Rusko couvá. Z příměří na Ukrajině se snaží vycouvat, Putinovi se za Zelenským nechce

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Klára Marková 12. května 2025 15:15
Sdílej:

Napětí kolem snah o dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se dále stupňuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí označil požadavky některých lídrů Evropské unie, aby Rusko do pondělní půlnoci souhlasilo s příměřím, za „nepřijatelné ultimátum“.

„Jazyk ultimát je pro Rusko nepřijatelný, takto s námi nikdo nemůže mluvit,“ prohlásil Peskov během pravidelného brífinku s novináři, podle agentury AFP. Zároveň dodal, že ruské vedení je „zaměřeno na seriózní hledání cest k dosažení dlouhodobého mírového urovnání“, aniž by upřesnil, zda prezident Vladimir Putin přijme pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k osobnímu setkání v Istanbulu.

Zelenskyj totiž v reakci na výzvu Putina k obnovení přímých jednání, která by se měla uskutečnit 15. května v Turecku, oznámil, že Ukrajina očekává příměří už od 12. května a že s ruskou stranou je připravena jednat právě v Istanbulu.

Tento návrh ovšem tvrdě zkritizoval místopředseda Rady federace Konstantin Kosačev, který Zelenského oznámení označil za „čisté divadlo“ a „komediantství“. „Takto se vrcholné schůzky neorganizují, zvlášť ne v takto složité situaci,“ uvedl Kosačev v rozhovoru pro stanici Rossija-24.

Kosačev zároveň připomněl, že neúspěšně připravené setkání Zelenského s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem v roce 2020 skončilo pro ukrajinskou stranu fiaskem.

Podle něj takové „amatérské výzvy“ pouze odvádějí pozornost od skutečnosti, že „Zelenskyj nemá v ruce žádné trumfy“. Dále dodal, že ukrajinský prezident se schůzky s Putinem ve skutečnosti obává a potřebuje ji spíš mediálně využít než dosáhnout výsledku.

Na dotaz, proč bylo jako místo jednání opět navrženo Turecko, konkrétně Istanbul, Kosačev odpověděl, že jde o důvěru v turecké partnery, kteří podle něj už v roce 2022 prokázali schopnost jednání dobře zorganizovat. V tom je podle ruské strany také symbolika – jednání v Istanbulu v roce 2022 ukončila právě Ukrajina.

Prezident Putin podle nočního vyjádření z 11. května znovu vyzval Kyjev k přímým rozhovorům bez předběžných podmínek, přičemž potvrdil ochotu začít 15. května v Istanbulu. Zelenského následná reakce přišla krátce po tom, co prezident Spojených států vyzval Ukrajinu, aby na ruský návrh jednání bezodkladně přistoupila.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.