Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Očekává se, že EU představí svůj historicky první plán pro řešení bytové krize v úterý, po rozsáhlých konzultacích s veřejností a odborníky. Po celé měsíce ti, kteří čelí krizi v první linii, varují, že problém je příliš rozsáhlý na to, aby byl ignorován.
Collboni, který loni založil alianci "Starostové za bydlení" za podpory Paříže a Říma, zdůraznil, že podobně jako v případě pandemie covidu-19, musí evropské instituce uvolnit mimořádné finanční prostředky. Ty mají podpořit výstavbu dostupného bydlení pro mladé lidi, pracující rodiny a městskou střední třídu.
Aliance, která sdružuje 17 starostů zastupujících přes 20 milionů obyvatel, po celý rok naléhá na EU, aby se více angažovala v tom, co popisují jako "sociální nouzovou situaci". Podle nich závratné náklady na nájemné a nemovitosti prohlubují nerovnost, narušují společenskou soudržnost a v některých případech přispívají k podpoře krajní pravice.
Po intenzivní kampani se aliance dočkala toho, že se bytová politika, od které se EU tradičně distancovala, dostala pevně na agendu bloku. Collboni v rozhovoru uvedl, že se nyní tento posun musí promítnout do přidělení reálných zdrojů.
Starostové od Athén po Amsterdam, či od Budapešti po Bolognu, vyzývají EU k vytvoření fondu dostupného bydlení, podobného programu NextGenerationEU z doby covidu. Ten by měl pomoci mobilizovat minimálně 300 miliard eur ročně na soukromé i veřejné investice do sociálního a dostupného bydlení. Zároveň požadují, aby se zástupci místních samospráv, s jejich zkušenostmi, stali součástí rozhodovacího procesu.
Podle Eurostatu stouply ceny nemovitostí v EU mezi lety 2010 a 2023 o 48 procent, zatímco nájemné se zvýšilo o 22 procent. V roce 2023 utrácel téměř každý desátý obyvatel 40 procent nebo více svého disponibilního příjmu za bydlení, přičemž v Řecku to bylo 29 procent, v Dánsku 15 procent a v Německu 13 procent populace.
Collboni popsal krizi bydlení jako bezprecedentní vnitřní hrozbu pro EU. Varoval, že pokud nebude adekvátně řešena, může to vést k tomu, že lidé začnou pochybovat o schopnosti demokracií řešit největší problémy. Podle něj je nutné dát nákladům na bydlení stejnou prioritu, jakou má boj proti hrozbám z Ruska. Již v říjnu komisař EU pro bydlení, Dan Jørgensen, uvedl, že exekutiva EU se chystá řešit "obrovský problém" krátkodobých pronájmů.
V Barceloně, kde průměrná cena domů vzrostla za posledních deset let o téměř $70$ procent, má Collboni jasno o úloze EU při řešení krize. Řekl, že v podstatě hájí právo zůstat ve svém městě. Instituce, které 40 až 50 let garantovaly volný pohyb kapitálu a lidí, musí nyní pomoci zajistit i právo zůstat.
Varoval, že neřešení situace riskuje předání prostoru populistům, kteří využívají veřejné nespokojenosti. Collboni uzavřel, že "nemůžeme zůstat u rétoriky o obraně demokracie, inkluzivních společností a rovných příležitostí, pokud se životní úroveň lidí zhoršuje".
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.