Ukrajinské město Sumy se v neděli stalo dějištěm dosud nejtragičtějšího útoku letošního roku. Ruské balistické rakety zasáhly centrum města právě ve chvíli, kdy se stovky lidí účastnily bohoslužeb při Květné neděli. Podle oficiálních údajů si útok vyžádal nejméně 34 mrtvých a 117 zraněných. Mezi oběťmi jsou i dvě děti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok ostře odsoudil a označil jej za další důkaz ruského teroru. Podle něj šlo o cílené zasáhnutí míst, kde se nacházelo nejvíce civilistů. „Rusko se snaží prodlužovat válku tímto způsobem. Bez tvrdého tlaku na agresora nemůže být mír,“ řekl prezident ve svém večerním projevu.
První raketa zasáhla univerzitní budovu, druhá explodovala o několik set metrů dál, přímo nad ulicí plnou lidí. Podle vojenské správy regionu byl záměr útoku jednoznačný – způsobit co největší civilní ztráty. Druhá střela podle vyšetřování obsahovala kazetovou munici, která je obzvláště nebezpečná v hustě obydlených oblastech.
Záběry z místa ukazují trosky, zničené domy, roztříštěná okna, těla zakrytá fóliemi i ohořelé vozidlo městské hromadné dopravy. V jednom z trolejbusů podle místních úřadů zemřela většina cestujících. V jiných videích je vidět dým stoupající z centra města, lidé běžící v panice a zranění ležící na zemi.
Mezi potvrzenými oběťmi je také umělkyně Olena Kohut z orchestru Sumského národního divadla a vysoká úřednice daňové správy Liudmyla Hordiienko. Psychologové poskytují pomoc pozůstalým a přeživším, mnozí z nich utrpěli těžké psychické trauma.
Reakce ze zahraničí na sebe nenechala dlouho čekat. Zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg prohlásil, že útok „překročil všechny myslitelné meze“ a dodal, že prezident Donald Trump „nepřestává pracovat na ukončení války“. Ministr zahraničí Marco Rubio označil ruské údery za „hrozivý zločin“ a ujistil Ukrajinu o americké podpoře.
Evropské státy vyjádřily zděšení nad útokem v době, kdy Ukrajina přijala návrh Spojených států na 30denní příměří. Ruská strana však tuto iniciativu odmítla. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přijetí „tvrdých opatření“ s cílem vynutit klid zbraní. Estonská premiérka Kaja Kallasová označila ruský útok za „hrozný důkaz eskalace navzdory ukrajinské ochotě k míru“.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.