Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Podle šéfa aliance nelze očekávat, že by Spojené království dosáhlo cíle vynakládat na obranu 3,5 % HDP do roku 2035 v jediném velkém kroku, což se pravděpodobně odrazí i v nadcházejícím plánu obranných investic. Rutte však věří, že Burnham uvidí širší přínos v navýšení rozpočtu o téměř 30 miliard liber ročně, přičemž připomněl, že labourističtí premiéři historicky vykazovali vůči NATO konzistentní závazky.
Podle Rutteho slov investice do obrany zajišťují nejen bezpečnost státu, což je prioritou každé vlády, ale mají také pozitivní dopad na vytváření nových pracovních míst a podporu ekonomiky. Debata o dlouhodobém financování britské armády přitom nedávno vedla k rezignaci ministra obrany Johna Healeyho.
Ten kritizoval příliš pomalé tempo směřování k aliančnímu cíli, k němuž se země přihlásila na loňském summitu. Dosluhující premiér Keir Starmer totiž navrhoval zvýšení výdajů do roku 2030 pouze na 2,68 % HDP, což by pro dosažení požadované úrovně v roce 2035 ponechalo minimální časový prostor.
Desetiletý investiční plán Spojeného království zahrnuje klíčové projekty v hodnotě přesahující 300 miliard liber. Po měsících vyjednávání se původní rozpočtový schodek ve výši 18 miliard liber podařilo snížit pod hranici 4 miliard liber, k čemuž přispělo i nedávné zajištění dodatečné jedné miliardy liber novým ministrem obrany Danem Jarvisem.
Mark Rutte o těchto záležitostech hovořil po setkání se Starmerem, Jarvisem a ministryní zahraničí Yvette Cooperovou před nadcházejícím summitem NATO v turecké Ankaře. Sám Burnham se schůzky neúčastnil, neboť v současnosti zastává pouze funkci řadového poslance.
Myšlenka, že by obranné výdaje měly efektivněji podporovat domácí ekonomiku, nicméně rezonuje s Burnhamovými vlastními prohlášeními. Budoucí lídr ve svém projevu v Manchesteru kritizoval dosavadní britskou politiku veřejných zakázek, která se podle něj orientovala na levné nabídky ze zahraničí.
Přislíbil, že v budoucnu musí každá libra vybraná od daňových poplatníků přinášet vyšší hodnotu, což se plně dotkne i chystaného vojenského investičního plánu. Rutte v této souvislosti podotkl, že neočekává změnu britské obranné politiky, a zároveň poděkoval odcházejícímu premiéru Starmerovi za jeho úsilí při mobilizaci mezinárodní vojenské a diplomatické pomoci pro Ukrajinu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.