Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Trump dokonce naznačil, že summit, který by se mohl konat během několika týdnů, by mohl znamenat konec války. Prezident, který po nástupu do úřadu slíbil, že válku ukončí do 24 hodin, je opět plný optimismu, i když dosavadní vývoj tomu nenasvědčuje. Rusko nedávno vystupňovalo raketové útoky a neexistuje žádný důkaz, že by se Putin hodlal války vzdát. Navíc je pro Rusko pokračování konfliktu mnohem výhodnější než ukončení.
Experti na Rusko podle webu CNN upozorňují, že pro Kreml je válka klíčová pro udržení legitimity a osudu celého Putinova režimu. Celá ruská ekonomika se točí kolem války, takže je těžké si představit, co by mohlo Putina přimět ke změně postoje. Avšak úspěšné mírové snahy často vyžadují od lídrů odvahu riskovat. Pokud by Trump dokázal zahájit skutečný mírový proces, mohl by zachránit tisíce životů a dosáhnout obrovského úspěchu pro Spojené státy i pro sebe.
Existuje naděje, že tentokrát bude situace jiná. Summit s Putinem by byl pro Trumpa velkou diplomatickou příležitostí. Mohl by si s ruským vůdcem promluvit osobně a otestovat svou schopnost uzavírat dohody, které by vedly ke konci války. Trump navrhuje i třístrannou schůzku, které by se kromě něj a Putina zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tím by se jednalo o nejvýznamnější diplomatické setkání od ruské invaze.
Moskva zatím konání summitu nepotvrdila. Je možné, že jim takto rychlý postup nebude vyhovovat, jelikož Kreml takováto jednání obvykle připravuje zdlouhavými rozhovory na nižší úrovni, což často slouží jako zdržovací taktika. Ale na druhou stranu, prezidentský summit by mohl vyvinout tlak na Putina, aby něco nabídnul. Bylo by to například ukončení leteckých útoků na civilisty, ačkoli se ví, že ruské sliby o příměří často nemají velkou váhu.
Významný posun by také potvrdil správnost Trumpovy nové strategie, která se snaží Putina donutit k jednání spíše nátlakem než lichocením. Není náhodou, že k posunu v jednání došlo ve stejný den, kdy Trump oznámil, že uvalí vysoká cla na Indii, která je jedním z největších odběratelů ruské ropy. Navíc má Trump v nejbližších dnech v plánu uvalit na Rusko další sankce za to, že nevyhovělo jeho požadavkům na příměří. Ve stejný den vyjádřil jistý optimismus i prezident Zelenskyj, který uvedl, že se zdá, že je Rusko více nakloněno příměří, a že tlak začíná fungovat.
Existuje však také riziko, že Putin stále hraje starou hru. Během prvních sedmi měsíců svého druhého funkčního období byl Trump ponížen tím, že Putin ignoroval jeho mírové snahy a vysmíval se jeho tvrzením, že ruský vůdce upřímně usiluje o mír. Dokonce i Trump, který má k ruskému vůdci historicky blízko, si zřejmě uvědomil, že byl oklamán.
Putin by mohl Trumpa tahat za nos i nyní, zejména po setkání s Witkoffem, který se dosud v diplomacii neosvědčil. Prezident Trump přiznal, že ještě neví, co Putin zamýšlí, a řekl, že to bude jasné během několika týdnů. Pro Putina by summit s Trumpem byl velkým vítězstvím, které by mu zajistilo návrat na vrcholnou diplomatickou scénu. Může sázet na Trumpovu zálibu v pompézních foceních, ze kterých často nic nevzejde.
Důležitou otázkou je, co by Rusové jako výsledek summitu nabídli. V minulosti USA usilovaly o dohodu na zastavení náletů na civilisty, což by Ukrajincům umožnilo opustit protiletecké kryty. Avšak šance na širší příměří jsou malé, protože Moskva má v úmyslu pokračovat v letní ofenzívě.
Putin by také mohl zkusit nabídnout Trumpovi nějaké pobídky k odvedení pozornosti od Ukrajiny, jako například jednání o dohodě o kontrole jaderných zbraní. Ukrajina musí být také vyslyšena a bude se mít na pozoru před tím, aby se Trump nevrátil k prorusky orientovanému mírovému plánu.
Bývalý americký prezident Ronald Reagan kdysi řekl, že v jednání s Moskvou se musí „důvěřovat, ale prověřovat“. Vzhledem k tomu, jak Putin opakovaně ukázal svou podvodnou povahu, se tato věta zdá být zastaralá. Naopak Zelenskyj nabídl vhodnější varování: „Klíčové je zajistit, aby nikoho neoklamali v detailech – ani nás, ani Spojené státy.“
Americké námořnictvo se s rostoucím tlakem na modernizaci a přípravu na budoucí konflikty stále více zaměřuje na bezpilotní systémy. James Holmes z Námořní válečné akademie tvrdí, že menší a obratnější námořní drony by mohly sehrát klíčovou roli, obzvláště na začátku konfliktu. Bývalý inženýr námořnictva Jack Rowley souhlasí, ale zdůrazňuje, že je třeba pamatovat na potřeby hybridní flotily, která se skládá z lodí s posádkou i bezpilotních plavidel. Naskýtají se tak zásadní otázky: kam na amerických lodích umístit drony a jaké typy dronů vlastně námořnictvo potřebuje?
Evropská komise představila kontroverzní plán, podle kterého by Evropská unie platila chudším zemím za snižování emisí, uvedl web Politico. Údajně by se tak v zahraničí ušetřily miliony tun skleníkových plynů. Komise přiznala, že dopady tohoto návrhu ale neanalyzovala.
Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Nový objev vědců z Harvard Medical School přináší naději v boji s Alzheimerovou chorobou. Vypadá to, že klíč k jejímu pochopení a možné léčbě by mohl spočívat v lithiu. Tento prvek je sice známý jako stabilizátor nálady u pacientů s bipolární poruchou, ale nyní se ukazuje, že v malém množství je přirozeně přítomen v těle a hraje zásadní roli pro zdraví mozku.
Podle vyjádření vysokého poradce Kremlu a bývalého ruského velvyslance v USA Jurije Ušakova se Rusko a USA „v podstatě dohodly“ na tom, že se v nejbližších dnech uskuteční setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ušakov v televizi řekl, že s americkými kolegy už začínají s „konkrétními přípravami“.
Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Velký pokrok nastal podle Donalda Trumpa v jednáních mezi americkou a ruskou stranou ohledně ukončení války na Ukrajině. Trump o posledním vývoji informoval spojence v čele s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten zmínil, že Kyjev stojí o trvalý mír.
Již pozítří se lidé rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel během posledního červencového víkendu ve věku 87 let. Po pohřbu ve strašnickém krematoriu dojde k uložení jeho ostatků na místo posledního odpočinku. Kde to ale bude?
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru pro Financial Times upozornil, že evropská dopravní síť není připravena na případnou válku s Ruskem. Podle něj je současná infrastruktura v Evropě příliš pomalá a neefektivní na to, aby dokázala dostatečně rychle přesunout vojenské jednotky v případě eskalace konfliktu.
Spojené státy eskalují obchodní válku s Indií. Prezident Donald Trump oznámil, že na indické zboží uvalí další 25% clo za nákupy ruské ropy. Celkové clo na indický dovoz tak dosáhne 50 %, což se řadí mezi nejvyšší, jaké USA na své obchodní partnery uvalují.
"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.