Ruský záměr prodat Severní Koreji stíhací letouny MiG-29 je dalším důkazem prohlubujícího se spojenectví mezi Moskvou a Pchjongjangem. Toto partnerství nabralo na síle především v důsledku ruské izolace po invazi na Ukrajinu. Severokorejské letectvo je dlouhodobě v zoufalém stavu, neboť spoléhá na zastaralé stroje z éry studené války, dodané Sovětským svazem a Čínou. Modernější MiG-29 by proto pro něj znamenal značné posílení.
Přestože MiG-29 není nejmodernější stíhačkou současnosti, pro Severní Koreu představuje výrazné vylepšení. Tento krok podle National Interest signalizuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Pchjongjangem. Výměnou za severokorejské dělostřelecké granáty a údajné nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku nabízí Moskva Pchjongjangu pokročilé vojenské technologie – krok, ke kterému se dříve neodvážila ani během ekonomických krizí 90. let.
MiG-29 byl navržen v 70. letech jako odpověď Sovětského svazu na americké letouny F-15 Eagle a F-16 Fighting Falcon. První prototyp vzlétl v roce 1977 a do služby byl zařazen v roce 1982. Sovětská strategie kombinovala lehké a manévrovatelné MiG-29 s těžšími Su-27 Flanker, podobně jako Američané využívali F-16 a F-15.
Letoun je známý svou výjimečnou obratností a schopností vysokého přetížení, což z něj činí smrtící stroj v manévrovacích soubojích. Díky dvěma motorům Klimov RD-33 může dosáhnout rychlosti až Mach 2,25 (1 490 mph) a má bojový rádius kolem 700 km, který lze prodloužit pomocí přídavných palivových nádrží.
MiG-29 byl na svou dobu vybaven špičkovou avionikou, včetně radaru N019 Slot Back s dosahem 100 km a infračerveného senzoru pro tiché sledování nepřátelských cílů. Jednou z jeho nejsilnějších funkcí je přilbový zaměřovač umožňující pilotovi zaměřit cíl pouhým pohledem, což mu poskytuje výhodu v soubojích na krátkou vzdálenost.
Jeho výzbroj zahrnuje širokou škálu střel vzduch-vzduch, jako jsou R-27 a R-73, a také 30mm kanón GSh-30-1. Přestože byl primárně navržen jako stíhací letoun pro vybojování vzdušné nadvlády, pozdější verze byly upraveny i pro útočné a průzkumné mise.
Historie nasazení MiG-29 je smíšená. Ačkoliv jeho technické vlastnosti jsou působivé, výsledky v bojových operacích už tolik ne. Letouny byly nasazeny v konfliktech, jako byla válka v Jugoslávii, válka mezi Eritreou a Etiopií či v bojích Wagnerovy skupiny v Libyi. Nejnovější bojiště – válka na Ukrajině – ukázalo, že ukrajinské MiG-29 trpí vysokými ztrátami proti moderní ruské protivzdušné obraně.
Klíčovým faktorem je však vždy kvalita pilotů a údržba strojů. V mnoha konfliktech byly MiG-29 nasazeny vojsky, která neměla dostatečný výcvik ani kvalitní logistické zázemí, což vedlo k neuspokojivým výsledkům. V rukou zkušených ruských pilotů však MiG-29 dokázaly efektivně bojovat, jak ukázalo například působení Wagnerovy skupiny v Libyi.
Předání MiG-29 Severní Koreji sice nepřinese okamžitou paritu s jihokorejským letectvem, podporovaným Spojenými státy, ale přesto představuje významný posun. Jihokorejské vzdušné síly disponují moderními stroji jako F-35, což zajišťuje technologickou převahu. Avšak posílení severokorejského letectva MiG-29 by mohlo přispět k vyšší nepředvídatelnosti v regionu a posílit obranné schopnosti režimu Kim Čong-una.
Ačkoliv MiG-29 neznamená převratný vojenský pokrok pro Severní Koreu, jejich dodávka je varovným signálem. Ukazuje, že Rusko je ochotné posilovat vojenský potenciál Pchjongjangu výměnou za vojenskou pomoc ve své válce na Ukrajině. To by mohlo zvýšit napětí v severovýchodní Asii, kde už tak existují dlouhodobé obavy z agresivního chování Severní Koreje.
Dále to odhaluje rostoucí izolaci Moskvy, která je nucena hledat spojence mezi státy, které byly dosud považovány za toxické pro mezinárodní diplomacii. Západní země by měly tento vývoj sledovat, protože posilování vojenské spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou může mít dalekosáhlé důsledky – a to nejen pro bezpečnost v Asii, ale i pro globální rovnováhu sil.
Pro novelu stávajícího zákona, který upravuje fungování veřejnoprávních médií České televize a Českého rozhlasu, místo nového předpisu se nakonec rozhodla vláda. Potvrdil to premiér Andrej Babiš (ANO).
Bouřky udeřily v Česku již v sobotu a nevyhnou se mu ani během posledního květnového dne. Meteorologové předpokládají, že nedělní bouřky budou ještě o něco silnější. Největší potíže má dělat silný vítr.
Soud u sousedů v Rakousku potrestal jednadvacetiletého muže, jehož policisté dříve obvinili z plánování teroristického útoku na vídeňském koncertě americké popové hvězdy Taylor Swift. Mladík dostal trest odnětí svobody, informovala britská BBC.
Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC.
Poslední dny zbývají americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi do kulatých osmdesátin. Leckdo by možná řekl, že politik a obzvlášť nejvyšší představitel takové velmoci by neměl být tak starý. Podle ošetřujícího lékaře je ale Trump ve výborné kondici.
Jsou to zlaté časy cestovního ruchu u nás? Válka v Íránu překvapivě nahrává českým hotelům, penzionům i restauracím. Češi totiž mění prázdninové plány. Dovolenou doma letos plánuje 77 procent z nich, citelně více než loni.
Česko čeká v přespříštím roce další prezidentská volba, kdy se jako favorit jeví současný prezident. Lidé si ale v úřadu umí představit i známé osobnosti ze šoubyznysu. A už to není jenom herec a moderátor Marek Eben.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.