Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Německý kancléř Fridrich Merz během setkání vyzval Trumpa, „aby vyvinul tlak na Rusko, aby zastavilo palbu“. „Nedokážu si představit, že by se další setkání mohlo konat bez zastavení palby. Putin souhlasil s bilaterálním setkáním v příštích dvou týdnech,“ uvedl Merz podle britské stanice BBC.
Jednou z hlavních dohod, které z jednání vzešly, byla práce na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Britský premiér Keir Starmer si nejen tento krok pochvaloval. „Dnešní setkání bylo dobré a konstruktivní a mezi přítomnými evropskými lídry, prezidentem Trumpem a prezidentem Zelenským panovala skutečná jednota,“ uvedl podle americké stanice CNN. „To je opravdu důležité pro bezpečnost Ukrajiny, pro bezpečnost Evropy a pro bezpečnost Spojeného království,“ dodal.
Podle francouzského lídra Emmanuela Macrona byla nejvýznamnějším výsledkem jednání ochota USA pracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk. „Dohodli jsme se na několika důležitých bodech, které před několika dny či týdny nebyly tak jasné. Dnes bylo dohodnuto, že budeme se Spojenými státy americkými spolupracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk a na spolupráci, kterou je každá strana připravena poskytnou,“ vysvětlil Macron.
Řeč ale přišla také na to, nač Trump kladl největší důraz – tedy mítink mezi Zelenským a Putinem. „Jakékoli rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měly nejprve odehrát v bilaterálním formátu, před trojstranným setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ nastínil francouzský prezident.
Zelenskyj následně připustil, že je připraven setkat se s Putinem v jakékoli formě, tedy nebude klást podmínky k tomu, aby setkání vůbec mohlo proběhnout. Trump se Zelenským během večera společně stáli u mapy Ukrajiny vystavené v Oválné pracovně. „Diskutoval jsem o procentuálním podílu na mapě, protože tento podíl velmi dobře znám,“ řekl Zelenskyj.
S předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Trump během setkání řešil Ruskem unesené děti. „Ursula von der Leyenová, vážená a vysoce respektovaná předsedkyně Evropské komise, a já jsme diskutovali o celosvětovém problému pohřešovaných dětí. Toto téma je rovněž velmi důležité pro mou ženu Melanii. Je to téma, které je na prvním místě všech seznamů, a svět bude spolupracovat na jeho řešení, aby se děti mohly vrátit ke svým rodinám!“ napsal americký prezident na sociální síti Truth.
Trump jednání přerušil, aby telefonoval Putinovi
Zhruba ve 23:15 středoevropského času na nějakou dobu skončilo jednání mezi Trumpem, Zelenským a několika evropskými lídry. Podle mluvčího ukrajinské prezidentské kanceláře Serhije Nykoforova zůstali lídři v Bílém domě, aby pokračovali v diskusích, pravděpodobně „v jiném formátu“. Informovala o tom americká stanice CNN, následně také ukrajinský server Kyiv Post. Zelenskyj měl právě kvůli setrvání v Bílém domě zrušit plánovaný rozhovor se stanicí Fox News.
Podle informací německého deníku Bild vstal Donald Trump kolem 23. hodiny středoevropského času od stolu a odešel telefonovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podrobnosti telefonátu nebyly v danou chvíli známy, nicméně americký prezident už předem avizoval, že po skončení jednání plánuje hovor s ruským prezidentem. Informaci později potvrdil nejmenovaný evropský diplomat, který se jednání účastnil. Podle něj se Trump po hovoru s Putinem vrátil ke stolu a pokračoval v diskusi s evropskými lídry.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatických zdrojů požaduje, aby se Evropa účastnila případných jednání ve formátu Trump–Putin–Zelenskyj. Argumentuje tím, že to jsou právě členské státy Evropské unie a evropští spojenci v rámci NATO, kdo má poskytnout Ukrajině dlouhodobé bezpečnostní záruky. Informovala o tom agenturaReuters.
Rusko mezitím pokračovalo ve výhrůžkách, tentokrát je směřovalo proti Velké Británii. „Na pozadí skutečné snahy ruského a amerického vedení v Anchorage o komplexní, spravedlivé a udržitelné urovnání konfliktu kolem Ukrajiny, včetně odstranění jeho kořenových příčin, se z Londýna nadále ozývají prohlášení, která jsou nejen v rozporu s úsilím Moskvy a Washingtonu, ale jsou také jasně zaměřena na jeho podkopání,“ vylíčila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharová.
„V této souvislosti vyzýváme Londýn, aby upustil od riskantních a neuvážených geopolitických tahů a přinejmenším nezasahoval do pečlivé práce ruských a amerických vyjednavačů,“ dodala podle Moskvou kontrolované agentury TASS.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Ukrajina by se neměla vzdávat svého území v rámci mírové dohody s Ruskem. Toto prohlášení učinila v pondělí nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Kyjev, aby se části své země vzdal a ukončil tak válku.
Nejméně 135 zohavených těl Palestinců, které Izrael vrátil do Gazy, bylo drženo v nechvalně proslulém detenčním zařízení. Podle úředníků z ministerstva zdravotnictví Gazy, kteří promluvili pro deník Guardian, toto místo již čelí vážným obviněním z mučení a nezákonných úmrtí ve vazbě.
Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.