Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Čtyři dny po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Tato situace vyvolává hluboké vrásky na čele vojenských stratégů i politiků ve Washingtonu. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že konflikt může trvat déle, než se původně předpokládalo. Zatímco první odhady hovořily o čtyřech až pěti týdnech, Trump v pondělí prohlásil, že americká armáda má kapacitu bojovat mnohem déle. Předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine však již dříve varoval, že vleklá kampaň může drasticky vyčerpat americké arzenály, což by oslabilo schopnost USA podporovat Izrael, Ukrajinu nebo čelit případné hrozbě ze strany Číny v Tichomoří.
Problém spočívá v nepoměru mezi výrobou a spotřebou. Ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že zatímco Írán je schopen vyprodukovat měsíčně přes 100 balistických raket, USA dokážou vyrobit pouze šest až sedm interceptorů za stejnou dobu. „Je to hra čísel,“ shodují se experti. Každý úspěšný sestřel íránské rakety znamená spotřebu munice, jejíž výroba trvá měsíce a stojí miliony dolarů.
Donald Trump se snaží obavy z nedostatku munice mírnit. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že zásoby zbraní střední třídy jsou na historickém maximu a Spojené státy jich mají „prakticky neomezené množství“. Přiznal však, že u nejmodernějších systémů situace není ideální, a z viny obvinil předchozí administrativu Joea Bidena za rozsáhlé dodávky moderních zbraní na Ukrajinu. Podle Trumpa jsou nyní zbrojařské firmy pod „pohotovostními zakázkami“ a výrobu urychlují.
Zatímco ofenziva postupuje – admirál Brad Cooper oznámil zasažení téměř 2 000 cílů stejným počtem kusů munice – íránská odpověď zůstává masivní. Teherán vyslal přes 500 balistických raket a 2 000 dronů. Ačkoli generál Caine v Pentagonu optimisticky prohlásil, že íránské raketové útoky klesly o 86 % oproti prvnímu dni, demokraté v Kongresu zůstávají skeptičtí. Senátor Mark Kelly varoval, že Írán má obrovské zásoby dronů Šáhed a raket krátkého dosahu, což z války činí vyčerpávající „matematický problém“.
Velkou výzvou jsou zejména drony Šáhed. Jsou pomalé, létají nízko a jsou obtížně zachytitelné pro tradiční systémy protivzdušné obrany. Ministr obrany Pete Hegseth připustil, že tyto drony představují větší problém, než se čekalo. Navíc jejich likvidace pomocí drahých raket Patriot nebo THAAD je ekonomicky neudržitelná – jde o sestřelování levného „létajícího traktoru“ raketou za miliony dolarů.
Nedostatek munice by mohl spojence v Zálivu donutit ke změně taktiky. Namísto snahy sestřelit každý útočící objekt se budou muset stát „selektivnějšími“ a zaměřit se pouze na největší hrozby nebo kritickou infrastrukturu. To však znamená vyšší riziko pro civilní oblasti. Již nyní jsou hlášeny zásahy obytných budov v Bahrajnu nebo datových center v Emirátech. Do operací se zapojilo i britské letectvo operující z Kypru a Kataru, aby pomohlo tuto zátěž rozmělnit.
Historická zkušenost ukazuje, jak rychle mohou zásoby zmizet. Během loňského dvanáctidenního střetu s Íránem spotřebovaly USA čtvrtinu svých zásob interceptorů systému THAAD. Podle analýz think-tanku CSIS se tempo odpalování těchto raket v roce 2025 pohybovalo vysoko nad schopností průmyslu je doplňovat. Pokud by nyní došlo k útoku Číny na Tchaj-wan, americké zásoby by při vysoké intenzitě bojů mohly dojít již po 25 dnech.
Vojenští experti, jako je vysloužilý plukovník Mark Gunzinger, však vidí i světlo na konci tunelu. Jakmile USA získají úplnou vzdušnou převahu, mohou přejít od drahých raket s dlouhým doletem k levnějším přesně naváděným bombám (JDAM), kterých mají v archivech desetitisíce. Tím by se uvolnily kapacity moderních střel pro případné jiné globální konflikty.
Obnova americké „hloubky zásob“ však nebude okamžitá. Podle expertky Mackenzie Eaglen z American Enterprise Institute potrvá jeden až tři roky, než se podaří zvrátit celkový pokles zásob a vybudovat arzenály rychleji, než jsou spotřebovávány v globálních operacích.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.