Ruský záměr prodat Severní Koreji stíhací letouny MiG-29 je dalším důkazem prohlubujícího se spojenectví mezi Moskvou a Pchjongjangem. Toto partnerství nabralo na síle především v důsledku ruské izolace po invazi na Ukrajinu. Severokorejské letectvo je dlouhodobě v zoufalém stavu, neboť spoléhá na zastaralé stroje z éry studené války, dodané Sovětským svazem a Čínou. Modernější MiG-29 by proto pro něj znamenal značné posílení.
Přestože MiG-29 není nejmodernější stíhačkou současnosti, pro Severní Koreu představuje výrazné vylepšení. Tento krok podle National Interest signalizuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Pchjongjangem. Výměnou za severokorejské dělostřelecké granáty a údajné nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku nabízí Moskva Pchjongjangu pokročilé vojenské technologie – krok, ke kterému se dříve neodvážila ani během ekonomických krizí 90. let.
MiG-29 byl navržen v 70. letech jako odpověď Sovětského svazu na americké letouny F-15 Eagle a F-16 Fighting Falcon. První prototyp vzlétl v roce 1977 a do služby byl zařazen v roce 1982. Sovětská strategie kombinovala lehké a manévrovatelné MiG-29 s těžšími Su-27 Flanker, podobně jako Američané využívali F-16 a F-15.
Letoun je známý svou výjimečnou obratností a schopností vysokého přetížení, což z něj činí smrtící stroj v manévrovacích soubojích. Díky dvěma motorům Klimov RD-33 může dosáhnout rychlosti až Mach 2,25 (1 490 mph) a má bojový rádius kolem 700 km, který lze prodloužit pomocí přídavných palivových nádrží.
MiG-29 byl na svou dobu vybaven špičkovou avionikou, včetně radaru N019 Slot Back s dosahem 100 km a infračerveného senzoru pro tiché sledování nepřátelských cílů. Jednou z jeho nejsilnějších funkcí je přilbový zaměřovač umožňující pilotovi zaměřit cíl pouhým pohledem, což mu poskytuje výhodu v soubojích na krátkou vzdálenost.
Jeho výzbroj zahrnuje širokou škálu střel vzduch-vzduch, jako jsou R-27 a R-73, a také 30mm kanón GSh-30-1. Přestože byl primárně navržen jako stíhací letoun pro vybojování vzdušné nadvlády, pozdější verze byly upraveny i pro útočné a průzkumné mise.
Historie nasazení MiG-29 je smíšená. Ačkoliv jeho technické vlastnosti jsou působivé, výsledky v bojových operacích už tolik ne. Letouny byly nasazeny v konfliktech, jako byla válka v Jugoslávii, válka mezi Eritreou a Etiopií či v bojích Wagnerovy skupiny v Libyi. Nejnovější bojiště – válka na Ukrajině – ukázalo, že ukrajinské MiG-29 trpí vysokými ztrátami proti moderní ruské protivzdušné obraně.
Klíčovým faktorem je však vždy kvalita pilotů a údržba strojů. V mnoha konfliktech byly MiG-29 nasazeny vojsky, která neměla dostatečný výcvik ani kvalitní logistické zázemí, což vedlo k neuspokojivým výsledkům. V rukou zkušených ruských pilotů však MiG-29 dokázaly efektivně bojovat, jak ukázalo například působení Wagnerovy skupiny v Libyi.
Předání MiG-29 Severní Koreji sice nepřinese okamžitou paritu s jihokorejským letectvem, podporovaným Spojenými státy, ale přesto představuje významný posun. Jihokorejské vzdušné síly disponují moderními stroji jako F-35, což zajišťuje technologickou převahu. Avšak posílení severokorejského letectva MiG-29 by mohlo přispět k vyšší nepředvídatelnosti v regionu a posílit obranné schopnosti režimu Kim Čong-una.
Ačkoliv MiG-29 neznamená převratný vojenský pokrok pro Severní Koreu, jejich dodávka je varovným signálem. Ukazuje, že Rusko je ochotné posilovat vojenský potenciál Pchjongjangu výměnou za vojenskou pomoc ve své válce na Ukrajině. To by mohlo zvýšit napětí v severovýchodní Asii, kde už tak existují dlouhodobé obavy z agresivního chování Severní Koreje.
Dále to odhaluje rostoucí izolaci Moskvy, která je nucena hledat spojence mezi státy, které byly dosud považovány za toxické pro mezinárodní diplomacii. Západní země by měly tento vývoj sledovat, protože posilování vojenské spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou může mít dalekosáhlé důsledky – a to nejen pro bezpečnost v Asii, ale i pro globální rovnováhu sil.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.