Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Čtyři dny po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Tato situace vyvolává hluboké vrásky na čele vojenských stratégů i politiků ve Washingtonu. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že konflikt může trvat déle, než se původně předpokládalo. Zatímco první odhady hovořily o čtyřech až pěti týdnech, Trump v pondělí prohlásil, že americká armáda má kapacitu bojovat mnohem déle. Předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine však již dříve varoval, že vleklá kampaň může drasticky vyčerpat americké arzenály, což by oslabilo schopnost USA podporovat Izrael, Ukrajinu nebo čelit případné hrozbě ze strany Číny v Tichomoří.
Problém spočívá v nepoměru mezi výrobou a spotřebou. Ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že zatímco Írán je schopen vyprodukovat měsíčně přes 100 balistických raket, USA dokážou vyrobit pouze šest až sedm interceptorů za stejnou dobu. „Je to hra čísel,“ shodují se experti. Každý úspěšný sestřel íránské rakety znamená spotřebu munice, jejíž výroba trvá měsíce a stojí miliony dolarů.
Donald Trump se snaží obavy z nedostatku munice mírnit. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že zásoby zbraní střední třídy jsou na historickém maximu a Spojené státy jich mají „prakticky neomezené množství“. Přiznal však, že u nejmodernějších systémů situace není ideální, a z viny obvinil předchozí administrativu Joea Bidena za rozsáhlé dodávky moderních zbraní na Ukrajinu. Podle Trumpa jsou nyní zbrojařské firmy pod „pohotovostními zakázkami“ a výrobu urychlují.
Zatímco ofenziva postupuje – admirál Brad Cooper oznámil zasažení téměř 2 000 cílů stejným počtem kusů munice – íránská odpověď zůstává masivní. Teherán vyslal přes 500 balistických raket a 2 000 dronů. Ačkoli generál Caine v Pentagonu optimisticky prohlásil, že íránské raketové útoky klesly o 86 % oproti prvnímu dni, demokraté v Kongresu zůstávají skeptičtí. Senátor Mark Kelly varoval, že Írán má obrovské zásoby dronů Šáhed a raket krátkého dosahu, což z války činí vyčerpávající „matematický problém“.
Velkou výzvou jsou zejména drony Šáhed. Jsou pomalé, létají nízko a jsou obtížně zachytitelné pro tradiční systémy protivzdušné obrany. Ministr obrany Pete Hegseth připustil, že tyto drony představují větší problém, než se čekalo. Navíc jejich likvidace pomocí drahých raket Patriot nebo THAAD je ekonomicky neudržitelná – jde o sestřelování levného „létajícího traktoru“ raketou za miliony dolarů.
Nedostatek munice by mohl spojence v Zálivu donutit ke změně taktiky. Namísto snahy sestřelit každý útočící objekt se budou muset stát „selektivnějšími“ a zaměřit se pouze na největší hrozby nebo kritickou infrastrukturu. To však znamená vyšší riziko pro civilní oblasti. Již nyní jsou hlášeny zásahy obytných budov v Bahrajnu nebo datových center v Emirátech. Do operací se zapojilo i britské letectvo operující z Kypru a Kataru, aby pomohlo tuto zátěž rozmělnit.
Historická zkušenost ukazuje, jak rychle mohou zásoby zmizet. Během loňského dvanáctidenního střetu s Íránem spotřebovaly USA čtvrtinu svých zásob interceptorů systému THAAD. Podle analýz think-tanku CSIS se tempo odpalování těchto raket v roce 2025 pohybovalo vysoko nad schopností průmyslu je doplňovat. Pokud by nyní došlo k útoku Číny na Tchaj-wan, americké zásoby by při vysoké intenzitě bojů mohly dojít již po 25 dnech.
Vojenští experti, jako je vysloužilý plukovník Mark Gunzinger, však vidí i světlo na konci tunelu. Jakmile USA získají úplnou vzdušnou převahu, mohou přejít od drahých raket s dlouhým doletem k levnějším přesně naváděným bombám (JDAM), kterých mají v archivech desetitisíce. Tím by se uvolnily kapacity moderních střel pro případné jiné globální konflikty.
Obnova americké „hloubky zásob“ však nebude okamžitá. Podle expertky Mackenzie Eaglen z American Enterprise Institute potrvá jeden až tři roky, než se podaří zvrátit celkový pokles zásob a vybudovat arzenály rychleji, než jsou spotřebovávány v globálních operacích.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.