Starmer čelí v Británii obrovskému tlaku. K rezignaci ho vyzývají už i vlastní ministři

Tato vlna odporu zesílila poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Burnham plánuje v pondělí odcestovat do Londýna na setkání s poslanci, přičemž se obecně očekává, že by se mohl stát předsedou vlády během několika týdnů. Podle zdrojů z poslaneckých řad je přibližně 200 labouristických zákonodárců připraveno v případě potřeby podepsat jeho nominační listinu pro volbu nového lídra.

Starmer přesto odmítá rezignovat a během pátečního odpoledne telefonicky kontaktoval členy svého kabinetu, aby jim dal najevo své odhodlání bojovat. Novinářům v severním Londýně potvrdil, že pokud k vnitrostranickému souboji dojde, bude v něm kandidovat. Zároveň však varoval, že takové klání by stranu uvrhlo do chaosu, a vyzval k jednotě. Přinejmenším dva ministři, Ed Miliband a Shabana Mahmoodová, již dříve premiérovi doporučili, aby si stanovil časový harmonogram svého odchodu. Stejný názor sdílejí i zkušení straničtí matadoři David Blunkett a Harriet Harmanová.

Pokud premiér během víkendu neodstoupí nebo nenaznačí ochotu k předání moci, plánují ministři otevřeně vystoupit na úterním zasedání vlády. Podle vysoce postavených zdrojů z partaje již Starmer nemůže ignorovat názory vlastního kabinetu, jinak riskuje podobný scénář jako v minulosti Boris Johnson, kdy se mu vláda kvůli masovým demisím rozpadla pod rukama. Bývalá ministryně dopravy Louise Haighová, která pomáhala vést Burnhamovu kampaň, rovněž vyzvala Starmera k dohodě, aby se předešlo brutálnímu a nepříjemnému vnitrostranickému střetu.

Kandidaturu na post premiéra zvažuje také Wes Streeting, který svým příznivcům vzkázal, že volba nového lídra by měla proběhnout, ale může mít korektní průběh pouze v případě, že se jí současný předseda vlády nezúčastní. Streetingovi stoupenci sice vnímají Burnhamovo vítězství jako jasný signál, že má cestu do Downing Street otevřenou, přesto požadují, aby prošel zrychleným volebním procesem. Naopak Angela Raynerová, která byla dříve považována za možnou uchazečku o vedení, se do souboje nezapojí, pokud bude Burnham přímo kandidovat proti Starmerovi.

Premiérův tým se mezitím pokouší zajistit dostatečnou podporu mezi poslanci a na základě interních přehledů věří, že má stále dostatek loajálních stoupenců. Spojenci Starmera kritizovali Burnhamův vítězný projev s tím, že nepřináší žádné nové myšlenky a pouze opakuje program, který současná vláda již realizuje, například v oblasti učňovského školství nebo levnějšího jízdného v autobusech. Poukazují také na to, že premiér získal silný mandát od deseti milionů voličů v celostátních volbách před dvěma lety, což má větší váhu než nynější úspěch v jednom obvodu.

Přestože Starmerovi loajalisté prohlašují, že premiér bude bojovat a zvítězí, jiní lidé z jeho blízkého okolí si již tak jistí nejsou a přiznávají, že konec celé krize je nejasný. Starmera ve funkci nadále veřejně podporují ministři Rachel Reevesová, Darren Jones, David Lammy či Steve Reed, avšak zbytek kabinetu a níže postavení členové vlády se k situaci vyjadřují mnohem opatrněji. Část poslanců očekává, že se Burnham a Streeting pokusí během víkendu s premiérem vyjednávat a přesvědčit ho k dobrovolnému odstoupení, než dojde k otevřené vzpouře.

Sám Andy Burnham ve svém vítězném projevu označil výsledek z Makerfieldu za bod obratu pro celou zemi. Lidé podle něj hlasovali pro změnu a pro přesun většího množství pravomocí na sever Anglie a do všech regionů, které Westminster dosud opomíjel. Na následném shromáždění představil svůj faktický vládní program a prohlásil, že Makerfield se v budoucnu stane synonymem pro změnu v britské politice. Zdůraznil, že země v současné době naléhavě potřebuje získat pocit naděje a jasný horizont, ke kterému může směřovat.