Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
1. Raketový vzestup obnovitelných zdrojů
Letošní rok se zapsal do historie energetiky: vítr, slunce a další obnovitelné zdroje poprvé v historii předstihly uhlí jako hlavní světový zdroj elektřiny. Tahounem je především Čína, která instaluje čisté zdroje rychleji než zbytek světa dohromady. Díky tomu její emise CO₂ v první polovině roku poprvé poklesly, což naznačuje, že největší znečišťovatel světa možná dosáhl svého emisního vrcholu.
2. Historická ochrana volných moří
Oceány mimo jurisdikci jednotlivých států tvoří dvě třetiny vodní plochy planety, ale dosud bylo chráněno jen 1 % z nich. V září 2025 však byla ratifikována Smlouva o volném moři (High Seas Treaty), která se zavazuje vytvořit chráněné mořské oblasti na 30 % těchto vod. Zároveň ve Francouzské Polynésii vznikla největší chráněná mořská oblast na světě, Tainui Atea, o rozloze 1,1 milionu km².
3. Naděje pro deštné pralesy
Brazílie hostila „lesní konferenci“ COP30 v srdci Amazonie. Oficiální data ukázala, že odlesňování v brazilské Amazonii kleslo o 11 % na nejnižší úroveň za posledních 11 let. Země navíc spustila platformu Tropical Forests Forever, která má finančně odměňovat státy nikoliv za snižování emisí, ale za samotné zachování existujících tropických pralesů.
4. Přelom v klimatickém právu
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal historické rozhodnutí, které otevírá cestu k tomu, aby státy mohly žalovat jiné země za nečinnost v oblasti klimatu. Ačkoliv je rozhodnutí nezávazné, má obrovskou morální a právní váhu a ovlivní budoucí klimatické spory po celém světě.
5. Návrat ohrožených druhů
V ochraně biodiverzity letos zazářily dva symbolické druhy. Karety obrovské, díky dekádám ochrany pláží a sítí bezpečnějších pro želvy se jejich populace zotavila natolik, že je Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) přeřadil z kategorie „ohrožený“ do kategorie „málo dotčený“, a tygři v Indii. Indie je nyní domovem 75 % světové populace tygrů. Za posledních deset let se jejich počet zdvojnásobil na více než 3 600 kusů.
6. Oficiální hlas domorodých národů
Domorodí obyvatelé byli letos na summitech OSN (COP16 a COP30) poprvé formálně uznáni za lídry v ochraně planety. Vznikl stálý výbor, který jim dává přímé slovo v rozhodování o ochraně přírody. Jen v Brazílii bylo letos vytvořeno deset nových domorodých území s plnou právní ochranou.
7. Znovuzrození řeky Klamath
Jen rok poté, co byly v Kalifornii odstraněny čtyři velké přehrady na řece Klamath, se stal malý zázrak. Lososi se vrátili do svých historických trdlišť v horním toku, kde nebyli viděni po celé generace. Vědci hlásí, že se ryby objevují „téměř v každém koutě“ obnoveného povodí, což potvrzuje, jak rychle se příroda dokáže zotavit, když jí k tomu dáme prostor.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.