Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
Tento příliv nových vojáků by měl navýšit stávající počet 11 tisíc, které Severní Korea vyslala už na podzim 2024. Tito původní vojáci sehráli klíčovou roli při odražení ukrajinského útoku v oblasti Kurské oblasti v Rusku. Podle západních zdrojů utrpělo v těchto bojích ztráty asi 4 tisíce severokorejských vojáků, avšak spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem se od té doby ještě prohloubila.
Ukrajinské hodnocení, které má CNN k dispozici, uvádí, že ruské ministerstvo obrany je schopné poskytnout „nezbytné vybavení, zbraně a munici“ s cílem „dalšího začlenění severokorejských jednotek do ruských bojových formací“. Dokument zároveň upozorňuje, že existuje „vysoká pravděpodobnost“, že severokorejské jednotky budou nasazeny v bojích na územích Ukrajiny obsazených Ruskem, zejména při plánovaných rozsáhlých ofenzivních operacích.
Existují také indicie, že ruská vojenská letadla jsou upravována tak, aby mohla přepravovat větší počet vojáků, což svědčí o rozsahu přesunu desetitisíců zahraničních jednotek přes obrovské oblasti sibiřského Ruska, které hraničí se Severní Koreou.
Satelitní snímky z poslední doby ukazují přípravy na nové nasazení. Na snímcích z 18. května 2025 je zachycena ruská transportní loď zakotvená v přístavu Dunai, která by mohla převézt stovky vojáků. Zároveň letecké snímky z 4. června zachycují na severokorejském letišti Sunan nákladní letadla, pravděpodobně typu IL-76, jež byla použita již při loňské přepravě vojáků.
Severní Korea poprvé vyslala své vojáky do Ruska tajně na podzim 2024 a prezident Putin jejich nasazení potvrdil až koncem dubna 2025. V říjnu loňského roku byly severokorejské jednotky vybaveny na základně Sergejevka v Primorském kraji, a v listopadu se v ruském přístavu Dunai objevila další ruská transportní loď třídy Ropucha, schopná převážet až 400 vojáků.
Odborníci odhadují, že reálný počet nových vyslaných vojáků může být nižší než 30 tisíc, pravděpodobně spíše mezi 10 až 20 tisíci, a nasazení bude probíhat postupně. Existují také zprávy, že ruští generálové již provádějí výcvik severokorejských vojáků přímo na území Severní Koreje.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov upozornil, že přítomnost elitních severokorejských jednotek na frontě odhaluje nejen větší závislost Ruska na autoritářských režimech, ale také závažné potíže s mobilizací vlastních sil. Varoval, že Kim Čong-un riskuje ohrožení svého režimu tím, že posílá na frontu své nejlepší jednotky, které čelí vysokým ztrátám. Ukrajina a její partneři pečlivě monitorují situaci a jsou připraveni reagovat.
Zároveň se ruská armáda soustřeďuje kolem města Pokrovsk na Donbasu asi 110 tisíc vojáků, aby se připravila na možné rozsáhlé útočné operace.
Na pokyn prezidenta Putina navštívil 17. června Pchjongjang Sergej Šojgu, jeho bývalý ministr obrany a nynější poradce. Podle ruské agentury TASS během své návštěvy oznámil vyslání dalších tisíce severokorejských ženijních specialistů a pěti tisíc pracovníků vojenské výstavby, kteří mají v Kurské oblasti pomáhat s odminováním a obnovou infrastruktury.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba informovala tamní zákonodárce, že Severní Korea již začala vybírat personál pro nové zahraniční nasazení, které by mohlo začít už v létě 2025. Není však jasné, zda jihokorejská zpravodajská služba potvrzuje ukrajinský odhad počtu až 30 tisíc vojáků.
Ruská média rovněž ukazují rostoucí intenzitu vojenské spolupráce. Na sociálních sítích i v televizi se objevila videa zachycující dlouhodobé přípravy severokorejských jednotek v Rusku, včetně podzemních ubytovacích zařízení a výcviku, který potvrdil vysokou fyzickou kondici mladých severokorejských vojáků ve věku 23 až 27 let.
Na těchto záběrech jsou vidět také společné výcviky ruských a severokorejských vojáků, například boje na blízko a výcvik se střelnými zbraněmi na boj proti ukrajinským dronům. To naznačuje, že integrace severokorejských vojáků do ruské armády je dnes mnohem těsnější než při jejich prvním nasazení, kdy ještě operovali odděleně kvůli jazykové bariéře.
Kim Čong-un navíc koncem května osobně dohlížel na výcvik severokorejských speciálních jednotek, což odborníci považují za přípravu na rozsáhlejší nasazení.
Ukrajinská rozvědka rovněž zveřejnila nejúplnější přehled o použití severokorejských balistických raket KN-23 a KN-24, jejichž jedna byla v lednu 2024 zodpovědná za smrt 11 civilistů v Pokrovsku. Podle zprávy 11 členských států OSN v roce 2024 Severní Korea dodala Rusku více než 100 balistických raket a miliony dělostřeleckých granátů.
Odbornice Jenny Townová ze Stimsonova centra tvrdí, že pro Severní Koreu představuje podpora Moskvy dlouhodobý strategický zisk. „Čím více ‚krve a dluhů‘ sdílí, tím více bude Severní Korea v budoucnu těžit z této spolupráce, i když za cenu současných obětí,“ vysvětluje Townová.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?