Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
Tento příliv nových vojáků by měl navýšit stávající počet 11 tisíc, které Severní Korea vyslala už na podzim 2024. Tito původní vojáci sehráli klíčovou roli při odražení ukrajinského útoku v oblasti Kurské oblasti v Rusku. Podle západních zdrojů utrpělo v těchto bojích ztráty asi 4 tisíce severokorejských vojáků, avšak spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem se od té doby ještě prohloubila.
Ukrajinské hodnocení, které má CNN k dispozici, uvádí, že ruské ministerstvo obrany je schopné poskytnout „nezbytné vybavení, zbraně a munici“ s cílem „dalšího začlenění severokorejských jednotek do ruských bojových formací“. Dokument zároveň upozorňuje, že existuje „vysoká pravděpodobnost“, že severokorejské jednotky budou nasazeny v bojích na územích Ukrajiny obsazených Ruskem, zejména při plánovaných rozsáhlých ofenzivních operacích.
Existují také indicie, že ruská vojenská letadla jsou upravována tak, aby mohla přepravovat větší počet vojáků, což svědčí o rozsahu přesunu desetitisíců zahraničních jednotek přes obrovské oblasti sibiřského Ruska, které hraničí se Severní Koreou.
Satelitní snímky z poslední doby ukazují přípravy na nové nasazení. Na snímcích z 18. května 2025 je zachycena ruská transportní loď zakotvená v přístavu Dunai, která by mohla převézt stovky vojáků. Zároveň letecké snímky z 4. června zachycují na severokorejském letišti Sunan nákladní letadla, pravděpodobně typu IL-76, jež byla použita již při loňské přepravě vojáků.
Severní Korea poprvé vyslala své vojáky do Ruska tajně na podzim 2024 a prezident Putin jejich nasazení potvrdil až koncem dubna 2025. V říjnu loňského roku byly severokorejské jednotky vybaveny na základně Sergejevka v Primorském kraji, a v listopadu se v ruském přístavu Dunai objevila další ruská transportní loď třídy Ropucha, schopná převážet až 400 vojáků.
Odborníci odhadují, že reálný počet nových vyslaných vojáků může být nižší než 30 tisíc, pravděpodobně spíše mezi 10 až 20 tisíci, a nasazení bude probíhat postupně. Existují také zprávy, že ruští generálové již provádějí výcvik severokorejských vojáků přímo na území Severní Koreje.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov upozornil, že přítomnost elitních severokorejských jednotek na frontě odhaluje nejen větší závislost Ruska na autoritářských režimech, ale také závažné potíže s mobilizací vlastních sil. Varoval, že Kim Čong-un riskuje ohrožení svého režimu tím, že posílá na frontu své nejlepší jednotky, které čelí vysokým ztrátám. Ukrajina a její partneři pečlivě monitorují situaci a jsou připraveni reagovat.
Zároveň se ruská armáda soustřeďuje kolem města Pokrovsk na Donbasu asi 110 tisíc vojáků, aby se připravila na možné rozsáhlé útočné operace.
Na pokyn prezidenta Putina navštívil 17. června Pchjongjang Sergej Šojgu, jeho bývalý ministr obrany a nynější poradce. Podle ruské agentury TASS během své návštěvy oznámil vyslání dalších tisíce severokorejských ženijních specialistů a pěti tisíc pracovníků vojenské výstavby, kteří mají v Kurské oblasti pomáhat s odminováním a obnovou infrastruktury.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba informovala tamní zákonodárce, že Severní Korea již začala vybírat personál pro nové zahraniční nasazení, které by mohlo začít už v létě 2025. Není však jasné, zda jihokorejská zpravodajská služba potvrzuje ukrajinský odhad počtu až 30 tisíc vojáků.
Ruská média rovněž ukazují rostoucí intenzitu vojenské spolupráce. Na sociálních sítích i v televizi se objevila videa zachycující dlouhodobé přípravy severokorejských jednotek v Rusku, včetně podzemních ubytovacích zařízení a výcviku, který potvrdil vysokou fyzickou kondici mladých severokorejských vojáků ve věku 23 až 27 let.
Na těchto záběrech jsou vidět také společné výcviky ruských a severokorejských vojáků, například boje na blízko a výcvik se střelnými zbraněmi na boj proti ukrajinským dronům. To naznačuje, že integrace severokorejských vojáků do ruské armády je dnes mnohem těsnější než při jejich prvním nasazení, kdy ještě operovali odděleně kvůli jazykové bariéře.
Kim Čong-un navíc koncem května osobně dohlížel na výcvik severokorejských speciálních jednotek, což odborníci považují za přípravu na rozsáhlejší nasazení.
Ukrajinská rozvědka rovněž zveřejnila nejúplnější přehled o použití severokorejských balistických raket KN-23 a KN-24, jejichž jedna byla v lednu 2024 zodpovědná za smrt 11 civilistů v Pokrovsku. Podle zprávy 11 členských států OSN v roce 2024 Severní Korea dodala Rusku více než 100 balistických raket a miliony dělostřeleckých granátů.
Odbornice Jenny Townová ze Stimsonova centra tvrdí, že pro Severní Koreu představuje podpora Moskvy dlouhodobý strategický zisk. „Čím více ‚krve a dluhů‘ sdílí, tím více bude Severní Korea v budoucnu těžit z této spolupráce, i když za cenu současných obětí,“ vysvětluje Townová.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.