V den, kdy Severní Korea slavnostně spustila na vodu novou 5 000tunovou torpédoborec Choe Hyon, pronesl Kim Čong-un na loděnici v Nampchu významný projev, který odhalil nejen vojenské ambice režimu, ale i hluboce zakořeněné vnímání bezpečnostní hrozby ze strany USA a Jižní Koreje.
Kim v projevu neoslavoval pouze technologický pokrok severokorejského námořnictva. Vyložil i své přesvědčení, že jihokorejsko-americké odstrašování – konkrétně rozmístění strategických zbraní, společné vojenské cvičení a větší zapojení Soulu do amerického jaderného plánování – představuje přímou hrozbu přežití jeho režimu. Podle něj se jedná o přípravy na válku, nikoliv obranné manévry.
Kimův pohled na současné bezpečnostní prostředí na Korejském poloostrově podle webu The Diplomat je extrémně pesimistický. Přirovnal ho k „nepředvídatelnému počasí na moři“ a označil opatření Spojených států za provokativní a útočné. V této atmosféře nejistoty a napětí považuje rozvoj severokorejského jaderného arzenálu a vojenských kapacit za nezbytnou reakci.
Kim tvrdě kritizoval nedávná jihokorejsko-americká vojenská cvičení, která podle něj simulovala jaderný konflikt. Za nejnebezpečnější označil nový operační plán OPLAN 5022, jenž zahrnuje i scénáře na „setnutí hlavy“ – tedy likvidaci severokorejského vedení – a integraci konvenčních i jaderných zbraní. Ten Kim označil za „nejjasnější důkaz válečných příprav“.
Severokorejská státní média tvrdí, že rozmístění amerických bombardérů B-1B, stíhaček F-35 a protiraketových systémů považuje Pchjongjang za přípravy k preventivnímu úderu. Nejedná se podle nich o pouhou obranu, ale o přímou hrozbu, která legitimizuje severokorejské jaderné odstrašování.
Kimova odpověď je založena na právně zakotvené jaderné doktríně z roku 2022, která umožňuje preventivní jaderný úder v případě ohrožení vedení státu, strategické infrastruktury nebo vypuknutí války. Jeho aktuální strategie se opírá o schopnost rychlé a silné reakce, přičemž důraz klade na vybudování „supermocné“ kapacity k preventivnímu úderu nejen na zemi, ale nově také na moři.
Nový torpédoborec Choe Hyon má být symbolem této nové strategie. Podle Kima je loď vybavena proti-letadlovými, proti-lodními, protiponorkovými a protiraketovými systémy, ale také schopností odpalovat hypersonické střely a taktické balistické rakety, které mohou zasahovat i pozemní cíle. Severní Korea tím signalizuje, že její námořní síly již neslouží pouze k obraně námořního prostoru, ale stávají se platformou pro jaderné a konvenční údery mimo své území.
Kromě torpédoborců Severní Korea pokračuje v programu vývoje jaderných ponorek. Ty mají být „druhou světlicí“ námořního odstrašování a umožnit provedení odvetných úderů i mimo Korejský poloostrov. Kim to potvrdil i při testu střel s plochou dráhou letu vypuštěných z ponorky v lednu 2024.
Vývoj námořních sil KLDR tak přispívá ke klasickému bezpečnostnímu dilematu. Každý krok na jedné straně – posílení obrany nebo rozmístění vojenských prostředků – je druhou stranou vnímán jako hrozba, což vyvolává další opatření a vede k eskalaci. V atmosféře vzájemné nedůvěry jsou nové zbraně, jako torpédoborce s možností útoku na pevninské cíle nebo ponorky s jaderným potenciálem, automaticky považovány za nástroje agrese.
Spojené státy a Jižní Korea tak čelí stále komplexnější hrozbě. Kim Čong-unova snaha o modernizaci armády, podpořená technologiemi z Ruska a zkušenostmi z války na Ukrajině, přináší prudký růst vojenského potenciálu KLDR. Odpovědí je posilování americko-jihokorejského odstrašování. Avšak bez komunikačních kanálů roste riziko špatného vyhodnocení situace – hranice mezi obranou a provokací se stírá.
Jakákoliv provokace ze strany KLDR – například z důvodu domácí legitimace, podobně jako za přechodu moci od Kim Čong-ila k Kim Čong-unovi – by mohla vést k rychlé odvetě Soulu v rámci jeho třífázové obranné strategie: preventivní úder, obrana a masivní odveta. Takový scénář by mohl vyvolat spirálu eskalace v podmínkách jaderného vydírání.
Jak tomu zabránit? Podle analytiků je nutné udělat několik kroků. Například zachovat silnou americkou přítomnost v Jižní Koreji, zejména jednotky USFK. Jejich role přesahuje početní sílu – symbolizují závazek USA k obraně regionu. Jakékoliv signály o oslabení tohoto závazku – například využívání stažení vojsk jako vyjednávacího nástroje – mohou být chybně interpretovány jako nezájem Washingtonu.
Je také třeba zřídit komunikační kanál s KLDR, ideálně na úrovni armádního velení. V prostředí, kde může krize eskalovat během hodin, je schopnost rychlé komunikace klíčová. Ačkoliv dnes Pchjongjang odmítá dialog, je nutné udržet připravenost a vůli k obnovení rozhovorů v případě otevření diplomatického prostoru.
Experti také uvádí, že je nutné vytvořit politické podmínky pro dialog, což je momentálně komplikované kvůli rostoucímu partnerství mezi Severní Koreou a Ruskem. KLDR získává z Ruska vojenské technologie, energii i finanční pomoc, zatímco Moskva spoléhá na severokorejskou munici, pracovní sílu a zdravotnickou podporu. Konec války na Ukrajině by mohl tento vztah oslabit a otevřít prostor pro diplomatickou iniciativu.
Do té doby však zůstává Korejský poloostrov sevřen v kruhu zbrojení a provokací. Každý nový krok k posílení odstrašování nese zároveň riziko neúmyslného konfliktu. A právě v této nejistotě tkví největší hrozba – že příští krize nemusí být zvládnutelná, pokud nebude doprovázena strategií prevence, komunikace a politického dialogu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
