Napětí kolem snah o dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se dále stupňuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí označil požadavky některých lídrů Evropské unie, aby Rusko do pondělní půlnoci souhlasilo s příměřím, za „nepřijatelné ultimátum“.
„Jazyk ultimát je pro Rusko nepřijatelný, takto s námi nikdo nemůže mluvit,“ prohlásil Peskov během pravidelného brífinku s novináři, podle agentury AFP. Zároveň dodal, že ruské vedení je „zaměřeno na seriózní hledání cest k dosažení dlouhodobého mírového urovnání“, aniž by upřesnil, zda prezident Vladimir Putin přijme pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k osobnímu setkání v Istanbulu.
Zelenskyj totiž v reakci na výzvu Putina k obnovení přímých jednání, která by se měla uskutečnit 15. května v Turecku, oznámil, že Ukrajina očekává příměří už od 12. května a že s ruskou stranou je připravena jednat právě v Istanbulu.
Tento návrh ovšem tvrdě zkritizoval místopředseda Rady federace Konstantin Kosačev, který Zelenského oznámení označil za „čisté divadlo“ a „komediantství“. „Takto se vrcholné schůzky neorganizují, zvlášť ne v takto složité situaci,“ uvedl Kosačev v rozhovoru pro stanici Rossija-24.
Kosačev zároveň připomněl, že neúspěšně připravené setkání Zelenského s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem v roce 2020 skončilo pro ukrajinskou stranu fiaskem.
Podle něj takové „amatérské výzvy“ pouze odvádějí pozornost od skutečnosti, že „Zelenskyj nemá v ruce žádné trumfy“. Dále dodal, že ukrajinský prezident se schůzky s Putinem ve skutečnosti obává a potřebuje ji spíš mediálně využít než dosáhnout výsledku.
Na dotaz, proč bylo jako místo jednání opět navrženo Turecko, konkrétně Istanbul, Kosačev odpověděl, že jde o důvěru v turecké partnery, kteří podle něj už v roce 2022 prokázali schopnost jednání dobře zorganizovat. V tom je podle ruské strany také symbolika – jednání v Istanbulu v roce 2022 ukončila právě Ukrajina.
Prezident Putin podle nočního vyjádření z 11. května znovu vyzval Kyjev k přímým rozhovorům bez předběžných podmínek, přičemž potvrdil ochotu začít 15. května v Istanbulu. Zelenského následná reakce přišla krátce po tom, co prezident Spojených států vyzval Ukrajinu, aby na ruský návrh jednání bezodkladně přistoupila.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
