Zatímco Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně ostře hovořil o nových dodávkách amerických zbraní na Ukrajinu — financovaných evropskými spojenci — a hrozil zavedením nových cel, která by mohla výrazně zasáhnout ruské válečné finance, reakce Moskvy byla překvapivě klidná. Ruský akciový trh naopak zaznamenal nárůst o 2,7 %, což naznačuje, že si investoři oddychli.
Důvod? Rusko se podle všeho připravovalo na ještě tvrdší kroky ze strany Spojených států.
„Rusko a Amerika směřují k nové fázi konfrontace ohledně Ukrajiny,“ varoval podle BBC pondělní bulvární deník Moskovskij Komsomolec. „Trumpovo překvapení v pondělí nebude pro naši zemi příjemné.“
Nakonec se ale Rusku spíš ulevilo, že sekundární cla, která by dopadla na země obchodující s Moskvou, mají být zavedena až za 50 dní. Tato lhůta dává Kremlu dostatek času přijít s protiopatřeními a případně zdržet reálnou implementaci.
Přesto však Trumpovo oznámení představuje změnu v přístupu vůči Rusku — tvrdší a méně trpělivý tón. Je patrné, že prezident USA ztrácí trpělivost s neochotou Vladimira Putina přistoupit na mírovou dohodu.
Od svého návratu do Bílého domu letos v lednu Trump označil ukončení války na Ukrajině za jednu ze svých hlavních zahraničněpolitických priorit. Reakce Moskvy však byla po měsíce víceméně stejná: „Ano, ale…“
Ano, Rusko v březnu uvítalo návrh prezidenta Trumpa na příměří. Ale zároveň požadovalo, aby Západ ukončil vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem a aby Ukrajina zastavila mobilizaci. Ano, Moskva tvrdí, že mír chce.
Ale trvá na tom, že je třeba nejprve řešit „kořenové příčiny“ konfliktu — které ovšem chápe zásadně jinak než Ukrajina a Západ. Kreml viní válku z vnějších hrozeb pro ruskou bezpečnost: ze strany Kyjeva, NATO a tzv. „kolektivního Západu“.
Faktem však zůstává, že to nebyla Ukrajina, NATO ani Západ, kdo v únoru 2022 zaútočil. Byl to Kreml, kdo zahájil největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války.
Po dlouhou dobu umožňovala Moskva taktika „Ano, ale…“ vyhnout se tvrdším sankcím, a přitom pokračovat ve válce. Trumpova administrativa, která si přála zlepšit vztahy s Ruskem a vyjednat mír, preferovala spíše nabídky než hrozby. Kritici Kremlu už tehdy upozorňovali, že Rusko tímto přístupem jen získává čas.
Putin však zjevně necítil potřebu spěchat. Kreml je přesvědčen, že má na bojišti navrch a že mír je možný pouze za jeho podmínek. Ty mimo jiné zahrnují úplné zastavení dodávek západních zbraní Ukrajině — což je přesně to, co Trump v pondělí popřel.
Trump otevřeně přiznal, že je s Putinem „nespokojený“. Jenže rozčarování je zjevně vzájemné. Rusko také ztrácí trpělivost s americkým prezidentem. Jak napsal Moskovskij Komsomolec: „[Trump] trpí zjevnými bludy o vlastní velikosti. A má velmi velkou pusu.“
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.