Ukrajinské město Sumy se v neděli stalo dějištěm dosud nejtragičtějšího útoku letošního roku. Ruské balistické rakety zasáhly centrum města právě ve chvíli, kdy se stovky lidí účastnily bohoslužeb při Květné neděli. Podle oficiálních údajů si útok vyžádal nejméně 34 mrtvých a 117 zraněných. Mezi oběťmi jsou i dvě děti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok ostře odsoudil a označil jej za další důkaz ruského teroru. Podle něj šlo o cílené zasáhnutí míst, kde se nacházelo nejvíce civilistů. „Rusko se snaží prodlužovat válku tímto způsobem. Bez tvrdého tlaku na agresora nemůže být mír,“ řekl prezident ve svém večerním projevu.
První raketa zasáhla univerzitní budovu, druhá explodovala o několik set metrů dál, přímo nad ulicí plnou lidí. Podle vojenské správy regionu byl záměr útoku jednoznačný – způsobit co největší civilní ztráty. Druhá střela podle vyšetřování obsahovala kazetovou munici, která je obzvláště nebezpečná v hustě obydlených oblastech.
Záběry z místa ukazují trosky, zničené domy, roztříštěná okna, těla zakrytá fóliemi i ohořelé vozidlo městské hromadné dopravy. V jednom z trolejbusů podle místních úřadů zemřela většina cestujících. V jiných videích je vidět dým stoupající z centra města, lidé běžící v panice a zranění ležící na zemi.
Mezi potvrzenými oběťmi je také umělkyně Olena Kohut z orchestru Sumského národního divadla a vysoká úřednice daňové správy Liudmyla Hordiienko. Psychologové poskytují pomoc pozůstalým a přeživším, mnozí z nich utrpěli těžké psychické trauma.
Reakce ze zahraničí na sebe nenechala dlouho čekat. Zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg prohlásil, že útok „překročil všechny myslitelné meze“ a dodal, že prezident Donald Trump „nepřestává pracovat na ukončení války“. Ministr zahraničí Marco Rubio označil ruské údery za „hrozivý zločin“ a ujistil Ukrajinu o americké podpoře.
Evropské státy vyjádřily zděšení nad útokem v době, kdy Ukrajina přijala návrh Spojených států na 30denní příměří. Ruská strana však tuto iniciativu odmítla. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přijetí „tvrdých opatření“ s cílem vynutit klid zbraní. Estonská premiérka Kaja Kallasová označila ruský útok za „hrozný důkaz eskalace navzdory ukrajinské ochotě k míru“.
Devítiletý trest vězení dostal od královéhradeckého krajského soudu sedmnáctiletý mladík v případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Po pobytu za mřížemi bude následovat ještě zabezpečovací detence.
Od pátku víme, že předchozí sezóna nebyla tou poslední. Jaromír Jágr totiž konečně naskočil za Kladno i v probíhajícím extraligovém ročníku. Nyní ale hokejové fanoušky, kteří s legendou na ledě tak nějak počítají, vyděsil. Připustil totiž, že konec kariéry může přijít ze dne na den, tedy bez předchozího oznámení.
Obavy z eskalace napětí prudce narůstají poté, co uniklé dokumenty Kremlu odhalily, že Rusko objednalo velkou sérii raket. Zpráva hovoří o nové várce střel Kalibr vyzbrojených jadernými hlavicemi. Tyto dodávky mají probíhat v průběhu dvou let, tedy od roku 2024 do roku 2026.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.