Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.
Zatímco Washington zvažuje odvetné kroky, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí vyslal do světa dvojsečný vzkaz. Prohlásil, že Teherán neplánuje žádný preventivní vojenský úder, ale jedním dechem dodal, že země je plně připravena na válku, pokud bude napadena. Podle Araghčího jsou íránské ozbrojené síly v nejvyšší pohotovosti a jakékoli narušení suverenity země vyvolá drtivou reakci.
Pohled do nitra Íránu je však extrémně ztížen téměř totálním výpadkem internetu, který trvá již několik dní. Režim tímto způsobem efektivně odřízl 90 milionů lidí od světa, aby zabránil šíření informací o rozsahu násilí. Přestože státní televize a oficiální média vysílají záběry „klidných ulic“ a tvrdí, že situace je pod kontrolou, zprávy z terénu a od exilových organizací vykreslují děsivý obraz reality.
Podle lidskoprávní organizace HRANA a dalších pozorovatelů se počet obětí protestů vyšplhal na stovky, některé odhady mluví dokonce o více než 500 mrtvých. Mezi oběťmi jsou lidé všech profesí, od fotbalového rozhodčího až po studenty módy. Tisíce dalších lidí byly zatčeny a čelí nejistému osudu v íránských věznicích, kde jsou podle aktivistů běžné mučení a vynucená přiznání.
Děsivé svědectví přinesla i hlavní mezinárodní korespondentka BBC Lyse Doucetová, které se podařilo potvrdit nález nejméně 180 bílých rubášů v provizorní márnici pod širým nebem nedaleko Teheránu. Tato těla pravděpodobně patří demonstrantům zabitým během posledních vln násilí. Podobné zprávy přicházejí i z dalších měst, jako je Mašhad nebo Karadž, kde jsou nemocnice údajně přeplněny zraněnými.
Mezinárodní diplomatická scéna je v pohybu. Britský velvyslanec Hugo Shorter vedl v Teheránu krizová jednání na tamním ministerstvu zahraničí. Ačkoli íránská strana tvrdila, že byl Shorter předvolán kvůli incidentu na íránské ambasádě v Londýně, kde demonstrant strhl vlajku, britská strana setkání interpretuje jako snahu o deeskalaci násilí a ochranu lidských práv.
Přes agresivní rétoriku však z obou stran zaznívají i zmínky o možné diplomacii. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismáíl Baqáí uvedl, že diplomatické kanály s USA zůstávají otevřené. Také Donald Trump potvrdil, že ho íránští představitelé kontaktovali s nabídkou vyjednávání. Trump však varoval, že USA mohou jednat dříve, než k jakékoli schůzce dojde, pokud zabíjení demonstrantů okamžitě neskončí.
Napětí se projevuje i při pohřbech obětí, které se mění v otevřené politické manifestace. V Teheránu byly během smutečních obřadů slyšet davy skandující „smrt Chameneímu“, což je v zemi ovládané teokracií akt nejvyšší odvahy. Namísto tradičních náboženských formulí se pohřby stávají místem hněvu namířeného proti samotným základům islámské republiky.
Bílý dům má nyní na stole širokou škálu možností, od cílených kybernetických útoků na infrastrukturu íránských bezpečnostních složek až po přímé letecké údery. Marco Rubio, americký ministr zahraničí, zdůraznil, že USA stojí za „odvážným íránským lidem“. Administrativa se však musí pohybovat velmi opatrně, aby případný vojenský zásah nesjednotil íránskou veřejnost kolem režimu pod rouškou nacionalismu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
