Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Německý kancléř Fridrich Merz během setkání vyzval Trumpa, „aby vyvinul tlak na Rusko, aby zastavilo palbu“. „Nedokážu si představit, že by se další setkání mohlo konat bez zastavení palby. Putin souhlasil s bilaterálním setkáním v příštích dvou týdnech,“ uvedl Merz podle britské stanice BBC.
Jednou z hlavních dohod, které z jednání vzešly, byla práce na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Britský premiér Keir Starmer si nejen tento krok pochvaloval. „Dnešní setkání bylo dobré a konstruktivní a mezi přítomnými evropskými lídry, prezidentem Trumpem a prezidentem Zelenským panovala skutečná jednota,“ uvedl podle americké stanice CNN. „To je opravdu důležité pro bezpečnost Ukrajiny, pro bezpečnost Evropy a pro bezpečnost Spojeného království,“ dodal.
Podle francouzského lídra Emmanuela Macrona byla nejvýznamnějším výsledkem jednání ochota USA pracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk. „Dohodli jsme se na několika důležitých bodech, které před několika dny či týdny nebyly tak jasné. Dnes bylo dohodnuto, že budeme se Spojenými státy americkými spolupracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk a na spolupráci, kterou je každá strana připravena poskytnou,“ vysvětlil Macron.
Řeč ale přišla také na to, nač Trump kladl největší důraz – tedy mítink mezi Zelenským a Putinem. „Jakékoli rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měly nejprve odehrát v bilaterálním formátu, před trojstranným setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ nastínil francouzský prezident.
Zelenskyj následně připustil, že je připraven setkat se s Putinem v jakékoli formě, tedy nebude klást podmínky k tomu, aby setkání vůbec mohlo proběhnout. Trump se Zelenským během večera společně stáli u mapy Ukrajiny vystavené v Oválné pracovně. „Diskutoval jsem o procentuálním podílu na mapě, protože tento podíl velmi dobře znám,“ řekl Zelenskyj.
S předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Trump během setkání řešil Ruskem unesené děti. „Ursula von der Leyenová, vážená a vysoce respektovaná předsedkyně Evropské komise, a já jsme diskutovali o celosvětovém problému pohřešovaných dětí. Toto téma je rovněž velmi důležité pro mou ženu Melanii. Je to téma, které je na prvním místě všech seznamů, a svět bude spolupracovat na jeho řešení, aby se děti mohly vrátit ke svým rodinám!“ napsal americký prezident na sociální síti Truth.
Trump jednání přerušil, aby telefonoval Putinovi
Zhruba ve 23:15 středoevropského času na nějakou dobu skončilo jednání mezi Trumpem, Zelenským a několika evropskými lídry. Podle mluvčího ukrajinské prezidentské kanceláře Serhije Nykoforova zůstali lídři v Bílém domě, aby pokračovali v diskusích, pravděpodobně „v jiném formátu“. Informovala o tom americká stanice CNN, následně také ukrajinský server Kyiv Post. Zelenskyj měl právě kvůli setrvání v Bílém domě zrušit plánovaný rozhovor se stanicí Fox News.
Podle informací německého deníku Bild vstal Donald Trump kolem 23. hodiny středoevropského času od stolu a odešel telefonovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podrobnosti telefonátu nebyly v danou chvíli známy, nicméně americký prezident už předem avizoval, že po skončení jednání plánuje hovor s ruským prezidentem. Informaci později potvrdil nejmenovaný evropský diplomat, který se jednání účastnil. Podle něj se Trump po hovoru s Putinem vrátil ke stolu a pokračoval v diskusi s evropskými lídry.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatických zdrojů požaduje, aby se Evropa účastnila případných jednání ve formátu Trump–Putin–Zelenskyj. Argumentuje tím, že to jsou právě členské státy Evropské unie a evropští spojenci v rámci NATO, kdo má poskytnout Ukrajině dlouhodobé bezpečnostní záruky. Informovala o tom agenturaReuters.
Rusko mezitím pokračovalo ve výhrůžkách, tentokrát je směřovalo proti Velké Británii. „Na pozadí skutečné snahy ruského a amerického vedení v Anchorage o komplexní, spravedlivé a udržitelné urovnání konfliktu kolem Ukrajiny, včetně odstranění jeho kořenových příčin, se z Londýna nadále ozývají prohlášení, která jsou nejen v rozporu s úsilím Moskvy a Washingtonu, ale jsou také jasně zaměřena na jeho podkopání,“ vylíčila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharová.
„V této souvislosti vyzýváme Londýn, aby upustil od riskantních a neuvážených geopolitických tahů a přinejmenším nezasahoval do pečlivé práce ruských a amerických vyjednavačů,“ dodala podle Moskvou kontrolované agentury TASS.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.