Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
V posledních týdnech zahájily úřady sérii politicky motivovaných zatýkání a razií. Vyšetřovací výbor nedávno zasáhl v kancelářích jednoho z největších ruských vydavatelství Eksmo. Důvodem je rok staré vyšetřování údajné propagace LGBTQ, které se týká zejména titulu Léto v pionýrském šátku. Tento bestseller, líčící vztah dvou mladých mužů, se stal terčem kritiky a vydavatelství již v lednu zrušilo svou značku Popcorn Books, která se na podobnou literaturu specializovala.
Putinův režim se dlouhodobě staví proti tomu, co považuje za nebezpečné západní myšlenky, a stylizuje se do role ochránce tradičních hodnot. Ruský nejvyšší soud navíc v roce 2023 označil mezinárodní hnutí LGBTQ za extremistickou organizaci, což otevírá cestu k přísným trestům za aktivismus nebo v tomto případě za samotné vydávání literatury. Podle státní agentury TASS byli manažeři vydavatelství po výslechu propuštěni na kauci.
Svoboda projevu je v Rusku stále více omezována i v jiných sférách, což dokazuje policejní zásah v redakci nezávislých novin Novaja gazeta. Policie zde zadržela novináře Olega Roldugina kvůli údajnému nezákonnému nakládání s osobními údaji, přičemž novinář vinu odmítá. List byl po invazi na Ukrajinu nucen zastavit tisk a jeho online verze nyní čelí dalšímu tlaku, který vytlačuje zbytky svobodných médií na okraj společnosti.
Šíření nezávislých zpráv je čím dál obtížnější, neboť vláda blokuje populární sociální sítě jako Facebook či Instagram. Namísto nich se snaží prosadit státní aplikaci MAX jako hlavní komunikační nástroj. Ve stejný den, kdy proběhla razie v redakci Novaja gazeta, označil nejvyšší soud za extremistickou i významnou organizaci na ochranu lidských práv Memorial. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva následně varoval, že tento krok fakticky kriminalizuje práci na poli ochrany lidských práv.
Úřady se zároveň vracejí k symbolům minulosti, což dokládá přejmenování akademie FSB, kde se školil i sám Putin, na počest Felixe Dzeržinského, zakladatele sovětské tajné policie. Stržení jeho sochy před budovou KGB v roce 1991 bylo přitom jedním ze symbolických aktů konce Sovětského svazu. Zdá se, že současné vedení země se rozhodlo otevřeně hlásit k temné totalitní minulosti.
Ruská vláda rovněž demontuje památníky obětí sovětských represí, což vyvolalo diplomatický protest ze strany Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska. Situaci v sibiřském Tomsku či kontroverze kolem výstavy v památníku v Katyni, kde sověty popravili polské válečné zajatce, považují sousední země za urážku obětí. Vladimir Putin však na jakoukoli kritiku či zhoršování podmínek pro běžné občany reaguje veřejným nezájmem.
Prezident nedávno prolomil mlčení ohledně výpadků internetu ve velkých městech, které omezují elektronické služby a elektronický obchod. Označil je za ojedinělé a vysvětlil, že jde o operativní opatření proti teroristickým útokům. Podle Putina je informování veřejnosti předem kontraproduktivní, protože zločinci vše sledují a mohli by své plány změnit. Válečný život v Rusku tak znamená především nutnost smířit se s rostoucím nepohodlím a pokračujícím utahováním šroubů.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
