V den, kdy Severní Korea slavnostně spustila na vodu novou 5 000tunovou torpédoborec Choe Hyon, pronesl Kim Čong-un na loděnici v Nampchu významný projev, který odhalil nejen vojenské ambice režimu, ale i hluboce zakořeněné vnímání bezpečnostní hrozby ze strany USA a Jižní Koreje.
Kim v projevu neoslavoval pouze technologický pokrok severokorejského námořnictva. Vyložil i své přesvědčení, že jihokorejsko-americké odstrašování – konkrétně rozmístění strategických zbraní, společné vojenské cvičení a větší zapojení Soulu do amerického jaderného plánování – představuje přímou hrozbu přežití jeho režimu. Podle něj se jedná o přípravy na válku, nikoliv obranné manévry.
Kimův pohled na současné bezpečnostní prostředí na Korejském poloostrově podle webu The Diplomat je extrémně pesimistický. Přirovnal ho k „nepředvídatelnému počasí na moři“ a označil opatření Spojených států za provokativní a útočné. V této atmosféře nejistoty a napětí považuje rozvoj severokorejského jaderného arzenálu a vojenských kapacit za nezbytnou reakci.
Kim tvrdě kritizoval nedávná jihokorejsko-americká vojenská cvičení, která podle něj simulovala jaderný konflikt. Za nejnebezpečnější označil nový operační plán OPLAN 5022, jenž zahrnuje i scénáře na „setnutí hlavy“ – tedy likvidaci severokorejského vedení – a integraci konvenčních i jaderných zbraní. Ten Kim označil za „nejjasnější důkaz válečných příprav“.
Severokorejská státní média tvrdí, že rozmístění amerických bombardérů B-1B, stíhaček F-35 a protiraketových systémů považuje Pchjongjang za přípravy k preventivnímu úderu. Nejedná se podle nich o pouhou obranu, ale o přímou hrozbu, která legitimizuje severokorejské jaderné odstrašování.
Kimova odpověď je založena na právně zakotvené jaderné doktríně z roku 2022, která umožňuje preventivní jaderný úder v případě ohrožení vedení státu, strategické infrastruktury nebo vypuknutí války. Jeho aktuální strategie se opírá o schopnost rychlé a silné reakce, přičemž důraz klade na vybudování „supermocné“ kapacity k preventivnímu úderu nejen na zemi, ale nově také na moři.
Nový torpédoborec Choe Hyon má být symbolem této nové strategie. Podle Kima je loď vybavena proti-letadlovými, proti-lodními, protiponorkovými a protiraketovými systémy, ale také schopností odpalovat hypersonické střely a taktické balistické rakety, které mohou zasahovat i pozemní cíle. Severní Korea tím signalizuje, že její námořní síly již neslouží pouze k obraně námořního prostoru, ale stávají se platformou pro jaderné a konvenční údery mimo své území.
Kromě torpédoborců Severní Korea pokračuje v programu vývoje jaderných ponorek. Ty mají být „druhou světlicí“ námořního odstrašování a umožnit provedení odvetných úderů i mimo Korejský poloostrov. Kim to potvrdil i při testu střel s plochou dráhou letu vypuštěných z ponorky v lednu 2024.
Vývoj námořních sil KLDR tak přispívá ke klasickému bezpečnostnímu dilematu. Každý krok na jedné straně – posílení obrany nebo rozmístění vojenských prostředků – je druhou stranou vnímán jako hrozba, což vyvolává další opatření a vede k eskalaci. V atmosféře vzájemné nedůvěry jsou nové zbraně, jako torpédoborce s možností útoku na pevninské cíle nebo ponorky s jaderným potenciálem, automaticky považovány za nástroje agrese.
Spojené státy a Jižní Korea tak čelí stále komplexnější hrozbě. Kim Čong-unova snaha o modernizaci armády, podpořená technologiemi z Ruska a zkušenostmi z války na Ukrajině, přináší prudký růst vojenského potenciálu KLDR. Odpovědí je posilování americko-jihokorejského odstrašování. Avšak bez komunikačních kanálů roste riziko špatného vyhodnocení situace – hranice mezi obranou a provokací se stírá.
Jakákoliv provokace ze strany KLDR – například z důvodu domácí legitimace, podobně jako za přechodu moci od Kim Čong-ila k Kim Čong-unovi – by mohla vést k rychlé odvetě Soulu v rámci jeho třífázové obranné strategie: preventivní úder, obrana a masivní odveta. Takový scénář by mohl vyvolat spirálu eskalace v podmínkách jaderného vydírání.
Jak tomu zabránit? Podle analytiků je nutné udělat několik kroků. Například zachovat silnou americkou přítomnost v Jižní Koreji, zejména jednotky USFK. Jejich role přesahuje početní sílu – symbolizují závazek USA k obraně regionu. Jakékoliv signály o oslabení tohoto závazku – například využívání stažení vojsk jako vyjednávacího nástroje – mohou být chybně interpretovány jako nezájem Washingtonu.
Je také třeba zřídit komunikační kanál s KLDR, ideálně na úrovni armádního velení. V prostředí, kde může krize eskalovat během hodin, je schopnost rychlé komunikace klíčová. Ačkoliv dnes Pchjongjang odmítá dialog, je nutné udržet připravenost a vůli k obnovení rozhovorů v případě otevření diplomatického prostoru.
Experti také uvádí, že je nutné vytvořit politické podmínky pro dialog, což je momentálně komplikované kvůli rostoucímu partnerství mezi Severní Koreou a Ruskem. KLDR získává z Ruska vojenské technologie, energii i finanční pomoc, zatímco Moskva spoléhá na severokorejskou munici, pracovní sílu a zdravotnickou podporu. Konec války na Ukrajině by mohl tento vztah oslabit a otevřít prostor pro diplomatickou iniciativu.
Do té doby však zůstává Korejský poloostrov sevřen v kruhu zbrojení a provokací. Každý nový krok k posílení odstrašování nese zároveň riziko neúmyslného konfliktu. A právě v této nejistotě tkví největší hrozba – že příští krize nemusí být zvládnutelná, pokud nebude doprovázena strategií prevence, komunikace a politického dialogu.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
