Ruský záměr prodat Severní Koreji stíhací letouny MiG-29 je dalším důkazem prohlubujícího se spojenectví mezi Moskvou a Pchjongjangem. Toto partnerství nabralo na síle především v důsledku ruské izolace po invazi na Ukrajinu. Severokorejské letectvo je dlouhodobě v zoufalém stavu, neboť spoléhá na zastaralé stroje z éry studené války, dodané Sovětským svazem a Čínou. Modernější MiG-29 by proto pro něj znamenal značné posílení.
Přestože MiG-29 není nejmodernější stíhačkou současnosti, pro Severní Koreu představuje výrazné vylepšení. Tento krok podle National Interest signalizuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Pchjongjangem. Výměnou za severokorejské dělostřelecké granáty a údajné nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku nabízí Moskva Pchjongjangu pokročilé vojenské technologie – krok, ke kterému se dříve neodvážila ani během ekonomických krizí 90. let.
MiG-29 byl navržen v 70. letech jako odpověď Sovětského svazu na americké letouny F-15 Eagle a F-16 Fighting Falcon. První prototyp vzlétl v roce 1977 a do služby byl zařazen v roce 1982. Sovětská strategie kombinovala lehké a manévrovatelné MiG-29 s těžšími Su-27 Flanker, podobně jako Američané využívali F-16 a F-15.
Letoun je známý svou výjimečnou obratností a schopností vysokého přetížení, což z něj činí smrtící stroj v manévrovacích soubojích. Díky dvěma motorům Klimov RD-33 může dosáhnout rychlosti až Mach 2,25 (1 490 mph) a má bojový rádius kolem 700 km, který lze prodloužit pomocí přídavných palivových nádrží.
MiG-29 byl na svou dobu vybaven špičkovou avionikou, včetně radaru N019 Slot Back s dosahem 100 km a infračerveného senzoru pro tiché sledování nepřátelských cílů. Jednou z jeho nejsilnějších funkcí je přilbový zaměřovač umožňující pilotovi zaměřit cíl pouhým pohledem, což mu poskytuje výhodu v soubojích na krátkou vzdálenost.
Jeho výzbroj zahrnuje širokou škálu střel vzduch-vzduch, jako jsou R-27 a R-73, a také 30mm kanón GSh-30-1. Přestože byl primárně navržen jako stíhací letoun pro vybojování vzdušné nadvlády, pozdější verze byly upraveny i pro útočné a průzkumné mise.
Historie nasazení MiG-29 je smíšená. Ačkoliv jeho technické vlastnosti jsou působivé, výsledky v bojových operacích už tolik ne. Letouny byly nasazeny v konfliktech, jako byla válka v Jugoslávii, válka mezi Eritreou a Etiopií či v bojích Wagnerovy skupiny v Libyi. Nejnovější bojiště – válka na Ukrajině – ukázalo, že ukrajinské MiG-29 trpí vysokými ztrátami proti moderní ruské protivzdušné obraně.
Klíčovým faktorem je však vždy kvalita pilotů a údržba strojů. V mnoha konfliktech byly MiG-29 nasazeny vojsky, která neměla dostatečný výcvik ani kvalitní logistické zázemí, což vedlo k neuspokojivým výsledkům. V rukou zkušených ruských pilotů však MiG-29 dokázaly efektivně bojovat, jak ukázalo například působení Wagnerovy skupiny v Libyi.
Předání MiG-29 Severní Koreji sice nepřinese okamžitou paritu s jihokorejským letectvem, podporovaným Spojenými státy, ale přesto představuje významný posun. Jihokorejské vzdušné síly disponují moderními stroji jako F-35, což zajišťuje technologickou převahu. Avšak posílení severokorejského letectva MiG-29 by mohlo přispět k vyšší nepředvídatelnosti v regionu a posílit obranné schopnosti režimu Kim Čong-una.
Ačkoliv MiG-29 neznamená převratný vojenský pokrok pro Severní Koreu, jejich dodávka je varovným signálem. Ukazuje, že Rusko je ochotné posilovat vojenský potenciál Pchjongjangu výměnou za vojenskou pomoc ve své válce na Ukrajině. To by mohlo zvýšit napětí v severovýchodní Asii, kde už tak existují dlouhodobé obavy z agresivního chování Severní Koreje.
Dále to odhaluje rostoucí izolaci Moskvy, která je nucena hledat spojence mezi státy, které byly dosud považovány za toxické pro mezinárodní diplomacii. Západní země by měly tento vývoj sledovat, protože posilování vojenské spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou může mít dalekosáhlé důsledky – a to nejen pro bezpečnost v Asii, ale i pro globální rovnováhu sil.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.