Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
V posledních týdnech zahájily úřady sérii politicky motivovaných zatýkání a razií. Vyšetřovací výbor nedávno zasáhl v kancelářích jednoho z největších ruských vydavatelství Eksmo. Důvodem je rok staré vyšetřování údajné propagace LGBTQ, které se týká zejména titulu Léto v pionýrském šátku. Tento bestseller, líčící vztah dvou mladých mužů, se stal terčem kritiky a vydavatelství již v lednu zrušilo svou značku Popcorn Books, která se na podobnou literaturu specializovala.
Putinův režim se dlouhodobě staví proti tomu, co považuje za nebezpečné západní myšlenky, a stylizuje se do role ochránce tradičních hodnot. Ruský nejvyšší soud navíc v roce 2023 označil mezinárodní hnutí LGBTQ za extremistickou organizaci, což otevírá cestu k přísným trestům za aktivismus nebo v tomto případě za samotné vydávání literatury. Podle státní agentury TASS byli manažeři vydavatelství po výslechu propuštěni na kauci.
Svoboda projevu je v Rusku stále více omezována i v jiných sférách, což dokazuje policejní zásah v redakci nezávislých novin Novaja gazeta. Policie zde zadržela novináře Olega Roldugina kvůli údajnému nezákonnému nakládání s osobními údaji, přičemž novinář vinu odmítá. List byl po invazi na Ukrajinu nucen zastavit tisk a jeho online verze nyní čelí dalšímu tlaku, který vytlačuje zbytky svobodných médií na okraj společnosti.
Šíření nezávislých zpráv je čím dál obtížnější, neboť vláda blokuje populární sociální sítě jako Facebook či Instagram. Namísto nich se snaží prosadit státní aplikaci MAX jako hlavní komunikační nástroj. Ve stejný den, kdy proběhla razie v redakci Novaja gazeta, označil nejvyšší soud za extremistickou i významnou organizaci na ochranu lidských práv Memorial. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva následně varoval, že tento krok fakticky kriminalizuje práci na poli ochrany lidských práv.
Úřady se zároveň vracejí k symbolům minulosti, což dokládá přejmenování akademie FSB, kde se školil i sám Putin, na počest Felixe Dzeržinského, zakladatele sovětské tajné policie. Stržení jeho sochy před budovou KGB v roce 1991 bylo přitom jedním ze symbolických aktů konce Sovětského svazu. Zdá se, že současné vedení země se rozhodlo otevřeně hlásit k temné totalitní minulosti.
Ruská vláda rovněž demontuje památníky obětí sovětských represí, což vyvolalo diplomatický protest ze strany Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska. Situaci v sibiřském Tomsku či kontroverze kolem výstavy v památníku v Katyni, kde sověty popravili polské válečné zajatce, považují sousední země za urážku obětí. Vladimir Putin však na jakoukoli kritiku či zhoršování podmínek pro běžné občany reaguje veřejným nezájmem.
Prezident nedávno prolomil mlčení ohledně výpadků internetu ve velkých městech, které omezují elektronické služby a elektronický obchod. Označil je za ojedinělé a vysvětlil, že jde o operativní opatření proti teroristickým útokům. Podle Putina je informování veřejnosti předem kontraproduktivní, protože zločinci vše sledují a mohli by své plány změnit. Válečný život v Rusku tak znamená především nutnost smířit se s rostoucím nepohodlím a pokračujícím utahováním šroubů.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
