Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Trump dokonce naznačil, že summit, který by se mohl konat během několika týdnů, by mohl znamenat konec války. Prezident, který po nástupu do úřadu slíbil, že válku ukončí do 24 hodin, je opět plný optimismu, i když dosavadní vývoj tomu nenasvědčuje. Rusko nedávno vystupňovalo raketové útoky a neexistuje žádný důkaz, že by se Putin hodlal války vzdát. Navíc je pro Rusko pokračování konfliktu mnohem výhodnější než ukončení.
Experti na Rusko podle webu CNN upozorňují, že pro Kreml je válka klíčová pro udržení legitimity a osudu celého Putinova režimu. Celá ruská ekonomika se točí kolem války, takže je těžké si představit, co by mohlo Putina přimět ke změně postoje. Avšak úspěšné mírové snahy často vyžadují od lídrů odvahu riskovat. Pokud by Trump dokázal zahájit skutečný mírový proces, mohl by zachránit tisíce životů a dosáhnout obrovského úspěchu pro Spojené státy i pro sebe.
Existuje naděje, že tentokrát bude situace jiná. Summit s Putinem by byl pro Trumpa velkou diplomatickou příležitostí. Mohl by si s ruským vůdcem promluvit osobně a otestovat svou schopnost uzavírat dohody, které by vedly ke konci války. Trump navrhuje i třístrannou schůzku, které by se kromě něj a Putina zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tím by se jednalo o nejvýznamnější diplomatické setkání od ruské invaze.
Moskva zatím konání summitu nepotvrdila. Je možné, že jim takto rychlý postup nebude vyhovovat, jelikož Kreml takováto jednání obvykle připravuje zdlouhavými rozhovory na nižší úrovni, což často slouží jako zdržovací taktika. Ale na druhou stranu, prezidentský summit by mohl vyvinout tlak na Putina, aby něco nabídnul. Bylo by to například ukončení leteckých útoků na civilisty, ačkoli se ví, že ruské sliby o příměří často nemají velkou váhu.
Významný posun by také potvrdil správnost Trumpovy nové strategie, která se snaží Putina donutit k jednání spíše nátlakem než lichocením. Není náhodou, že k posunu v jednání došlo ve stejný den, kdy Trump oznámil, že uvalí vysoká cla na Indii, která je jedním z největších odběratelů ruské ropy. Navíc má Trump v nejbližších dnech v plánu uvalit na Rusko další sankce za to, že nevyhovělo jeho požadavkům na příměří. Ve stejný den vyjádřil jistý optimismus i prezident Zelenskyj, který uvedl, že se zdá, že je Rusko více nakloněno příměří, a že tlak začíná fungovat.
Existuje však také riziko, že Putin stále hraje starou hru. Během prvních sedmi měsíců svého druhého funkčního období byl Trump ponížen tím, že Putin ignoroval jeho mírové snahy a vysmíval se jeho tvrzením, že ruský vůdce upřímně usiluje o mír. Dokonce i Trump, který má k ruskému vůdci historicky blízko, si zřejmě uvědomil, že byl oklamán.
Putin by mohl Trumpa tahat za nos i nyní, zejména po setkání s Witkoffem, který se dosud v diplomacii neosvědčil. Prezident Trump přiznal, že ještě neví, co Putin zamýšlí, a řekl, že to bude jasné během několika týdnů. Pro Putina by summit s Trumpem byl velkým vítězstvím, které by mu zajistilo návrat na vrcholnou diplomatickou scénu. Může sázet na Trumpovu zálibu v pompézních foceních, ze kterých často nic nevzejde.
Důležitou otázkou je, co by Rusové jako výsledek summitu nabídli. V minulosti USA usilovaly o dohodu na zastavení náletů na civilisty, což by Ukrajincům umožnilo opustit protiletecké kryty. Avšak šance na širší příměří jsou malé, protože Moskva má v úmyslu pokračovat v letní ofenzívě.
Putin by také mohl zkusit nabídnout Trumpovi nějaké pobídky k odvedení pozornosti od Ukrajiny, jako například jednání o dohodě o kontrole jaderných zbraní. Ukrajina musí být také vyslyšena a bude se mít na pozoru před tím, aby se Trump nevrátil k prorusky orientovanému mírovému plánu.
Bývalý americký prezident Ronald Reagan kdysi řekl, že v jednání s Moskvou se musí „důvěřovat, ale prověřovat“. Vzhledem k tomu, jak Putin opakovaně ukázal svou podvodnou povahu, se tato věta zdá být zastaralá. Naopak Zelenskyj nabídl vhodnější varování: „Klíčové je zajistit, aby nikoho neoklamali v detailech – ani nás, ani Spojené státy.“
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.