Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Na schůzce s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump vyjádřil rozhořčení nad přístupem Ruska a dal najevo nespokojenost s prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že chce, aby válka skončila co nejdříve. Rutte označil dohodu o dodávkách zbraní za průlomovou a potvrdil, že výdaje na výzbroj pokryjí evropské státy, což označil za „zcela logické“. Hodnota vybavení se pohybuje v řádu miliard dolarů.
Trump poznamenal, že s Putinem pravidelně telefonuje. Rozhovory popsal jako příjemné, ale zároveň řekl, že slova ztrácejí smysl ve chvíli, kdy dopadají rakety na civilní oblasti. K otázce, jak by USA reagovaly v případě další eskalace ze strany Ruska, se odmítl vyjádřit s tím, že se chce soustředit na nalezení dohody.
Bezpečnostní analytik Frank Gardner upozorňuje, že ačkoliv dnešní oznámení přináší Ukrajině naději, především kvůli slíbené vojenské pomoci, podobné ultimáty se již v minulosti neosvědčily. V květnu například čtyři významné evropské státy pohrozily Moskvě novými sankcemi, pokud nebude dosaženo příměří. Putin tehdy přislíbil přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu, kam prezident Zelenskyj skutečně dorazil – ale Putin nedorazil a Trump nereagoval. Výsledkem bylo, že celá iniciativa vyšuměla.
Tentokrát se zdá, že Trump své rozčarování z ruského prezidenta říká nahlas. Ale i tak padesátidenní lhůta dává Rusku prostor k dalšímu manévrování a přípravě alternativní nabídky, která by mohla zabránit zavedení nových sankcí. Během této doby navíc může Moskva pokračovat v bombardování – při současné intenzitě by mohla odpálit dalších 25 000 dronů a raket.
Ještě v dubnu Trump veřejně zpochybňoval Putinův zájem o ukončení války, zejména kvůli pokračujícím útokům na civilní cíle. Na své sociální síti Truth Social tehdy napsal, že má pocit, že si z něj Putin „jen dělá legraci“. I když tehdy mluvil o dvoutýdenním ultimátu, teprve po téměř třech měsících nyní přistoupil k rozhodnějšímu kroku.
Nyní Trump přislíbil dodávku zbraní, jejichž financování zajistí spojenci z NATO, a pohrozil ekonomickými postihy nejen Rusku, ale i zemím, které s ním nadále obchodují. Zatím není jasné, jaké pravomoci by prezident pro zavedení těchto opatření použil, ale Kongres už připravuje zákony, které mu umožní přijmout tvrdší ekonomická opatření.
Jedná se o výrazný obrat u prezidenta, který dříve naznačoval, že hlavní překážkou míru je Kyjev a ne Moskva. Když v červnu nařídil letecké údery proti Íránu, část jeho podporovatelů ho za to kritizovala. Nový přístup vůči Rusku tak opět otestuje, jak hluboká je loajalita jeho příznivců, kteří očekávají, že bude dodržovat izolacionistickou politiku.
Trump vzkázal Moskvě, že by se měla zaměřit na posílení hospodářství. Rusko podle něj disponuje značnými surovinovými zdroji a mělo by je využívat v obchodě, nikoliv k vedení války. Dodal, že jeho rozhovory s Putinem bývají „velmi příjemné“, ale že to nemá žádný smysl, pokud „města dál padají pod raketami“.
Po Trumpově projevu moskevská burza nečekaně posílila. Podle analytiků to může být tím, že investoři očekávali ještě tvrdší postihy – v minulých dnech se objevily spekulace o plánovaných 500% clích. Prezident nakonec oznámil pouze 100% cla, což investory uklidnilo.
Ekonomická reportérka Dearbail Jordanová vysvětlila, že sekundární cla zasáhnou i třetí země, které obchodují s Ruskem. Například pokud Indie dál nakupuje ruskou ropu, pak každá americká firma, která od Indie něco doveze, zaplatí clo ve výši 100 %. Takto výrazně zdražené zboží by se stalo na americkém trhu nekonkurenceschopné.
Cílem je přimět země jako Indie nebo Čínu, aby omezily obchodní vztahy s Ruskem, a tím znemožnily Moskvě generovat dostatek příjmů pro financování války. Bílý dům uvedl, že tato opatření vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud se do 50 dnů nepodaří uzavřít dohodu s Kremlem.
Pro státy, které usilují o uzavření obchodních smluv se Spojenými státy, by případné sankce představovaly významnou komplikaci a ekonomické riziko.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.