Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
1. Raketový vzestup obnovitelných zdrojů
Letošní rok se zapsal do historie energetiky: vítr, slunce a další obnovitelné zdroje poprvé v historii předstihly uhlí jako hlavní světový zdroj elektřiny. Tahounem je především Čína, která instaluje čisté zdroje rychleji než zbytek světa dohromady. Díky tomu její emise CO₂ v první polovině roku poprvé poklesly, což naznačuje, že největší znečišťovatel světa možná dosáhl svého emisního vrcholu.
2. Historická ochrana volných moří
Oceány mimo jurisdikci jednotlivých států tvoří dvě třetiny vodní plochy planety, ale dosud bylo chráněno jen 1 % z nich. V září 2025 však byla ratifikována Smlouva o volném moři (High Seas Treaty), která se zavazuje vytvořit chráněné mořské oblasti na 30 % těchto vod. Zároveň ve Francouzské Polynésii vznikla největší chráněná mořská oblast na světě, Tainui Atea, o rozloze 1,1 milionu km².
3. Naděje pro deštné pralesy
Brazílie hostila „lesní konferenci“ COP30 v srdci Amazonie. Oficiální data ukázala, že odlesňování v brazilské Amazonii kleslo o 11 % na nejnižší úroveň za posledních 11 let. Země navíc spustila platformu Tropical Forests Forever, která má finančně odměňovat státy nikoliv za snižování emisí, ale za samotné zachování existujících tropických pralesů.
4. Přelom v klimatickém právu
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal historické rozhodnutí, které otevírá cestu k tomu, aby státy mohly žalovat jiné země za nečinnost v oblasti klimatu. Ačkoliv je rozhodnutí nezávazné, má obrovskou morální a právní váhu a ovlivní budoucí klimatické spory po celém světě.
5. Návrat ohrožených druhů
V ochraně biodiverzity letos zazářily dva symbolické druhy. Karety obrovské, díky dekádám ochrany pláží a sítí bezpečnějších pro želvy se jejich populace zotavila natolik, že je Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) přeřadil z kategorie „ohrožený“ do kategorie „málo dotčený“, a tygři v Indii. Indie je nyní domovem 75 % světové populace tygrů. Za posledních deset let se jejich počet zdvojnásobil na více než 3 600 kusů.
6. Oficiální hlas domorodých národů
Domorodí obyvatelé byli letos na summitech OSN (COP16 a COP30) poprvé formálně uznáni za lídry v ochraně planety. Vznikl stálý výbor, který jim dává přímé slovo v rozhodování o ochraně přírody. Jen v Brazílii bylo letos vytvořeno deset nových domorodých území s plnou právní ochranou.
7. Znovuzrození řeky Klamath
Jen rok poté, co byly v Kalifornii odstraněny čtyři velké přehrady na řece Klamath, se stal malý zázrak. Lososi se vrátili do svých historických trdlišť v horním toku, kde nebyli viděni po celé generace. Vědci hlásí, že se ryby objevují „téměř v každém koutě“ obnoveného povodí, což potvrzuje, jak rychle se příroda dokáže zotavit, když jí k tomu dáme prostor.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.