Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Očekává se, že EU představí svůj historicky první plán pro řešení bytové krize v úterý, po rozsáhlých konzultacích s veřejností a odborníky. Po celé měsíce ti, kteří čelí krizi v první linii, varují, že problém je příliš rozsáhlý na to, aby byl ignorován.
Collboni, který loni založil alianci "Starostové za bydlení" za podpory Paříže a Říma, zdůraznil, že podobně jako v případě pandemie covidu-19, musí evropské instituce uvolnit mimořádné finanční prostředky. Ty mají podpořit výstavbu dostupného bydlení pro mladé lidi, pracující rodiny a městskou střední třídu.
Aliance, která sdružuje 17 starostů zastupujících přes 20 milionů obyvatel, po celý rok naléhá na EU, aby se více angažovala v tom, co popisují jako "sociální nouzovou situaci". Podle nich závratné náklady na nájemné a nemovitosti prohlubují nerovnost, narušují společenskou soudržnost a v některých případech přispívají k podpoře krajní pravice.
Po intenzivní kampani se aliance dočkala toho, že se bytová politika, od které se EU tradičně distancovala, dostala pevně na agendu bloku. Collboni v rozhovoru uvedl, že se nyní tento posun musí promítnout do přidělení reálných zdrojů.
Starostové od Athén po Amsterdam, či od Budapešti po Bolognu, vyzývají EU k vytvoření fondu dostupného bydlení, podobného programu NextGenerationEU z doby covidu. Ten by měl pomoci mobilizovat minimálně 300 miliard eur ročně na soukromé i veřejné investice do sociálního a dostupného bydlení. Zároveň požadují, aby se zástupci místních samospráv, s jejich zkušenostmi, stali součástí rozhodovacího procesu.
Podle Eurostatu stouply ceny nemovitostí v EU mezi lety 2010 a 2023 o 48 procent, zatímco nájemné se zvýšilo o 22 procent. V roce 2023 utrácel téměř každý desátý obyvatel 40 procent nebo více svého disponibilního příjmu za bydlení, přičemž v Řecku to bylo 29 procent, v Dánsku 15 procent a v Německu 13 procent populace.
Collboni popsal krizi bydlení jako bezprecedentní vnitřní hrozbu pro EU. Varoval, že pokud nebude adekvátně řešena, může to vést k tomu, že lidé začnou pochybovat o schopnosti demokracií řešit největší problémy. Podle něj je nutné dát nákladům na bydlení stejnou prioritu, jakou má boj proti hrozbám z Ruska. Již v říjnu komisař EU pro bydlení, Dan Jørgensen, uvedl, že exekutiva EU se chystá řešit "obrovský problém" krátkodobých pronájmů.
V Barceloně, kde průměrná cena domů vzrostla za posledních deset let o téměř $70$ procent, má Collboni jasno o úloze EU při řešení krize. Řekl, že v podstatě hájí právo zůstat ve svém městě. Instituce, které 40 až 50 let garantovaly volný pohyb kapitálu a lidí, musí nyní pomoci zajistit i právo zůstat.
Varoval, že neřešení situace riskuje předání prostoru populistům, kteří využívají veřejné nespokojenosti. Collboni uzavřel, že "nemůžeme zůstat u rétoriky o obraně demokracie, inkluzivních společností a rovných příležitostí, pokud se životní úroveň lidí zhoršuje".
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.