Francouzské úřady potvrdily první výskyt smrtícího respiračního syndromu Blízkého východu (MERS) na svém území po více než deseti letech. Tato zpráva vyvolala značné znepokojení na celém kontinentu, který je stále poznamenán následky pandemie covidu-19. Dva nové případy byly zachyceny začátkem prosince u cestovatelů, kteří se v listopadu vrátili z Arabského poloostrova.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že oba nakažení byli v kontaktu s virem právě během svého pobytu v zahraničí. Pro Francii jde o první laboratorně potvrzené případy od roku 2013, čímž se celkový počet infekcí v zemi zvýšil na čtyři, přičemž jedna z nich v minulosti skončila úmrtím. Globálně bylo od začátku roku 2025 do 21. prosince nahlášeno celkem 19 případů nákazy MERS-CoV, z nichž čtyři byly smrtelné.
Většina těchto letošních případů, celkem 17, byla zaznamenána v Saúdské Arábii v různých regionech, jako jsou Rijád nebo Najran. Mezi těmito pacienty nebyly zjištěny žádné epidemiologické vazby, což naznačuje nezávislé přenosy ze zvířat na lidi. Příchod viru do Evropy právě v tomto měsíci zdůrazňuje přetrvávající riziko spojené s mezinárodním cestováním.
Virus MERS-CoV patří do rodiny koronavirů a je považován za mnohem nebezpečnější než SARS-CoV-2, který způsobil nedávnou pandemii. Úmrtnost u nakažených dosahuje přibližně 37 %, což je velmi vysoké číslo. Na druhou stranu se tento virus šíří mezi lidmi mnohem obtížněji. Primárním zdrojem nákazy jsou dromedáři, tedy velbloudi jednohrbí, ze kterých virus pravidelně přeskakuje na lidskou populaci.
Francouzské úřady na situaci reagovaly okamžitě po detekci prvního pacienta, kterým byl muž v sedmdesátých letech. Bylo zahájeno trasování všech kontaktů, což zahrnovalo zejména 34 členů organizované turistické skupiny, se kterou nemocní cestovali. Do 19. prosince nebyl u nikoho z nich zjištěn sekundární přenos a genetické sekvenování potvrdilo, že kmen viru přesně odpovídá variantám cirkulujícím na Arabském poloostrově.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice hodnotí riziko dalšího šíření jako velmi nízké, ale WHO varuje před komplikovanou diagnostikou. Příznaky MERS jsou totiž velmi podobné běžné chřipce nebo covidu-19, což může vést k pozdnímu odhalení nákazy. V zemích, které s tímto virem nemají běžnou zkušenost, tak může dojít k nekontrolovanému přenosu v nemocničním prostředí.
Vzhledem k tomu, že pro MERS neexistuje žádná specifická léčba ani vakcína, doporučují zdravotníci cestovatelům zvýšenou opatrnost. Lidé by se měli vyhýbat konzumaci syrových velbloudích produktů, jako je mléko nebo maso, a udržovat si od zvířat bezpečný odstup. Aktuální situace těsně před vrcholem vánočních cest opětovně testuje připravenost evropských zdravotních systémů na hrozbu infekčních chorob.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.