Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Čtyři dny po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Tato situace vyvolává hluboké vrásky na čele vojenských stratégů i politiků ve Washingtonu. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že konflikt může trvat déle, než se původně předpokládalo. Zatímco první odhady hovořily o čtyřech až pěti týdnech, Trump v pondělí prohlásil, že americká armáda má kapacitu bojovat mnohem déle. Předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine však již dříve varoval, že vleklá kampaň může drasticky vyčerpat americké arzenály, což by oslabilo schopnost USA podporovat Izrael, Ukrajinu nebo čelit případné hrozbě ze strany Číny v Tichomoří.
Problém spočívá v nepoměru mezi výrobou a spotřebou. Ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že zatímco Írán je schopen vyprodukovat měsíčně přes 100 balistických raket, USA dokážou vyrobit pouze šest až sedm interceptorů za stejnou dobu. „Je to hra čísel,“ shodují se experti. Každý úspěšný sestřel íránské rakety znamená spotřebu munice, jejíž výroba trvá měsíce a stojí miliony dolarů.
Donald Trump se snaží obavy z nedostatku munice mírnit. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že zásoby zbraní střední třídy jsou na historickém maximu a Spojené státy jich mají „prakticky neomezené množství“. Přiznal však, že u nejmodernějších systémů situace není ideální, a z viny obvinil předchozí administrativu Joea Bidena za rozsáhlé dodávky moderních zbraní na Ukrajinu. Podle Trumpa jsou nyní zbrojařské firmy pod „pohotovostními zakázkami“ a výrobu urychlují.
Zatímco ofenziva postupuje – admirál Brad Cooper oznámil zasažení téměř 2 000 cílů stejným počtem kusů munice – íránská odpověď zůstává masivní. Teherán vyslal přes 500 balistických raket a 2 000 dronů. Ačkoli generál Caine v Pentagonu optimisticky prohlásil, že íránské raketové útoky klesly o 86 % oproti prvnímu dni, demokraté v Kongresu zůstávají skeptičtí. Senátor Mark Kelly varoval, že Írán má obrovské zásoby dronů Šáhed a raket krátkého dosahu, což z války činí vyčerpávající „matematický problém“.
Velkou výzvou jsou zejména drony Šáhed. Jsou pomalé, létají nízko a jsou obtížně zachytitelné pro tradiční systémy protivzdušné obrany. Ministr obrany Pete Hegseth připustil, že tyto drony představují větší problém, než se čekalo. Navíc jejich likvidace pomocí drahých raket Patriot nebo THAAD je ekonomicky neudržitelná – jde o sestřelování levného „létajícího traktoru“ raketou za miliony dolarů.
Nedostatek munice by mohl spojence v Zálivu donutit ke změně taktiky. Namísto snahy sestřelit každý útočící objekt se budou muset stát „selektivnějšími“ a zaměřit se pouze na největší hrozby nebo kritickou infrastrukturu. To však znamená vyšší riziko pro civilní oblasti. Již nyní jsou hlášeny zásahy obytných budov v Bahrajnu nebo datových center v Emirátech. Do operací se zapojilo i britské letectvo operující z Kypru a Kataru, aby pomohlo tuto zátěž rozmělnit.
Historická zkušenost ukazuje, jak rychle mohou zásoby zmizet. Během loňského dvanáctidenního střetu s Íránem spotřebovaly USA čtvrtinu svých zásob interceptorů systému THAAD. Podle analýz think-tanku CSIS se tempo odpalování těchto raket v roce 2025 pohybovalo vysoko nad schopností průmyslu je doplňovat. Pokud by nyní došlo k útoku Číny na Tchaj-wan, americké zásoby by při vysoké intenzitě bojů mohly dojít již po 25 dnech.
Vojenští experti, jako je vysloužilý plukovník Mark Gunzinger, však vidí i světlo na konci tunelu. Jakmile USA získají úplnou vzdušnou převahu, mohou přejít od drahých raket s dlouhým doletem k levnějším přesně naváděným bombám (JDAM), kterých mají v archivech desetitisíce. Tím by se uvolnily kapacity moderních střel pro případné jiné globální konflikty.
Obnova americké „hloubky zásob“ však nebude okamžitá. Podle expertky Mackenzie Eaglen z American Enterprise Institute potrvá jeden až tři roky, než se podaří zvrátit celkový pokles zásob a vybudovat arzenály rychleji, než jsou spotřebovávány v globálních operacích.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.