Francouzské úřady potvrdily první výskyt smrtícího respiračního syndromu Blízkého východu (MERS) na svém území po více než deseti letech. Tato zpráva vyvolala značné znepokojení na celém kontinentu, který je stále poznamenán následky pandemie covidu-19. Dva nové případy byly zachyceny začátkem prosince u cestovatelů, kteří se v listopadu vrátili z Arabského poloostrova.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že oba nakažení byli v kontaktu s virem právě během svého pobytu v zahraničí. Pro Francii jde o první laboratorně potvrzené případy od roku 2013, čímž se celkový počet infekcí v zemi zvýšil na čtyři, přičemž jedna z nich v minulosti skončila úmrtím. Globálně bylo od začátku roku 2025 do 21. prosince nahlášeno celkem 19 případů nákazy MERS-CoV, z nichž čtyři byly smrtelné.
Většina těchto letošních případů, celkem 17, byla zaznamenána v Saúdské Arábii v různých regionech, jako jsou Rijád nebo Najran. Mezi těmito pacienty nebyly zjištěny žádné epidemiologické vazby, což naznačuje nezávislé přenosy ze zvířat na lidi. Příchod viru do Evropy právě v tomto měsíci zdůrazňuje přetrvávající riziko spojené s mezinárodním cestováním.
Virus MERS-CoV patří do rodiny koronavirů a je považován za mnohem nebezpečnější než SARS-CoV-2, který způsobil nedávnou pandemii. Úmrtnost u nakažených dosahuje přibližně 37 %, což je velmi vysoké číslo. Na druhou stranu se tento virus šíří mezi lidmi mnohem obtížněji. Primárním zdrojem nákazy jsou dromedáři, tedy velbloudi jednohrbí, ze kterých virus pravidelně přeskakuje na lidskou populaci.
Francouzské úřady na situaci reagovaly okamžitě po detekci prvního pacienta, kterým byl muž v sedmdesátých letech. Bylo zahájeno trasování všech kontaktů, což zahrnovalo zejména 34 členů organizované turistické skupiny, se kterou nemocní cestovali. Do 19. prosince nebyl u nikoho z nich zjištěn sekundární přenos a genetické sekvenování potvrdilo, že kmen viru přesně odpovídá variantám cirkulujícím na Arabském poloostrově.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice hodnotí riziko dalšího šíření jako velmi nízké, ale WHO varuje před komplikovanou diagnostikou. Příznaky MERS jsou totiž velmi podobné běžné chřipce nebo covidu-19, což může vést k pozdnímu odhalení nákazy. V zemích, které s tímto virem nemají běžnou zkušenost, tak může dojít k nekontrolovanému přenosu v nemocničním prostředí.
Vzhledem k tomu, že pro MERS neexistuje žádná specifická léčba ani vakcína, doporučují zdravotníci cestovatelům zvýšenou opatrnost. Lidé by se měli vyhýbat konzumaci syrových velbloudích produktů, jako je mléko nebo maso, a udržovat si od zvířat bezpečný odstup. Aktuální situace těsně před vrcholem vánočních cest opětovně testuje připravenost evropských zdravotních systémů na hrozbu infekčních chorob.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.