V den, kdy Severní Korea slavnostně spustila na vodu novou 5 000tunovou torpédoborec Choe Hyon, pronesl Kim Čong-un na loděnici v Nampchu významný projev, který odhalil nejen vojenské ambice režimu, ale i hluboce zakořeněné vnímání bezpečnostní hrozby ze strany USA a Jižní Koreje.
Kim v projevu neoslavoval pouze technologický pokrok severokorejského námořnictva. Vyložil i své přesvědčení, že jihokorejsko-americké odstrašování – konkrétně rozmístění strategických zbraní, společné vojenské cvičení a větší zapojení Soulu do amerického jaderného plánování – představuje přímou hrozbu přežití jeho režimu. Podle něj se jedná o přípravy na válku, nikoliv obranné manévry.
Kimův pohled na současné bezpečnostní prostředí na Korejském poloostrově podle webu The Diplomat je extrémně pesimistický. Přirovnal ho k „nepředvídatelnému počasí na moři“ a označil opatření Spojených států za provokativní a útočné. V této atmosféře nejistoty a napětí považuje rozvoj severokorejského jaderného arzenálu a vojenských kapacit za nezbytnou reakci.
Kim tvrdě kritizoval nedávná jihokorejsko-americká vojenská cvičení, která podle něj simulovala jaderný konflikt. Za nejnebezpečnější označil nový operační plán OPLAN 5022, jenž zahrnuje i scénáře na „setnutí hlavy“ – tedy likvidaci severokorejského vedení – a integraci konvenčních i jaderných zbraní. Ten Kim označil za „nejjasnější důkaz válečných příprav“.
Severokorejská státní média tvrdí, že rozmístění amerických bombardérů B-1B, stíhaček F-35 a protiraketových systémů považuje Pchjongjang za přípravy k preventivnímu úderu. Nejedná se podle nich o pouhou obranu, ale o přímou hrozbu, která legitimizuje severokorejské jaderné odstrašování.
Kimova odpověď je založena na právně zakotvené jaderné doktríně z roku 2022, která umožňuje preventivní jaderný úder v případě ohrožení vedení státu, strategické infrastruktury nebo vypuknutí války. Jeho aktuální strategie se opírá o schopnost rychlé a silné reakce, přičemž důraz klade na vybudování „supermocné“ kapacity k preventivnímu úderu nejen na zemi, ale nově také na moři.
Nový torpédoborec Choe Hyon má být symbolem této nové strategie. Podle Kima je loď vybavena proti-letadlovými, proti-lodními, protiponorkovými a protiraketovými systémy, ale také schopností odpalovat hypersonické střely a taktické balistické rakety, které mohou zasahovat i pozemní cíle. Severní Korea tím signalizuje, že její námořní síly již neslouží pouze k obraně námořního prostoru, ale stávají se platformou pro jaderné a konvenční údery mimo své území.
Kromě torpédoborců Severní Korea pokračuje v programu vývoje jaderných ponorek. Ty mají být „druhou světlicí“ námořního odstrašování a umožnit provedení odvetných úderů i mimo Korejský poloostrov. Kim to potvrdil i při testu střel s plochou dráhou letu vypuštěných z ponorky v lednu 2024.
Vývoj námořních sil KLDR tak přispívá ke klasickému bezpečnostnímu dilematu. Každý krok na jedné straně – posílení obrany nebo rozmístění vojenských prostředků – je druhou stranou vnímán jako hrozba, což vyvolává další opatření a vede k eskalaci. V atmosféře vzájemné nedůvěry jsou nové zbraně, jako torpédoborce s možností útoku na pevninské cíle nebo ponorky s jaderným potenciálem, automaticky považovány za nástroje agrese.
Spojené státy a Jižní Korea tak čelí stále komplexnější hrozbě. Kim Čong-unova snaha o modernizaci armády, podpořená technologiemi z Ruska a zkušenostmi z války na Ukrajině, přináší prudký růst vojenského potenciálu KLDR. Odpovědí je posilování americko-jihokorejského odstrašování. Avšak bez komunikačních kanálů roste riziko špatného vyhodnocení situace – hranice mezi obranou a provokací se stírá.
Jakákoliv provokace ze strany KLDR – například z důvodu domácí legitimace, podobně jako za přechodu moci od Kim Čong-ila k Kim Čong-unovi – by mohla vést k rychlé odvetě Soulu v rámci jeho třífázové obranné strategie: preventivní úder, obrana a masivní odveta. Takový scénář by mohl vyvolat spirálu eskalace v podmínkách jaderného vydírání.
Jak tomu zabránit? Podle analytiků je nutné udělat několik kroků. Například zachovat silnou americkou přítomnost v Jižní Koreji, zejména jednotky USFK. Jejich role přesahuje početní sílu – symbolizují závazek USA k obraně regionu. Jakékoliv signály o oslabení tohoto závazku – například využívání stažení vojsk jako vyjednávacího nástroje – mohou být chybně interpretovány jako nezájem Washingtonu.
Je také třeba zřídit komunikační kanál s KLDR, ideálně na úrovni armádního velení. V prostředí, kde může krize eskalovat během hodin, je schopnost rychlé komunikace klíčová. Ačkoliv dnes Pchjongjang odmítá dialog, je nutné udržet připravenost a vůli k obnovení rozhovorů v případě otevření diplomatického prostoru.
Experti také uvádí, že je nutné vytvořit politické podmínky pro dialog, což je momentálně komplikované kvůli rostoucímu partnerství mezi Severní Koreou a Ruskem. KLDR získává z Ruska vojenské technologie, energii i finanční pomoc, zatímco Moskva spoléhá na severokorejskou munici, pracovní sílu a zdravotnickou podporu. Konec války na Ukrajině by mohl tento vztah oslabit a otevřít prostor pro diplomatickou iniciativu.
Do té doby však zůstává Korejský poloostrov sevřen v kruhu zbrojení a provokací. Každý nový krok k posílení odstrašování nese zároveň riziko neúmyslného konfliktu. A právě v této nejistotě tkví největší hrozba – že příští krize nemusí být zvládnutelná, pokud nebude doprovázena strategií prevence, komunikace a politického dialogu.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.
