Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Von der Leyen bude spoléhat na podporu napříč středem politického spektra. Konkrétně půjde o hlasy její vlastní středopravé Evropské lidové strany (EPP), Socialistů a demokratů a liberální skupiny Obnovme Evropu (Renew Europe). Tyto tři centristické strany tradičně podporují předsedkyni Komise.
Ačkoli nikdo vážně neočekává, že by von der Leyen padla – oba návrhy na vyslovení nedůvěry vzešly z krajní levice a krajní pravice, jejichž hlasy na sesazení nestačí – počet hlasů je důležitý. Předsedkyně Komise se totiž bude v nadcházejících měsících spoléhat na podporu celého středu při prosazování své agendy. Jde již o druhý pokus o vyslovení nedůvěry za poslední tři měsíce.
V minulosti se Von der Leyen setkala s kritikou od centristických skupin. Nelíbila se jim její rozhodnutí ohledně obchodní politiky, příštího sedmiletého rozpočtu EU a také snaha o omezování byrokracie, kterou socialisté a liberálové vnímají jako ústupky od ekologických závazků (Green Deal). Její přístup se nyní odklonil od dřívějšího konfliktního stylu, který mnoho potenciálních spojenců odcizoval.
Nová strategie je založena na třech krocích a zdůrazňuje kooperativnější tón a ochotu k dialogu spíše než ke konfrontaci.
Krok 1: Více mluvit, více naslouchat
Změna tónu začala již před zářijovým projevem o stavu Unie. V té době se kancelář von der Leyen zasadila o uzavření dlouho vázlé revize Rámcové dohody, která definuje spolupráci mezi Komisí a Parlamentem. Přestože se jedná o skromnou dohodu, je politicky užitečná, neboť pomohla rozptýlit kritiku, že von der Leyen dostatečně neobnovuje důvěru s europoslanci.
Předsedkyně Komise udělala i viditelná gesta. Ve svém projevu zmínila hrůzy v Gaze, čímž signalizovala ochotu naslouchat socialistickým, zeleným a levicovým poslancům. Také se zmínila o Zelené dohodě (Green Deal), kterou během loňské kampaně do Evropského parlamentu do značné míry opomíjela. Obě gesta byla zaměřena na europoslance, kteří se cítili dlouho ignorováni. Od července došlo k nárůstu kontaktů na různých úrovních. Komise je připravena „naslouchat požadavkům“ Parlamentu a jak řekl jeden z představitelů EPP: „Je to jednoduše politika – telefonáty, schůzky, večeře, vyjednávání a nakonec kompromis.“
Krok 2: Více (ale jen trochu) dávat
Kontakty mezi týmem von der Leyen a předsedy frakcí EPP, socialistů a liberálů se zintenzivňují před představením ročního pracovního programu Komise na rok 2026. Tento program, který stanovuje legislativní priority EU, je využíván centristickými stranami ke stabilizaci situace a odsouhlasení společného programu, který budou moci všichni podpořit.
Program slouží i jako vyjednávací žeton. Komise si díky němu může zajistit lepší podporu poslanců pro navrhovanou legislativu v příštím roce. Von der Leyen má nabitý program schůzkami s politickými skupinami, přičemž cílem je projednat program Komise. Tyto schůzky mají sloužit i jako „umožňovatel“ před hlasováním, neboť skupiny pravděpodobně požádají o politické ústupky.
Krok 3: Méně konfrontace
Oproti červencovému protiútoku, kdy von der Leyen naznačila, že každý, kdo hlasuje proti ní, v podstatě pomáhá Rusku, je nyní zřejmé, že tento přístup nefunguje. Během pondělní parlamentní debaty se její tón změnil. „Vím, že někteří z vás si stále nejsou jisti, jak budou hlasovat. Proto chci obnovit svůj slib, že tato Komise se s vámi zapojí v jakémkoli formátu je potřeba, abychom se pokusili společně najít odpovědi,“ řekla europoslancům.
Během sedmiminutového projevu, který byl o více než polovinu kratší než v červenci, také uznala, že mnohé kritiky „vyplývají ze skutečných a legitimních obav“, jako jsou Gaza, Ukrajina, obchod a vztahy s USA. Po skončení debaty si dokonce vyžádala souhlas předsedkyně Parlamentu Roberty Metsoly k opuštění sálu se zvednutým palcem. To je ostrý kontrast oproti lednu, kdy odešla uprostřed debaty o kontroverzním uvolnění miliard eur z fondů EU pro Maďarsko, což vyvolalo hněv napříč politickým spektrem. Tato jemná změna přístupu nezůstala bez povšimnutí.
V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Je to už půl roku, co Česko rozesmutnila zpráva o smrti Anny Slováčkové, která dlouho a statečně bojovala se zákeřnou onkologickou nemocí. Jeden z jejích kolegů až nyní poskytl zpověď o posledních dnech nadané herečky a zpěvačky.
Týden po činu obvinila pražská policie osmadvacetiletého muže z vraždy seniorky ve Kbelích, která se stala na začátku minulého týdne. Obviněný se k činu doznal, hrozí mu až 18 let za mřížemi.
Jiřina Bohdalová si sama umí najít cestu do hlediště, přičemž nemusí nutně jít o film či divadlo. Důkaz předložila v neděli večer, kdy vyrazila na jedno z tradičně nejsledovanějších sportovních klání v České republice. Televizním kamerám to neuniklo.