Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
1. Raketový vzestup obnovitelných zdrojů
Letošní rok se zapsal do historie energetiky: vítr, slunce a další obnovitelné zdroje poprvé v historii předstihly uhlí jako hlavní světový zdroj elektřiny. Tahounem je především Čína, která instaluje čisté zdroje rychleji než zbytek světa dohromady. Díky tomu její emise CO₂ v první polovině roku poprvé poklesly, což naznačuje, že největší znečišťovatel světa možná dosáhl svého emisního vrcholu.
2. Historická ochrana volných moří
Oceány mimo jurisdikci jednotlivých států tvoří dvě třetiny vodní plochy planety, ale dosud bylo chráněno jen 1 % z nich. V září 2025 však byla ratifikována Smlouva o volném moři (High Seas Treaty), která se zavazuje vytvořit chráněné mořské oblasti na 30 % těchto vod. Zároveň ve Francouzské Polynésii vznikla největší chráněná mořská oblast na světě, Tainui Atea, o rozloze 1,1 milionu km².
3. Naděje pro deštné pralesy
Brazílie hostila „lesní konferenci“ COP30 v srdci Amazonie. Oficiální data ukázala, že odlesňování v brazilské Amazonii kleslo o 11 % na nejnižší úroveň za posledních 11 let. Země navíc spustila platformu Tropical Forests Forever, která má finančně odměňovat státy nikoliv za snižování emisí, ale za samotné zachování existujících tropických pralesů.
4. Přelom v klimatickém právu
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal historické rozhodnutí, které otevírá cestu k tomu, aby státy mohly žalovat jiné země za nečinnost v oblasti klimatu. Ačkoliv je rozhodnutí nezávazné, má obrovskou morální a právní váhu a ovlivní budoucí klimatické spory po celém světě.
5. Návrat ohrožených druhů
V ochraně biodiverzity letos zazářily dva symbolické druhy. Karety obrovské, díky dekádám ochrany pláží a sítí bezpečnějších pro želvy se jejich populace zotavila natolik, že je Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) přeřadil z kategorie „ohrožený“ do kategorie „málo dotčený“, a tygři v Indii. Indie je nyní domovem 75 % světové populace tygrů. Za posledních deset let se jejich počet zdvojnásobil na více než 3 600 kusů.
6. Oficiální hlas domorodých národů
Domorodí obyvatelé byli letos na summitech OSN (COP16 a COP30) poprvé formálně uznáni za lídry v ochraně planety. Vznikl stálý výbor, který jim dává přímé slovo v rozhodování o ochraně přírody. Jen v Brazílii bylo letos vytvořeno deset nových domorodých území s plnou právní ochranou.
7. Znovuzrození řeky Klamath
Jen rok poté, co byly v Kalifornii odstraněny čtyři velké přehrady na řece Klamath, se stal malý zázrak. Lososi se vrátili do svých historických trdlišť v horním toku, kde nebyli viděni po celé generace. Vědci hlásí, že se ryby objevují „téměř v každém koutě“ obnoveného povodí, což potvrzuje, jak rychle se příroda dokáže zotavit, když jí k tomu dáme prostor.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.