Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Očekává se, že EU představí svůj historicky první plán pro řešení bytové krize v úterý, po rozsáhlých konzultacích s veřejností a odborníky. Po celé měsíce ti, kteří čelí krizi v první linii, varují, že problém je příliš rozsáhlý na to, aby byl ignorován.
Collboni, který loni založil alianci "Starostové za bydlení" za podpory Paříže a Říma, zdůraznil, že podobně jako v případě pandemie covidu-19, musí evropské instituce uvolnit mimořádné finanční prostředky. Ty mají podpořit výstavbu dostupného bydlení pro mladé lidi, pracující rodiny a městskou střední třídu.
Aliance, která sdružuje 17 starostů zastupujících přes 20 milionů obyvatel, po celý rok naléhá na EU, aby se více angažovala v tom, co popisují jako "sociální nouzovou situaci". Podle nich závratné náklady na nájemné a nemovitosti prohlubují nerovnost, narušují společenskou soudržnost a v některých případech přispívají k podpoře krajní pravice.
Po intenzivní kampani se aliance dočkala toho, že se bytová politika, od které se EU tradičně distancovala, dostala pevně na agendu bloku. Collboni v rozhovoru uvedl, že se nyní tento posun musí promítnout do přidělení reálných zdrojů.
Starostové od Athén po Amsterdam, či od Budapešti po Bolognu, vyzývají EU k vytvoření fondu dostupného bydlení, podobného programu NextGenerationEU z doby covidu. Ten by měl pomoci mobilizovat minimálně 300 miliard eur ročně na soukromé i veřejné investice do sociálního a dostupného bydlení. Zároveň požadují, aby se zástupci místních samospráv, s jejich zkušenostmi, stali součástí rozhodovacího procesu.
Podle Eurostatu stouply ceny nemovitostí v EU mezi lety 2010 a 2023 o 48 procent, zatímco nájemné se zvýšilo o 22 procent. V roce 2023 utrácel téměř každý desátý obyvatel 40 procent nebo více svého disponibilního příjmu za bydlení, přičemž v Řecku to bylo 29 procent, v Dánsku 15 procent a v Německu 13 procent populace.
Collboni popsal krizi bydlení jako bezprecedentní vnitřní hrozbu pro EU. Varoval, že pokud nebude adekvátně řešena, může to vést k tomu, že lidé začnou pochybovat o schopnosti demokracií řešit největší problémy. Podle něj je nutné dát nákladům na bydlení stejnou prioritu, jakou má boj proti hrozbám z Ruska. Již v říjnu komisař EU pro bydlení, Dan Jørgensen, uvedl, že exekutiva EU se chystá řešit "obrovský problém" krátkodobých pronájmů.
V Barceloně, kde průměrná cena domů vzrostla za posledních deset let o téměř $70$ procent, má Collboni jasno o úloze EU při řešení krize. Řekl, že v podstatě hájí právo zůstat ve svém městě. Instituce, které 40 až 50 let garantovaly volný pohyb kapitálu a lidí, musí nyní pomoci zajistit i právo zůstat.
Varoval, že neřešení situace riskuje předání prostoru populistům, kteří využívají veřejné nespokojenosti. Collboni uzavřel, že "nemůžeme zůstat u rétoriky o obraně demokracie, inkluzivních společností a rovných příležitostí, pokud se životní úroveň lidí zhoršuje".
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
