Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Základem nového plánu mají být především protiraketové systémy Patriot, které Ukrajina dlouhodobě požaduje pro obranu před ruskými útoky. Součástí budou i další zbraně — včetně krátkého dosahu, dělostřelecké munice a střednědosahových střel. Evropané budou tyto zbraně buď nakupovat přímo pro Ukrajinu, nebo nahradí své zásoby, které pošlou na Ukrajinu.
Trump tímto způsobem obchází kritiku, že porušuje své předvolební sliby o omezení amerického zapojení do války. Ve skutečnosti ale USA na obchodu vydělají — jedna baterie systému Patriot totiž stojí zhruba miliardu dolarů. Prezident se tím snaží ukázat, že americký obranný průmysl zůstává světovým lídrem. „Vyrábíme nejlepší výzbroj na světě,“ prohlásil.
Vedle zbrojní výroby Trump oznámil také nový termín, do kterého by měl být uzavřen mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud se tak nestane do 50 dnů, Spojené státy podle něj zavedou „velmi tvrdá cla“ na ruský vývoz a zavedou i sekundární sankce vůči zemím, které s Ruskem dál obchodují. „Budou to 100% cla, říká se jim sekundární. Vy víte, co to znamená,“ dodal.
Bílý dům následně upřesnil, že kromě přímých cel na Rusko se bude jednat také o sankce proti zemím, které kupují ruskou ropu.
Trump opětovně vyjádřil nespokojenost s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. I když podle něj jejich telefonické rozhovory probíhají v přátelském duchu, pravidelně poté následují útoky na ukrajinská města. „Řeknu první dámě, že jsem s ním mluvil. A ona odpoví, že právě vybombardovali další město,“ poznamenal. Přesto doufá, že Putin nakonec přistoupí na „férovou dohodu“, protože „ví, co je fér“.
Na otázku, proč se tímto konfliktem nadále zabývá, odpověděl, že silná Evropa je v zájmu USA. Podle něj má kontinent silnou motivaci pokračovat v podpoře Ukrajiny: „Oni tomu věří. Jinak by do toho nešli. A když platí, je jasné, že to berou vážně.“
Podle CNN se myšlenka na tento způsob podpory začala rodit krátce po Trumpově návratu do úřadu. Evropa tehdy začala hledat způsoby, jak udržet vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by Spojené státy omezily svou účast. V posledních týdnech se plán dolaďoval, přičemž hlavní role připadla NATO jako koordinační platformě.
Do projektu se už zapojily Německo a Norsko, další čtyři státy se připojí v nejbližší době. Německý kancléř Friedrich Merz například sdělil Trumpovi, že Berlín chce americké zbraně převzít a obratem je předat Ukrajině. Trump také nedávno o celé iniciativě jednal s generálním tajemníkem Ruttem, který následně detailně probíral její fungování s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a náčelníkem generálního štábu Danem Cainem.
Na červnovém summitu NATO v Nizozemsku prezident Zelenskyj osobně předložil Trumpovi a dalším lídrům seznam prioritní výzbroje, kterou Ukrajina potřebuje. Podle amerických zdrojů Trump část těchto požadavků schválil. Ukrajina například tvrdí, že k účinné obraně potřebuje deset nových systémů Patriot.
Podle Trumpa je Ukrajina sama o sobě zcela mimo americký bojový rámec. „Není to Trumpova válka. Jsme tu, abychom pomohli ji ukončit,“ zopakoval.
Na závěr prezident zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny jednat i o nových obchodních dohodách s Evropskou unií. „Vždy jsme připraveni jednat. Evropané chtějí přijít a mluvit. Jsme otevření,“ řekl.
Trump se tak snaží balancovat mezi izolacionistickými sliby svým voličům a realitou geopolitických závazků. Nový plán umožňuje pokračovat v podpoře Ukrajiny, aniž by to znamenalo přímé zapojení USA — a zároveň posiluje pozici amerického průmyslu i vliv vůči Rusku.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
