Čtvrtým rokem trvající invaze na Ukrajinu přivedla Rusko na historickou křižovatku. Podle analýzy S. Fredericka Starra, odborníka na Eurasii z American Foreign Policy Council (AFPC), stojí země před nevyhnutelnými otřesy, které mohou vést k reformám podobným těm z 19. století. Rusko se v roce 2026 potýká s vyčerpáním lidských i finančních zdrojů, což zpochybňuje udržitelnost současného režimu.
Rusko čelí totálnímu vyčerpání lidských i finančních zdrojů, přičemž za čtyři roky bojů obětovala přes 1,2 milionu mužů pro získání kontroly nad pouhou pětinou ukrajinského území. Tento konflikt vedl k bezprecedentnímu posílení NATO a devastaci klíčového ruského energetického průmyslu, což zpochybňuje udržitelnost současného systému bez ohledu na osobní osud Vladimira Putina.
Podle Starra se Rusko potýká se třemi neřešitelnými krizemi, z nichž první představují sociální rizika spojená s armádou. Stát nemá prostředky na udržování 2,4 milionu mužů ve zbrani, ale jejich demobilizace by do společnosti vypustila statisíce navrátilců a bývalých trestanců, kteří již nyní v zemi vyvolávají masivní vlnu kriminality.
Druhým zásadním problémem je finanční vyčerpání, kdy centrální banka hlásí vyčerpání rezerv a infrastruktura mimo velká města se hroutí, zatímco průmysl nemá kapitál na nutnou přeměnu z válečné výroby zpět na civilní.
Třetí kritickou výzvou je demografický kolaps, kdy se ruská populace zmenšuje tempem jednoho člověka každých 30 sekund a pracovní síla dosahuje pouze zlomku velikosti té americké.
Situaci dále komplikuje napětí vyvolané závislostí na imigrantech z muslimské střední Asie, což většina Rusů vnímá jako kulturní hrozbu. Historické lekce přitom ukazují, že každá velká vojenská porážka v dějinách Ruska, od krymské války až po rok 1917, vedla k éře velkých reforem, které často prosazovala nová generace úředníků dříve loajálních k systému.
V případě předávání moci by se podle ústavy stal nástupcem premiér Michail Mišustin, uznávaný ekonom, jehož pozice by však byla pravděpodobně jen přechodná. Skutečnými hybateli transformace budou tajná služba FSB, která se zaměří na zachování kontinuity režimu, a byznysová elita potřebující obnovit vztahy se světovým kapitálem. Tato spolupráce mezi silovými složkami a podnikateli bude klíčová pro přežití státu v době hluboké hospodářské spirály a rostoucí závislosti na Číně.
Zásadním faktorem pro dlouhodobou budoucnost Ruska bude nástup postsovětské generace, která pravděpodobně přeskočí své předchůdce a chopí se moci mnohem dříve, než se očekává. Tuto novou elitu tvoří ambiciózní profesionálové z velkoměst, lidé z regionů, kteří nesli největší válečné oběti, a také navrátilci z exilu, kteří si přivážejí mezinárodní kontakty a moderní zkušenosti. Tito lidé pravděpodobně odmítnou imperiální ideologii a šovinismus Putinovy éry, kterou budou vnímat jako období vykořisťování a promarněných příležitostí.
Západ by se měl podle Starra připravit na to, že jakékoli dohody uzavřené se současným vedením budou mít pouze dočasný charakter. Je nezbytné pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň začít budovat tiché kontakty s nastupující generací Rusů, která se na převzetí zodpovědnosti teprve připravuje.
Právě u těchto mladších hlasů, které mají hlubší pochopení pro moderní svět, leží šance na stabilní a dlouhodobé urovnání vztahů, které nebude postaveno pouze na vojenské síle, ale na vzájemném respektu a reformě vyčerpaného státu.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.