Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Základem nového plánu mají být především protiraketové systémy Patriot, které Ukrajina dlouhodobě požaduje pro obranu před ruskými útoky. Součástí budou i další zbraně — včetně krátkého dosahu, dělostřelecké munice a střednědosahových střel. Evropané budou tyto zbraně buď nakupovat přímo pro Ukrajinu, nebo nahradí své zásoby, které pošlou na Ukrajinu.
Trump tímto způsobem obchází kritiku, že porušuje své předvolební sliby o omezení amerického zapojení do války. Ve skutečnosti ale USA na obchodu vydělají — jedna baterie systému Patriot totiž stojí zhruba miliardu dolarů. Prezident se tím snaží ukázat, že americký obranný průmysl zůstává světovým lídrem. „Vyrábíme nejlepší výzbroj na světě,“ prohlásil.
Vedle zbrojní výroby Trump oznámil také nový termín, do kterého by měl být uzavřen mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud se tak nestane do 50 dnů, Spojené státy podle něj zavedou „velmi tvrdá cla“ na ruský vývoz a zavedou i sekundární sankce vůči zemím, které s Ruskem dál obchodují. „Budou to 100% cla, říká se jim sekundární. Vy víte, co to znamená,“ dodal.
Bílý dům následně upřesnil, že kromě přímých cel na Rusko se bude jednat také o sankce proti zemím, které kupují ruskou ropu.
Trump opětovně vyjádřil nespokojenost s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. I když podle něj jejich telefonické rozhovory probíhají v přátelském duchu, pravidelně poté následují útoky na ukrajinská města. „Řeknu první dámě, že jsem s ním mluvil. A ona odpoví, že právě vybombardovali další město,“ poznamenal. Přesto doufá, že Putin nakonec přistoupí na „férovou dohodu“, protože „ví, co je fér“.
Na otázku, proč se tímto konfliktem nadále zabývá, odpověděl, že silná Evropa je v zájmu USA. Podle něj má kontinent silnou motivaci pokračovat v podpoře Ukrajiny: „Oni tomu věří. Jinak by do toho nešli. A když platí, je jasné, že to berou vážně.“
Podle CNN se myšlenka na tento způsob podpory začala rodit krátce po Trumpově návratu do úřadu. Evropa tehdy začala hledat způsoby, jak udržet vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by Spojené státy omezily svou účast. V posledních týdnech se plán dolaďoval, přičemž hlavní role připadla NATO jako koordinační platformě.
Do projektu se už zapojily Německo a Norsko, další čtyři státy se připojí v nejbližší době. Německý kancléř Friedrich Merz například sdělil Trumpovi, že Berlín chce americké zbraně převzít a obratem je předat Ukrajině. Trump také nedávno o celé iniciativě jednal s generálním tajemníkem Ruttem, který následně detailně probíral její fungování s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a náčelníkem generálního štábu Danem Cainem.
Na červnovém summitu NATO v Nizozemsku prezident Zelenskyj osobně předložil Trumpovi a dalším lídrům seznam prioritní výzbroje, kterou Ukrajina potřebuje. Podle amerických zdrojů Trump část těchto požadavků schválil. Ukrajina například tvrdí, že k účinné obraně potřebuje deset nových systémů Patriot.
Podle Trumpa je Ukrajina sama o sobě zcela mimo americký bojový rámec. „Není to Trumpova válka. Jsme tu, abychom pomohli ji ukončit,“ zopakoval.
Na závěr prezident zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny jednat i o nových obchodních dohodách s Evropskou unií. „Vždy jsme připraveni jednat. Evropané chtějí přijít a mluvit. Jsme otevření,“ řekl.
Trump se tak snaží balancovat mezi izolacionistickými sliby svým voličům a realitou geopolitických závazků. Nový plán umožňuje pokračovat v podpoře Ukrajiny, aniž by to znamenalo přímé zapojení USA — a zároveň posiluje pozici amerického průmyslu i vliv vůči Rusku.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.