Americká federální vláda zastavila svou činnost poté, co se zákonodárcům nepodařilo nalézt shodu ohledně financování, jejíž jádro představuje financování zdravotnictví. K tomuto uzavření, které je prvním za téměř sedm let, došlo ve středu po půlnoci. V důsledku toho je ochromena práce mnoha federálních úřadů a statisíce zaměstnanců jsou dočasně mimo službu.
Uzavření vlády začalo v 00:01 (04:01 GMT) poté, co ve sněmovně reprezentantů schválený krátkodobý rozpočtový návrh neprošel Senátem. Demokraté, kteří mají v obou komorách Kongresu menšinu, využili své vlivné pozice, jelikož ke schválení zákona v Senátu je potřeba šedesát hlasů, což je o sedm více, než kolik mají republikáni.
Republikáni navrhovali prodloužit stávající financování pouze do konce listopadu, aby získali čas k vyjednávání o dlouhodobějším plánu. Demokraté však trvali na obnovení stovek miliard dolarů do výdajů na zdravotnictví, především do programu Obamacare pro nízkopříjmové skupiny, který Trumpova administrativa pravděpodobně zruší. Téměř všichni demokratičtí senátoři hlasovali proti návrhu.
Prezident Donald Trump svalil vinu na Demokraty za zablokování jednání. V Oválné pracovně pohrozil, že potrestá stranu i její voliče tím, že se zaměří na progresivní priority a vynutí hromadné propouštění ve veřejném sektoru. Konkrétně prohlásil, že bude muset propustit spoustu lidí, kteří jsou Demokraté a budou tím velmi zasaženi.
Trump dodal, že "uzavření může přinést spoustu dobrého", a naznačil, že pauzu využije k "zbavení se spousty věcí, které nechtěli, a které by byly demokratické". Jeho hrozby propouštěním jen prohlubují obavy federálních pracovníků, které již dříve vyvolalo rozsáhlé propouštění organizované „Ministerstvem pro efektivitu vlády“ pod vedením Elona Muska.
Od zavedení moderního rozpočtového procesu v roce 1976 došlo k uzavření federální vlády už jednadvacetkrát. Některá zastavení trvala jen pár hodin, nejdelší však začalo 22. prosince 2018 a trvalo 35 dní během prvního Trumpova funkčního období, kvůli požadavku na $5,7 miliardy na hraniční zeď. Tehdy bylo dočasně propuštěno asi 380 000 federálních zaměstnanců a dalších 420 000 jich pracovalo bez výplaty.
Současné uzavření neovlivní kritické funkce, jako je poštovní služba, armáda nebo sociální programy typu Social Security a potravinové lístky. Podle Rozpočtového úřadu Kongresu by však až 750 000 zaměstnanců mohlo být denně posláno domů a nedostanou zaplaceno, dokud se situace nevyřeší. I když je Senát připraven jednat i o víkendu, Sněmovna reprezentantů je tento týden v rezením, což komplikuje rychlé schválení jakékoli dohody. Jak dlouho bude trvat toto uzavření, zůstává prozatím nejasné.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".