Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Na schůzce s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump vyjádřil rozhořčení nad přístupem Ruska a dal najevo nespokojenost s prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že chce, aby válka skončila co nejdříve. Rutte označil dohodu o dodávkách zbraní za průlomovou a potvrdil, že výdaje na výzbroj pokryjí evropské státy, což označil za „zcela logické“. Hodnota vybavení se pohybuje v řádu miliard dolarů.
Trump poznamenal, že s Putinem pravidelně telefonuje. Rozhovory popsal jako příjemné, ale zároveň řekl, že slova ztrácejí smysl ve chvíli, kdy dopadají rakety na civilní oblasti. K otázce, jak by USA reagovaly v případě další eskalace ze strany Ruska, se odmítl vyjádřit s tím, že se chce soustředit na nalezení dohody.
Bezpečnostní analytik Frank Gardner upozorňuje, že ačkoliv dnešní oznámení přináší Ukrajině naději, především kvůli slíbené vojenské pomoci, podobné ultimáty se již v minulosti neosvědčily. V květnu například čtyři významné evropské státy pohrozily Moskvě novými sankcemi, pokud nebude dosaženo příměří. Putin tehdy přislíbil přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu, kam prezident Zelenskyj skutečně dorazil – ale Putin nedorazil a Trump nereagoval. Výsledkem bylo, že celá iniciativa vyšuměla.
Tentokrát se zdá, že Trump své rozčarování z ruského prezidenta říká nahlas. Ale i tak padesátidenní lhůta dává Rusku prostor k dalšímu manévrování a přípravě alternativní nabídky, která by mohla zabránit zavedení nových sankcí. Během této doby navíc může Moskva pokračovat v bombardování – při současné intenzitě by mohla odpálit dalších 25 000 dronů a raket.
Ještě v dubnu Trump veřejně zpochybňoval Putinův zájem o ukončení války, zejména kvůli pokračujícím útokům na civilní cíle. Na své sociální síti Truth Social tehdy napsal, že má pocit, že si z něj Putin „jen dělá legraci“. I když tehdy mluvil o dvoutýdenním ultimátu, teprve po téměř třech měsících nyní přistoupil k rozhodnějšímu kroku.
Nyní Trump přislíbil dodávku zbraní, jejichž financování zajistí spojenci z NATO, a pohrozil ekonomickými postihy nejen Rusku, ale i zemím, které s ním nadále obchodují. Zatím není jasné, jaké pravomoci by prezident pro zavedení těchto opatření použil, ale Kongres už připravuje zákony, které mu umožní přijmout tvrdší ekonomická opatření.
Jedná se o výrazný obrat u prezidenta, který dříve naznačoval, že hlavní překážkou míru je Kyjev a ne Moskva. Když v červnu nařídil letecké údery proti Íránu, část jeho podporovatelů ho za to kritizovala. Nový přístup vůči Rusku tak opět otestuje, jak hluboká je loajalita jeho příznivců, kteří očekávají, že bude dodržovat izolacionistickou politiku.
Trump vzkázal Moskvě, že by se měla zaměřit na posílení hospodářství. Rusko podle něj disponuje značnými surovinovými zdroji a mělo by je využívat v obchodě, nikoliv k vedení války. Dodal, že jeho rozhovory s Putinem bývají „velmi příjemné“, ale že to nemá žádný smysl, pokud „města dál padají pod raketami“.
Po Trumpově projevu moskevská burza nečekaně posílila. Podle analytiků to může být tím, že investoři očekávali ještě tvrdší postihy – v minulých dnech se objevily spekulace o plánovaných 500% clích. Prezident nakonec oznámil pouze 100% cla, což investory uklidnilo.
Ekonomická reportérka Dearbail Jordanová vysvětlila, že sekundární cla zasáhnou i třetí země, které obchodují s Ruskem. Například pokud Indie dál nakupuje ruskou ropu, pak každá americká firma, která od Indie něco doveze, zaplatí clo ve výši 100 %. Takto výrazně zdražené zboží by se stalo na americkém trhu nekonkurenceschopné.
Cílem je přimět země jako Indie nebo Čínu, aby omezily obchodní vztahy s Ruskem, a tím znemožnily Moskvě generovat dostatek příjmů pro financování války. Bílý dům uvedl, že tato opatření vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud se do 50 dnů nepodaří uzavřít dohodu s Kremlem.
Pro státy, které usilují o uzavření obchodních smluv se Spojenými státy, by případné sankce představovaly významnou komplikaci a ekonomické riziko.
Devítiletý trest vězení dostal od královéhradeckého krajského soudu sedmnáctiletý mladík v případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Po pobytu za mřížemi bude následovat ještě zabezpečovací detence.
Od pátku víme, že předchozí sezóna nebyla tou poslední. Jaromír Jágr totiž konečně naskočil za Kladno i v probíhajícím extraligovém ročníku. Nyní ale hokejové fanoušky, kteří s legendou na ledě tak nějak počítají, vyděsil. Připustil totiž, že konec kariéry může přijít ze dne na den, tedy bez předchozího oznámení.
Obavy z eskalace napětí prudce narůstají poté, co uniklé dokumenty Kremlu odhalily, že Rusko objednalo velkou sérii raket. Zpráva hovoří o nové várce střel Kalibr vyzbrojených jadernými hlavicemi. Tyto dodávky mají probíhat v průběhu dvou let, tedy od roku 2024 do roku 2026.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.