Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
Tento příliv nových vojáků by měl navýšit stávající počet 11 tisíc, které Severní Korea vyslala už na podzim 2024. Tito původní vojáci sehráli klíčovou roli při odražení ukrajinského útoku v oblasti Kurské oblasti v Rusku. Podle západních zdrojů utrpělo v těchto bojích ztráty asi 4 tisíce severokorejských vojáků, avšak spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem se od té doby ještě prohloubila.
Ukrajinské hodnocení, které má CNN k dispozici, uvádí, že ruské ministerstvo obrany je schopné poskytnout „nezbytné vybavení, zbraně a munici“ s cílem „dalšího začlenění severokorejských jednotek do ruských bojových formací“. Dokument zároveň upozorňuje, že existuje „vysoká pravděpodobnost“, že severokorejské jednotky budou nasazeny v bojích na územích Ukrajiny obsazených Ruskem, zejména při plánovaných rozsáhlých ofenzivních operacích.
Existují také indicie, že ruská vojenská letadla jsou upravována tak, aby mohla přepravovat větší počet vojáků, což svědčí o rozsahu přesunu desetitisíců zahraničních jednotek přes obrovské oblasti sibiřského Ruska, které hraničí se Severní Koreou.
Satelitní snímky z poslední doby ukazují přípravy na nové nasazení. Na snímcích z 18. května 2025 je zachycena ruská transportní loď zakotvená v přístavu Dunai, která by mohla převézt stovky vojáků. Zároveň letecké snímky z 4. června zachycují na severokorejském letišti Sunan nákladní letadla, pravděpodobně typu IL-76, jež byla použita již při loňské přepravě vojáků.
Severní Korea poprvé vyslala své vojáky do Ruska tajně na podzim 2024 a prezident Putin jejich nasazení potvrdil až koncem dubna 2025. V říjnu loňského roku byly severokorejské jednotky vybaveny na základně Sergejevka v Primorském kraji, a v listopadu se v ruském přístavu Dunai objevila další ruská transportní loď třídy Ropucha, schopná převážet až 400 vojáků.
Odborníci odhadují, že reálný počet nových vyslaných vojáků může být nižší než 30 tisíc, pravděpodobně spíše mezi 10 až 20 tisíci, a nasazení bude probíhat postupně. Existují také zprávy, že ruští generálové již provádějí výcvik severokorejských vojáků přímo na území Severní Koreje.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov upozornil, že přítomnost elitních severokorejských jednotek na frontě odhaluje nejen větší závislost Ruska na autoritářských režimech, ale také závažné potíže s mobilizací vlastních sil. Varoval, že Kim Čong-un riskuje ohrožení svého režimu tím, že posílá na frontu své nejlepší jednotky, které čelí vysokým ztrátám. Ukrajina a její partneři pečlivě monitorují situaci a jsou připraveni reagovat.
Zároveň se ruská armáda soustřeďuje kolem města Pokrovsk na Donbasu asi 110 tisíc vojáků, aby se připravila na možné rozsáhlé útočné operace.
Na pokyn prezidenta Putina navštívil 17. června Pchjongjang Sergej Šojgu, jeho bývalý ministr obrany a nynější poradce. Podle ruské agentury TASS během své návštěvy oznámil vyslání dalších tisíce severokorejských ženijních specialistů a pěti tisíc pracovníků vojenské výstavby, kteří mají v Kurské oblasti pomáhat s odminováním a obnovou infrastruktury.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba informovala tamní zákonodárce, že Severní Korea již začala vybírat personál pro nové zahraniční nasazení, které by mohlo začít už v létě 2025. Není však jasné, zda jihokorejská zpravodajská služba potvrzuje ukrajinský odhad počtu až 30 tisíc vojáků.
Ruská média rovněž ukazují rostoucí intenzitu vojenské spolupráce. Na sociálních sítích i v televizi se objevila videa zachycující dlouhodobé přípravy severokorejských jednotek v Rusku, včetně podzemních ubytovacích zařízení a výcviku, který potvrdil vysokou fyzickou kondici mladých severokorejských vojáků ve věku 23 až 27 let.
Na těchto záběrech jsou vidět také společné výcviky ruských a severokorejských vojáků, například boje na blízko a výcvik se střelnými zbraněmi na boj proti ukrajinským dronům. To naznačuje, že integrace severokorejských vojáků do ruské armády je dnes mnohem těsnější než při jejich prvním nasazení, kdy ještě operovali odděleně kvůli jazykové bariéře.
Kim Čong-un navíc koncem května osobně dohlížel na výcvik severokorejských speciálních jednotek, což odborníci považují za přípravu na rozsáhlejší nasazení.
Ukrajinská rozvědka rovněž zveřejnila nejúplnější přehled o použití severokorejských balistických raket KN-23 a KN-24, jejichž jedna byla v lednu 2024 zodpovědná za smrt 11 civilistů v Pokrovsku. Podle zprávy 11 členských států OSN v roce 2024 Severní Korea dodala Rusku více než 100 balistických raket a miliony dělostřeleckých granátů.
Odbornice Jenny Townová ze Stimsonova centra tvrdí, že pro Severní Koreu představuje podpora Moskvy dlouhodobý strategický zisk. „Čím více ‚krve a dluhů‘ sdílí, tím více bude Severní Korea v budoucnu těžit z této spolupráce, i když za cenu současných obětí,“ vysvětluje Townová.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.