Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
Tento příliv nových vojáků by měl navýšit stávající počet 11 tisíc, které Severní Korea vyslala už na podzim 2024. Tito původní vojáci sehráli klíčovou roli při odražení ukrajinského útoku v oblasti Kurské oblasti v Rusku. Podle západních zdrojů utrpělo v těchto bojích ztráty asi 4 tisíce severokorejských vojáků, avšak spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem se od té doby ještě prohloubila.
Ukrajinské hodnocení, které má CNN k dispozici, uvádí, že ruské ministerstvo obrany je schopné poskytnout „nezbytné vybavení, zbraně a munici“ s cílem „dalšího začlenění severokorejských jednotek do ruských bojových formací“. Dokument zároveň upozorňuje, že existuje „vysoká pravděpodobnost“, že severokorejské jednotky budou nasazeny v bojích na územích Ukrajiny obsazených Ruskem, zejména při plánovaných rozsáhlých ofenzivních operacích.
Existují také indicie, že ruská vojenská letadla jsou upravována tak, aby mohla přepravovat větší počet vojáků, což svědčí o rozsahu přesunu desetitisíců zahraničních jednotek přes obrovské oblasti sibiřského Ruska, které hraničí se Severní Koreou.
Satelitní snímky z poslední doby ukazují přípravy na nové nasazení. Na snímcích z 18. května 2025 je zachycena ruská transportní loď zakotvená v přístavu Dunai, která by mohla převézt stovky vojáků. Zároveň letecké snímky z 4. června zachycují na severokorejském letišti Sunan nákladní letadla, pravděpodobně typu IL-76, jež byla použita již při loňské přepravě vojáků.
Severní Korea poprvé vyslala své vojáky do Ruska tajně na podzim 2024 a prezident Putin jejich nasazení potvrdil až koncem dubna 2025. V říjnu loňského roku byly severokorejské jednotky vybaveny na základně Sergejevka v Primorském kraji, a v listopadu se v ruském přístavu Dunai objevila další ruská transportní loď třídy Ropucha, schopná převážet až 400 vojáků.
Odborníci odhadují, že reálný počet nových vyslaných vojáků může být nižší než 30 tisíc, pravděpodobně spíše mezi 10 až 20 tisíci, a nasazení bude probíhat postupně. Existují také zprávy, že ruští generálové již provádějí výcvik severokorejských vojáků přímo na území Severní Koreje.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov upozornil, že přítomnost elitních severokorejských jednotek na frontě odhaluje nejen větší závislost Ruska na autoritářských režimech, ale také závažné potíže s mobilizací vlastních sil. Varoval, že Kim Čong-un riskuje ohrožení svého režimu tím, že posílá na frontu své nejlepší jednotky, které čelí vysokým ztrátám. Ukrajina a její partneři pečlivě monitorují situaci a jsou připraveni reagovat.
Zároveň se ruská armáda soustřeďuje kolem města Pokrovsk na Donbasu asi 110 tisíc vojáků, aby se připravila na možné rozsáhlé útočné operace.
Na pokyn prezidenta Putina navštívil 17. června Pchjongjang Sergej Šojgu, jeho bývalý ministr obrany a nynější poradce. Podle ruské agentury TASS během své návštěvy oznámil vyslání dalších tisíce severokorejských ženijních specialistů a pěti tisíc pracovníků vojenské výstavby, kteří mají v Kurské oblasti pomáhat s odminováním a obnovou infrastruktury.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba informovala tamní zákonodárce, že Severní Korea již začala vybírat personál pro nové zahraniční nasazení, které by mohlo začít už v létě 2025. Není však jasné, zda jihokorejská zpravodajská služba potvrzuje ukrajinský odhad počtu až 30 tisíc vojáků.
Ruská média rovněž ukazují rostoucí intenzitu vojenské spolupráce. Na sociálních sítích i v televizi se objevila videa zachycující dlouhodobé přípravy severokorejských jednotek v Rusku, včetně podzemních ubytovacích zařízení a výcviku, který potvrdil vysokou fyzickou kondici mladých severokorejských vojáků ve věku 23 až 27 let.
Na těchto záběrech jsou vidět také společné výcviky ruských a severokorejských vojáků, například boje na blízko a výcvik se střelnými zbraněmi na boj proti ukrajinským dronům. To naznačuje, že integrace severokorejských vojáků do ruské armády je dnes mnohem těsnější než při jejich prvním nasazení, kdy ještě operovali odděleně kvůli jazykové bariéře.
Kim Čong-un navíc koncem května osobně dohlížel na výcvik severokorejských speciálních jednotek, což odborníci považují za přípravu na rozsáhlejší nasazení.
Ukrajinská rozvědka rovněž zveřejnila nejúplnější přehled o použití severokorejských balistických raket KN-23 a KN-24, jejichž jedna byla v lednu 2024 zodpovědná za smrt 11 civilistů v Pokrovsku. Podle zprávy 11 členských států OSN v roce 2024 Severní Korea dodala Rusku více než 100 balistických raket a miliony dělostřeleckých granátů.
Odbornice Jenny Townová ze Stimsonova centra tvrdí, že pro Severní Koreu představuje podpora Moskvy dlouhodobý strategický zisk. „Čím více ‚krve a dluhů‘ sdílí, tím více bude Severní Korea v budoucnu těžit z této spolupráce, i když za cenu současných obětí,“ vysvětluje Townová.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.