Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.
Zatímco Washington zvažuje odvetné kroky, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí vyslal do světa dvojsečný vzkaz. Prohlásil, že Teherán neplánuje žádný preventivní vojenský úder, ale jedním dechem dodal, že země je plně připravena na válku, pokud bude napadena. Podle Araghčího jsou íránské ozbrojené síly v nejvyšší pohotovosti a jakékoli narušení suverenity země vyvolá drtivou reakci.
Pohled do nitra Íránu je však extrémně ztížen téměř totálním výpadkem internetu, který trvá již několik dní. Režim tímto způsobem efektivně odřízl 90 milionů lidí od světa, aby zabránil šíření informací o rozsahu násilí. Přestože státní televize a oficiální média vysílají záběry „klidných ulic“ a tvrdí, že situace je pod kontrolou, zprávy z terénu a od exilových organizací vykreslují děsivý obraz reality.
Podle lidskoprávní organizace HRANA a dalších pozorovatelů se počet obětí protestů vyšplhal na stovky, některé odhady mluví dokonce o více než 500 mrtvých. Mezi oběťmi jsou lidé všech profesí, od fotbalového rozhodčího až po studenty módy. Tisíce dalších lidí byly zatčeny a čelí nejistému osudu v íránských věznicích, kde jsou podle aktivistů běžné mučení a vynucená přiznání.
Děsivé svědectví přinesla i hlavní mezinárodní korespondentka BBC Lyse Doucetová, které se podařilo potvrdit nález nejméně 180 bílých rubášů v provizorní márnici pod širým nebem nedaleko Teheránu. Tato těla pravděpodobně patří demonstrantům zabitým během posledních vln násilí. Podobné zprávy přicházejí i z dalších měst, jako je Mašhad nebo Karadž, kde jsou nemocnice údajně přeplněny zraněnými.
Mezinárodní diplomatická scéna je v pohybu. Britský velvyslanec Hugo Shorter vedl v Teheránu krizová jednání na tamním ministerstvu zahraničí. Ačkoli íránská strana tvrdila, že byl Shorter předvolán kvůli incidentu na íránské ambasádě v Londýně, kde demonstrant strhl vlajku, britská strana setkání interpretuje jako snahu o deeskalaci násilí a ochranu lidských práv.
Přes agresivní rétoriku však z obou stran zaznívají i zmínky o možné diplomacii. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismáíl Baqáí uvedl, že diplomatické kanály s USA zůstávají otevřené. Také Donald Trump potvrdil, že ho íránští představitelé kontaktovali s nabídkou vyjednávání. Trump však varoval, že USA mohou jednat dříve, než k jakékoli schůzce dojde, pokud zabíjení demonstrantů okamžitě neskončí.
Napětí se projevuje i při pohřbech obětí, které se mění v otevřené politické manifestace. V Teheránu byly během smutečních obřadů slyšet davy skandující „smrt Chameneímu“, což je v zemi ovládané teokracií akt nejvyšší odvahy. Namísto tradičních náboženských formulí se pohřby stávají místem hněvu namířeného proti samotným základům islámské republiky.
Bílý dům má nyní na stole širokou škálu možností, od cílených kybernetických útoků na infrastrukturu íránských bezpečnostních složek až po přímé letecké údery. Marco Rubio, americký ministr zahraničí, zdůraznil, že USA stojí za „odvážným íránským lidem“. Administrativa se však musí pohybovat velmi opatrně, aby případný vojenský zásah nesjednotil íránskou veřejnost kolem režimu pod rouškou nacionalismu.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.