Napjatá situace ohledně plánovaných mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která by se měla uskutečnit zítra v tureckém Istanbulu, zůstává nejasná. Přestože iniciativa k přímým rozhovorům byla veřejně podpořena ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Kreml i nadále odmítá sdělit, zda se samotný Putin jednání osobně zúčastní. Tato nejistota se nyní přenáší i na Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump přiznal, že sám netuší, zda jeho ruský protějšek do Istanbulu dorazí.
Trump, který se aktuálně nachází na oficiální cestě po Blízkém východě, na tiskové konferenci novinářům uvedl, že neví, zda se Putin zítřejších rozhovorů zúčastní. Před odletem však sám nevylučoval možnost, že by do Turecka přiletěl, aby se jednání osobně zúčastnil. Zda se tak skutečně stane, však v tuto chvíli není jasné.
Zdroje agentury Reuters mezitím potvrdily, že Spojené státy vyšlou do Istanbulu dva vysoké představitele: Trumpovy blízké spolupracovníky Stevea Witkoffa a Keitha Kellogga. Na místo by měl dorazit také americký ministr zahraničí Marco Rubio. To naznačuje, že Washington mírové snahy bere vážně, i když osobní účast prezidenta Trumpa stále visí ve vzduchu.
Z Kremlu mezitím zazněla opakovaná prohlášení o tom, že nabídka na přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou platí. Mluvčí ruské prezidentské kanceláře ale znovu odmítl upřesnit, kdo konkrétně bude ruskou delegaci v Istanbulu zastupovat. Složení týmu má být oznámeno až v okamžiku, kdy k tomu dá pokyn sám prezident Putin.
Kreml však zároveň zdůraznil, že ruská delegace bude v každém případě zítra v Istanbulu připravena jednat, ať už osobně dorazí Vladimir Putin, nebo ne. Ruská strana tak míč částečně přehazuje na Kyjev a čeká na potvrzení ukrajinské účasti.
Situace připomíná diplomatickou hru nervů, kdy žádná ze stran nechce ukázat karty dříve než její protivník. Absence jasného potvrzení od Putina i Trumpa ponechává prostor pro spekulace, zda jednání na nejvyšší úrovni vůbec proběhnou.
Zároveň se objevují otázky ohledně samotného formátu rozhovorů – zda půjde o skutečně přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem, nebo o vícestranné konzultace s účastí mezinárodních zprostředkovatelů. Ani o tomto bodu zatím nejsou k dispozici oficiální detaily.
Napětí na diplomatické scéně tak zůstává vysoké. Přestože Kreml i Bílý dům vysílají náznaky zájmu o jednání, konkrétní činy zatím za těmito slovy zaostávají. Všichni nyní s napětím očekávají, zda se zítra v Istanbulu skutečně sejdou zástupci všech stran – a zda se tak otevře alespoň symbolická cesta k možnému ukončení konfliktu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.