Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
V posledních týdnech zahájily úřady sérii politicky motivovaných zatýkání a razií. Vyšetřovací výbor nedávno zasáhl v kancelářích jednoho z největších ruských vydavatelství Eksmo. Důvodem je rok staré vyšetřování údajné propagace LGBTQ, které se týká zejména titulu Léto v pionýrském šátku. Tento bestseller, líčící vztah dvou mladých mužů, se stal terčem kritiky a vydavatelství již v lednu zrušilo svou značku Popcorn Books, která se na podobnou literaturu specializovala.
Putinův režim se dlouhodobě staví proti tomu, co považuje za nebezpečné západní myšlenky, a stylizuje se do role ochránce tradičních hodnot. Ruský nejvyšší soud navíc v roce 2023 označil mezinárodní hnutí LGBTQ za extremistickou organizaci, což otevírá cestu k přísným trestům za aktivismus nebo v tomto případě za samotné vydávání literatury. Podle státní agentury TASS byli manažeři vydavatelství po výslechu propuštěni na kauci.
Svoboda projevu je v Rusku stále více omezována i v jiných sférách, což dokazuje policejní zásah v redakci nezávislých novin Novaja gazeta. Policie zde zadržela novináře Olega Roldugina kvůli údajnému nezákonnému nakládání s osobními údaji, přičemž novinář vinu odmítá. List byl po invazi na Ukrajinu nucen zastavit tisk a jeho online verze nyní čelí dalšímu tlaku, který vytlačuje zbytky svobodných médií na okraj společnosti.
Šíření nezávislých zpráv je čím dál obtížnější, neboť vláda blokuje populární sociální sítě jako Facebook či Instagram. Namísto nich se snaží prosadit státní aplikaci MAX jako hlavní komunikační nástroj. Ve stejný den, kdy proběhla razie v redakci Novaja gazeta, označil nejvyšší soud za extremistickou i významnou organizaci na ochranu lidských práv Memorial. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva následně varoval, že tento krok fakticky kriminalizuje práci na poli ochrany lidských práv.
Úřady se zároveň vracejí k symbolům minulosti, což dokládá přejmenování akademie FSB, kde se školil i sám Putin, na počest Felixe Dzeržinského, zakladatele sovětské tajné policie. Stržení jeho sochy před budovou KGB v roce 1991 bylo přitom jedním ze symbolických aktů konce Sovětského svazu. Zdá se, že současné vedení země se rozhodlo otevřeně hlásit k temné totalitní minulosti.
Ruská vláda rovněž demontuje památníky obětí sovětských represí, což vyvolalo diplomatický protest ze strany Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska. Situaci v sibiřském Tomsku či kontroverze kolem výstavy v památníku v Katyni, kde sověty popravili polské válečné zajatce, považují sousední země za urážku obětí. Vladimir Putin však na jakoukoli kritiku či zhoršování podmínek pro běžné občany reaguje veřejným nezájmem.
Prezident nedávno prolomil mlčení ohledně výpadků internetu ve velkých městech, které omezují elektronické služby a elektronický obchod. Označil je za ojedinělé a vysvětlil, že jde o operativní opatření proti teroristickým útokům. Podle Putina je informování veřejnosti předem kontraproduktivní, protože zločinci vše sledují a mohli by své plány změnit. Válečný život v Rusku tak znamená především nutnost smířit se s rostoucím nepohodlím a pokračujícím utahováním šroubů.
Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu.
Vztahy mezi Pekingem a Prahou zatím nijak zvlášť neutrpěly kvůli případu českého občana zadrženého v Číně. Nic na tom nemění ani nové informace, o kterých se zmínil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru.
Kriminalisté se od čtvrtečního odpoledne zabývají násilným trestným činem v bytovém domě v Jablonci nad Nisou. Spekuluje se o tom, že tam matka zavraždila vlastní dítě. Policie zatím moc podrobností neprozradila.
Tropické počasí sice v Česku momentálně nepanuje, protože se k nám navrátí až v dalších dnech, přesto platí varování před požáry. Nová výstraha má rozšířenou územní platnost, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Nejméně 15 lidí nepřežilo další ruské útoky na Ukrajině. Hned deset obětí je hlášeno z výstavy dronových technologií nedaleko Kyjeva, kde Rusové udeřili balistickými raketami. Informovala o tom BBC.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.