Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
1. Raketový vzestup obnovitelných zdrojů
Letošní rok se zapsal do historie energetiky: vítr, slunce a další obnovitelné zdroje poprvé v historii předstihly uhlí jako hlavní světový zdroj elektřiny. Tahounem je především Čína, která instaluje čisté zdroje rychleji než zbytek světa dohromady. Díky tomu její emise CO₂ v první polovině roku poprvé poklesly, což naznačuje, že největší znečišťovatel světa možná dosáhl svého emisního vrcholu.
2. Historická ochrana volných moří
Oceány mimo jurisdikci jednotlivých států tvoří dvě třetiny vodní plochy planety, ale dosud bylo chráněno jen 1 % z nich. V září 2025 však byla ratifikována Smlouva o volném moři (High Seas Treaty), která se zavazuje vytvořit chráněné mořské oblasti na 30 % těchto vod. Zároveň ve Francouzské Polynésii vznikla největší chráněná mořská oblast na světě, Tainui Atea, o rozloze 1,1 milionu km².
3. Naděje pro deštné pralesy
Brazílie hostila „lesní konferenci“ COP30 v srdci Amazonie. Oficiální data ukázala, že odlesňování v brazilské Amazonii kleslo o 11 % na nejnižší úroveň za posledních 11 let. Země navíc spustila platformu Tropical Forests Forever, která má finančně odměňovat státy nikoliv za snižování emisí, ale za samotné zachování existujících tropických pralesů.
4. Přelom v klimatickém právu
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal historické rozhodnutí, které otevírá cestu k tomu, aby státy mohly žalovat jiné země za nečinnost v oblasti klimatu. Ačkoliv je rozhodnutí nezávazné, má obrovskou morální a právní váhu a ovlivní budoucí klimatické spory po celém světě.
5. Návrat ohrožených druhů
V ochraně biodiverzity letos zazářily dva symbolické druhy. Karety obrovské, díky dekádám ochrany pláží a sítí bezpečnějších pro želvy se jejich populace zotavila natolik, že je Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) přeřadil z kategorie „ohrožený“ do kategorie „málo dotčený“, a tygři v Indii. Indie je nyní domovem 75 % světové populace tygrů. Za posledních deset let se jejich počet zdvojnásobil na více než 3 600 kusů.
6. Oficiální hlas domorodých národů
Domorodí obyvatelé byli letos na summitech OSN (COP16 a COP30) poprvé formálně uznáni za lídry v ochraně planety. Vznikl stálý výbor, který jim dává přímé slovo v rozhodování o ochraně přírody. Jen v Brazílii bylo letos vytvořeno deset nových domorodých území s plnou právní ochranou.
7. Znovuzrození řeky Klamath
Jen rok poté, co byly v Kalifornii odstraněny čtyři velké přehrady na řece Klamath, se stal malý zázrak. Lososi se vrátili do svých historických trdlišť v horním toku, kde nebyli viděni po celé generace. Vědci hlásí, že se ryby objevují „téměř v každém koutě“ obnoveného povodí, což potvrzuje, jak rychle se příroda dokáže zotavit, když jí k tomu dáme prostor.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.