Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Trump dokonce naznačil, že summit, který by se mohl konat během několika týdnů, by mohl znamenat konec války. Prezident, který po nástupu do úřadu slíbil, že válku ukončí do 24 hodin, je opět plný optimismu, i když dosavadní vývoj tomu nenasvědčuje. Rusko nedávno vystupňovalo raketové útoky a neexistuje žádný důkaz, že by se Putin hodlal války vzdát. Navíc je pro Rusko pokračování konfliktu mnohem výhodnější než ukončení.
Experti na Rusko podle webu CNN upozorňují, že pro Kreml je válka klíčová pro udržení legitimity a osudu celého Putinova režimu. Celá ruská ekonomika se točí kolem války, takže je těžké si představit, co by mohlo Putina přimět ke změně postoje. Avšak úspěšné mírové snahy často vyžadují od lídrů odvahu riskovat. Pokud by Trump dokázal zahájit skutečný mírový proces, mohl by zachránit tisíce životů a dosáhnout obrovského úspěchu pro Spojené státy i pro sebe.
Existuje naděje, že tentokrát bude situace jiná. Summit s Putinem by byl pro Trumpa velkou diplomatickou příležitostí. Mohl by si s ruským vůdcem promluvit osobně a otestovat svou schopnost uzavírat dohody, které by vedly ke konci války. Trump navrhuje i třístrannou schůzku, které by se kromě něj a Putina zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tím by se jednalo o nejvýznamnější diplomatické setkání od ruské invaze.
Moskva zatím konání summitu nepotvrdila. Je možné, že jim takto rychlý postup nebude vyhovovat, jelikož Kreml takováto jednání obvykle připravuje zdlouhavými rozhovory na nižší úrovni, což často slouží jako zdržovací taktika. Ale na druhou stranu, prezidentský summit by mohl vyvinout tlak na Putina, aby něco nabídnul. Bylo by to například ukončení leteckých útoků na civilisty, ačkoli se ví, že ruské sliby o příměří často nemají velkou váhu.
Významný posun by také potvrdil správnost Trumpovy nové strategie, která se snaží Putina donutit k jednání spíše nátlakem než lichocením. Není náhodou, že k posunu v jednání došlo ve stejný den, kdy Trump oznámil, že uvalí vysoká cla na Indii, která je jedním z největších odběratelů ruské ropy. Navíc má Trump v nejbližších dnech v plánu uvalit na Rusko další sankce za to, že nevyhovělo jeho požadavkům na příměří. Ve stejný den vyjádřil jistý optimismus i prezident Zelenskyj, který uvedl, že se zdá, že je Rusko více nakloněno příměří, a že tlak začíná fungovat.
Existuje však také riziko, že Putin stále hraje starou hru. Během prvních sedmi měsíců svého druhého funkčního období byl Trump ponížen tím, že Putin ignoroval jeho mírové snahy a vysmíval se jeho tvrzením, že ruský vůdce upřímně usiluje o mír. Dokonce i Trump, který má k ruskému vůdci historicky blízko, si zřejmě uvědomil, že byl oklamán.
Putin by mohl Trumpa tahat za nos i nyní, zejména po setkání s Witkoffem, který se dosud v diplomacii neosvědčil. Prezident Trump přiznal, že ještě neví, co Putin zamýšlí, a řekl, že to bude jasné během několika týdnů. Pro Putina by summit s Trumpem byl velkým vítězstvím, které by mu zajistilo návrat na vrcholnou diplomatickou scénu. Může sázet na Trumpovu zálibu v pompézních foceních, ze kterých často nic nevzejde.
Důležitou otázkou je, co by Rusové jako výsledek summitu nabídli. V minulosti USA usilovaly o dohodu na zastavení náletů na civilisty, což by Ukrajincům umožnilo opustit protiletecké kryty. Avšak šance na širší příměří jsou malé, protože Moskva má v úmyslu pokračovat v letní ofenzívě.
Putin by také mohl zkusit nabídnout Trumpovi nějaké pobídky k odvedení pozornosti od Ukrajiny, jako například jednání o dohodě o kontrole jaderných zbraní. Ukrajina musí být také vyslyšena a bude se mít na pozoru před tím, aby se Trump nevrátil k prorusky orientovanému mírovému plánu.
Bývalý americký prezident Ronald Reagan kdysi řekl, že v jednání s Moskvou se musí „důvěřovat, ale prověřovat“. Vzhledem k tomu, jak Putin opakovaně ukázal svou podvodnou povahu, se tato věta zdá být zastaralá. Naopak Zelenskyj nabídl vhodnější varování: „Klíčové je zajistit, aby nikoho neoklamali v detailech – ani nás, ani Spojené státy.“
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.