvýšení cen vyvolalo řetězovou reakci v nákladech na dopravu a další služby, což se stalo posledním hřebíčkem do rakve sociálního smíru.
Teherán je navíc vojensky oslaben po červnové dvanáctidenní válce s Izraelem, během níž Spojené státy bombardovaly vybraná jaderná zařízení. Regionální vliv Íránu se drolí spolu s jeho takzvanou „osou odporu“. Hamás v Gaze byl zdecimován, vedení Hizballáhu v Libanonu citelně oslabeno a pád režimu Bašára Asada v Sýrii v prosinci 2024 připravil Teherán o klíčového spojence.
Americký prezident Donald Trump situaci bedlivě sleduje a nešetří varováními. Poté, co americké jednotky v rámci jiné operace zajaly venezuelského lídra Nicoláse Madura, získala Trumpova slova na váze. Prezident jasně vzkázal, že pokud íránský režim začne „násilně zabíjet pokojné demonstranty“, Spojené státy jim přijdou na pomoc a Írán pocítí velmi tvrdý úder.
Navzdory Chameneího prohlášením, že „vzbouřenci musí být usměrněni“, protesty neutichají. Demonstranti už nežádají jen levnější chleba, ale otevřeně skandují hesla proti režimu. V ulicích se objevují i volání na podporu exilového korunního prince Rezy Pahlavího. Hněv lidu, který doutnal od roku 2022 po smrti Mahsy Amíníové, se nyní rozhořel naplno a nezdá se, že by ho samotné represe dokázaly uhasit.
Zahraniční partneři jako Čína sice nadále kupují íránskou ropu, ale neposkytují Teheránu přímou vojenskou pomoc. Ani Rusko, které samo čerpá íránské drony pro své válečné účely, není v pozici, kdy by mohlo íránské teokracii zajistit stabilitu. Írán se tak ocitá v naprosté mezinárodní osamocenosti, zatímco vnitrostátní odpor dosahuje úrovně, která připomíná dny islámské revoluce z roku 1979.
Co se týče jaderných ambicí, Teherán se snaží vysílat rozporuplné signály. Přestože nedávno oznámil zastavení obohacování uranu ve snaze zmírnit sankce, Mezinárodní agentura pro atomovou energii varuje, že země by v případě rozhodnutí mohla vyrobit až deset jaderných bomb. Tato jaderná karta je pro íránské vedení poslední pojistkou, ale zároveň hlavním důvodem, proč Washington zvažuje vojenskou intervenci.
Vztahy mezi USA a Íránem se za poslední půlstoletí proměnily z pevného spojenectví v hluboké nepřátelství. Od rukojmí krize v roce 1979 až po odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody v roce 2018 se obě země pohybují na hraně války. Dnešní události v ulicích íránských měst však naznačují, že o osudu režimu možná nakonec nerozhodnou rakety zvenčí, ale vlastní zbídačení a rozhněvaní občané.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.