Čtvrtým rokem trvající invaze na Ukrajinu přivedla Rusko na historickou křižovatku. Podle analýzy S. Fredericka Starra, odborníka na Eurasii z American Foreign Policy Council (AFPC), stojí země před nevyhnutelnými otřesy, které mohou vést k reformám podobným těm z 19. století. Rusko se v roce 2026 potýká s vyčerpáním lidských i finančních zdrojů, což zpochybňuje udržitelnost současného režimu.
Rusko čelí totálnímu vyčerpání lidských i finančních zdrojů, přičemž za čtyři roky bojů obětovala přes 1,2 milionu mužů pro získání kontroly nad pouhou pětinou ukrajinského území. Tento konflikt vedl k bezprecedentnímu posílení NATO a devastaci klíčového ruského energetického průmyslu, což zpochybňuje udržitelnost současného systému bez ohledu na osobní osud Vladimira Putina.
Podle Starra se Rusko potýká se třemi neřešitelnými krizemi, z nichž první představují sociální rizika spojená s armádou. Stát nemá prostředky na udržování 2,4 milionu mužů ve zbrani, ale jejich demobilizace by do společnosti vypustila statisíce navrátilců a bývalých trestanců, kteří již nyní v zemi vyvolávají masivní vlnu kriminality.
Druhým zásadním problémem je finanční vyčerpání, kdy centrální banka hlásí vyčerpání rezerv a infrastruktura mimo velká města se hroutí, zatímco průmysl nemá kapitál na nutnou přeměnu z válečné výroby zpět na civilní.
Třetí kritickou výzvou je demografický kolaps, kdy se ruská populace zmenšuje tempem jednoho člověka každých 30 sekund a pracovní síla dosahuje pouze zlomku velikosti té americké.
Situaci dále komplikuje napětí vyvolané závislostí na imigrantech z muslimské střední Asie, což většina Rusů vnímá jako kulturní hrozbu. Historické lekce přitom ukazují, že každá velká vojenská porážka v dějinách Ruska, od krymské války až po rok 1917, vedla k éře velkých reforem, které často prosazovala nová generace úředníků dříve loajálních k systému.
V případě předávání moci by se podle ústavy stal nástupcem premiér Michail Mišustin, uznávaný ekonom, jehož pozice by však byla pravděpodobně jen přechodná. Skutečnými hybateli transformace budou tajná služba FSB, která se zaměří na zachování kontinuity režimu, a byznysová elita potřebující obnovit vztahy se světovým kapitálem. Tato spolupráce mezi silovými složkami a podnikateli bude klíčová pro přežití státu v době hluboké hospodářské spirály a rostoucí závislosti na Číně.
Zásadním faktorem pro dlouhodobou budoucnost Ruska bude nástup postsovětské generace, která pravděpodobně přeskočí své předchůdce a chopí se moci mnohem dříve, než se očekává. Tuto novou elitu tvoří ambiciózní profesionálové z velkoměst, lidé z regionů, kteří nesli největší válečné oběti, a také navrátilci z exilu, kteří si přivážejí mezinárodní kontakty a moderní zkušenosti. Tito lidé pravděpodobně odmítnou imperiální ideologii a šovinismus Putinovy éry, kterou budou vnímat jako období vykořisťování a promarněných příležitostí.
Západ by se měl podle Starra připravit na to, že jakékoli dohody uzavřené se současným vedením budou mít pouze dočasný charakter. Je nezbytné pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň začít budovat tiché kontakty s nastupující generací Rusů, která se na převzetí zodpovědnosti teprve připravuje.
Právě u těchto mladších hlasů, které mají hlubší pochopení pro moderní svět, leží šance na stabilní a dlouhodobé urovnání vztahů, které nebude postaveno pouze na vojenské síle, ale na vzájemném respektu a reformě vyčerpaného státu.
