Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Očekává se, že EU představí svůj historicky první plán pro řešení bytové krize v úterý, po rozsáhlých konzultacích s veřejností a odborníky. Po celé měsíce ti, kteří čelí krizi v první linii, varují, že problém je příliš rozsáhlý na to, aby byl ignorován.
Collboni, který loni založil alianci "Starostové za bydlení" za podpory Paříže a Říma, zdůraznil, že podobně jako v případě pandemie covidu-19, musí evropské instituce uvolnit mimořádné finanční prostředky. Ty mají podpořit výstavbu dostupného bydlení pro mladé lidi, pracující rodiny a městskou střední třídu.
Aliance, která sdružuje 17 starostů zastupujících přes 20 milionů obyvatel, po celý rok naléhá na EU, aby se více angažovala v tom, co popisují jako "sociální nouzovou situaci". Podle nich závratné náklady na nájemné a nemovitosti prohlubují nerovnost, narušují společenskou soudržnost a v některých případech přispívají k podpoře krajní pravice.
Po intenzivní kampani se aliance dočkala toho, že se bytová politika, od které se EU tradičně distancovala, dostala pevně na agendu bloku. Collboni v rozhovoru uvedl, že se nyní tento posun musí promítnout do přidělení reálných zdrojů.
Starostové od Athén po Amsterdam, či od Budapešti po Bolognu, vyzývají EU k vytvoření fondu dostupného bydlení, podobného programu NextGenerationEU z doby covidu. Ten by měl pomoci mobilizovat minimálně 300 miliard eur ročně na soukromé i veřejné investice do sociálního a dostupného bydlení. Zároveň požadují, aby se zástupci místních samospráv, s jejich zkušenostmi, stali součástí rozhodovacího procesu.
Podle Eurostatu stouply ceny nemovitostí v EU mezi lety 2010 a 2023 o 48 procent, zatímco nájemné se zvýšilo o 22 procent. V roce 2023 utrácel téměř každý desátý obyvatel 40 procent nebo více svého disponibilního příjmu za bydlení, přičemž v Řecku to bylo 29 procent, v Dánsku 15 procent a v Německu 13 procent populace.
Collboni popsal krizi bydlení jako bezprecedentní vnitřní hrozbu pro EU. Varoval, že pokud nebude adekvátně řešena, může to vést k tomu, že lidé začnou pochybovat o schopnosti demokracií řešit největší problémy. Podle něj je nutné dát nákladům na bydlení stejnou prioritu, jakou má boj proti hrozbám z Ruska. Již v říjnu komisař EU pro bydlení, Dan Jørgensen, uvedl, že exekutiva EU se chystá řešit "obrovský problém" krátkodobých pronájmů.
V Barceloně, kde průměrná cena domů vzrostla za posledních deset let o téměř $70$ procent, má Collboni jasno o úloze EU při řešení krize. Řekl, že v podstatě hájí právo zůstat ve svém městě. Instituce, které 40 až 50 let garantovaly volný pohyb kapitálu a lidí, musí nyní pomoci zajistit i právo zůstat.
Varoval, že neřešení situace riskuje předání prostoru populistům, kteří využívají veřejné nespokojenosti. Collboni uzavřel, že "nemůžeme zůstat u rétoriky o obraně demokracie, inkluzivních společností a rovných příležitostí, pokud se životní úroveň lidí zhoršuje".
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.