Napjatá situace ohledně plánovaných mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která by se měla uskutečnit zítra v tureckém Istanbulu, zůstává nejasná. Přestože iniciativa k přímým rozhovorům byla veřejně podpořena ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Kreml i nadále odmítá sdělit, zda se samotný Putin jednání osobně zúčastní. Tato nejistota se nyní přenáší i na Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump přiznal, že sám netuší, zda jeho ruský protějšek do Istanbulu dorazí.
Trump, který se aktuálně nachází na oficiální cestě po Blízkém východě, na tiskové konferenci novinářům uvedl, že neví, zda se Putin zítřejších rozhovorů zúčastní. Před odletem však sám nevylučoval možnost, že by do Turecka přiletěl, aby se jednání osobně zúčastnil. Zda se tak skutečně stane, však v tuto chvíli není jasné.
Zdroje agentury Reuters mezitím potvrdily, že Spojené státy vyšlou do Istanbulu dva vysoké představitele: Trumpovy blízké spolupracovníky Stevea Witkoffa a Keitha Kellogga. Na místo by měl dorazit také americký ministr zahraničí Marco Rubio. To naznačuje, že Washington mírové snahy bere vážně, i když osobní účast prezidenta Trumpa stále visí ve vzduchu.
Z Kremlu mezitím zazněla opakovaná prohlášení o tom, že nabídka na přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou platí. Mluvčí ruské prezidentské kanceláře ale znovu odmítl upřesnit, kdo konkrétně bude ruskou delegaci v Istanbulu zastupovat. Složení týmu má být oznámeno až v okamžiku, kdy k tomu dá pokyn sám prezident Putin.
Kreml však zároveň zdůraznil, že ruská delegace bude v každém případě zítra v Istanbulu připravena jednat, ať už osobně dorazí Vladimir Putin, nebo ne. Ruská strana tak míč částečně přehazuje na Kyjev a čeká na potvrzení ukrajinské účasti.
Situace připomíná diplomatickou hru nervů, kdy žádná ze stran nechce ukázat karty dříve než její protivník. Absence jasného potvrzení od Putina i Trumpa ponechává prostor pro spekulace, zda jednání na nejvyšší úrovni vůbec proběhnou.
Zároveň se objevují otázky ohledně samotného formátu rozhovorů – zda půjde o skutečně přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem, nebo o vícestranné konzultace s účastí mezinárodních zprostředkovatelů. Ani o tomto bodu zatím nejsou k dispozici oficiální detaily.
Napětí na diplomatické scéně tak zůstává vysoké. Přestože Kreml i Bílý dům vysílají náznaky zájmu o jednání, konkrétní činy zatím za těmito slovy zaostávají. Všichni nyní s napětím očekávají, zda se zítra v Istanbulu skutečně sejdou zástupci všech stran – a zda se tak otevře alespoň symbolická cesta k možnému ukončení konfliktu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.