Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Tato vlna odporu zesílila poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Burnham plánuje v pondělí odcestovat do Londýna na setkání s poslanci, přičemž se obecně očekává, že by se mohl stát předsedou vlády během několika týdnů. Podle zdrojů z poslaneckých řad je přibližně 200 labouristických zákonodárců připraveno v případě potřeby podepsat jeho nominační listinu pro volbu nového lídra.
Starmer přesto odmítá rezignovat a během pátečního odpoledne telefonicky kontaktoval členy svého kabinetu, aby jim dal najevo své odhodlání bojovat. Novinářům v severním Londýně potvrdil, že pokud k vnitrostranickému souboji dojde, bude v něm kandidovat. Zároveň však varoval, že takové klání by stranu uvrhlo do chaosu, a vyzval k jednotě. Přinejmenším dva ministři, Ed Miliband a Shabana Mahmoodová, již dříve premiérovi doporučili, aby si stanovil časový harmonogram svého odchodu. Stejný názor sdílejí i zkušení straničtí matadoři David Blunkett a Harriet Harmanová.
Pokud premiér během víkendu neodstoupí nebo nenaznačí ochotu k předání moci, plánují ministři otevřeně vystoupit na úterním zasedání vlády. Podle vysoce postavených zdrojů z partaje již Starmer nemůže ignorovat názory vlastního kabinetu, jinak riskuje podobný scénář jako v minulosti Boris Johnson, kdy se mu vláda kvůli masovým demisím rozpadla pod rukama. Bývalá ministryně dopravy Louise Haighová, která pomáhala vést Burnhamovu kampaň, rovněž vyzvala Starmera k dohodě, aby se předešlo brutálnímu a nepříjemnému vnitrostranickému střetu.
Kandidaturu na post premiéra zvažuje také Wes Streeting, který svým příznivcům vzkázal, že volba nového lídra by měla proběhnout, ale může mít korektní průběh pouze v případě, že se jí současný předseda vlády nezúčastní. Streetingovi stoupenci sice vnímají Burnhamovo vítězství jako jasný signál, že má cestu do Downing Street otevřenou, přesto požadují, aby prošel zrychleným volebním procesem. Naopak Angela Raynerová, která byla dříve považována za možnou uchazečku o vedení, se do souboje nezapojí, pokud bude Burnham přímo kandidovat proti Starmerovi.
Premiérův tým se mezitím pokouší zajistit dostatečnou podporu mezi poslanci a na základě interních přehledů věří, že má stále dostatek loajálních stoupenců. Spojenci Starmera kritizovali Burnhamův vítězný projev s tím, že nepřináší žádné nové myšlenky a pouze opakuje program, který současná vláda již realizuje, například v oblasti učňovského školství nebo levnějšího jízdného v autobusech. Poukazují také na to, že premiér získal silný mandát od deseti milionů voličů v celostátních volbách před dvěma lety, což má větší váhu než nynější úspěch v jednom obvodu.
Přestože Starmerovi loajalisté prohlašují, že premiér bude bojovat a zvítězí, jiní lidé z jeho blízkého okolí si již tak jistí nejsou a přiznávají, že konec celé krize je nejasný. Starmera ve funkci nadále veřejně podporují ministři Rachel Reevesová, Darren Jones, David Lammy či Steve Reed, avšak zbytek kabinetu a níže postavení členové vlády se k situaci vyjadřují mnohem opatrněji. Část poslanců očekává, že se Burnham a Streeting pokusí během víkendu s premiérem vyjednávat a přesvědčit ho k dobrovolnému odstoupení, než dojde k otevřené vzpouře.
Sám Andy Burnham ve svém vítězném projevu označil výsledek z Makerfieldu za bod obratu pro celou zemi. Lidé podle něj hlasovali pro změnu a pro přesun většího množství pravomocí na sever Anglie a do všech regionů, které Westminster dosud opomíjel. Na následném shromáždění představil svůj faktický vládní program a prohlásil, že Makerfield se v budoucnu stane synonymem pro změnu v britské politice. Zdůraznil, že země v současné době naléhavě potřebuje získat pocit naděje a jasný horizont, ke kterému může směřovat.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.