Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Von der Leyen bude spoléhat na podporu napříč středem politického spektra. Konkrétně půjde o hlasy její vlastní středopravé Evropské lidové strany (EPP), Socialistů a demokratů a liberální skupiny Obnovme Evropu (Renew Europe). Tyto tři centristické strany tradičně podporují předsedkyni Komise.
Ačkoli nikdo vážně neočekává, že by von der Leyen padla – oba návrhy na vyslovení nedůvěry vzešly z krajní levice a krajní pravice, jejichž hlasy na sesazení nestačí – počet hlasů je důležitý. Předsedkyně Komise se totiž bude v nadcházejících měsících spoléhat na podporu celého středu při prosazování své agendy. Jde již o druhý pokus o vyslovení nedůvěry za poslední tři měsíce.
V minulosti se Von der Leyen setkala s kritikou od centristických skupin. Nelíbila se jim její rozhodnutí ohledně obchodní politiky, příštího sedmiletého rozpočtu EU a také snaha o omezování byrokracie, kterou socialisté a liberálové vnímají jako ústupky od ekologických závazků (Green Deal). Její přístup se nyní odklonil od dřívějšího konfliktního stylu, který mnoho potenciálních spojenců odcizoval.
Nová strategie je založena na třech krocích a zdůrazňuje kooperativnější tón a ochotu k dialogu spíše než ke konfrontaci.
Krok 1: Více mluvit, více naslouchat
Změna tónu začala již před zářijovým projevem o stavu Unie. V té době se kancelář von der Leyen zasadila o uzavření dlouho vázlé revize Rámcové dohody, která definuje spolupráci mezi Komisí a Parlamentem. Přestože se jedná o skromnou dohodu, je politicky užitečná, neboť pomohla rozptýlit kritiku, že von der Leyen dostatečně neobnovuje důvěru s europoslanci.
Předsedkyně Komise udělala i viditelná gesta. Ve svém projevu zmínila hrůzy v Gaze, čímž signalizovala ochotu naslouchat socialistickým, zeleným a levicovým poslancům. Také se zmínila o Zelené dohodě (Green Deal), kterou během loňské kampaně do Evropského parlamentu do značné míry opomíjela. Obě gesta byla zaměřena na europoslance, kteří se cítili dlouho ignorováni. Od července došlo k nárůstu kontaktů na různých úrovních. Komise je připravena „naslouchat požadavkům“ Parlamentu a jak řekl jeden z představitelů EPP: „Je to jednoduše politika – telefonáty, schůzky, večeře, vyjednávání a nakonec kompromis.“
Krok 2: Více (ale jen trochu) dávat
Kontakty mezi týmem von der Leyen a předsedy frakcí EPP, socialistů a liberálů se zintenzivňují před představením ročního pracovního programu Komise na rok 2026. Tento program, který stanovuje legislativní priority EU, je využíván centristickými stranami ke stabilizaci situace a odsouhlasení společného programu, který budou moci všichni podpořit.
Program slouží i jako vyjednávací žeton. Komise si díky němu může zajistit lepší podporu poslanců pro navrhovanou legislativu v příštím roce. Von der Leyen má nabitý program schůzkami s politickými skupinami, přičemž cílem je projednat program Komise. Tyto schůzky mají sloužit i jako „umožňovatel“ před hlasováním, neboť skupiny pravděpodobně požádají o politické ústupky.
Krok 3: Méně konfrontace
Oproti červencovému protiútoku, kdy von der Leyen naznačila, že každý, kdo hlasuje proti ní, v podstatě pomáhá Rusku, je nyní zřejmé, že tento přístup nefunguje. Během pondělní parlamentní debaty se její tón změnil. „Vím, že někteří z vás si stále nejsou jisti, jak budou hlasovat. Proto chci obnovit svůj slib, že tato Komise se s vámi zapojí v jakémkoli formátu je potřeba, abychom se pokusili společně najít odpovědi,“ řekla europoslancům.
Během sedmiminutového projevu, který byl o více než polovinu kratší než v červenci, také uznala, že mnohé kritiky „vyplývají ze skutečných a legitimních obav“, jako jsou Gaza, Ukrajina, obchod a vztahy s USA. Po skončení debaty si dokonce vyžádala souhlas předsedkyně Parlamentu Roberty Metsoly k opuštění sálu se zvednutým palcem. To je ostrý kontrast oproti lednu, kdy odešla uprostřed debaty o kontroverzním uvolnění miliard eur z fondů EU pro Maďarsko, což vyvolalo hněv napříč politickým spektrem. Tato jemná změna přístupu nezůstala bez povšimnutí.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.