Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Základem nového plánu mají být především protiraketové systémy Patriot, které Ukrajina dlouhodobě požaduje pro obranu před ruskými útoky. Součástí budou i další zbraně — včetně krátkého dosahu, dělostřelecké munice a střednědosahových střel. Evropané budou tyto zbraně buď nakupovat přímo pro Ukrajinu, nebo nahradí své zásoby, které pošlou na Ukrajinu.
Trump tímto způsobem obchází kritiku, že porušuje své předvolební sliby o omezení amerického zapojení do války. Ve skutečnosti ale USA na obchodu vydělají — jedna baterie systému Patriot totiž stojí zhruba miliardu dolarů. Prezident se tím snaží ukázat, že americký obranný průmysl zůstává světovým lídrem. „Vyrábíme nejlepší výzbroj na světě,“ prohlásil.
Vedle zbrojní výroby Trump oznámil také nový termín, do kterého by měl být uzavřen mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud se tak nestane do 50 dnů, Spojené státy podle něj zavedou „velmi tvrdá cla“ na ruský vývoz a zavedou i sekundární sankce vůči zemím, které s Ruskem dál obchodují. „Budou to 100% cla, říká se jim sekundární. Vy víte, co to znamená,“ dodal.
Bílý dům následně upřesnil, že kromě přímých cel na Rusko se bude jednat také o sankce proti zemím, které kupují ruskou ropu.
Trump opětovně vyjádřil nespokojenost s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. I když podle něj jejich telefonické rozhovory probíhají v přátelském duchu, pravidelně poté následují útoky na ukrajinská města. „Řeknu první dámě, že jsem s ním mluvil. A ona odpoví, že právě vybombardovali další město,“ poznamenal. Přesto doufá, že Putin nakonec přistoupí na „férovou dohodu“, protože „ví, co je fér“.
Na otázku, proč se tímto konfliktem nadále zabývá, odpověděl, že silná Evropa je v zájmu USA. Podle něj má kontinent silnou motivaci pokračovat v podpoře Ukrajiny: „Oni tomu věří. Jinak by do toho nešli. A když platí, je jasné, že to berou vážně.“
Podle CNN se myšlenka na tento způsob podpory začala rodit krátce po Trumpově návratu do úřadu. Evropa tehdy začala hledat způsoby, jak udržet vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by Spojené státy omezily svou účast. V posledních týdnech se plán dolaďoval, přičemž hlavní role připadla NATO jako koordinační platformě.
Do projektu se už zapojily Německo a Norsko, další čtyři státy se připojí v nejbližší době. Německý kancléř Friedrich Merz například sdělil Trumpovi, že Berlín chce americké zbraně převzít a obratem je předat Ukrajině. Trump také nedávno o celé iniciativě jednal s generálním tajemníkem Ruttem, který následně detailně probíral její fungování s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a náčelníkem generálního štábu Danem Cainem.
Na červnovém summitu NATO v Nizozemsku prezident Zelenskyj osobně předložil Trumpovi a dalším lídrům seznam prioritní výzbroje, kterou Ukrajina potřebuje. Podle amerických zdrojů Trump část těchto požadavků schválil. Ukrajina například tvrdí, že k účinné obraně potřebuje deset nových systémů Patriot.
Podle Trumpa je Ukrajina sama o sobě zcela mimo americký bojový rámec. „Není to Trumpova válka. Jsme tu, abychom pomohli ji ukončit,“ zopakoval.
Na závěr prezident zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny jednat i o nových obchodních dohodách s Evropskou unií. „Vždy jsme připraveni jednat. Evropané chtějí přijít a mluvit. Jsme otevření,“ řekl.
Trump se tak snaží balancovat mezi izolacionistickými sliby svým voličům a realitou geopolitických závazků. Nový plán umožňuje pokračovat v podpoře Ukrajiny, aniž by to znamenalo přímé zapojení USA — a zároveň posiluje pozici amerického průmyslu i vliv vůči Rusku.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.