Napětí kolem snah o dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se dále stupňuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí označil požadavky některých lídrů Evropské unie, aby Rusko do pondělní půlnoci souhlasilo s příměřím, za „nepřijatelné ultimátum“.
„Jazyk ultimát je pro Rusko nepřijatelný, takto s námi nikdo nemůže mluvit,“ prohlásil Peskov během pravidelného brífinku s novináři, podle agentury AFP. Zároveň dodal, že ruské vedení je „zaměřeno na seriózní hledání cest k dosažení dlouhodobého mírového urovnání“, aniž by upřesnil, zda prezident Vladimir Putin přijme pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k osobnímu setkání v Istanbulu.
Zelenskyj totiž v reakci na výzvu Putina k obnovení přímých jednání, která by se měla uskutečnit 15. května v Turecku, oznámil, že Ukrajina očekává příměří už od 12. května a že s ruskou stranou je připravena jednat právě v Istanbulu.
Tento návrh ovšem tvrdě zkritizoval místopředseda Rady federace Konstantin Kosačev, který Zelenského oznámení označil za „čisté divadlo“ a „komediantství“. „Takto se vrcholné schůzky neorganizují, zvlášť ne v takto složité situaci,“ uvedl Kosačev v rozhovoru pro stanici Rossija-24.
Kosačev zároveň připomněl, že neúspěšně připravené setkání Zelenského s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem v roce 2020 skončilo pro ukrajinskou stranu fiaskem.
Podle něj takové „amatérské výzvy“ pouze odvádějí pozornost od skutečnosti, že „Zelenskyj nemá v ruce žádné trumfy“. Dále dodal, že ukrajinský prezident se schůzky s Putinem ve skutečnosti obává a potřebuje ji spíš mediálně využít než dosáhnout výsledku.
Na dotaz, proč bylo jako místo jednání opět navrženo Turecko, konkrétně Istanbul, Kosačev odpověděl, že jde o důvěru v turecké partnery, kteří podle něj už v roce 2022 prokázali schopnost jednání dobře zorganizovat. V tom je podle ruské strany také symbolika – jednání v Istanbulu v roce 2022 ukončila právě Ukrajina.
Prezident Putin podle nočního vyjádření z 11. května znovu vyzval Kyjev k přímým rozhovorům bez předběžných podmínek, přičemž potvrdil ochotu začít 15. května v Istanbulu. Zelenského následná reakce přišla krátce po tom, co prezident Spojených států vyzval Ukrajinu, aby na ruský návrh jednání bezodkladně přistoupila.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
