Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Von der Leyen bude spoléhat na podporu napříč středem politického spektra. Konkrétně půjde o hlasy její vlastní středopravé Evropské lidové strany (EPP), Socialistů a demokratů a liberální skupiny Obnovme Evropu (Renew Europe). Tyto tři centristické strany tradičně podporují předsedkyni Komise.
Ačkoli nikdo vážně neočekává, že by von der Leyen padla – oba návrhy na vyslovení nedůvěry vzešly z krajní levice a krajní pravice, jejichž hlasy na sesazení nestačí – počet hlasů je důležitý. Předsedkyně Komise se totiž bude v nadcházejících měsících spoléhat na podporu celého středu při prosazování své agendy. Jde již o druhý pokus o vyslovení nedůvěry za poslední tři měsíce.
V minulosti se Von der Leyen setkala s kritikou od centristických skupin. Nelíbila se jim její rozhodnutí ohledně obchodní politiky, příštího sedmiletého rozpočtu EU a také snaha o omezování byrokracie, kterou socialisté a liberálové vnímají jako ústupky od ekologických závazků (Green Deal). Její přístup se nyní odklonil od dřívějšího konfliktního stylu, který mnoho potenciálních spojenců odcizoval.
Nová strategie je založena na třech krocích a zdůrazňuje kooperativnější tón a ochotu k dialogu spíše než ke konfrontaci.
Krok 1: Více mluvit, více naslouchat
Změna tónu začala již před zářijovým projevem o stavu Unie. V té době se kancelář von der Leyen zasadila o uzavření dlouho vázlé revize Rámcové dohody, která definuje spolupráci mezi Komisí a Parlamentem. Přestože se jedná o skromnou dohodu, je politicky užitečná, neboť pomohla rozptýlit kritiku, že von der Leyen dostatečně neobnovuje důvěru s europoslanci.
Předsedkyně Komise udělala i viditelná gesta. Ve svém projevu zmínila hrůzy v Gaze, čímž signalizovala ochotu naslouchat socialistickým, zeleným a levicovým poslancům. Také se zmínila o Zelené dohodě (Green Deal), kterou během loňské kampaně do Evropského parlamentu do značné míry opomíjela. Obě gesta byla zaměřena na europoslance, kteří se cítili dlouho ignorováni. Od července došlo k nárůstu kontaktů na různých úrovních. Komise je připravena „naslouchat požadavkům“ Parlamentu a jak řekl jeden z představitelů EPP: „Je to jednoduše politika – telefonáty, schůzky, večeře, vyjednávání a nakonec kompromis.“
Krok 2: Více (ale jen trochu) dávat
Kontakty mezi týmem von der Leyen a předsedy frakcí EPP, socialistů a liberálů se zintenzivňují před představením ročního pracovního programu Komise na rok 2026. Tento program, který stanovuje legislativní priority EU, je využíván centristickými stranami ke stabilizaci situace a odsouhlasení společného programu, který budou moci všichni podpořit.
Program slouží i jako vyjednávací žeton. Komise si díky němu může zajistit lepší podporu poslanců pro navrhovanou legislativu v příštím roce. Von der Leyen má nabitý program schůzkami s politickými skupinami, přičemž cílem je projednat program Komise. Tyto schůzky mají sloužit i jako „umožňovatel“ před hlasováním, neboť skupiny pravděpodobně požádají o politické ústupky.
Krok 3: Méně konfrontace
Oproti červencovému protiútoku, kdy von der Leyen naznačila, že každý, kdo hlasuje proti ní, v podstatě pomáhá Rusku, je nyní zřejmé, že tento přístup nefunguje. Během pondělní parlamentní debaty se její tón změnil. „Vím, že někteří z vás si stále nejsou jisti, jak budou hlasovat. Proto chci obnovit svůj slib, že tato Komise se s vámi zapojí v jakémkoli formátu je potřeba, abychom se pokusili společně najít odpovědi,“ řekla europoslancům.
Během sedmiminutového projevu, který byl o více než polovinu kratší než v červenci, také uznala, že mnohé kritiky „vyplývají ze skutečných a legitimních obav“, jako jsou Gaza, Ukrajina, obchod a vztahy s USA. Po skončení debaty si dokonce vyžádala souhlas předsedkyně Parlamentu Roberty Metsoly k opuštění sálu se zvednutým palcem. To je ostrý kontrast oproti lednu, kdy odešla uprostřed debaty o kontroverzním uvolnění miliard eur z fondů EU pro Maďarsko, což vyvolalo hněv napříč politickým spektrem. Tato jemná změna přístupu nezůstala bez povšimnutí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.