Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Tento návrh však zatím získal explicitní podporu pouze od menšího počtu vlád a mnoho velkých ekonomik a významných producentů emisí se k němu prozatím nevyjádřilo. Diplomat z rozvinuté země v této souvislosti pro Politico uvedl, že k podpisu závazku je prozatím připraveno zhruba dvanáct států, což vyvolává obavy v zákulisí probíhajících jednání.
Během rozhovorů v koridorech a na tiskových konferencích vyjadřovali vyjednavači řadu pochybností ohledně toho, jak přesně se nový cíl sladí se snahami o snižování emisí, jaká finanční pomoc bude k jeho dosažení nutná a zda je vůbec vznik takového zbrusu nového cíle potřebný. Předseda skupiny nejméně rozvinutých zemí Adão Soares Barbosa upozornil, že tyto státy disponují omezenou ekonomickou kapacitou a vyzval k poskytnutí finanční podpory, aby se mohlo postupovat společně.
Výslovnou podporu dosud vyjádřila pouze hrstka rozvinutých států, ostrovních zemí a vlád zapojených do pořádání aktuálních či nadcházejících klimatických summitů. Velcí znečišťovatelé jako Čína a Indie spolu s předními producenti fosilních paliv, mezi které patří například Saúdská Arábie, zůstávají v této věci zcela zticha.
Mezi státy, které se k iniciativě oficiálně připojily během ministerského setkání, naopak patřily Německo, Norsko a Etiopie, jež bude hostit příští klimatický summit COP32. Evropská unie se podle dostupných informací rovněž chystá k podpisu tohoto závazku, jakmile dokončí nezbytné byrokratické kroky.
Některé vlády ovšem nabízely pouze vlažnou či podmíněnou podporu. Vanuatu například požadovalo, aby bylo v textu výslovně uvedeno, že nárůst elektrifikace bude dosažen výhradně z obnovitelných zdrojů, nikoli z fosilních paliv. Británie zdůraznila propojení čisté elektrifikace s růstem čisté energie a Pákistán přivítal cíl pod podmínkou, že nebude pro státy představovat závazné národní cíle ani dodatečné povinnosti ohledně vykazování.
Brazílie, která hostila loňskou klimatickou konferenci, nabídla rovněž pouze vlažný postoj, když její ministr pro klima vyzdvihl kombinaci biopaliv a elektrifikace jako nejlepší cestu pro dosažení těchto cílů v brazilských podmínkách. Zástupci tureckého předsednictví na dotazy nereagovali, avšak australští spoluhostitelé vedoucí formální vyjednávání uvedli, že zkoumají možnosti začlenění tématu elektrifikace do konečného textu rozhodnutí.
Mezinárodní energetická agentura v čele s Fatihem Birolem mezitím vyzvala všechny státy, aby tento závazek podpořily. Podle jejího vyjádření by široká podpora dala investorům a trhům jasný signál, že budoucnost patří elektřině, a mohla by představovat skutečný bod zlomu pro celý energetický sektor.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.