Ruský záměr prodat Severní Koreji stíhací letouny MiG-29 je dalším důkazem prohlubujícího se spojenectví mezi Moskvou a Pchjongjangem. Toto partnerství nabralo na síle především v důsledku ruské izolace po invazi na Ukrajinu. Severokorejské letectvo je dlouhodobě v zoufalém stavu, neboť spoléhá na zastaralé stroje z éry studené války, dodané Sovětským svazem a Čínou. Modernější MiG-29 by proto pro něj znamenal značné posílení.
Přestože MiG-29 není nejmodernější stíhačkou současnosti, pro Severní Koreu představuje výrazné vylepšení. Tento krok podle National Interest signalizuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Pchjongjangem. Výměnou za severokorejské dělostřelecké granáty a údajné nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku nabízí Moskva Pchjongjangu pokročilé vojenské technologie – krok, ke kterému se dříve neodvážila ani během ekonomických krizí 90. let.
MiG-29 byl navržen v 70. letech jako odpověď Sovětského svazu na americké letouny F-15 Eagle a F-16 Fighting Falcon. První prototyp vzlétl v roce 1977 a do služby byl zařazen v roce 1982. Sovětská strategie kombinovala lehké a manévrovatelné MiG-29 s těžšími Su-27 Flanker, podobně jako Američané využívali F-16 a F-15.
Letoun je známý svou výjimečnou obratností a schopností vysokého přetížení, což z něj činí smrtící stroj v manévrovacích soubojích. Díky dvěma motorům Klimov RD-33 může dosáhnout rychlosti až Mach 2,25 (1 490 mph) a má bojový rádius kolem 700 km, který lze prodloužit pomocí přídavných palivových nádrží.
MiG-29 byl na svou dobu vybaven špičkovou avionikou, včetně radaru N019 Slot Back s dosahem 100 km a infračerveného senzoru pro tiché sledování nepřátelských cílů. Jednou z jeho nejsilnějších funkcí je přilbový zaměřovač umožňující pilotovi zaměřit cíl pouhým pohledem, což mu poskytuje výhodu v soubojích na krátkou vzdálenost.
Jeho výzbroj zahrnuje širokou škálu střel vzduch-vzduch, jako jsou R-27 a R-73, a také 30mm kanón GSh-30-1. Přestože byl primárně navržen jako stíhací letoun pro vybojování vzdušné nadvlády, pozdější verze byly upraveny i pro útočné a průzkumné mise.
Historie nasazení MiG-29 je smíšená. Ačkoliv jeho technické vlastnosti jsou působivé, výsledky v bojových operacích už tolik ne. Letouny byly nasazeny v konfliktech, jako byla válka v Jugoslávii, válka mezi Eritreou a Etiopií či v bojích Wagnerovy skupiny v Libyi. Nejnovější bojiště – válka na Ukrajině – ukázalo, že ukrajinské MiG-29 trpí vysokými ztrátami proti moderní ruské protivzdušné obraně.
Klíčovým faktorem je však vždy kvalita pilotů a údržba strojů. V mnoha konfliktech byly MiG-29 nasazeny vojsky, která neměla dostatečný výcvik ani kvalitní logistické zázemí, což vedlo k neuspokojivým výsledkům. V rukou zkušených ruských pilotů však MiG-29 dokázaly efektivně bojovat, jak ukázalo například působení Wagnerovy skupiny v Libyi.
Předání MiG-29 Severní Koreji sice nepřinese okamžitou paritu s jihokorejským letectvem, podporovaným Spojenými státy, ale přesto představuje významný posun. Jihokorejské vzdušné síly disponují moderními stroji jako F-35, což zajišťuje technologickou převahu. Avšak posílení severokorejského letectva MiG-29 by mohlo přispět k vyšší nepředvídatelnosti v regionu a posílit obranné schopnosti režimu Kim Čong-una.
Ačkoliv MiG-29 neznamená převratný vojenský pokrok pro Severní Koreu, jejich dodávka je varovným signálem. Ukazuje, že Rusko je ochotné posilovat vojenský potenciál Pchjongjangu výměnou za vojenskou pomoc ve své válce na Ukrajině. To by mohlo zvýšit napětí v severovýchodní Asii, kde už tak existují dlouhodobé obavy z agresivního chování Severní Koreje.
Dále to odhaluje rostoucí izolaci Moskvy, která je nucena hledat spojence mezi státy, které byly dosud považovány za toxické pro mezinárodní diplomacii. Západní země by měly tento vývoj sledovat, protože posilování vojenské spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou může mít dalekosáhlé důsledky – a to nejen pro bezpečnost v Asii, ale i pro globální rovnováhu sil.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.