Zatímco Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně ostře hovořil o nových dodávkách amerických zbraní na Ukrajinu — financovaných evropskými spojenci — a hrozil zavedením nových cel, která by mohla výrazně zasáhnout ruské válečné finance, reakce Moskvy byla překvapivě klidná. Ruský akciový trh naopak zaznamenal nárůst o 2,7 %, což naznačuje, že si investoři oddychli.
Důvod? Rusko se podle všeho připravovalo na ještě tvrdší kroky ze strany Spojených států.
„Rusko a Amerika směřují k nové fázi konfrontace ohledně Ukrajiny,“ varoval podle BBC pondělní bulvární deník Moskovskij Komsomolec. „Trumpovo překvapení v pondělí nebude pro naši zemi příjemné.“
Nakonec se ale Rusku spíš ulevilo, že sekundární cla, která by dopadla na země obchodující s Moskvou, mají být zavedena až za 50 dní. Tato lhůta dává Kremlu dostatek času přijít s protiopatřeními a případně zdržet reálnou implementaci.
Přesto však Trumpovo oznámení představuje změnu v přístupu vůči Rusku — tvrdší a méně trpělivý tón. Je patrné, že prezident USA ztrácí trpělivost s neochotou Vladimira Putina přistoupit na mírovou dohodu.
Od svého návratu do Bílého domu letos v lednu Trump označil ukončení války na Ukrajině za jednu ze svých hlavních zahraničněpolitických priorit. Reakce Moskvy však byla po měsíce víceméně stejná: „Ano, ale…“
Ano, Rusko v březnu uvítalo návrh prezidenta Trumpa na příměří. Ale zároveň požadovalo, aby Západ ukončil vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem a aby Ukrajina zastavila mobilizaci. Ano, Moskva tvrdí, že mír chce.
Ale trvá na tom, že je třeba nejprve řešit „kořenové příčiny“ konfliktu — které ovšem chápe zásadně jinak než Ukrajina a Západ. Kreml viní válku z vnějších hrozeb pro ruskou bezpečnost: ze strany Kyjeva, NATO a tzv. „kolektivního Západu“.
Faktem však zůstává, že to nebyla Ukrajina, NATO ani Západ, kdo v únoru 2022 zaútočil. Byl to Kreml, kdo zahájil největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války.
Po dlouhou dobu umožňovala Moskva taktika „Ano, ale…“ vyhnout se tvrdším sankcím, a přitom pokračovat ve válce. Trumpova administrativa, která si přála zlepšit vztahy s Ruskem a vyjednat mír, preferovala spíše nabídky než hrozby. Kritici Kremlu už tehdy upozorňovali, že Rusko tímto přístupem jen získává čas.
Putin však zjevně necítil potřebu spěchat. Kreml je přesvědčen, že má na bojišti navrch a že mír je možný pouze za jeho podmínek. Ty mimo jiné zahrnují úplné zastavení dodávek západních zbraní Ukrajině — což je přesně to, co Trump v pondělí popřel.
Trump otevřeně přiznal, že je s Putinem „nespokojený“. Jenže rozčarování je zjevně vzájemné. Rusko také ztrácí trpělivost s americkým prezidentem. Jak napsal Moskovskij Komsomolec: „[Trump] trpí zjevnými bludy o vlastní velikosti. A má velmi velkou pusu.“
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.