Francouzské úřady potvrdily první výskyt smrtícího respiračního syndromu Blízkého východu (MERS) na svém území po více než deseti letech. Tato zpráva vyvolala značné znepokojení na celém kontinentu, který je stále poznamenán následky pandemie covidu-19. Dva nové případy byly zachyceny začátkem prosince u cestovatelů, kteří se v listopadu vrátili z Arabského poloostrova.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že oba nakažení byli v kontaktu s virem právě během svého pobytu v zahraničí. Pro Francii jde o první laboratorně potvrzené případy od roku 2013, čímž se celkový počet infekcí v zemi zvýšil na čtyři, přičemž jedna z nich v minulosti skončila úmrtím. Globálně bylo od začátku roku 2025 do 21. prosince nahlášeno celkem 19 případů nákazy MERS-CoV, z nichž čtyři byly smrtelné.
Většina těchto letošních případů, celkem 17, byla zaznamenána v Saúdské Arábii v různých regionech, jako jsou Rijád nebo Najran. Mezi těmito pacienty nebyly zjištěny žádné epidemiologické vazby, což naznačuje nezávislé přenosy ze zvířat na lidi. Příchod viru do Evropy právě v tomto měsíci zdůrazňuje přetrvávající riziko spojené s mezinárodním cestováním.
Virus MERS-CoV patří do rodiny koronavirů a je považován za mnohem nebezpečnější než SARS-CoV-2, který způsobil nedávnou pandemii. Úmrtnost u nakažených dosahuje přibližně 37 %, což je velmi vysoké číslo. Na druhou stranu se tento virus šíří mezi lidmi mnohem obtížněji. Primárním zdrojem nákazy jsou dromedáři, tedy velbloudi jednohrbí, ze kterých virus pravidelně přeskakuje na lidskou populaci.
Francouzské úřady na situaci reagovaly okamžitě po detekci prvního pacienta, kterým byl muž v sedmdesátých letech. Bylo zahájeno trasování všech kontaktů, což zahrnovalo zejména 34 členů organizované turistické skupiny, se kterou nemocní cestovali. Do 19. prosince nebyl u nikoho z nich zjištěn sekundární přenos a genetické sekvenování potvrdilo, že kmen viru přesně odpovídá variantám cirkulujícím na Arabském poloostrově.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice hodnotí riziko dalšího šíření jako velmi nízké, ale WHO varuje před komplikovanou diagnostikou. Příznaky MERS jsou totiž velmi podobné běžné chřipce nebo covidu-19, což může vést k pozdnímu odhalení nákazy. V zemích, které s tímto virem nemají běžnou zkušenost, tak může dojít k nekontrolovanému přenosu v nemocničním prostředí.
Vzhledem k tomu, že pro MERS neexistuje žádná specifická léčba ani vakcína, doporučují zdravotníci cestovatelům zvýšenou opatrnost. Lidé by se měli vyhýbat konzumaci syrových velbloudích produktů, jako je mléko nebo maso, a udržovat si od zvířat bezpečný odstup. Aktuální situace těsně před vrcholem vánočních cest opětovně testuje připravenost evropských zdravotních systémů na hrozbu infekčních chorob.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.