Rusko dostalo od Trumpa ultimátum: Mír uzavře do 50 dní, jinak USA začnou jednat

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 14. července 2025 18:24
Sdílej:

Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Základem nového plánu mají být především protiraketové systémy Patriot, které Ukrajina dlouhodobě požaduje pro obranu před ruskými útoky. Součástí budou i další zbraně — včetně krátkého dosahu, dělostřelecké munice a střednědosahových střel. Evropané budou tyto zbraně buď nakupovat přímo pro Ukrajinu, nebo nahradí své zásoby, které pošlou na Ukrajinu.

Trump tímto způsobem obchází kritiku, že porušuje své předvolební sliby o omezení amerického zapojení do války. Ve skutečnosti ale USA na obchodu vydělají — jedna baterie systému Patriot totiž stojí zhruba miliardu dolarů. Prezident se tím snaží ukázat, že americký obranný průmysl zůstává světovým lídrem. „Vyrábíme nejlepší výzbroj na světě,“ prohlásil.

Vedle zbrojní výroby Trump oznámil také nový termín, do kterého by měl být uzavřen mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud se tak nestane do 50 dnů, Spojené státy podle něj zavedou „velmi tvrdá cla“ na ruský vývoz a zavedou i sekundární sankce vůči zemím, které s Ruskem dál obchodují. „Budou to 100% cla, říká se jim sekundární. Vy víte, co to znamená,“ dodal.

Bílý dům následně upřesnil, že kromě přímých cel na Rusko se bude jednat také o sankce proti zemím, které kupují ruskou ropu.

Trump opětovně vyjádřil nespokojenost s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. I když podle něj jejich telefonické rozhovory probíhají v přátelském duchu, pravidelně poté následují útoky na ukrajinská města. „Řeknu první dámě, že jsem s ním mluvil. A ona odpoví, že právě vybombardovali další město,“ poznamenal. Přesto doufá, že Putin nakonec přistoupí na „férovou dohodu“, protože „ví, co je fér“.

Na otázku, proč se tímto konfliktem nadále zabývá, odpověděl, že silná Evropa je v zájmu USA. Podle něj má kontinent silnou motivaci pokračovat v podpoře Ukrajiny: „Oni tomu věří. Jinak by do toho nešli. A když platí, je jasné, že to berou vážně.“

Podle CNN se myšlenka na tento způsob podpory začala rodit krátce po Trumpově návratu do úřadu. Evropa tehdy začala hledat způsoby, jak udržet vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by Spojené státy omezily svou účast. V posledních týdnech se plán dolaďoval, přičemž hlavní role připadla NATO jako koordinační platformě.

Do projektu se už zapojily Německo a Norsko, další čtyři státy se připojí v nejbližší době. Německý kancléř Friedrich Merz například sdělil Trumpovi, že Berlín chce americké zbraně převzít a obratem je předat Ukrajině. Trump také nedávno o celé iniciativě jednal s generálním tajemníkem Ruttem, který následně detailně probíral její fungování s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a náčelníkem generálního štábu Danem Cainem.

Na červnovém summitu NATO v Nizozemsku prezident Zelenskyj osobně předložil Trumpovi a dalším lídrům seznam prioritní výzbroje, kterou Ukrajina potřebuje. Podle amerických zdrojů Trump část těchto požadavků schválil. Ukrajina například tvrdí, že k účinné obraně potřebuje deset nových systémů Patriot.

Podle Trumpa je Ukrajina sama o sobě zcela mimo americký bojový rámec. „Není to Trumpova válka. Jsme tu, abychom pomohli ji ukončit,“ zopakoval.

Na závěr prezident zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny jednat i o nových obchodních dohodách s Evropskou unií. „Vždy jsme připraveni jednat. Evropané chtějí přijít a mluvit. Jsme otevření,“ řekl.

Trump se tak snaží balancovat mezi izolacionistickými sliby svým voličům a realitou geopolitických závazků. Nový plán umožňuje pokračovat v podpoře Ukrajiny, aniž by to znamenalo přímé zapojení USA — a zároveň posiluje pozici amerického průmyslu i vliv vůči Rusku. 

Stalo se