Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
Tento příliv nových vojáků by měl navýšit stávající počet 11 tisíc, které Severní Korea vyslala už na podzim 2024. Tito původní vojáci sehráli klíčovou roli při odražení ukrajinského útoku v oblasti Kurské oblasti v Rusku. Podle západních zdrojů utrpělo v těchto bojích ztráty asi 4 tisíce severokorejských vojáků, avšak spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem se od té doby ještě prohloubila.
Ukrajinské hodnocení, které má CNN k dispozici, uvádí, že ruské ministerstvo obrany je schopné poskytnout „nezbytné vybavení, zbraně a munici“ s cílem „dalšího začlenění severokorejských jednotek do ruských bojových formací“. Dokument zároveň upozorňuje, že existuje „vysoká pravděpodobnost“, že severokorejské jednotky budou nasazeny v bojích na územích Ukrajiny obsazených Ruskem, zejména při plánovaných rozsáhlých ofenzivních operacích.
Existují také indicie, že ruská vojenská letadla jsou upravována tak, aby mohla přepravovat větší počet vojáků, což svědčí o rozsahu přesunu desetitisíců zahraničních jednotek přes obrovské oblasti sibiřského Ruska, které hraničí se Severní Koreou.
Satelitní snímky z poslední doby ukazují přípravy na nové nasazení. Na snímcích z 18. května 2025 je zachycena ruská transportní loď zakotvená v přístavu Dunai, která by mohla převézt stovky vojáků. Zároveň letecké snímky z 4. června zachycují na severokorejském letišti Sunan nákladní letadla, pravděpodobně typu IL-76, jež byla použita již při loňské přepravě vojáků.
Severní Korea poprvé vyslala své vojáky do Ruska tajně na podzim 2024 a prezident Putin jejich nasazení potvrdil až koncem dubna 2025. V říjnu loňského roku byly severokorejské jednotky vybaveny na základně Sergejevka v Primorském kraji, a v listopadu se v ruském přístavu Dunai objevila další ruská transportní loď třídy Ropucha, schopná převážet až 400 vojáků.
Odborníci odhadují, že reálný počet nových vyslaných vojáků může být nižší než 30 tisíc, pravděpodobně spíše mezi 10 až 20 tisíci, a nasazení bude probíhat postupně. Existují také zprávy, že ruští generálové již provádějí výcvik severokorejských vojáků přímo na území Severní Koreje.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov upozornil, že přítomnost elitních severokorejských jednotek na frontě odhaluje nejen větší závislost Ruska na autoritářských režimech, ale také závažné potíže s mobilizací vlastních sil. Varoval, že Kim Čong-un riskuje ohrožení svého režimu tím, že posílá na frontu své nejlepší jednotky, které čelí vysokým ztrátám. Ukrajina a její partneři pečlivě monitorují situaci a jsou připraveni reagovat.
Zároveň se ruská armáda soustřeďuje kolem města Pokrovsk na Donbasu asi 110 tisíc vojáků, aby se připravila na možné rozsáhlé útočné operace.
Na pokyn prezidenta Putina navštívil 17. června Pchjongjang Sergej Šojgu, jeho bývalý ministr obrany a nynější poradce. Podle ruské agentury TASS během své návštěvy oznámil vyslání dalších tisíce severokorejských ženijních specialistů a pěti tisíc pracovníků vojenské výstavby, kteří mají v Kurské oblasti pomáhat s odminováním a obnovou infrastruktury.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba informovala tamní zákonodárce, že Severní Korea již začala vybírat personál pro nové zahraniční nasazení, které by mohlo začít už v létě 2025. Není však jasné, zda jihokorejská zpravodajská služba potvrzuje ukrajinský odhad počtu až 30 tisíc vojáků.
Ruská média rovněž ukazují rostoucí intenzitu vojenské spolupráce. Na sociálních sítích i v televizi se objevila videa zachycující dlouhodobé přípravy severokorejských jednotek v Rusku, včetně podzemních ubytovacích zařízení a výcviku, který potvrdil vysokou fyzickou kondici mladých severokorejských vojáků ve věku 23 až 27 let.
Na těchto záběrech jsou vidět také společné výcviky ruských a severokorejských vojáků, například boje na blízko a výcvik se střelnými zbraněmi na boj proti ukrajinským dronům. To naznačuje, že integrace severokorejských vojáků do ruské armády je dnes mnohem těsnější než při jejich prvním nasazení, kdy ještě operovali odděleně kvůli jazykové bariéře.
Kim Čong-un navíc koncem května osobně dohlížel na výcvik severokorejských speciálních jednotek, což odborníci považují za přípravu na rozsáhlejší nasazení.
Ukrajinská rozvědka rovněž zveřejnila nejúplnější přehled o použití severokorejských balistických raket KN-23 a KN-24, jejichž jedna byla v lednu 2024 zodpovědná za smrt 11 civilistů v Pokrovsku. Podle zprávy 11 členských států OSN v roce 2024 Severní Korea dodala Rusku více než 100 balistických raket a miliony dělostřeleckých granátů.
Odbornice Jenny Townová ze Stimsonova centra tvrdí, že pro Severní Koreu představuje podpora Moskvy dlouhodobý strategický zisk. „Čím více ‚krve a dluhů‘ sdílí, tím více bude Severní Korea v budoucnu těžit z této spolupráce, i když za cenu současných obětí,“ vysvětluje Townová.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.