Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Na schůzce s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump vyjádřil rozhořčení nad přístupem Ruska a dal najevo nespokojenost s prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že chce, aby válka skončila co nejdříve. Rutte označil dohodu o dodávkách zbraní za průlomovou a potvrdil, že výdaje na výzbroj pokryjí evropské státy, což označil za „zcela logické“. Hodnota vybavení se pohybuje v řádu miliard dolarů.
Trump poznamenal, že s Putinem pravidelně telefonuje. Rozhovory popsal jako příjemné, ale zároveň řekl, že slova ztrácejí smysl ve chvíli, kdy dopadají rakety na civilní oblasti. K otázce, jak by USA reagovaly v případě další eskalace ze strany Ruska, se odmítl vyjádřit s tím, že se chce soustředit na nalezení dohody.
Bezpečnostní analytik Frank Gardner upozorňuje, že ačkoliv dnešní oznámení přináší Ukrajině naději, především kvůli slíbené vojenské pomoci, podobné ultimáty se již v minulosti neosvědčily. V květnu například čtyři významné evropské státy pohrozily Moskvě novými sankcemi, pokud nebude dosaženo příměří. Putin tehdy přislíbil přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu, kam prezident Zelenskyj skutečně dorazil – ale Putin nedorazil a Trump nereagoval. Výsledkem bylo, že celá iniciativa vyšuměla.
Tentokrát se zdá, že Trump své rozčarování z ruského prezidenta říká nahlas. Ale i tak padesátidenní lhůta dává Rusku prostor k dalšímu manévrování a přípravě alternativní nabídky, která by mohla zabránit zavedení nových sankcí. Během této doby navíc může Moskva pokračovat v bombardování – při současné intenzitě by mohla odpálit dalších 25 000 dronů a raket.
Ještě v dubnu Trump veřejně zpochybňoval Putinův zájem o ukončení války, zejména kvůli pokračujícím útokům na civilní cíle. Na své sociální síti Truth Social tehdy napsal, že má pocit, že si z něj Putin „jen dělá legraci“. I když tehdy mluvil o dvoutýdenním ultimátu, teprve po téměř třech měsících nyní přistoupil k rozhodnějšímu kroku.
Nyní Trump přislíbil dodávku zbraní, jejichž financování zajistí spojenci z NATO, a pohrozil ekonomickými postihy nejen Rusku, ale i zemím, které s ním nadále obchodují. Zatím není jasné, jaké pravomoci by prezident pro zavedení těchto opatření použil, ale Kongres už připravuje zákony, které mu umožní přijmout tvrdší ekonomická opatření.
Jedná se o výrazný obrat u prezidenta, který dříve naznačoval, že hlavní překážkou míru je Kyjev a ne Moskva. Když v červnu nařídil letecké údery proti Íránu, část jeho podporovatelů ho za to kritizovala. Nový přístup vůči Rusku tak opět otestuje, jak hluboká je loajalita jeho příznivců, kteří očekávají, že bude dodržovat izolacionistickou politiku.
Trump vzkázal Moskvě, že by se měla zaměřit na posílení hospodářství. Rusko podle něj disponuje značnými surovinovými zdroji a mělo by je využívat v obchodě, nikoliv k vedení války. Dodal, že jeho rozhovory s Putinem bývají „velmi příjemné“, ale že to nemá žádný smysl, pokud „města dál padají pod raketami“.
Po Trumpově projevu moskevská burza nečekaně posílila. Podle analytiků to může být tím, že investoři očekávali ještě tvrdší postihy – v minulých dnech se objevily spekulace o plánovaných 500% clích. Prezident nakonec oznámil pouze 100% cla, což investory uklidnilo.
Ekonomická reportérka Dearbail Jordanová vysvětlila, že sekundární cla zasáhnou i třetí země, které obchodují s Ruskem. Například pokud Indie dál nakupuje ruskou ropu, pak každá americká firma, která od Indie něco doveze, zaplatí clo ve výši 100 %. Takto výrazně zdražené zboží by se stalo na americkém trhu nekonkurenceschopné.
Cílem je přimět země jako Indie nebo Čínu, aby omezily obchodní vztahy s Ruskem, a tím znemožnily Moskvě generovat dostatek příjmů pro financování války. Bílý dům uvedl, že tato opatření vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud se do 50 dnů nepodaří uzavřít dohodu s Kremlem.
Pro státy, které usilují o uzavření obchodních smluv se Spojenými státy, by případné sankce představovaly významnou komplikaci a ekonomické riziko.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.