Zatímco Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně ostře hovořil o nových dodávkách amerických zbraní na Ukrajinu — financovaných evropskými spojenci — a hrozil zavedením nových cel, která by mohla výrazně zasáhnout ruské válečné finance, reakce Moskvy byla překvapivě klidná. Ruský akciový trh naopak zaznamenal nárůst o 2,7 %, což naznačuje, že si investoři oddychli.
Důvod? Rusko se podle všeho připravovalo na ještě tvrdší kroky ze strany Spojených států.
„Rusko a Amerika směřují k nové fázi konfrontace ohledně Ukrajiny,“ varoval podle BBC pondělní bulvární deník Moskovskij Komsomolec. „Trumpovo překvapení v pondělí nebude pro naši zemi příjemné.“
Nakonec se ale Rusku spíš ulevilo, že sekundární cla, která by dopadla na země obchodující s Moskvou, mají být zavedena až za 50 dní. Tato lhůta dává Kremlu dostatek času přijít s protiopatřeními a případně zdržet reálnou implementaci.
Přesto však Trumpovo oznámení představuje změnu v přístupu vůči Rusku — tvrdší a méně trpělivý tón. Je patrné, že prezident USA ztrácí trpělivost s neochotou Vladimira Putina přistoupit na mírovou dohodu.
Od svého návratu do Bílého domu letos v lednu Trump označil ukončení války na Ukrajině za jednu ze svých hlavních zahraničněpolitických priorit. Reakce Moskvy však byla po měsíce víceméně stejná: „Ano, ale…“
Ano, Rusko v březnu uvítalo návrh prezidenta Trumpa na příměří. Ale zároveň požadovalo, aby Západ ukončil vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem a aby Ukrajina zastavila mobilizaci. Ano, Moskva tvrdí, že mír chce.
Ale trvá na tom, že je třeba nejprve řešit „kořenové příčiny“ konfliktu — které ovšem chápe zásadně jinak než Ukrajina a Západ. Kreml viní válku z vnějších hrozeb pro ruskou bezpečnost: ze strany Kyjeva, NATO a tzv. „kolektivního Západu“.
Faktem však zůstává, že to nebyla Ukrajina, NATO ani Západ, kdo v únoru 2022 zaútočil. Byl to Kreml, kdo zahájil největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války.
Po dlouhou dobu umožňovala Moskva taktika „Ano, ale…“ vyhnout se tvrdším sankcím, a přitom pokračovat ve válce. Trumpova administrativa, která si přála zlepšit vztahy s Ruskem a vyjednat mír, preferovala spíše nabídky než hrozby. Kritici Kremlu už tehdy upozorňovali, že Rusko tímto přístupem jen získává čas.
Putin však zjevně necítil potřebu spěchat. Kreml je přesvědčen, že má na bojišti navrch a že mír je možný pouze za jeho podmínek. Ty mimo jiné zahrnují úplné zastavení dodávek západních zbraní Ukrajině — což je přesně to, co Trump v pondělí popřel.
Trump otevřeně přiznal, že je s Putinem „nespokojený“. Jenže rozčarování je zjevně vzájemné. Rusko také ztrácí trpělivost s americkým prezidentem. Jak napsal Moskovskij Komsomolec: „[Trump] trpí zjevnými bludy o vlastní velikosti. A má velmi velkou pusu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.