Francouzské úřady potvrdily první výskyt smrtícího respiračního syndromu Blízkého východu (MERS) na svém území po více než deseti letech. Tato zpráva vyvolala značné znepokojení na celém kontinentu, který je stále poznamenán následky pandemie covidu-19. Dva nové případy byly zachyceny začátkem prosince u cestovatelů, kteří se v listopadu vrátili z Arabského poloostrova.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že oba nakažení byli v kontaktu s virem právě během svého pobytu v zahraničí. Pro Francii jde o první laboratorně potvrzené případy od roku 2013, čímž se celkový počet infekcí v zemi zvýšil na čtyři, přičemž jedna z nich v minulosti skončila úmrtím. Globálně bylo od začátku roku 2025 do 21. prosince nahlášeno celkem 19 případů nákazy MERS-CoV, z nichž čtyři byly smrtelné.
Většina těchto letošních případů, celkem 17, byla zaznamenána v Saúdské Arábii v různých regionech, jako jsou Rijád nebo Najran. Mezi těmito pacienty nebyly zjištěny žádné epidemiologické vazby, což naznačuje nezávislé přenosy ze zvířat na lidi. Příchod viru do Evropy právě v tomto měsíci zdůrazňuje přetrvávající riziko spojené s mezinárodním cestováním.
Virus MERS-CoV patří do rodiny koronavirů a je považován za mnohem nebezpečnější než SARS-CoV-2, který způsobil nedávnou pandemii. Úmrtnost u nakažených dosahuje přibližně 37 %, což je velmi vysoké číslo. Na druhou stranu se tento virus šíří mezi lidmi mnohem obtížněji. Primárním zdrojem nákazy jsou dromedáři, tedy velbloudi jednohrbí, ze kterých virus pravidelně přeskakuje na lidskou populaci.
Francouzské úřady na situaci reagovaly okamžitě po detekci prvního pacienta, kterým byl muž v sedmdesátých letech. Bylo zahájeno trasování všech kontaktů, což zahrnovalo zejména 34 členů organizované turistické skupiny, se kterou nemocní cestovali. Do 19. prosince nebyl u nikoho z nich zjištěn sekundární přenos a genetické sekvenování potvrdilo, že kmen viru přesně odpovídá variantám cirkulujícím na Arabském poloostrově.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice hodnotí riziko dalšího šíření jako velmi nízké, ale WHO varuje před komplikovanou diagnostikou. Příznaky MERS jsou totiž velmi podobné běžné chřipce nebo covidu-19, což může vést k pozdnímu odhalení nákazy. V zemích, které s tímto virem nemají běžnou zkušenost, tak může dojít k nekontrolovanému přenosu v nemocničním prostředí.
Vzhledem k tomu, že pro MERS neexistuje žádná specifická léčba ani vakcína, doporučují zdravotníci cestovatelům zvýšenou opatrnost. Lidé by se měli vyhýbat konzumaci syrových velbloudích produktů, jako je mléko nebo maso, a udržovat si od zvířat bezpečný odstup. Aktuální situace těsně před vrcholem vánočních cest opětovně testuje připravenost evropských zdravotních systémů na hrozbu infekčních chorob.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.