Zatímco Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně ostře hovořil o nových dodávkách amerických zbraní na Ukrajinu — financovaných evropskými spojenci — a hrozil zavedením nových cel, která by mohla výrazně zasáhnout ruské válečné finance, reakce Moskvy byla překvapivě klidná. Ruský akciový trh naopak zaznamenal nárůst o 2,7 %, což naznačuje, že si investoři oddychli.
Důvod? Rusko se podle všeho připravovalo na ještě tvrdší kroky ze strany Spojených států.
„Rusko a Amerika směřují k nové fázi konfrontace ohledně Ukrajiny,“ varoval podle BBC pondělní bulvární deník Moskovskij Komsomolec. „Trumpovo překvapení v pondělí nebude pro naši zemi příjemné.“
Nakonec se ale Rusku spíš ulevilo, že sekundární cla, která by dopadla na země obchodující s Moskvou, mají být zavedena až za 50 dní. Tato lhůta dává Kremlu dostatek času přijít s protiopatřeními a případně zdržet reálnou implementaci.
Přesto však Trumpovo oznámení představuje změnu v přístupu vůči Rusku — tvrdší a méně trpělivý tón. Je patrné, že prezident USA ztrácí trpělivost s neochotou Vladimira Putina přistoupit na mírovou dohodu.
Od svého návratu do Bílého domu letos v lednu Trump označil ukončení války na Ukrajině za jednu ze svých hlavních zahraničněpolitických priorit. Reakce Moskvy však byla po měsíce víceméně stejná: „Ano, ale…“
Ano, Rusko v březnu uvítalo návrh prezidenta Trumpa na příměří. Ale zároveň požadovalo, aby Západ ukončil vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem a aby Ukrajina zastavila mobilizaci. Ano, Moskva tvrdí, že mír chce.
Ale trvá na tom, že je třeba nejprve řešit „kořenové příčiny“ konfliktu — které ovšem chápe zásadně jinak než Ukrajina a Západ. Kreml viní válku z vnějších hrozeb pro ruskou bezpečnost: ze strany Kyjeva, NATO a tzv. „kolektivního Západu“.
Faktem však zůstává, že to nebyla Ukrajina, NATO ani Západ, kdo v únoru 2022 zaútočil. Byl to Kreml, kdo zahájil největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války.
Po dlouhou dobu umožňovala Moskva taktika „Ano, ale…“ vyhnout se tvrdším sankcím, a přitom pokračovat ve válce. Trumpova administrativa, která si přála zlepšit vztahy s Ruskem a vyjednat mír, preferovala spíše nabídky než hrozby. Kritici Kremlu už tehdy upozorňovali, že Rusko tímto přístupem jen získává čas.
Putin však zjevně necítil potřebu spěchat. Kreml je přesvědčen, že má na bojišti navrch a že mír je možný pouze za jeho podmínek. Ty mimo jiné zahrnují úplné zastavení dodávek západních zbraní Ukrajině — což je přesně to, co Trump v pondělí popřel.
Trump otevřeně přiznal, že je s Putinem „nespokojený“. Jenže rozčarování je zjevně vzájemné. Rusko také ztrácí trpělivost s americkým prezidentem. Jak napsal Moskovskij Komsomolec: „[Trump] trpí zjevnými bludy o vlastní velikosti. A má velmi velkou pusu.“
Nemocnost akutních respiračních infekcí v Česku dosáhla úrovně 828 nemocných na sto tisíc obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Může za to státní svátek v průběhu pracovního týdne.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.