Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Německý kancléř Fridrich Merz během setkání vyzval Trumpa, „aby vyvinul tlak na Rusko, aby zastavilo palbu“. „Nedokážu si představit, že by se další setkání mohlo konat bez zastavení palby. Putin souhlasil s bilaterálním setkáním v příštích dvou týdnech,“ uvedl Merz podle britské stanice BBC.
Jednou z hlavních dohod, které z jednání vzešly, byla práce na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Britský premiér Keir Starmer si nejen tento krok pochvaloval. „Dnešní setkání bylo dobré a konstruktivní a mezi přítomnými evropskými lídry, prezidentem Trumpem a prezidentem Zelenským panovala skutečná jednota,“ uvedl podle americké stanice CNN. „To je opravdu důležité pro bezpečnost Ukrajiny, pro bezpečnost Evropy a pro bezpečnost Spojeného království,“ dodal.
Podle francouzského lídra Emmanuela Macrona byla nejvýznamnějším výsledkem jednání ochota USA pracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk. „Dohodli jsme se na několika důležitých bodech, které před několika dny či týdny nebyly tak jasné. Dnes bylo dohodnuto, že budeme se Spojenými státy americkými spolupracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk a na spolupráci, kterou je každá strana připravena poskytnou,“ vysvětlil Macron.
Řeč ale přišla také na to, nač Trump kladl největší důraz – tedy mítink mezi Zelenským a Putinem. „Jakékoli rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měly nejprve odehrát v bilaterálním formátu, před trojstranným setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ nastínil francouzský prezident.
Zelenskyj následně připustil, že je připraven setkat se s Putinem v jakékoli formě, tedy nebude klást podmínky k tomu, aby setkání vůbec mohlo proběhnout. Trump se Zelenským během večera společně stáli u mapy Ukrajiny vystavené v Oválné pracovně. „Diskutoval jsem o procentuálním podílu na mapě, protože tento podíl velmi dobře znám,“ řekl Zelenskyj.
S předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Trump během setkání řešil Ruskem unesené děti. „Ursula von der Leyenová, vážená a vysoce respektovaná předsedkyně Evropské komise, a já jsme diskutovali o celosvětovém problému pohřešovaných dětí. Toto téma je rovněž velmi důležité pro mou ženu Melanii. Je to téma, které je na prvním místě všech seznamů, a svět bude spolupracovat na jeho řešení, aby se děti mohly vrátit ke svým rodinám!“ napsal americký prezident na sociální síti Truth.
Trump jednání přerušil, aby telefonoval Putinovi
Zhruba ve 23:15 středoevropského času na nějakou dobu skončilo jednání mezi Trumpem, Zelenským a několika evropskými lídry. Podle mluvčího ukrajinské prezidentské kanceláře Serhije Nykoforova zůstali lídři v Bílém domě, aby pokračovali v diskusích, pravděpodobně „v jiném formátu“. Informovala o tom americká stanice CNN, následně také ukrajinský server Kyiv Post. Zelenskyj měl právě kvůli setrvání v Bílém domě zrušit plánovaný rozhovor se stanicí Fox News.
Podle informací německého deníku Bild vstal Donald Trump kolem 23. hodiny středoevropského času od stolu a odešel telefonovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podrobnosti telefonátu nebyly v danou chvíli známy, nicméně americký prezident už předem avizoval, že po skončení jednání plánuje hovor s ruským prezidentem. Informaci později potvrdil nejmenovaný evropský diplomat, který se jednání účastnil. Podle něj se Trump po hovoru s Putinem vrátil ke stolu a pokračoval v diskusi s evropskými lídry.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatických zdrojů požaduje, aby se Evropa účastnila případných jednání ve formátu Trump–Putin–Zelenskyj. Argumentuje tím, že to jsou právě členské státy Evropské unie a evropští spojenci v rámci NATO, kdo má poskytnout Ukrajině dlouhodobé bezpečnostní záruky. Informovala o tom agenturaReuters.
Rusko mezitím pokračovalo ve výhrůžkách, tentokrát je směřovalo proti Velké Británii. „Na pozadí skutečné snahy ruského a amerického vedení v Anchorage o komplexní, spravedlivé a udržitelné urovnání konfliktu kolem Ukrajiny, včetně odstranění jeho kořenových příčin, se z Londýna nadále ozývají prohlášení, která jsou nejen v rozporu s úsilím Moskvy a Washingtonu, ale jsou také jasně zaměřena na jeho podkopání,“ vylíčila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharová.
„V této souvislosti vyzýváme Londýn, aby upustil od riskantních a neuvážených geopolitických tahů a přinejmenším nezasahoval do pečlivé práce ruských a amerických vyjednavačů,“ dodala podle Moskvou kontrolované agentury TASS.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.