Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Čtyři dny po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Tato situace vyvolává hluboké vrásky na čele vojenských stratégů i politiků ve Washingtonu. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že konflikt může trvat déle, než se původně předpokládalo. Zatímco první odhady hovořily o čtyřech až pěti týdnech, Trump v pondělí prohlásil, že americká armáda má kapacitu bojovat mnohem déle. Předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine však již dříve varoval, že vleklá kampaň může drasticky vyčerpat americké arzenály, což by oslabilo schopnost USA podporovat Izrael, Ukrajinu nebo čelit případné hrozbě ze strany Číny v Tichomoří.
Problém spočívá v nepoměru mezi výrobou a spotřebou. Ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že zatímco Írán je schopen vyprodukovat měsíčně přes 100 balistických raket, USA dokážou vyrobit pouze šest až sedm interceptorů za stejnou dobu. „Je to hra čísel,“ shodují se experti. Každý úspěšný sestřel íránské rakety znamená spotřebu munice, jejíž výroba trvá měsíce a stojí miliony dolarů.
Donald Trump se snaží obavy z nedostatku munice mírnit. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že zásoby zbraní střední třídy jsou na historickém maximu a Spojené státy jich mají „prakticky neomezené množství“. Přiznal však, že u nejmodernějších systémů situace není ideální, a z viny obvinil předchozí administrativu Joea Bidena za rozsáhlé dodávky moderních zbraní na Ukrajinu. Podle Trumpa jsou nyní zbrojařské firmy pod „pohotovostními zakázkami“ a výrobu urychlují.
Zatímco ofenziva postupuje – admirál Brad Cooper oznámil zasažení téměř 2 000 cílů stejným počtem kusů munice – íránská odpověď zůstává masivní. Teherán vyslal přes 500 balistických raket a 2 000 dronů. Ačkoli generál Caine v Pentagonu optimisticky prohlásil, že íránské raketové útoky klesly o 86 % oproti prvnímu dni, demokraté v Kongresu zůstávají skeptičtí. Senátor Mark Kelly varoval, že Írán má obrovské zásoby dronů Šáhed a raket krátkého dosahu, což z války činí vyčerpávající „matematický problém“.
Velkou výzvou jsou zejména drony Šáhed. Jsou pomalé, létají nízko a jsou obtížně zachytitelné pro tradiční systémy protivzdušné obrany. Ministr obrany Pete Hegseth připustil, že tyto drony představují větší problém, než se čekalo. Navíc jejich likvidace pomocí drahých raket Patriot nebo THAAD je ekonomicky neudržitelná – jde o sestřelování levného „létajícího traktoru“ raketou za miliony dolarů.
Nedostatek munice by mohl spojence v Zálivu donutit ke změně taktiky. Namísto snahy sestřelit každý útočící objekt se budou muset stát „selektivnějšími“ a zaměřit se pouze na největší hrozby nebo kritickou infrastrukturu. To však znamená vyšší riziko pro civilní oblasti. Již nyní jsou hlášeny zásahy obytných budov v Bahrajnu nebo datových center v Emirátech. Do operací se zapojilo i britské letectvo operující z Kypru a Kataru, aby pomohlo tuto zátěž rozmělnit.
Historická zkušenost ukazuje, jak rychle mohou zásoby zmizet. Během loňského dvanáctidenního střetu s Íránem spotřebovaly USA čtvrtinu svých zásob interceptorů systému THAAD. Podle analýz think-tanku CSIS se tempo odpalování těchto raket v roce 2025 pohybovalo vysoko nad schopností průmyslu je doplňovat. Pokud by nyní došlo k útoku Číny na Tchaj-wan, americké zásoby by při vysoké intenzitě bojů mohly dojít již po 25 dnech.
Vojenští experti, jako je vysloužilý plukovník Mark Gunzinger, však vidí i světlo na konci tunelu. Jakmile USA získají úplnou vzdušnou převahu, mohou přejít od drahých raket s dlouhým doletem k levnějším přesně naváděným bombám (JDAM), kterých mají v archivech desetitisíce. Tím by se uvolnily kapacity moderních střel pro případné jiné globální konflikty.
Obnova americké „hloubky zásob“ však nebude okamžitá. Podle expertky Mackenzie Eaglen z American Enterprise Institute potrvá jeden až tři roky, než se podaří zvrátit celkový pokles zásob a vybudovat arzenály rychleji, než jsou spotřebovávány v globálních operacích.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.