Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Von der Leyen bude spoléhat na podporu napříč středem politického spektra. Konkrétně půjde o hlasy její vlastní středopravé Evropské lidové strany (EPP), Socialistů a demokratů a liberální skupiny Obnovme Evropu (Renew Europe). Tyto tři centristické strany tradičně podporují předsedkyni Komise.
Ačkoli nikdo vážně neočekává, že by von der Leyen padla – oba návrhy na vyslovení nedůvěry vzešly z krajní levice a krajní pravice, jejichž hlasy na sesazení nestačí – počet hlasů je důležitý. Předsedkyně Komise se totiž bude v nadcházejících měsících spoléhat na podporu celého středu při prosazování své agendy. Jde již o druhý pokus o vyslovení nedůvěry za poslední tři měsíce.
V minulosti se Von der Leyen setkala s kritikou od centristických skupin. Nelíbila se jim její rozhodnutí ohledně obchodní politiky, příštího sedmiletého rozpočtu EU a také snaha o omezování byrokracie, kterou socialisté a liberálové vnímají jako ústupky od ekologických závazků (Green Deal). Její přístup se nyní odklonil od dřívějšího konfliktního stylu, který mnoho potenciálních spojenců odcizoval.
Nová strategie je založena na třech krocích a zdůrazňuje kooperativnější tón a ochotu k dialogu spíše než ke konfrontaci.
Krok 1: Více mluvit, více naslouchat
Změna tónu začala již před zářijovým projevem o stavu Unie. V té době se kancelář von der Leyen zasadila o uzavření dlouho vázlé revize Rámcové dohody, která definuje spolupráci mezi Komisí a Parlamentem. Přestože se jedná o skromnou dohodu, je politicky užitečná, neboť pomohla rozptýlit kritiku, že von der Leyen dostatečně neobnovuje důvěru s europoslanci.
Předsedkyně Komise udělala i viditelná gesta. Ve svém projevu zmínila hrůzy v Gaze, čímž signalizovala ochotu naslouchat socialistickým, zeleným a levicovým poslancům. Také se zmínila o Zelené dohodě (Green Deal), kterou během loňské kampaně do Evropského parlamentu do značné míry opomíjela. Obě gesta byla zaměřena na europoslance, kteří se cítili dlouho ignorováni. Od července došlo k nárůstu kontaktů na různých úrovních. Komise je připravena „naslouchat požadavkům“ Parlamentu a jak řekl jeden z představitelů EPP: „Je to jednoduše politika – telefonáty, schůzky, večeře, vyjednávání a nakonec kompromis.“
Krok 2: Více (ale jen trochu) dávat
Kontakty mezi týmem von der Leyen a předsedy frakcí EPP, socialistů a liberálů se zintenzivňují před představením ročního pracovního programu Komise na rok 2026. Tento program, který stanovuje legislativní priority EU, je využíván centristickými stranami ke stabilizaci situace a odsouhlasení společného programu, který budou moci všichni podpořit.
Program slouží i jako vyjednávací žeton. Komise si díky němu může zajistit lepší podporu poslanců pro navrhovanou legislativu v příštím roce. Von der Leyen má nabitý program schůzkami s politickými skupinami, přičemž cílem je projednat program Komise. Tyto schůzky mají sloužit i jako „umožňovatel“ před hlasováním, neboť skupiny pravděpodobně požádají o politické ústupky.
Krok 3: Méně konfrontace
Oproti červencovému protiútoku, kdy von der Leyen naznačila, že každý, kdo hlasuje proti ní, v podstatě pomáhá Rusku, je nyní zřejmé, že tento přístup nefunguje. Během pondělní parlamentní debaty se její tón změnil. „Vím, že někteří z vás si stále nejsou jisti, jak budou hlasovat. Proto chci obnovit svůj slib, že tato Komise se s vámi zapojí v jakémkoli formátu je potřeba, abychom se pokusili společně najít odpovědi,“ řekla europoslancům.
Během sedmiminutového projevu, který byl o více než polovinu kratší než v červenci, také uznala, že mnohé kritiky „vyplývají ze skutečných a legitimních obav“, jako jsou Gaza, Ukrajina, obchod a vztahy s USA. Po skončení debaty si dokonce vyžádala souhlas předsedkyně Parlamentu Roberty Metsoly k opuštění sálu se zvednutým palcem. To je ostrý kontrast oproti lednu, kdy odešla uprostřed debaty o kontroverzním uvolnění miliard eur z fondů EU pro Maďarsko, což vyvolalo hněv napříč politickým spektrem. Tato jemná změna přístupu nezůstala bez povšimnutí.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
