Napjatá situace ohledně plánovaných mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která by se měla uskutečnit zítra v tureckém Istanbulu, zůstává nejasná. Přestože iniciativa k přímým rozhovorům byla veřejně podpořena ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Kreml i nadále odmítá sdělit, zda se samotný Putin jednání osobně zúčastní. Tato nejistota se nyní přenáší i na Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump přiznal, že sám netuší, zda jeho ruský protějšek do Istanbulu dorazí.
Trump, který se aktuálně nachází na oficiální cestě po Blízkém východě, na tiskové konferenci novinářům uvedl, že neví, zda se Putin zítřejších rozhovorů zúčastní. Před odletem však sám nevylučoval možnost, že by do Turecka přiletěl, aby se jednání osobně zúčastnil. Zda se tak skutečně stane, však v tuto chvíli není jasné.
Zdroje agentury Reuters mezitím potvrdily, že Spojené státy vyšlou do Istanbulu dva vysoké představitele: Trumpovy blízké spolupracovníky Stevea Witkoffa a Keitha Kellogga. Na místo by měl dorazit také americký ministr zahraničí Marco Rubio. To naznačuje, že Washington mírové snahy bere vážně, i když osobní účast prezidenta Trumpa stále visí ve vzduchu.
Z Kremlu mezitím zazněla opakovaná prohlášení o tom, že nabídka na přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou platí. Mluvčí ruské prezidentské kanceláře ale znovu odmítl upřesnit, kdo konkrétně bude ruskou delegaci v Istanbulu zastupovat. Složení týmu má být oznámeno až v okamžiku, kdy k tomu dá pokyn sám prezident Putin.
Kreml však zároveň zdůraznil, že ruská delegace bude v každém případě zítra v Istanbulu připravena jednat, ať už osobně dorazí Vladimir Putin, nebo ne. Ruská strana tak míč částečně přehazuje na Kyjev a čeká na potvrzení ukrajinské účasti.
Situace připomíná diplomatickou hru nervů, kdy žádná ze stran nechce ukázat karty dříve než její protivník. Absence jasného potvrzení od Putina i Trumpa ponechává prostor pro spekulace, zda jednání na nejvyšší úrovni vůbec proběhnou.
Zároveň se objevují otázky ohledně samotného formátu rozhovorů – zda půjde o skutečně přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem, nebo o vícestranné konzultace s účastí mezinárodních zprostředkovatelů. Ani o tomto bodu zatím nejsou k dispozici oficiální detaily.
Napětí na diplomatické scéně tak zůstává vysoké. Přestože Kreml i Bílý dům vysílají náznaky zájmu o jednání, konkrétní činy zatím za těmito slovy zaostávají. Všichni nyní s napětím očekávají, zda se zítra v Istanbulu skutečně sejdou zástupci všech stran – a zda se tak otevře alespoň symbolická cesta k možnému ukončení konfliktu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.