Napjatá situace ohledně plánovaných mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která by se měla uskutečnit zítra v tureckém Istanbulu, zůstává nejasná. Přestože iniciativa k přímým rozhovorům byla veřejně podpořena ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Kreml i nadále odmítá sdělit, zda se samotný Putin jednání osobně zúčastní. Tato nejistota se nyní přenáší i na Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump přiznal, že sám netuší, zda jeho ruský protějšek do Istanbulu dorazí.
Trump, který se aktuálně nachází na oficiální cestě po Blízkém východě, na tiskové konferenci novinářům uvedl, že neví, zda se Putin zítřejších rozhovorů zúčastní. Před odletem však sám nevylučoval možnost, že by do Turecka přiletěl, aby se jednání osobně zúčastnil. Zda se tak skutečně stane, však v tuto chvíli není jasné.
Zdroje agentury Reuters mezitím potvrdily, že Spojené státy vyšlou do Istanbulu dva vysoké představitele: Trumpovy blízké spolupracovníky Stevea Witkoffa a Keitha Kellogga. Na místo by měl dorazit také americký ministr zahraničí Marco Rubio. To naznačuje, že Washington mírové snahy bere vážně, i když osobní účast prezidenta Trumpa stále visí ve vzduchu.
Z Kremlu mezitím zazněla opakovaná prohlášení o tom, že nabídka na přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou platí. Mluvčí ruské prezidentské kanceláře ale znovu odmítl upřesnit, kdo konkrétně bude ruskou delegaci v Istanbulu zastupovat. Složení týmu má být oznámeno až v okamžiku, kdy k tomu dá pokyn sám prezident Putin.
Kreml však zároveň zdůraznil, že ruská delegace bude v každém případě zítra v Istanbulu připravena jednat, ať už osobně dorazí Vladimir Putin, nebo ne. Ruská strana tak míč částečně přehazuje na Kyjev a čeká na potvrzení ukrajinské účasti.
Situace připomíná diplomatickou hru nervů, kdy žádná ze stran nechce ukázat karty dříve než její protivník. Absence jasného potvrzení od Putina i Trumpa ponechává prostor pro spekulace, zda jednání na nejvyšší úrovni vůbec proběhnou.
Zároveň se objevují otázky ohledně samotného formátu rozhovorů – zda půjde o skutečně přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem, nebo o vícestranné konzultace s účastí mezinárodních zprostředkovatelů. Ani o tomto bodu zatím nejsou k dispozici oficiální detaily.
Napětí na diplomatické scéně tak zůstává vysoké. Přestože Kreml i Bílý dům vysílají náznaky zájmu o jednání, konkrétní činy zatím za těmito slovy zaostávají. Všichni nyní s napětím očekávají, zda se zítra v Istanbulu skutečně sejdou zástupci všech stran – a zda se tak otevře alespoň symbolická cesta k možnému ukončení konfliktu.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.