Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.
Zatímco Washington zvažuje odvetné kroky, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí vyslal do světa dvojsečný vzkaz. Prohlásil, že Teherán neplánuje žádný preventivní vojenský úder, ale jedním dechem dodal, že země je plně připravena na válku, pokud bude napadena. Podle Araghčího jsou íránské ozbrojené síly v nejvyšší pohotovosti a jakékoli narušení suverenity země vyvolá drtivou reakci.
Pohled do nitra Íránu je však extrémně ztížen téměř totálním výpadkem internetu, který trvá již několik dní. Režim tímto způsobem efektivně odřízl 90 milionů lidí od světa, aby zabránil šíření informací o rozsahu násilí. Přestože státní televize a oficiální média vysílají záběry „klidných ulic“ a tvrdí, že situace je pod kontrolou, zprávy z terénu a od exilových organizací vykreslují děsivý obraz reality.
Podle lidskoprávní organizace HRANA a dalších pozorovatelů se počet obětí protestů vyšplhal na stovky, některé odhady mluví dokonce o více než 500 mrtvých. Mezi oběťmi jsou lidé všech profesí, od fotbalového rozhodčího až po studenty módy. Tisíce dalších lidí byly zatčeny a čelí nejistému osudu v íránských věznicích, kde jsou podle aktivistů běžné mučení a vynucená přiznání.
Děsivé svědectví přinesla i hlavní mezinárodní korespondentka BBC Lyse Doucetová, které se podařilo potvrdit nález nejméně 180 bílých rubášů v provizorní márnici pod širým nebem nedaleko Teheránu. Tato těla pravděpodobně patří demonstrantům zabitým během posledních vln násilí. Podobné zprávy přicházejí i z dalších měst, jako je Mašhad nebo Karadž, kde jsou nemocnice údajně přeplněny zraněnými.
Mezinárodní diplomatická scéna je v pohybu. Britský velvyslanec Hugo Shorter vedl v Teheránu krizová jednání na tamním ministerstvu zahraničí. Ačkoli íránská strana tvrdila, že byl Shorter předvolán kvůli incidentu na íránské ambasádě v Londýně, kde demonstrant strhl vlajku, britská strana setkání interpretuje jako snahu o deeskalaci násilí a ochranu lidských práv.
Přes agresivní rétoriku však z obou stran zaznívají i zmínky o možné diplomacii. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismáíl Baqáí uvedl, že diplomatické kanály s USA zůstávají otevřené. Také Donald Trump potvrdil, že ho íránští představitelé kontaktovali s nabídkou vyjednávání. Trump však varoval, že USA mohou jednat dříve, než k jakékoli schůzce dojde, pokud zabíjení demonstrantů okamžitě neskončí.
Napětí se projevuje i při pohřbech obětí, které se mění v otevřené politické manifestace. V Teheránu byly během smutečních obřadů slyšet davy skandující „smrt Chameneímu“, což je v zemi ovládané teokracií akt nejvyšší odvahy. Namísto tradičních náboženských formulí se pohřby stávají místem hněvu namířeného proti samotným základům islámské republiky.
Bílý dům má nyní na stole širokou škálu možností, od cílených kybernetických útoků na infrastrukturu íránských bezpečnostních složek až po přímé letecké údery. Marco Rubio, americký ministr zahraničí, zdůraznil, že USA stojí za „odvážným íránským lidem“. Administrativa se však musí pohybovat velmi opatrně, aby případný vojenský zásah nesjednotil íránskou veřejnost kolem režimu pod rouškou nacionalismu.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.