Příběhy afrických mužů, kteří se nechali zlákat vidinou práce v Rusku, odhalují krutou realitu vykořisťování a podvodů ze strany ruských náborových agentů. Mnoho mužů z Keni, Nigérie či Ghany odjíždělo s příslibem lukrativních civilních pozic, jako jsou elektroinženýři, řidiči nebo ostraha. Namísto slibovaných platů ve výši až 3 500 dolarů a štědrých nástupních bonusů se však tito lidé ocitli v zákopech na ukrajinské frontě, často bez řádného výcviku a pod hrozbou smrti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že ruská armáda bude v bojích na Ukrajině pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřijme rozhodnutí nezbytná k ukončení konfliktu. Podle Peskova zůstává postoj Moskvy neměnný a je dobře znám jak ukrajinským, tak americkým vyjednavačům. Toto vyjádření zaznělo v den, kdy v Abú Dhabí začalo další kolo třístranných mírových rozhovorů mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států.
Čtvrtým rokem trvající invaze na Ukrajinu přivedla Rusko na historickou křižovatku. Podle analýzy S. Fredericka Starra, odborníka na Eurasii z American Foreign Policy Council (AFPC), stojí země před nevyhnutelnými otřesy, které mohou vést k reformám podobným těm z 19. století. Rusko se v roce 2026 potýká s vyčerpáním lidských i finančních zdrojů, což zpochybňuje udržitelnost současného režimu.
Americký prezident Donald Trump vyzval Američany, aby se definitivně přenesli přes skandál spojený s Jeffrey Epsteinem. Ve svém prohlášení zdůraznil, že je čas věnovat se důležitějším tématům, jako je zdravotní péče. Podle Trumpa nejnovější zveřejněné dokumenty prokázaly, že proti němu Epstein a další lidé osnovali spiknutí, a odmítl jakékoli vlastní pochybení.
Britský premiér Keir Starmer označil pondělní ruské útoky na ukrajinskou energetiku za „barbarské“ a „obzvláště zvrácené“. Své prohlášení učinil po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ke kterému došlo jen několik hodin poté, co Rusko zasáhlo elektrárny a kritickou infrastrukturu v Kyjevě i dalších městech. K úderům došlo v době, kdy teploty na Ukrajině klesly k -20 °C.
Izraelské tanky ostřelování a letecké údery v Gaze připravily o život 18 lidí, mezi nimiž byly i čtyři děti. Podle palestinských představitelů Izrael zároveň zastavil evakuaci pacientů přes hraniční přechod Rafáh. K tomuto kroku došlo jen dva dny poté, co byl přechod znovu otevřen a umožnil prvnímu malému počtu Palestinců po několika měsících odcestovat za léčbou do Egypta.
Až se lidstvo v nadcházejících letech v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc, nebudou se astronauti muset vyrovnávat pouze s technologickými výzvami, ale především s extrémní izolací a nepřátelským prostředím. NASA astronaut Victor Glover, který bude pilotovat misi Artemis II, zdůrazňuje, že vesmír je mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Každodenní činnosti, které bereme na Zemi jako samozřejmost, se v těsném prostoru lodi Orion mění v logistickou a psychologickou zkoušku.
Čína se rozhodla využít aktuální geopolitické nejistoty a spustila ambiciózní plán, jehož cílem je zpochybnit dominantní postavení amerického dolaru ve světovém finančním systému. Peking se snaží posílit svůj mezinárodní vliv právě v době, kdy dolar klesá na čtyřletá minima a investoři hledají bezpečnější přístavy, což vyhnalo cenu zlata na rekordních 5 500 dolarů za unci.
Britská policie se začala zabývat novým obviněním, podle kterého Jeffrey Epstein v roce 2010 zajistil Andreu Mountbatten-Windsorovi ženu pro sexuální účely v jeho tehdejším sídle Royal Lodge. Tato informace se objevila v době, kdy bývalý princ své sídlo ve Windsoru opustil. Podle amerického právníka Brada Edwardse jde o ženu jiné než britské národnosti, které bylo v té době přes dvacet let.
Nově zveřejněné e-maily a cestovní itineráře odhalily, že Jeffrey Epstein i roky po svém odsouzení za kuplířství nezletilých udržoval úzké vazby na elitu ze Silicon Valley. Dokumenty, které v pátek zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, ukazují, že se tento zdiskreditovaný finančník účastnil exkluzivních akcí po boku nejslavnějších miliardářů světa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý obvinil Rusko z porušení dohody s Donaldem Trumpem. Tato úmluva se týkala zastavení útoků na ukrajinské energetické systémy během mrazivé zimy. Moskva však v předvečer trojstranných rozhovorů v Abú Dhabí podnikla rozsáhlé letecké údery na Kyjev.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.