Ukrajinské město Sumy se v neděli stalo dějištěm dosud nejtragičtějšího útoku letošního roku. Ruské balistické rakety zasáhly centrum města právě ve chvíli, kdy se stovky lidí účastnily bohoslužeb při Květné neděli. Podle oficiálních údajů si útok vyžádal nejméně 34 mrtvých a 117 zraněných. Mezi oběťmi jsou i dvě děti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok ostře odsoudil a označil jej za další důkaz ruského teroru. Podle něj šlo o cílené zasáhnutí míst, kde se nacházelo nejvíce civilistů. „Rusko se snaží prodlužovat válku tímto způsobem. Bez tvrdého tlaku na agresora nemůže být mír,“ řekl prezident ve svém večerním projevu.
První raketa zasáhla univerzitní budovu, druhá explodovala o několik set metrů dál, přímo nad ulicí plnou lidí. Podle vojenské správy regionu byl záměr útoku jednoznačný – způsobit co největší civilní ztráty. Druhá střela podle vyšetřování obsahovala kazetovou munici, která je obzvláště nebezpečná v hustě obydlených oblastech.
Záběry z místa ukazují trosky, zničené domy, roztříštěná okna, těla zakrytá fóliemi i ohořelé vozidlo městské hromadné dopravy. V jednom z trolejbusů podle místních úřadů zemřela většina cestujících. V jiných videích je vidět dým stoupající z centra města, lidé běžící v panice a zranění ležící na zemi.
Mezi potvrzenými oběťmi je také umělkyně Olena Kohut z orchestru Sumského národního divadla a vysoká úřednice daňové správy Liudmyla Hordiienko. Psychologové poskytují pomoc pozůstalým a přeživším, mnozí z nich utrpěli těžké psychické trauma.
Reakce ze zahraničí na sebe nenechala dlouho čekat. Zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg prohlásil, že útok „překročil všechny myslitelné meze“ a dodal, že prezident Donald Trump „nepřestává pracovat na ukončení války“. Ministr zahraničí Marco Rubio označil ruské údery za „hrozivý zločin“ a ujistil Ukrajinu o americké podpoře.
Evropské státy vyjádřily zděšení nad útokem v době, kdy Ukrajina přijala návrh Spojených států na 30denní příměří. Ruská strana však tuto iniciativu odmítla. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přijetí „tvrdých opatření“ s cílem vynutit klid zbraní. Estonská premiérka Kaja Kallasová označila ruský útok za „hrozný důkaz eskalace navzdory ukrajinské ochotě k míru“.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.