Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Trump dokonce naznačil, že summit, který by se mohl konat během několika týdnů, by mohl znamenat konec války. Prezident, který po nástupu do úřadu slíbil, že válku ukončí do 24 hodin, je opět plný optimismu, i když dosavadní vývoj tomu nenasvědčuje. Rusko nedávno vystupňovalo raketové útoky a neexistuje žádný důkaz, že by se Putin hodlal války vzdát. Navíc je pro Rusko pokračování konfliktu mnohem výhodnější než ukončení.
Experti na Rusko podle webu CNN upozorňují, že pro Kreml je válka klíčová pro udržení legitimity a osudu celého Putinova režimu. Celá ruská ekonomika se točí kolem války, takže je těžké si představit, co by mohlo Putina přimět ke změně postoje. Avšak úspěšné mírové snahy často vyžadují od lídrů odvahu riskovat. Pokud by Trump dokázal zahájit skutečný mírový proces, mohl by zachránit tisíce životů a dosáhnout obrovského úspěchu pro Spojené státy i pro sebe.
Existuje naděje, že tentokrát bude situace jiná. Summit s Putinem by byl pro Trumpa velkou diplomatickou příležitostí. Mohl by si s ruským vůdcem promluvit osobně a otestovat svou schopnost uzavírat dohody, které by vedly ke konci války. Trump navrhuje i třístrannou schůzku, které by se kromě něj a Putina zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tím by se jednalo o nejvýznamnější diplomatické setkání od ruské invaze.
Moskva zatím konání summitu nepotvrdila. Je možné, že jim takto rychlý postup nebude vyhovovat, jelikož Kreml takováto jednání obvykle připravuje zdlouhavými rozhovory na nižší úrovni, což často slouží jako zdržovací taktika. Ale na druhou stranu, prezidentský summit by mohl vyvinout tlak na Putina, aby něco nabídnul. Bylo by to například ukončení leteckých útoků na civilisty, ačkoli se ví, že ruské sliby o příměří často nemají velkou váhu.
Významný posun by také potvrdil správnost Trumpovy nové strategie, která se snaží Putina donutit k jednání spíše nátlakem než lichocením. Není náhodou, že k posunu v jednání došlo ve stejný den, kdy Trump oznámil, že uvalí vysoká cla na Indii, která je jedním z největších odběratelů ruské ropy. Navíc má Trump v nejbližších dnech v plánu uvalit na Rusko další sankce za to, že nevyhovělo jeho požadavkům na příměří. Ve stejný den vyjádřil jistý optimismus i prezident Zelenskyj, který uvedl, že se zdá, že je Rusko více nakloněno příměří, a že tlak začíná fungovat.
Existuje však také riziko, že Putin stále hraje starou hru. Během prvních sedmi měsíců svého druhého funkčního období byl Trump ponížen tím, že Putin ignoroval jeho mírové snahy a vysmíval se jeho tvrzením, že ruský vůdce upřímně usiluje o mír. Dokonce i Trump, který má k ruskému vůdci historicky blízko, si zřejmě uvědomil, že byl oklamán.
Putin by mohl Trumpa tahat za nos i nyní, zejména po setkání s Witkoffem, který se dosud v diplomacii neosvědčil. Prezident Trump přiznal, že ještě neví, co Putin zamýšlí, a řekl, že to bude jasné během několika týdnů. Pro Putina by summit s Trumpem byl velkým vítězstvím, které by mu zajistilo návrat na vrcholnou diplomatickou scénu. Může sázet na Trumpovu zálibu v pompézních foceních, ze kterých často nic nevzejde.
Důležitou otázkou je, co by Rusové jako výsledek summitu nabídli. V minulosti USA usilovaly o dohodu na zastavení náletů na civilisty, což by Ukrajincům umožnilo opustit protiletecké kryty. Avšak šance na širší příměří jsou malé, protože Moskva má v úmyslu pokračovat v letní ofenzívě.
Putin by také mohl zkusit nabídnout Trumpovi nějaké pobídky k odvedení pozornosti od Ukrajiny, jako například jednání o dohodě o kontrole jaderných zbraní. Ukrajina musí být také vyslyšena a bude se mít na pozoru před tím, aby se Trump nevrátil k prorusky orientovanému mírovému plánu.
Bývalý americký prezident Ronald Reagan kdysi řekl, že v jednání s Moskvou se musí „důvěřovat, ale prověřovat“. Vzhledem k tomu, jak Putin opakovaně ukázal svou podvodnou povahu, se tato věta zdá být zastaralá. Naopak Zelenskyj nabídl vhodnější varování: „Klíčové je zajistit, aby nikoho neoklamali v detailech – ani nás, ani Spojené státy.“
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.