Ruský záměr prodat Severní Koreji stíhací letouny MiG-29 je dalším důkazem prohlubujícího se spojenectví mezi Moskvou a Pchjongjangem. Toto partnerství nabralo na síle především v důsledku ruské izolace po invazi na Ukrajinu. Severokorejské letectvo je dlouhodobě v zoufalém stavu, neboť spoléhá na zastaralé stroje z éry studené války, dodané Sovětským svazem a Čínou. Modernější MiG-29 by proto pro něj znamenal značné posílení.
Přestože MiG-29 není nejmodernější stíhačkou současnosti, pro Severní Koreu představuje výrazné vylepšení. Tento krok podle National Interest signalizuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Pchjongjangem. Výměnou za severokorejské dělostřelecké granáty a údajné nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku nabízí Moskva Pchjongjangu pokročilé vojenské technologie – krok, ke kterému se dříve neodvážila ani během ekonomických krizí 90. let.
MiG-29 byl navržen v 70. letech jako odpověď Sovětského svazu na americké letouny F-15 Eagle a F-16 Fighting Falcon. První prototyp vzlétl v roce 1977 a do služby byl zařazen v roce 1982. Sovětská strategie kombinovala lehké a manévrovatelné MiG-29 s těžšími Su-27 Flanker, podobně jako Američané využívali F-16 a F-15.
Letoun je známý svou výjimečnou obratností a schopností vysokého přetížení, což z něj činí smrtící stroj v manévrovacích soubojích. Díky dvěma motorům Klimov RD-33 může dosáhnout rychlosti až Mach 2,25 (1 490 mph) a má bojový rádius kolem 700 km, který lze prodloužit pomocí přídavných palivových nádrží.
MiG-29 byl na svou dobu vybaven špičkovou avionikou, včetně radaru N019 Slot Back s dosahem 100 km a infračerveného senzoru pro tiché sledování nepřátelských cílů. Jednou z jeho nejsilnějších funkcí je přilbový zaměřovač umožňující pilotovi zaměřit cíl pouhým pohledem, což mu poskytuje výhodu v soubojích na krátkou vzdálenost.
Jeho výzbroj zahrnuje širokou škálu střel vzduch-vzduch, jako jsou R-27 a R-73, a také 30mm kanón GSh-30-1. Přestože byl primárně navržen jako stíhací letoun pro vybojování vzdušné nadvlády, pozdější verze byly upraveny i pro útočné a průzkumné mise.
Historie nasazení MiG-29 je smíšená. Ačkoliv jeho technické vlastnosti jsou působivé, výsledky v bojových operacích už tolik ne. Letouny byly nasazeny v konfliktech, jako byla válka v Jugoslávii, válka mezi Eritreou a Etiopií či v bojích Wagnerovy skupiny v Libyi. Nejnovější bojiště – válka na Ukrajině – ukázalo, že ukrajinské MiG-29 trpí vysokými ztrátami proti moderní ruské protivzdušné obraně.
Klíčovým faktorem je však vždy kvalita pilotů a údržba strojů. V mnoha konfliktech byly MiG-29 nasazeny vojsky, která neměla dostatečný výcvik ani kvalitní logistické zázemí, což vedlo k neuspokojivým výsledkům. V rukou zkušených ruských pilotů však MiG-29 dokázaly efektivně bojovat, jak ukázalo například působení Wagnerovy skupiny v Libyi.
Předání MiG-29 Severní Koreji sice nepřinese okamžitou paritu s jihokorejským letectvem, podporovaným Spojenými státy, ale přesto představuje významný posun. Jihokorejské vzdušné síly disponují moderními stroji jako F-35, což zajišťuje technologickou převahu. Avšak posílení severokorejského letectva MiG-29 by mohlo přispět k vyšší nepředvídatelnosti v regionu a posílit obranné schopnosti režimu Kim Čong-una.
Ačkoliv MiG-29 neznamená převratný vojenský pokrok pro Severní Koreu, jejich dodávka je varovným signálem. Ukazuje, že Rusko je ochotné posilovat vojenský potenciál Pchjongjangu výměnou za vojenskou pomoc ve své válce na Ukrajině. To by mohlo zvýšit napětí v severovýchodní Asii, kde už tak existují dlouhodobé obavy z agresivního chování Severní Koreje.
Dále to odhaluje rostoucí izolaci Moskvy, která je nucena hledat spojence mezi státy, které byly dosud považovány za toxické pro mezinárodní diplomacii. Západní země by měly tento vývoj sledovat, protože posilování vojenské spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou může mít dalekosáhlé důsledky – a to nejen pro bezpečnost v Asii, ale i pro globální rovnováhu sil.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
