Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Německý kancléř Fridrich Merz během setkání vyzval Trumpa, „aby vyvinul tlak na Rusko, aby zastavilo palbu“. „Nedokážu si představit, že by se další setkání mohlo konat bez zastavení palby. Putin souhlasil s bilaterálním setkáním v příštích dvou týdnech,“ uvedl Merz podle britské stanice BBC.
Jednou z hlavních dohod, které z jednání vzešly, byla práce na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Britský premiér Keir Starmer si nejen tento krok pochvaloval. „Dnešní setkání bylo dobré a konstruktivní a mezi přítomnými evropskými lídry, prezidentem Trumpem a prezidentem Zelenským panovala skutečná jednota,“ uvedl podle americké stanice CNN. „To je opravdu důležité pro bezpečnost Ukrajiny, pro bezpečnost Evropy a pro bezpečnost Spojeného království,“ dodal.
Podle francouzského lídra Emmanuela Macrona byla nejvýznamnějším výsledkem jednání ochota USA pracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk. „Dohodli jsme se na několika důležitých bodech, které před několika dny či týdny nebyly tak jasné. Dnes bylo dohodnuto, že budeme se Spojenými státy americkými spolupracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk a na spolupráci, kterou je každá strana připravena poskytnou,“ vysvětlil Macron.
Řeč ale přišla také na to, nač Trump kladl největší důraz – tedy mítink mezi Zelenským a Putinem. „Jakékoli rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měly nejprve odehrát v bilaterálním formátu, před trojstranným setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ nastínil francouzský prezident.
Zelenskyj následně připustil, že je připraven setkat se s Putinem v jakékoli formě, tedy nebude klást podmínky k tomu, aby setkání vůbec mohlo proběhnout. Trump se Zelenským během večera společně stáli u mapy Ukrajiny vystavené v Oválné pracovně. „Diskutoval jsem o procentuálním podílu na mapě, protože tento podíl velmi dobře znám,“ řekl Zelenskyj.
S předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Trump během setkání řešil Ruskem unesené děti. „Ursula von der Leyenová, vážená a vysoce respektovaná předsedkyně Evropské komise, a já jsme diskutovali o celosvětovém problému pohřešovaných dětí. Toto téma je rovněž velmi důležité pro mou ženu Melanii. Je to téma, které je na prvním místě všech seznamů, a svět bude spolupracovat na jeho řešení, aby se děti mohly vrátit ke svým rodinám!“ napsal americký prezident na sociální síti Truth.
Trump jednání přerušil, aby telefonoval Putinovi
Zhruba ve 23:15 středoevropského času na nějakou dobu skončilo jednání mezi Trumpem, Zelenským a několika evropskými lídry. Podle mluvčího ukrajinské prezidentské kanceláře Serhije Nykoforova zůstali lídři v Bílém domě, aby pokračovali v diskusích, pravděpodobně „v jiném formátu“. Informovala o tom americká stanice CNN, následně také ukrajinský server Kyiv Post. Zelenskyj měl právě kvůli setrvání v Bílém domě zrušit plánovaný rozhovor se stanicí Fox News.
Podle informací německého deníku Bild vstal Donald Trump kolem 23. hodiny středoevropského času od stolu a odešel telefonovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podrobnosti telefonátu nebyly v danou chvíli známy, nicméně americký prezident už předem avizoval, že po skončení jednání plánuje hovor s ruským prezidentem. Informaci později potvrdil nejmenovaný evropský diplomat, který se jednání účastnil. Podle něj se Trump po hovoru s Putinem vrátil ke stolu a pokračoval v diskusi s evropskými lídry.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatických zdrojů požaduje, aby se Evropa účastnila případných jednání ve formátu Trump–Putin–Zelenskyj. Argumentuje tím, že to jsou právě členské státy Evropské unie a evropští spojenci v rámci NATO, kdo má poskytnout Ukrajině dlouhodobé bezpečnostní záruky. Informovala o tom agenturaReuters.
Rusko mezitím pokračovalo ve výhrůžkách, tentokrát je směřovalo proti Velké Británii. „Na pozadí skutečné snahy ruského a amerického vedení v Anchorage o komplexní, spravedlivé a udržitelné urovnání konfliktu kolem Ukrajiny, včetně odstranění jeho kořenových příčin, se z Londýna nadále ozývají prohlášení, která jsou nejen v rozporu s úsilím Moskvy a Washingtonu, ale jsou také jasně zaměřena na jeho podkopání,“ vylíčila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharová.
„V této souvislosti vyzýváme Londýn, aby upustil od riskantních a neuvážených geopolitických tahů a přinejmenším nezasahoval do pečlivé práce ruských a amerických vyjednavačů,“ dodala podle Moskvou kontrolované agentury TASS.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.
Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.