Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Tato vlna odporu zesílila poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Burnham plánuje v pondělí odcestovat do Londýna na setkání s poslanci, přičemž se obecně očekává, že by se mohl stát předsedou vlády během několika týdnů. Podle zdrojů z poslaneckých řad je přibližně 200 labouristických zákonodárců připraveno v případě potřeby podepsat jeho nominační listinu pro volbu nového lídra.
Starmer přesto odmítá rezignovat a během pátečního odpoledne telefonicky kontaktoval členy svého kabinetu, aby jim dal najevo své odhodlání bojovat. Novinářům v severním Londýně potvrdil, že pokud k vnitrostranickému souboji dojde, bude v něm kandidovat. Zároveň však varoval, že takové klání by stranu uvrhlo do chaosu, a vyzval k jednotě. Přinejmenším dva ministři, Ed Miliband a Shabana Mahmoodová, již dříve premiérovi doporučili, aby si stanovil časový harmonogram svého odchodu. Stejný názor sdílejí i zkušení straničtí matadoři David Blunkett a Harriet Harmanová.
Pokud premiér během víkendu neodstoupí nebo nenaznačí ochotu k předání moci, plánují ministři otevřeně vystoupit na úterním zasedání vlády. Podle vysoce postavených zdrojů z partaje již Starmer nemůže ignorovat názory vlastního kabinetu, jinak riskuje podobný scénář jako v minulosti Boris Johnson, kdy se mu vláda kvůli masovým demisím rozpadla pod rukama. Bývalá ministryně dopravy Louise Haighová, která pomáhala vést Burnhamovu kampaň, rovněž vyzvala Starmera k dohodě, aby se předešlo brutálnímu a nepříjemnému vnitrostranickému střetu.
Kandidaturu na post premiéra zvažuje také Wes Streeting, který svým příznivcům vzkázal, že volba nového lídra by měla proběhnout, ale může mít korektní průběh pouze v případě, že se jí současný předseda vlády nezúčastní. Streetingovi stoupenci sice vnímají Burnhamovo vítězství jako jasný signál, že má cestu do Downing Street otevřenou, přesto požadují, aby prošel zrychleným volebním procesem. Naopak Angela Raynerová, která byla dříve považována za možnou uchazečku o vedení, se do souboje nezapojí, pokud bude Burnham přímo kandidovat proti Starmerovi.
Premiérův tým se mezitím pokouší zajistit dostatečnou podporu mezi poslanci a na základě interních přehledů věří, že má stále dostatek loajálních stoupenců. Spojenci Starmera kritizovali Burnhamův vítězný projev s tím, že nepřináší žádné nové myšlenky a pouze opakuje program, který současná vláda již realizuje, například v oblasti učňovského školství nebo levnějšího jízdného v autobusech. Poukazují také na to, že premiér získal silný mandát od deseti milionů voličů v celostátních volbách před dvěma lety, což má větší váhu než nynější úspěch v jednom obvodu.
Přestože Starmerovi loajalisté prohlašují, že premiér bude bojovat a zvítězí, jiní lidé z jeho blízkého okolí si již tak jistí nejsou a přiznávají, že konec celé krize je nejasný. Starmera ve funkci nadále veřejně podporují ministři Rachel Reevesová, Darren Jones, David Lammy či Steve Reed, avšak zbytek kabinetu a níže postavení členové vlády se k situaci vyjadřují mnohem opatrněji. Část poslanců očekává, že se Burnham a Streeting pokusí během víkendu s premiérem vyjednávat a přesvědčit ho k dobrovolnému odstoupení, než dojde k otevřené vzpouře.
Sám Andy Burnham ve svém vítězném projevu označil výsledek z Makerfieldu za bod obratu pro celou zemi. Lidé podle něj hlasovali pro změnu a pro přesun většího množství pravomocí na sever Anglie a do všech regionů, které Westminster dosud opomíjel. Na následném shromáždění představil svůj faktický vládní program a prohlásil, že Makerfield se v budoucnu stane synonymem pro změnu v britské politice. Zdůraznil, že země v současné době naléhavě potřebuje získat pocit naděje a jasný horizont, ke kterému může směřovat.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.