Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.
Zatímco Washington zvažuje odvetné kroky, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí vyslal do světa dvojsečný vzkaz. Prohlásil, že Teherán neplánuje žádný preventivní vojenský úder, ale jedním dechem dodal, že země je plně připravena na válku, pokud bude napadena. Podle Araghčího jsou íránské ozbrojené síly v nejvyšší pohotovosti a jakékoli narušení suverenity země vyvolá drtivou reakci.
Pohled do nitra Íránu je však extrémně ztížen téměř totálním výpadkem internetu, který trvá již několik dní. Režim tímto způsobem efektivně odřízl 90 milionů lidí od světa, aby zabránil šíření informací o rozsahu násilí. Přestože státní televize a oficiální média vysílají záběry „klidných ulic“ a tvrdí, že situace je pod kontrolou, zprávy z terénu a od exilových organizací vykreslují děsivý obraz reality.
Podle lidskoprávní organizace HRANA a dalších pozorovatelů se počet obětí protestů vyšplhal na stovky, některé odhady mluví dokonce o více než 500 mrtvých. Mezi oběťmi jsou lidé všech profesí, od fotbalového rozhodčího až po studenty módy. Tisíce dalších lidí byly zatčeny a čelí nejistému osudu v íránských věznicích, kde jsou podle aktivistů běžné mučení a vynucená přiznání.
Děsivé svědectví přinesla i hlavní mezinárodní korespondentka BBC Lyse Doucetová, které se podařilo potvrdit nález nejméně 180 bílých rubášů v provizorní márnici pod širým nebem nedaleko Teheránu. Tato těla pravděpodobně patří demonstrantům zabitým během posledních vln násilí. Podobné zprávy přicházejí i z dalších měst, jako je Mašhad nebo Karadž, kde jsou nemocnice údajně přeplněny zraněnými.
Mezinárodní diplomatická scéna je v pohybu. Britský velvyslanec Hugo Shorter vedl v Teheránu krizová jednání na tamním ministerstvu zahraničí. Ačkoli íránská strana tvrdila, že byl Shorter předvolán kvůli incidentu na íránské ambasádě v Londýně, kde demonstrant strhl vlajku, britská strana setkání interpretuje jako snahu o deeskalaci násilí a ochranu lidských práv.
Přes agresivní rétoriku však z obou stran zaznívají i zmínky o možné diplomacii. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismáíl Baqáí uvedl, že diplomatické kanály s USA zůstávají otevřené. Také Donald Trump potvrdil, že ho íránští představitelé kontaktovali s nabídkou vyjednávání. Trump však varoval, že USA mohou jednat dříve, než k jakékoli schůzce dojde, pokud zabíjení demonstrantů okamžitě neskončí.
Napětí se projevuje i při pohřbech obětí, které se mění v otevřené politické manifestace. V Teheránu byly během smutečních obřadů slyšet davy skandující „smrt Chameneímu“, což je v zemi ovládané teokracií akt nejvyšší odvahy. Namísto tradičních náboženských formulí se pohřby stávají místem hněvu namířeného proti samotným základům islámské republiky.
Bílý dům má nyní na stole širokou škálu možností, od cílených kybernetických útoků na infrastrukturu íránských bezpečnostních složek až po přímé letecké údery. Marco Rubio, americký ministr zahraničí, zdůraznil, že USA stojí za „odvážným íránským lidem“. Administrativa se však musí pohybovat velmi opatrně, aby případný vojenský zásah nesjednotil íránskou veřejnost kolem režimu pod rouškou nacionalismu.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.
Americká diplomacie v Jižní Americe se nachází na křižovatce. Zatímco se pozornost Washingtonu soustředí na spektakulární, téměř filmové záběry zadrženého Nicoláse Madura, kterého americké síly počátkem roku odvezly v poutech z Venezuely, na zbytku kontinentu se odehrává mnohem tišší, ale o to zásadnější proměna. Administrativa Donalda Trumpa sice vzkřísila Monroeovu doktrínu v podobě takzvaného „Trumpova dodatku“ (Trump Corollary), ale riskuje, že při kácení jednoho venezuelského stromu přehlédne celý jihoamerický les, který už mezitím ovládla Čína.
Evropská letiště se potýkají s narůstajícím napětím kvůli zavádění nového systému digitálních hraničních kontrol, známého jako Entry-Exit System (EES). Zatímco Evropská komise trvá na tom, že systém funguje bez větších zádrhelů, zástupci letišť a cestovního ruchu varují před kritickým zpožděním a nepohodlím pro cestující. Od pátku 9. ledna se totiž podíl cestujících, kteří musí projít těmito biometrickými kontrolami, zvýšil na nejméně 35 % všech občanů zemí mimo EU.
Pád Nicoláse Madura a následné odstřižení od venezuelských energetických zdrojů uvrhly Kubu do nejhlubší mezinárodní izolace za poslední desetiletí. Historický vztah mezi těmito dvěma národy, který po šest desetiletí definoval politickou mapu Latinské Ameriky, byl postaven především na ropě. Pro Havanu znamenalo zatčení Madura v lednu 2026 geopolitický zlom, protože strategické a finanční vazby s Caracasem byly hlavním pilířem přežití kubánského státu.
V Íránu se v posledních dnech dramaticky vyostřila situace, když se k rozsáhlým protivládním nepokojům přidal totální informační blackout. Podle dostupných zpráv je země již čtvrtý den v řadě prakticky odříznuta od světové počítačové sítě, což paralyzuje nejen běžnou komunikaci, ale i životně důležité finanční a humanitární služby. Podnikatelé v zahraničí, kteří zprostředkovávají převody peněz, hlásí naprosté zastavení provozu, protože v Íránu nefungují ani vnitřní bankovní servery.
V souvislosti s neutuchajícími nepokoji v Íránu se do popředí zájmu opět dostávají milice Basídž, které tvoří klíčový pilíř tamních represivních složek. Členové íránského parlamentu nedávno vyzvali ministerstvo tajných služeb, aby obnovilo plošné hlídky této dobrovolnické polovojenské organizace v ulicích. Basídž, v překladu „mobilizace“, funguje jako pomocná ruka mocných Islámských revolučních gard a je přímo podřízena nejvyššímu vůdci země.
Americký prezident Donald Trump pohrozil ropnému gigantu ExxonMobil, že mu zakáže budoucí investice ve Venezuele. Rozbuškou se stal postoj generálního ředitele společnosti Darrena Woodse, který během nedávného setkání v Bílém domě označil tuto jihoamerickou zemi za „neinvestovatelnou“. Trumpa, který se snaží o rychlou obnovu venezuelského ropného průmyslu po nedávném sesazení prezidenta Nicoláse Madura, tato slova značně rozladila.
Současné dění v Íránu naznačuje, že tamní náboženská vláda čelí jedné ze svých nejzásadnějších zkoušek. Ulice měst po celé zemi jsou již několik týdnů plné lidí, kteří se nespokojí s málem a volají po úplném svržení teokracie. Teheránské vedení na tento tlak odpovídá tvrdými zásahy a násilím, kterým se snaží udržet kontrolu nad situací. Navzdory zkušenostem s potlačováním minulých vzpour je tentokrát pozice kleriků mnohem méně stabilní.
Zimní olympijské hry se blíží a možná na nich uvidíme Helenu Vondráčkovou. A dokonce i Karla Gotta, i když je už několik let po smrti. Jeden z brankářů hokejového národního týmu totiž odhalil, co má ještě před začátkem největší sportovní akce roku za lubem.