V den, kdy Severní Korea slavnostně spustila na vodu novou 5 000tunovou torpédoborec Choe Hyon, pronesl Kim Čong-un na loděnici v Nampchu významný projev, který odhalil nejen vojenské ambice režimu, ale i hluboce zakořeněné vnímání bezpečnostní hrozby ze strany USA a Jižní Koreje.
Kim v projevu neoslavoval pouze technologický pokrok severokorejského námořnictva. Vyložil i své přesvědčení, že jihokorejsko-americké odstrašování – konkrétně rozmístění strategických zbraní, společné vojenské cvičení a větší zapojení Soulu do amerického jaderného plánování – představuje přímou hrozbu přežití jeho režimu. Podle něj se jedná o přípravy na válku, nikoliv obranné manévry.
Kimův pohled na současné bezpečnostní prostředí na Korejském poloostrově podle webu The Diplomat je extrémně pesimistický. Přirovnal ho k „nepředvídatelnému počasí na moři“ a označil opatření Spojených států za provokativní a útočné. V této atmosféře nejistoty a napětí považuje rozvoj severokorejského jaderného arzenálu a vojenských kapacit za nezbytnou reakci.
Kim tvrdě kritizoval nedávná jihokorejsko-americká vojenská cvičení, která podle něj simulovala jaderný konflikt. Za nejnebezpečnější označil nový operační plán OPLAN 5022, jenž zahrnuje i scénáře na „setnutí hlavy“ – tedy likvidaci severokorejského vedení – a integraci konvenčních i jaderných zbraní. Ten Kim označil za „nejjasnější důkaz válečných příprav“.
Severokorejská státní média tvrdí, že rozmístění amerických bombardérů B-1B, stíhaček F-35 a protiraketových systémů považuje Pchjongjang za přípravy k preventivnímu úderu. Nejedná se podle nich o pouhou obranu, ale o přímou hrozbu, která legitimizuje severokorejské jaderné odstrašování.
Kimova odpověď je založena na právně zakotvené jaderné doktríně z roku 2022, která umožňuje preventivní jaderný úder v případě ohrožení vedení státu, strategické infrastruktury nebo vypuknutí války. Jeho aktuální strategie se opírá o schopnost rychlé a silné reakce, přičemž důraz klade na vybudování „supermocné“ kapacity k preventivnímu úderu nejen na zemi, ale nově také na moři.
Nový torpédoborec Choe Hyon má být symbolem této nové strategie. Podle Kima je loď vybavena proti-letadlovými, proti-lodními, protiponorkovými a protiraketovými systémy, ale také schopností odpalovat hypersonické střely a taktické balistické rakety, které mohou zasahovat i pozemní cíle. Severní Korea tím signalizuje, že její námořní síly již neslouží pouze k obraně námořního prostoru, ale stávají se platformou pro jaderné a konvenční údery mimo své území.
Kromě torpédoborců Severní Korea pokračuje v programu vývoje jaderných ponorek. Ty mají být „druhou světlicí“ námořního odstrašování a umožnit provedení odvetných úderů i mimo Korejský poloostrov. Kim to potvrdil i při testu střel s plochou dráhou letu vypuštěných z ponorky v lednu 2024.
Vývoj námořních sil KLDR tak přispívá ke klasickému bezpečnostnímu dilematu. Každý krok na jedné straně – posílení obrany nebo rozmístění vojenských prostředků – je druhou stranou vnímán jako hrozba, což vyvolává další opatření a vede k eskalaci. V atmosféře vzájemné nedůvěry jsou nové zbraně, jako torpédoborce s možností útoku na pevninské cíle nebo ponorky s jaderným potenciálem, automaticky považovány za nástroje agrese.
Spojené státy a Jižní Korea tak čelí stále komplexnější hrozbě. Kim Čong-unova snaha o modernizaci armády, podpořená technologiemi z Ruska a zkušenostmi z války na Ukrajině, přináší prudký růst vojenského potenciálu KLDR. Odpovědí je posilování americko-jihokorejského odstrašování. Avšak bez komunikačních kanálů roste riziko špatného vyhodnocení situace – hranice mezi obranou a provokací se stírá.
Jakákoliv provokace ze strany KLDR – například z důvodu domácí legitimace, podobně jako za přechodu moci od Kim Čong-ila k Kim Čong-unovi – by mohla vést k rychlé odvetě Soulu v rámci jeho třífázové obranné strategie: preventivní úder, obrana a masivní odveta. Takový scénář by mohl vyvolat spirálu eskalace v podmínkách jaderného vydírání.
Jak tomu zabránit? Podle analytiků je nutné udělat několik kroků. Například zachovat silnou americkou přítomnost v Jižní Koreji, zejména jednotky USFK. Jejich role přesahuje početní sílu – symbolizují závazek USA k obraně regionu. Jakékoliv signály o oslabení tohoto závazku – například využívání stažení vojsk jako vyjednávacího nástroje – mohou být chybně interpretovány jako nezájem Washingtonu.
Je také třeba zřídit komunikační kanál s KLDR, ideálně na úrovni armádního velení. V prostředí, kde může krize eskalovat během hodin, je schopnost rychlé komunikace klíčová. Ačkoliv dnes Pchjongjang odmítá dialog, je nutné udržet připravenost a vůli k obnovení rozhovorů v případě otevření diplomatického prostoru.
Experti také uvádí, že je nutné vytvořit politické podmínky pro dialog, což je momentálně komplikované kvůli rostoucímu partnerství mezi Severní Koreou a Ruskem. KLDR získává z Ruska vojenské technologie, energii i finanční pomoc, zatímco Moskva spoléhá na severokorejskou munici, pracovní sílu a zdravotnickou podporu. Konec války na Ukrajině by mohl tento vztah oslabit a otevřít prostor pro diplomatickou iniciativu.
Do té doby však zůstává Korejský poloostrov sevřen v kruhu zbrojení a provokací. Každý nový krok k posílení odstrašování nese zároveň riziko neúmyslného konfliktu. A právě v této nejistotě tkví největší hrozba – že příští krize nemusí být zvládnutelná, pokud nebude doprovázena strategií prevence, komunikace a politického dialogu.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.
