Zatímco Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně ostře hovořil o nových dodávkách amerických zbraní na Ukrajinu — financovaných evropskými spojenci — a hrozil zavedením nových cel, která by mohla výrazně zasáhnout ruské válečné finance, reakce Moskvy byla překvapivě klidná. Ruský akciový trh naopak zaznamenal nárůst o 2,7 %, což naznačuje, že si investoři oddychli.
Důvod? Rusko se podle všeho připravovalo na ještě tvrdší kroky ze strany Spojených států.
„Rusko a Amerika směřují k nové fázi konfrontace ohledně Ukrajiny,“ varoval podle BBC pondělní bulvární deník Moskovskij Komsomolec. „Trumpovo překvapení v pondělí nebude pro naši zemi příjemné.“
Nakonec se ale Rusku spíš ulevilo, že sekundární cla, která by dopadla na země obchodující s Moskvou, mají být zavedena až za 50 dní. Tato lhůta dává Kremlu dostatek času přijít s protiopatřeními a případně zdržet reálnou implementaci.
Přesto však Trumpovo oznámení představuje změnu v přístupu vůči Rusku — tvrdší a méně trpělivý tón. Je patrné, že prezident USA ztrácí trpělivost s neochotou Vladimira Putina přistoupit na mírovou dohodu.
Od svého návratu do Bílého domu letos v lednu Trump označil ukončení války na Ukrajině za jednu ze svých hlavních zahraničněpolitických priorit. Reakce Moskvy však byla po měsíce víceméně stejná: „Ano, ale…“
Ano, Rusko v březnu uvítalo návrh prezidenta Trumpa na příměří. Ale zároveň požadovalo, aby Západ ukončil vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem a aby Ukrajina zastavila mobilizaci. Ano, Moskva tvrdí, že mír chce.
Ale trvá na tom, že je třeba nejprve řešit „kořenové příčiny“ konfliktu — které ovšem chápe zásadně jinak než Ukrajina a Západ. Kreml viní válku z vnějších hrozeb pro ruskou bezpečnost: ze strany Kyjeva, NATO a tzv. „kolektivního Západu“.
Faktem však zůstává, že to nebyla Ukrajina, NATO ani Západ, kdo v únoru 2022 zaútočil. Byl to Kreml, kdo zahájil největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války.
Po dlouhou dobu umožňovala Moskva taktika „Ano, ale…“ vyhnout se tvrdším sankcím, a přitom pokračovat ve válce. Trumpova administrativa, která si přála zlepšit vztahy s Ruskem a vyjednat mír, preferovala spíše nabídky než hrozby. Kritici Kremlu už tehdy upozorňovali, že Rusko tímto přístupem jen získává čas.
Putin však zjevně necítil potřebu spěchat. Kreml je přesvědčen, že má na bojišti navrch a že mír je možný pouze za jeho podmínek. Ty mimo jiné zahrnují úplné zastavení dodávek západních zbraní Ukrajině — což je přesně to, co Trump v pondělí popřel.
Trump otevřeně přiznal, že je s Putinem „nespokojený“. Jenže rozčarování je zjevně vzájemné. Rusko také ztrácí trpělivost s americkým prezidentem. Jak napsal Moskovskij Komsomolec: „[Trump] trpí zjevnými bludy o vlastní velikosti. A má velmi velkou pusu.“
Devítiletý trest vězení dostal od královéhradeckého krajského soudu sedmnáctiletý mladík v případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Po pobytu za mřížemi bude následovat ještě zabezpečovací detence.
Od pátku víme, že předchozí sezóna nebyla tou poslední. Jaromír Jágr totiž konečně naskočil za Kladno i v probíhajícím extraligovém ročníku. Nyní ale hokejové fanoušky, kteří s legendou na ledě tak nějak počítají, vyděsil. Připustil totiž, že konec kariéry může přijít ze dne na den, tedy bez předchozího oznámení.
Obavy z eskalace napětí prudce narůstají poté, co uniklé dokumenty Kremlu odhalily, že Rusko objednalo velkou sérii raket. Zpráva hovoří o nové várce střel Kalibr vyzbrojených jadernými hlavicemi. Tyto dodávky mají probíhat v průběhu dvou let, tedy od roku 2024 do roku 2026.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.