Napjatá situace ohledně plánovaných mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která by se měla uskutečnit zítra v tureckém Istanbulu, zůstává nejasná. Přestože iniciativa k přímým rozhovorům byla veřejně podpořena ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Kreml i nadále odmítá sdělit, zda se samotný Putin jednání osobně zúčastní. Tato nejistota se nyní přenáší i na Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump přiznal, že sám netuší, zda jeho ruský protějšek do Istanbulu dorazí.
Trump, který se aktuálně nachází na oficiální cestě po Blízkém východě, na tiskové konferenci novinářům uvedl, že neví, zda se Putin zítřejších rozhovorů zúčastní. Před odletem však sám nevylučoval možnost, že by do Turecka přiletěl, aby se jednání osobně zúčastnil. Zda se tak skutečně stane, však v tuto chvíli není jasné.
Zdroje agentury Reuters mezitím potvrdily, že Spojené státy vyšlou do Istanbulu dva vysoké představitele: Trumpovy blízké spolupracovníky Stevea Witkoffa a Keitha Kellogga. Na místo by měl dorazit také americký ministr zahraničí Marco Rubio. To naznačuje, že Washington mírové snahy bere vážně, i když osobní účast prezidenta Trumpa stále visí ve vzduchu.
Z Kremlu mezitím zazněla opakovaná prohlášení o tom, že nabídka na přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou platí. Mluvčí ruské prezidentské kanceláře ale znovu odmítl upřesnit, kdo konkrétně bude ruskou delegaci v Istanbulu zastupovat. Složení týmu má být oznámeno až v okamžiku, kdy k tomu dá pokyn sám prezident Putin.
Kreml však zároveň zdůraznil, že ruská delegace bude v každém případě zítra v Istanbulu připravena jednat, ať už osobně dorazí Vladimir Putin, nebo ne. Ruská strana tak míč částečně přehazuje na Kyjev a čeká na potvrzení ukrajinské účasti.
Situace připomíná diplomatickou hru nervů, kdy žádná ze stran nechce ukázat karty dříve než její protivník. Absence jasného potvrzení od Putina i Trumpa ponechává prostor pro spekulace, zda jednání na nejvyšší úrovni vůbec proběhnou.
Zároveň se objevují otázky ohledně samotného formátu rozhovorů – zda půjde o skutečně přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem, nebo o vícestranné konzultace s účastí mezinárodních zprostředkovatelů. Ani o tomto bodu zatím nejsou k dispozici oficiální detaily.
Napětí na diplomatické scéně tak zůstává vysoké. Přestože Kreml i Bílý dům vysílají náznaky zájmu o jednání, konkrétní činy zatím za těmito slovy zaostávají. Všichni nyní s napětím očekávají, zda se zítra v Istanbulu skutečně sejdou zástupci všech stran – a zda se tak otevře alespoň symbolická cesta k možnému ukončení konfliktu.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.