Rusko se hroutí ze všech stran. Jakákoliv dohoda s Kremlem nemá budoucnost, varuje expert

Kreml
Kreml, foto: Pixabay
Klára Marková 4. února 2026 15:18
Sdílej:

Čtvrtým rokem trvající invaze na Ukrajinu přivedla Rusko na historickou křižovatku. Podle analýzy S. Fredericka Starra, odborníka na Eurasii z American Foreign Policy Council (AFPC), stojí země před nevyhnutelnými otřesy, které mohou vést k reformám podobným těm z 19. století. Rusko se v roce 2026 potýká s vyčerpáním lidských i finančních zdrojů, což zpochybňuje udržitelnost současného režimu.

Rusko čelí totálnímu vyčerpání lidských i finančních zdrojů, přičemž za čtyři roky bojů obětovala přes 1,2 milionu mužů pro získání kontroly nad pouhou pětinou ukrajinského území. Tento konflikt vedl k bezprecedentnímu posílení NATO a devastaci klíčového ruského energetického průmyslu, což zpochybňuje udržitelnost současného systému bez ohledu na osobní osud Vladimira Putina.

Podle Starra se Rusko potýká se třemi neřešitelnými krizemi, z nichž první představují sociální rizika spojená s armádou. Stát nemá prostředky na udržování 2,4 milionu mužů ve zbrani, ale jejich demobilizace by do společnosti vypustila statisíce navrátilců a bývalých trestanců, kteří již nyní v zemi vyvolávají masivní vlnu kriminality.

Druhým zásadním problémem je finanční vyčerpání, kdy centrální banka hlásí vyčerpání rezerv a infrastruktura mimo velká města se hroutí, zatímco průmysl nemá kapitál na nutnou přeměnu z válečné výroby zpět na civilní.

Třetí kritickou výzvou je demografický kolaps, kdy se ruská populace zmenšuje tempem jednoho člověka každých 30 sekund a pracovní síla dosahuje pouze zlomku velikosti té americké.

Situaci dále komplikuje napětí vyvolané závislostí na imigrantech z muslimské střední Asie, což většina Rusů vnímá jako kulturní hrozbu. Historické lekce přitom ukazují, že každá velká vojenská porážka v dějinách Ruska, od krymské války až po rok 1917, vedla k éře velkých reforem, které často prosazovala nová generace úředníků dříve loajálních k systému.

V případě předávání moci by se podle ústavy stal nástupcem premiér Michail Mišustin, uznávaný ekonom, jehož pozice by však byla pravděpodobně jen přechodná. Skutečnými hybateli transformace budou tajná služba FSB, která se zaměří na zachování kontinuity režimu, a byznysová elita potřebující obnovit vztahy se světovým kapitálem. Tato spolupráce mezi silovými složkami a podnikateli bude klíčová pro přežití státu v době hluboké hospodářské spirály a rostoucí závislosti na Číně.

Zásadním faktorem pro dlouhodobou budoucnost Ruska bude nástup postsovětské generace, která pravděpodobně přeskočí své předchůdce a chopí se moci mnohem dříve, než se očekává. Tuto novou elitu tvoří ambiciózní profesionálové z velkoměst, lidé z regionů, kteří nesli největší válečné oběti, a také navrátilci z exilu, kteří si přivážejí mezinárodní kontakty a moderní zkušenosti. Tito lidé pravděpodobně odmítnou imperiální ideologii a šovinismus Putinovy éry, kterou budou vnímat jako období vykořisťování a promarněných příležitostí.

Západ by se měl podle Starra připravit na to, že jakékoli dohody uzavřené se současným vedením budou mít pouze dočasný charakter. Je nezbytné pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň začít budovat tiché kontakty s nastupující generací Rusů, která se na převzetí zodpovědnosti teprve připravuje.

Právě u těchto mladších hlasů, které mají hlubší pochopení pro moderní svět, leží šance na stabilní a dlouhodobé urovnání vztahů, které nebude postaveno pouze na vojenské síle, ale na vzájemném respektu a reformě vyčerpaného státu.

Témata:
Stalo se