První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Kyjev podle slov hlavy státu intenzivně jedná se Stockholmem o možném urychlení celého procesu, aby stroje zamířily do země co nejdříve. Přestože proces transferu již reálně probíhá, ukrajinská strana nadále tlačí na rychlé posílení svých obranných kapacit.
Švédská vláda dříve přislíbila poskytnutí až šestnácti stíhaček verze C a D formou daru. Ukrajina se navíc v rámci samostatné dohody zavázala k nákupu šestnácti modernějších letounů Gripen ve verzi E, které do výzbroje zamíří po dodání prvních darovaných strojů.
Nové švédské stíhačky mají v ukrajinském letectvu rozšířit stávající flotilu. Ukrajina dosud kromě starších sovětských typů Su-27 a MiG-29 provozuje také americké stíhačky F-16 a francouzské letouny Mirage, které slouží k zachycování nepřátelských cílů.
Vedení země si od nasazení švédských letounů slibuje účinnější obranu proti zesilujícím útokům ruských bezpilotních letounů. Obzvláště náročnou výzvou jsou moderní drony poháněné proudovými motory, jejichž rychlost je srovnatelná s některými typy střel s plochou dráhou letu.
Intenzita těchto náletů přitom v posledních měsících výrazně narůstá, o čemž svědčí oficiální statistiky ukrajinského letectva. Zatímco v červnu Rusko nasadilo zhruba tři sta padesát proudových dronů, v srpnu se toto číslo zvýšilo na dva tisíce osm set padesát a v září překročilo hranici tří tisíc kusů.
Zatímco u klasických vrtulových dronů dosahuje úspěšnost ukrajinské protiletecké obrany devadesáti až pětadevadesáti procent, u rychlejších proudových strojů klesá úspěšnost záchytu přibližně na šedesát procent. Tyto útoky vedené v kombinaci s raketami opakovaně způsobují vážné škody na civilní a energetické infrastruktuře.
Prezident Zelenskyj v závěru rozhovoru rovněž připomněl, že Ukrajina nadále potřebuje dodávky dalších amerických stíhaček F-16 a odpovídající munice. Současně upozornil, že značná část letadel, která jsou aktuálně v aktivní službě, vyžaduje pravidelnou údržbu a technické opravy.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.