Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Trump dokonce naznačil, že summit, který by se mohl konat během několika týdnů, by mohl znamenat konec války. Prezident, který po nástupu do úřadu slíbil, že válku ukončí do 24 hodin, je opět plný optimismu, i když dosavadní vývoj tomu nenasvědčuje. Rusko nedávno vystupňovalo raketové útoky a neexistuje žádný důkaz, že by se Putin hodlal války vzdát. Navíc je pro Rusko pokračování konfliktu mnohem výhodnější než ukončení.
Experti na Rusko podle webu CNN upozorňují, že pro Kreml je válka klíčová pro udržení legitimity a osudu celého Putinova režimu. Celá ruská ekonomika se točí kolem války, takže je těžké si představit, co by mohlo Putina přimět ke změně postoje. Avšak úspěšné mírové snahy často vyžadují od lídrů odvahu riskovat. Pokud by Trump dokázal zahájit skutečný mírový proces, mohl by zachránit tisíce životů a dosáhnout obrovského úspěchu pro Spojené státy i pro sebe.
Existuje naděje, že tentokrát bude situace jiná. Summit s Putinem by byl pro Trumpa velkou diplomatickou příležitostí. Mohl by si s ruským vůdcem promluvit osobně a otestovat svou schopnost uzavírat dohody, které by vedly ke konci války. Trump navrhuje i třístrannou schůzku, které by se kromě něj a Putina zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tím by se jednalo o nejvýznamnější diplomatické setkání od ruské invaze.
Moskva zatím konání summitu nepotvrdila. Je možné, že jim takto rychlý postup nebude vyhovovat, jelikož Kreml takováto jednání obvykle připravuje zdlouhavými rozhovory na nižší úrovni, což často slouží jako zdržovací taktika. Ale na druhou stranu, prezidentský summit by mohl vyvinout tlak na Putina, aby něco nabídnul. Bylo by to například ukončení leteckých útoků na civilisty, ačkoli se ví, že ruské sliby o příměří často nemají velkou váhu.
Významný posun by také potvrdil správnost Trumpovy nové strategie, která se snaží Putina donutit k jednání spíše nátlakem než lichocením. Není náhodou, že k posunu v jednání došlo ve stejný den, kdy Trump oznámil, že uvalí vysoká cla na Indii, která je jedním z největších odběratelů ruské ropy. Navíc má Trump v nejbližších dnech v plánu uvalit na Rusko další sankce za to, že nevyhovělo jeho požadavkům na příměří. Ve stejný den vyjádřil jistý optimismus i prezident Zelenskyj, který uvedl, že se zdá, že je Rusko více nakloněno příměří, a že tlak začíná fungovat.
Existuje však také riziko, že Putin stále hraje starou hru. Během prvních sedmi měsíců svého druhého funkčního období byl Trump ponížen tím, že Putin ignoroval jeho mírové snahy a vysmíval se jeho tvrzením, že ruský vůdce upřímně usiluje o mír. Dokonce i Trump, který má k ruskému vůdci historicky blízko, si zřejmě uvědomil, že byl oklamán.
Putin by mohl Trumpa tahat za nos i nyní, zejména po setkání s Witkoffem, který se dosud v diplomacii neosvědčil. Prezident Trump přiznal, že ještě neví, co Putin zamýšlí, a řekl, že to bude jasné během několika týdnů. Pro Putina by summit s Trumpem byl velkým vítězstvím, které by mu zajistilo návrat na vrcholnou diplomatickou scénu. Může sázet na Trumpovu zálibu v pompézních foceních, ze kterých často nic nevzejde.
Důležitou otázkou je, co by Rusové jako výsledek summitu nabídli. V minulosti USA usilovaly o dohodu na zastavení náletů na civilisty, což by Ukrajincům umožnilo opustit protiletecké kryty. Avšak šance na širší příměří jsou malé, protože Moskva má v úmyslu pokračovat v letní ofenzívě.
Putin by také mohl zkusit nabídnout Trumpovi nějaké pobídky k odvedení pozornosti od Ukrajiny, jako například jednání o dohodě o kontrole jaderných zbraní. Ukrajina musí být také vyslyšena a bude se mít na pozoru před tím, aby se Trump nevrátil k prorusky orientovanému mírovému plánu.
Bývalý americký prezident Ronald Reagan kdysi řekl, že v jednání s Moskvou se musí „důvěřovat, ale prověřovat“. Vzhledem k tomu, jak Putin opakovaně ukázal svou podvodnou povahu, se tato věta zdá být zastaralá. Naopak Zelenskyj nabídl vhodnější varování: „Klíčové je zajistit, aby nikoho neoklamali v detailech – ani nás, ani Spojené státy.“
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.