Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Na schůzce s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump vyjádřil rozhořčení nad přístupem Ruska a dal najevo nespokojenost s prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že chce, aby válka skončila co nejdříve. Rutte označil dohodu o dodávkách zbraní za průlomovou a potvrdil, že výdaje na výzbroj pokryjí evropské státy, což označil za „zcela logické“. Hodnota vybavení se pohybuje v řádu miliard dolarů.
Trump poznamenal, že s Putinem pravidelně telefonuje. Rozhovory popsal jako příjemné, ale zároveň řekl, že slova ztrácejí smysl ve chvíli, kdy dopadají rakety na civilní oblasti. K otázce, jak by USA reagovaly v případě další eskalace ze strany Ruska, se odmítl vyjádřit s tím, že se chce soustředit na nalezení dohody.
Bezpečnostní analytik Frank Gardner upozorňuje, že ačkoliv dnešní oznámení přináší Ukrajině naději, především kvůli slíbené vojenské pomoci, podobné ultimáty se již v minulosti neosvědčily. V květnu například čtyři významné evropské státy pohrozily Moskvě novými sankcemi, pokud nebude dosaženo příměří. Putin tehdy přislíbil přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu, kam prezident Zelenskyj skutečně dorazil – ale Putin nedorazil a Trump nereagoval. Výsledkem bylo, že celá iniciativa vyšuměla.
Tentokrát se zdá, že Trump své rozčarování z ruského prezidenta říká nahlas. Ale i tak padesátidenní lhůta dává Rusku prostor k dalšímu manévrování a přípravě alternativní nabídky, která by mohla zabránit zavedení nových sankcí. Během této doby navíc může Moskva pokračovat v bombardování – při současné intenzitě by mohla odpálit dalších 25 000 dronů a raket.
Ještě v dubnu Trump veřejně zpochybňoval Putinův zájem o ukončení války, zejména kvůli pokračujícím útokům na civilní cíle. Na své sociální síti Truth Social tehdy napsal, že má pocit, že si z něj Putin „jen dělá legraci“. I když tehdy mluvil o dvoutýdenním ultimátu, teprve po téměř třech měsících nyní přistoupil k rozhodnějšímu kroku.
Nyní Trump přislíbil dodávku zbraní, jejichž financování zajistí spojenci z NATO, a pohrozil ekonomickými postihy nejen Rusku, ale i zemím, které s ním nadále obchodují. Zatím není jasné, jaké pravomoci by prezident pro zavedení těchto opatření použil, ale Kongres už připravuje zákony, které mu umožní přijmout tvrdší ekonomická opatření.
Jedná se o výrazný obrat u prezidenta, který dříve naznačoval, že hlavní překážkou míru je Kyjev a ne Moskva. Když v červnu nařídil letecké údery proti Íránu, část jeho podporovatelů ho za to kritizovala. Nový přístup vůči Rusku tak opět otestuje, jak hluboká je loajalita jeho příznivců, kteří očekávají, že bude dodržovat izolacionistickou politiku.
Trump vzkázal Moskvě, že by se měla zaměřit na posílení hospodářství. Rusko podle něj disponuje značnými surovinovými zdroji a mělo by je využívat v obchodě, nikoliv k vedení války. Dodal, že jeho rozhovory s Putinem bývají „velmi příjemné“, ale že to nemá žádný smysl, pokud „města dál padají pod raketami“.
Po Trumpově projevu moskevská burza nečekaně posílila. Podle analytiků to může být tím, že investoři očekávali ještě tvrdší postihy – v minulých dnech se objevily spekulace o plánovaných 500% clích. Prezident nakonec oznámil pouze 100% cla, což investory uklidnilo.
Ekonomická reportérka Dearbail Jordanová vysvětlila, že sekundární cla zasáhnou i třetí země, které obchodují s Ruskem. Například pokud Indie dál nakupuje ruskou ropu, pak každá americká firma, která od Indie něco doveze, zaplatí clo ve výši 100 %. Takto výrazně zdražené zboží by se stalo na americkém trhu nekonkurenceschopné.
Cílem je přimět země jako Indie nebo Čínu, aby omezily obchodní vztahy s Ruskem, a tím znemožnily Moskvě generovat dostatek příjmů pro financování války. Bílý dům uvedl, že tato opatření vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud se do 50 dnů nepodaří uzavřít dohodu s Kremlem.
Pro státy, které usilují o uzavření obchodních smluv se Spojenými státy, by případné sankce představovaly významnou komplikaci a ekonomické riziko.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Barack Obama o víkendu vyzval demokraty, aby opustili pasivitu a začali znovu aktivně bojovat za své hodnoty. Vystoupil na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey, kde ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory v Demokratické straně.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Špatná noc, mizerný spánek, kruhy pod očima a tělo, které by si nejradši lehlo zpět do postele. Přesně tak může vypadat ráno po probdělé noci. Co ale dělat, když vstávání nelze odložit a povinnosti volají? Britský publicista Joel Snape přináší podrobný návod, jak zvládnout den po noci plné převalování, a to od okamžiku probuzení až po večerní uléhání. I špatný spánek se dá přežít s grácií – a možná si den i trochu užijete.
V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.