Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Na schůzce s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump vyjádřil rozhořčení nad přístupem Ruska a dal najevo nespokojenost s prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že chce, aby válka skončila co nejdříve. Rutte označil dohodu o dodávkách zbraní za průlomovou a potvrdil, že výdaje na výzbroj pokryjí evropské státy, což označil za „zcela logické“. Hodnota vybavení se pohybuje v řádu miliard dolarů.
Trump poznamenal, že s Putinem pravidelně telefonuje. Rozhovory popsal jako příjemné, ale zároveň řekl, že slova ztrácejí smysl ve chvíli, kdy dopadají rakety na civilní oblasti. K otázce, jak by USA reagovaly v případě další eskalace ze strany Ruska, se odmítl vyjádřit s tím, že se chce soustředit na nalezení dohody.
Bezpečnostní analytik Frank Gardner upozorňuje, že ačkoliv dnešní oznámení přináší Ukrajině naději, především kvůli slíbené vojenské pomoci, podobné ultimáty se již v minulosti neosvědčily. V květnu například čtyři významné evropské státy pohrozily Moskvě novými sankcemi, pokud nebude dosaženo příměří. Putin tehdy přislíbil přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu, kam prezident Zelenskyj skutečně dorazil – ale Putin nedorazil a Trump nereagoval. Výsledkem bylo, že celá iniciativa vyšuměla.
Tentokrát se zdá, že Trump své rozčarování z ruského prezidenta říká nahlas. Ale i tak padesátidenní lhůta dává Rusku prostor k dalšímu manévrování a přípravě alternativní nabídky, která by mohla zabránit zavedení nových sankcí. Během této doby navíc může Moskva pokračovat v bombardování – při současné intenzitě by mohla odpálit dalších 25 000 dronů a raket.
Ještě v dubnu Trump veřejně zpochybňoval Putinův zájem o ukončení války, zejména kvůli pokračujícím útokům na civilní cíle. Na své sociální síti Truth Social tehdy napsal, že má pocit, že si z něj Putin „jen dělá legraci“. I když tehdy mluvil o dvoutýdenním ultimátu, teprve po téměř třech měsících nyní přistoupil k rozhodnějšímu kroku.
Nyní Trump přislíbil dodávku zbraní, jejichž financování zajistí spojenci z NATO, a pohrozil ekonomickými postihy nejen Rusku, ale i zemím, které s ním nadále obchodují. Zatím není jasné, jaké pravomoci by prezident pro zavedení těchto opatření použil, ale Kongres už připravuje zákony, které mu umožní přijmout tvrdší ekonomická opatření.
Jedná se o výrazný obrat u prezidenta, který dříve naznačoval, že hlavní překážkou míru je Kyjev a ne Moskva. Když v červnu nařídil letecké údery proti Íránu, část jeho podporovatelů ho za to kritizovala. Nový přístup vůči Rusku tak opět otestuje, jak hluboká je loajalita jeho příznivců, kteří očekávají, že bude dodržovat izolacionistickou politiku.
Trump vzkázal Moskvě, že by se měla zaměřit na posílení hospodářství. Rusko podle něj disponuje značnými surovinovými zdroji a mělo by je využívat v obchodě, nikoliv k vedení války. Dodal, že jeho rozhovory s Putinem bývají „velmi příjemné“, ale že to nemá žádný smysl, pokud „města dál padají pod raketami“.
Po Trumpově projevu moskevská burza nečekaně posílila. Podle analytiků to může být tím, že investoři očekávali ještě tvrdší postihy – v minulých dnech se objevily spekulace o plánovaných 500% clích. Prezident nakonec oznámil pouze 100% cla, což investory uklidnilo.
Ekonomická reportérka Dearbail Jordanová vysvětlila, že sekundární cla zasáhnou i třetí země, které obchodují s Ruskem. Například pokud Indie dál nakupuje ruskou ropu, pak každá americká firma, která od Indie něco doveze, zaplatí clo ve výši 100 %. Takto výrazně zdražené zboží by se stalo na americkém trhu nekonkurenceschopné.
Cílem je přimět země jako Indie nebo Čínu, aby omezily obchodní vztahy s Ruskem, a tím znemožnily Moskvě generovat dostatek příjmů pro financování války. Bílý dům uvedl, že tato opatření vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud se do 50 dnů nepodaří uzavřít dohodu s Kremlem.
Pro státy, které usilují o uzavření obchodních smluv se Spojenými státy, by případné sankce představovaly významnou komplikaci a ekonomické riziko.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.