Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
Podle analytiků se schyluje k výbušnému konfliktu mezi dvěma vlivnými muži, kteří v minulosti těžili z mocenské symbiózy, ale nyní se jejich zájmy zásadně rozcházejí.
Zní to jako politický paradox: Murdoch, jehož Fox News po léta podporovala Trumpovy konspirační teorie, se nyní staví do role názorového oponenta. Wall Street Journal – seriózní, konzervativně orientovaný deník určený pro podnikatelskou elitu – zveřejnil zprávu o Trumpově údajně obscénním přání pro Epsteina. A to ve chvíli, kdy Trump čelí nejen tlakům uvnitř vlastní strany, ale i rostoucí skepsi ze strany tradičních konzervativců.
Murdoch přitom zůstává pragmatikem. Pokud zjistí, že Trump začíná ztrácet podporu u voličů, přizpůsobí tomu i obsah svých médií. Podle bývalého manažera News Corp testuje, zda Trump ztrácí svůj vliv, a kam se tedy vyplatí mediálně přesunout.
Murdochovo mediální impérium připomíná federaci s různými cílovými skupinami. Fox News oslovuje radikální konzervativce, New York Post se zaměřuje na populární styl a Wall Street Journal cílí na seriózní a vzdělané čtenáře z vyšších vrstev. Každý titul může vyprávět jiný příběh, ale společně mají sílu formovat veřejné mínění.
Pokud tedy WSJ spustí pochybnosti, může to být první krok k tomu, aby i ostatní tituly začaly přehodnocovat svůj přístup k Trumpovi. Jenže právě to může vyvolat odpor mezi věrnými příznivci bývalého prezidenta, kteří už dříve Fox News opustili ve prospěch radikálnějších médií, jako je Newsmax.
Murdoch ví, že i menší ztráta důvěry u této základny by mohla znamenat oslabení celé jeho mediální značky.
Trump tvrdí, že dopis je podvrh, a naznačuje, že Murdochův deník podlehl lžím. A historie naznačuje, že to není úplně nereálné – vzpomeňme například na padělané Hitlerovy deníky z roku 1983, které Murdochova média publikovala navzdory varováním, že nejde o autentický dokument.
Přesto má Wall Street Journal jiný kredit než bulvární listy. Od chvíle, kdy jej Murdoch v roce 2007 koupil, se redakce snaží udržet vysoký standard a oddělit zpravodajství od politické manipulace.
Trump v minulosti dokázal média zastrašovat – v posledních měsících získal vysoké finanční kompenzace od stanic ABC a CBS za údajně dehonestující výroky v jejich pořadech. Kongres navíc právě minulý týden zrušil federální financování pro veřejnoprávní stanice PBS a NPR. A CBS zároveň oznámila konec satirického pořadu Stephena Colberta, jednoho z nejostřejších kritiků Trumpa – údajně z „ekonomických důvodů“.
Jenže Murdoch, na rozdíl od televizních stanic, má prostředky a motivaci se bránit. Pokud je údajné přání pravdivé a Trumpův podpis autentický, může ho soudní řízení poškodit mnohem víc než článek samotný. Právní procesy, jako jsou výslechy a povinné zveřejnění dokumentů, by mohly odhalit více, než si Trump přeje.
Oba muži – Trump i Murdoch – byli dříve spojenci, ale především z vlastního prospěchu. Murdoch pomohl Trumpovi vyrůst v 80. a 90. letech prostřednictvím New York Post, Trump pak jeho médiím přinášel ratingy a vliv. Nyní ale stojí proti sobě. A veřejnost sleduje, jak se dva mocní hráči perou o narativ, vliv a kontrolu.
Je možné, že Murdoch pomůže Trumpa zničit tak, jako pomohl jeho vzestupu. V takovém případě by historie udělala ironický oblouk. Ať už ale tento spor dopadne jakkoli, je to další důkaz, že americká politika i média se nacházejí v éře, kde moc, manipulace a pomsta často převažují nad pravdou a veřejným zájmem.
Ve světě, kde si bývalí spojenci nevěří a média jsou arénou mocenských her, by si veřejnost měla položit otázku: Kdo vlastně drží moc? A komu ještě věřit?
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.