Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Čtyři dny po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Tato situace vyvolává hluboké vrásky na čele vojenských stratégů i politiků ve Washingtonu. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že konflikt může trvat déle, než se původně předpokládalo. Zatímco první odhady hovořily o čtyřech až pěti týdnech, Trump v pondělí prohlásil, že americká armáda má kapacitu bojovat mnohem déle. Předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine však již dříve varoval, že vleklá kampaň může drasticky vyčerpat americké arzenály, což by oslabilo schopnost USA podporovat Izrael, Ukrajinu nebo čelit případné hrozbě ze strany Číny v Tichomoří.
Problém spočívá v nepoměru mezi výrobou a spotřebou. Ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že zatímco Írán je schopen vyprodukovat měsíčně přes 100 balistických raket, USA dokážou vyrobit pouze šest až sedm interceptorů za stejnou dobu. „Je to hra čísel,“ shodují se experti. Každý úspěšný sestřel íránské rakety znamená spotřebu munice, jejíž výroba trvá měsíce a stojí miliony dolarů.
Donald Trump se snaží obavy z nedostatku munice mírnit. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že zásoby zbraní střední třídy jsou na historickém maximu a Spojené státy jich mají „prakticky neomezené množství“. Přiznal však, že u nejmodernějších systémů situace není ideální, a z viny obvinil předchozí administrativu Joea Bidena za rozsáhlé dodávky moderních zbraní na Ukrajinu. Podle Trumpa jsou nyní zbrojařské firmy pod „pohotovostními zakázkami“ a výrobu urychlují.
Zatímco ofenziva postupuje – admirál Brad Cooper oznámil zasažení téměř 2 000 cílů stejným počtem kusů munice – íránská odpověď zůstává masivní. Teherán vyslal přes 500 balistických raket a 2 000 dronů. Ačkoli generál Caine v Pentagonu optimisticky prohlásil, že íránské raketové útoky klesly o 86 % oproti prvnímu dni, demokraté v Kongresu zůstávají skeptičtí. Senátor Mark Kelly varoval, že Írán má obrovské zásoby dronů Šáhed a raket krátkého dosahu, což z války činí vyčerpávající „matematický problém“.
Velkou výzvou jsou zejména drony Šáhed. Jsou pomalé, létají nízko a jsou obtížně zachytitelné pro tradiční systémy protivzdušné obrany. Ministr obrany Pete Hegseth připustil, že tyto drony představují větší problém, než se čekalo. Navíc jejich likvidace pomocí drahých raket Patriot nebo THAAD je ekonomicky neudržitelná – jde o sestřelování levného „létajícího traktoru“ raketou za miliony dolarů.
Nedostatek munice by mohl spojence v Zálivu donutit ke změně taktiky. Namísto snahy sestřelit každý útočící objekt se budou muset stát „selektivnějšími“ a zaměřit se pouze na největší hrozby nebo kritickou infrastrukturu. To však znamená vyšší riziko pro civilní oblasti. Již nyní jsou hlášeny zásahy obytných budov v Bahrajnu nebo datových center v Emirátech. Do operací se zapojilo i britské letectvo operující z Kypru a Kataru, aby pomohlo tuto zátěž rozmělnit.
Historická zkušenost ukazuje, jak rychle mohou zásoby zmizet. Během loňského dvanáctidenního střetu s Íránem spotřebovaly USA čtvrtinu svých zásob interceptorů systému THAAD. Podle analýz think-tanku CSIS se tempo odpalování těchto raket v roce 2025 pohybovalo vysoko nad schopností průmyslu je doplňovat. Pokud by nyní došlo k útoku Číny na Tchaj-wan, americké zásoby by při vysoké intenzitě bojů mohly dojít již po 25 dnech.
Vojenští experti, jako je vysloužilý plukovník Mark Gunzinger, však vidí i světlo na konci tunelu. Jakmile USA získají úplnou vzdušnou převahu, mohou přejít od drahých raket s dlouhým doletem k levnějším přesně naváděným bombám (JDAM), kterých mají v archivech desetitisíce. Tím by se uvolnily kapacity moderních střel pro případné jiné globální konflikty.
Obnova americké „hloubky zásob“ však nebude okamžitá. Podle expertky Mackenzie Eaglen z American Enterprise Institute potrvá jeden až tři roky, než se podaří zvrátit celkový pokles zásob a vybudovat arzenály rychleji, než jsou spotřebovávány v globálních operacích.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou čelí nejhlubší krizi od loňského incidentu v Bílém domě kvůli sporu o to, kdo nařídil omezení ukrajinského vojenského systému fungujícího na internetové síti Starlink Elona Muska.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.