Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Podle šéfa aliance nelze očekávat, že by Spojené království dosáhlo cíle vynakládat na obranu 3,5 % HDP do roku 2035 v jediném velkém kroku, což se pravděpodobně odrazí i v nadcházejícím plánu obranných investic. Rutte však věří, že Burnham uvidí širší přínos v navýšení rozpočtu o téměř 30 miliard liber ročně, přičemž připomněl, že labourističtí premiéři historicky vykazovali vůči NATO konzistentní závazky.
Podle Rutteho slov investice do obrany zajišťují nejen bezpečnost státu, což je prioritou každé vlády, ale mají také pozitivní dopad na vytváření nových pracovních míst a podporu ekonomiky. Debata o dlouhodobém financování britské armády přitom nedávno vedla k rezignaci ministra obrany Johna Healeyho.
Ten kritizoval příliš pomalé tempo směřování k aliančnímu cíli, k němuž se země přihlásila na loňském summitu. Dosluhující premiér Keir Starmer totiž navrhoval zvýšení výdajů do roku 2030 pouze na 2,68 % HDP, což by pro dosažení požadované úrovně v roce 2035 ponechalo minimální časový prostor.
Desetiletý investiční plán Spojeného království zahrnuje klíčové projekty v hodnotě přesahující 300 miliard liber. Po měsících vyjednávání se původní rozpočtový schodek ve výši 18 miliard liber podařilo snížit pod hranici 4 miliard liber, k čemuž přispělo i nedávné zajištění dodatečné jedné miliardy liber novým ministrem obrany Danem Jarvisem.
Mark Rutte o těchto záležitostech hovořil po setkání se Starmerem, Jarvisem a ministryní zahraničí Yvette Cooperovou před nadcházejícím summitem NATO v turecké Ankaře. Sám Burnham se schůzky neúčastnil, neboť v současnosti zastává pouze funkci řadového poslance.
Myšlenka, že by obranné výdaje měly efektivněji podporovat domácí ekonomiku, nicméně rezonuje s Burnhamovými vlastními prohlášeními. Budoucí lídr ve svém projevu v Manchesteru kritizoval dosavadní britskou politiku veřejných zakázek, která se podle něj orientovala na levné nabídky ze zahraničí.
Přislíbil, že v budoucnu musí každá libra vybraná od daňových poplatníků přinášet vyšší hodnotu, což se plně dotkne i chystaného vojenského investičního plánu. Rutte v této souvislosti podotkl, že neočekává změnu britské obranné politiky, a zároveň poděkoval odcházejícímu premiéru Starmerovi za jeho úsilí při mobilizaci mezinárodní vojenské a diplomatické pomoci pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.