Napětí kolem snah o dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se dále stupňuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí označil požadavky některých lídrů Evropské unie, aby Rusko do pondělní půlnoci souhlasilo s příměřím, za „nepřijatelné ultimátum“.
„Jazyk ultimát je pro Rusko nepřijatelný, takto s námi nikdo nemůže mluvit,“ prohlásil Peskov během pravidelného brífinku s novináři, podle agentury AFP. Zároveň dodal, že ruské vedení je „zaměřeno na seriózní hledání cest k dosažení dlouhodobého mírového urovnání“, aniž by upřesnil, zda prezident Vladimir Putin přijme pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k osobnímu setkání v Istanbulu.
Zelenskyj totiž v reakci na výzvu Putina k obnovení přímých jednání, která by se měla uskutečnit 15. května v Turecku, oznámil, že Ukrajina očekává příměří už od 12. května a že s ruskou stranou je připravena jednat právě v Istanbulu.
Tento návrh ovšem tvrdě zkritizoval místopředseda Rady federace Konstantin Kosačev, který Zelenského oznámení označil za „čisté divadlo“ a „komediantství“. „Takto se vrcholné schůzky neorganizují, zvlášť ne v takto složité situaci,“ uvedl Kosačev v rozhovoru pro stanici Rossija-24.
Kosačev zároveň připomněl, že neúspěšně připravené setkání Zelenského s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem v roce 2020 skončilo pro ukrajinskou stranu fiaskem.
Podle něj takové „amatérské výzvy“ pouze odvádějí pozornost od skutečnosti, že „Zelenskyj nemá v ruce žádné trumfy“. Dále dodal, že ukrajinský prezident se schůzky s Putinem ve skutečnosti obává a potřebuje ji spíš mediálně využít než dosáhnout výsledku.
Na dotaz, proč bylo jako místo jednání opět navrženo Turecko, konkrétně Istanbul, Kosačev odpověděl, že jde o důvěru v turecké partnery, kteří podle něj už v roce 2022 prokázali schopnost jednání dobře zorganizovat. V tom je podle ruské strany také symbolika – jednání v Istanbulu v roce 2022 ukončila právě Ukrajina.
Prezident Putin podle nočního vyjádření z 11. května znovu vyzval Kyjev k přímým rozhovorům bez předběžných podmínek, přičemž potvrdil ochotu začít 15. května v Istanbulu. Zelenského následná reakce přišla krátce po tom, co prezident Spojených států vyzval Ukrajinu, aby na ruský návrh jednání bezodkladně přistoupila.
Karel Bláha sice nepatřil k úplně nejslavnějším českým zpěvákům, přesto na začátku měsíce oběhla smutná zpráva o jeho úmrtí celou zemi. Dnes se lidé s Bláhou naposledy rozloučili.
Česko oficiálně pogratulovalo novému papeži Lvu XIV. ke zvolení. Pražský hrad informoval, že prezident Petr Pavel dnes odeslal do Vatikánu telegram. Hlava státu zároveň pozvala nástupce zesnulého papeže Františka k budoucí návštěvě Česka.
Česko dnes večer po 24 hodinách od úvodního buly předchozího zápasu nastoupí do dalšího utkání na mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku. Hrozí však, že dva z hráčů národního týmu do utkání s domácí dánskou reprezentací nenastoupí. Už nyní je navíc jisté, že dojde ke změně na brankářském postu.
Chcete se rozloučit s Jiřím Bartoškou? Za osm dní budete mít možnost. Poslední rozloučení se uskuteční příští týden v úterý. Informovali o tom pořadatelé karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška zemřel ve čtvrtek, bylo mu 78 let.
Izraelský bezpečnostní kabinet oznámil záměr "dobýt" celý Pásmo Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že izraelská armáda (IDF) zůstane na území neurčitě dlouho a převezme i distribuci humanitární pomoci. Tato tzv. „intenzivní operace“ podle mnoha indicií směřuje k faktické okupaci celé Gazy a obsazení i Západního břehu Jordánu, což může vyústit v totální odsun Palestinců.
Let Turkish Airlines z Istanbulu do Prahy se proměnil v dramatickou situaci, když letoun při přistání narazil ocasem do ranveje. Airbus A321 se musel vrátit do vzduchu, zatímco pilot v zoufalé situaci vyzval cestující: „Zkusíme to znovu – modlete se.“ Po dramatickém kroužení nad Prahou se podařilo přistát až napodruhé.
Robert Fico sice popřel účast na přehlídce na Rudém náměstí, ale to je v této chvíli podružné. Samotnou cestou na Den vítězství do Moskvy totiž spláchl do kanálu nejen svou osobní důvěryhodnost, ale vážně poškodil i mezinárodní pověst Slovenska. Symbolický akt, který nelze omluvit výmluvami – Fico tím dal jasně najevo, kam patří. A kde bere inspiraci.
Po dobu zhruba 30 hodin se zdálo, že Evropa, Spojené státy a Ukrajina vystupují jednotně vůči Rusku. Evropské státy tlačily na přijetí bezpodmínečného třicetidenního příměří, které navrhla administrativa Donalda Trumpa už před dvěma měsíci. Podle evropských lídrů Trump během sobotního telefonátu z Kyjeva návrh podpořil a souhlasil s případnými sankcemi vůči Moskvě, pokud by Rusko odmítlo přistoupit na dohodu do pondělního večera.
Napětí kolem snah o dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se dále stupňuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí označil požadavky některých lídrů Evropské unie, aby Rusko do pondělní půlnoci souhlasilo s příměřím, za „nepřijatelné ultimátum“.
Zatímco mnozí demokraté vítají zvolení amerického papeže Lva XIV. jako jasný signál proti Donaldu Trumpovi, v jeho nejbližší rodině panují poněkud smíšené pocity. Louis Prevost, papežův starší bratr žijící na Floridě, se v posledních dnech dostal do středu pozornosti poté, co se ukázalo, že na svém facebookovém profilu dlouhodobě sdílí extrémně konzervativní, často vulgární a dezinformacemi nabité příspěvky.
Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
