Francouzské úřady potvrdily první výskyt smrtícího respiračního syndromu Blízkého východu (MERS) na svém území po více než deseti letech. Tato zpráva vyvolala značné znepokojení na celém kontinentu, který je stále poznamenán následky pandemie covidu-19. Dva nové případy byly zachyceny začátkem prosince u cestovatelů, kteří se v listopadu vrátili z Arabského poloostrova.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že oba nakažení byli v kontaktu s virem právě během svého pobytu v zahraničí. Pro Francii jde o první laboratorně potvrzené případy od roku 2013, čímž se celkový počet infekcí v zemi zvýšil na čtyři, přičemž jedna z nich v minulosti skončila úmrtím. Globálně bylo od začátku roku 2025 do 21. prosince nahlášeno celkem 19 případů nákazy MERS-CoV, z nichž čtyři byly smrtelné.
Většina těchto letošních případů, celkem 17, byla zaznamenána v Saúdské Arábii v různých regionech, jako jsou Rijád nebo Najran. Mezi těmito pacienty nebyly zjištěny žádné epidemiologické vazby, což naznačuje nezávislé přenosy ze zvířat na lidi. Příchod viru do Evropy právě v tomto měsíci zdůrazňuje přetrvávající riziko spojené s mezinárodním cestováním.
Virus MERS-CoV patří do rodiny koronavirů a je považován za mnohem nebezpečnější než SARS-CoV-2, který způsobil nedávnou pandemii. Úmrtnost u nakažených dosahuje přibližně 37 %, což je velmi vysoké číslo. Na druhou stranu se tento virus šíří mezi lidmi mnohem obtížněji. Primárním zdrojem nákazy jsou dromedáři, tedy velbloudi jednohrbí, ze kterých virus pravidelně přeskakuje na lidskou populaci.
Francouzské úřady na situaci reagovaly okamžitě po detekci prvního pacienta, kterým byl muž v sedmdesátých letech. Bylo zahájeno trasování všech kontaktů, což zahrnovalo zejména 34 členů organizované turistické skupiny, se kterou nemocní cestovali. Do 19. prosince nebyl u nikoho z nich zjištěn sekundární přenos a genetické sekvenování potvrdilo, že kmen viru přesně odpovídá variantám cirkulujícím na Arabském poloostrově.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice hodnotí riziko dalšího šíření jako velmi nízké, ale WHO varuje před komplikovanou diagnostikou. Příznaky MERS jsou totiž velmi podobné běžné chřipce nebo covidu-19, což může vést k pozdnímu odhalení nákazy. V zemích, které s tímto virem nemají běžnou zkušenost, tak může dojít k nekontrolovanému přenosu v nemocničním prostředí.
Vzhledem k tomu, že pro MERS neexistuje žádná specifická léčba ani vakcína, doporučují zdravotníci cestovatelům zvýšenou opatrnost. Lidé by se měli vyhýbat konzumaci syrových velbloudích produktů, jako je mléko nebo maso, a udržovat si od zvířat bezpečný odstup. Aktuální situace těsně před vrcholem vánočních cest opětovně testuje připravenost evropských zdravotních systémů na hrozbu infekčních chorob.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.