Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
Podle analytiků se schyluje k výbušnému konfliktu mezi dvěma vlivnými muži, kteří v minulosti těžili z mocenské symbiózy, ale nyní se jejich zájmy zásadně rozcházejí.
Zní to jako politický paradox: Murdoch, jehož Fox News po léta podporovala Trumpovy konspirační teorie, se nyní staví do role názorového oponenta. Wall Street Journal – seriózní, konzervativně orientovaný deník určený pro podnikatelskou elitu – zveřejnil zprávu o Trumpově údajně obscénním přání pro Epsteina. A to ve chvíli, kdy Trump čelí nejen tlakům uvnitř vlastní strany, ale i rostoucí skepsi ze strany tradičních konzervativců.
Murdoch přitom zůstává pragmatikem. Pokud zjistí, že Trump začíná ztrácet podporu u voličů, přizpůsobí tomu i obsah svých médií. Podle bývalého manažera News Corp testuje, zda Trump ztrácí svůj vliv, a kam se tedy vyplatí mediálně přesunout.
Murdochovo mediální impérium připomíná federaci s různými cílovými skupinami. Fox News oslovuje radikální konzervativce, New York Post se zaměřuje na populární styl a Wall Street Journal cílí na seriózní a vzdělané čtenáře z vyšších vrstev. Každý titul může vyprávět jiný příběh, ale společně mají sílu formovat veřejné mínění.
Pokud tedy WSJ spustí pochybnosti, může to být první krok k tomu, aby i ostatní tituly začaly přehodnocovat svůj přístup k Trumpovi. Jenže právě to může vyvolat odpor mezi věrnými příznivci bývalého prezidenta, kteří už dříve Fox News opustili ve prospěch radikálnějších médií, jako je Newsmax.
Murdoch ví, že i menší ztráta důvěry u této základny by mohla znamenat oslabení celé jeho mediální značky.
Trump tvrdí, že dopis je podvrh, a naznačuje, že Murdochův deník podlehl lžím. A historie naznačuje, že to není úplně nereálné – vzpomeňme například na padělané Hitlerovy deníky z roku 1983, které Murdochova média publikovala navzdory varováním, že nejde o autentický dokument.
Přesto má Wall Street Journal jiný kredit než bulvární listy. Od chvíle, kdy jej Murdoch v roce 2007 koupil, se redakce snaží udržet vysoký standard a oddělit zpravodajství od politické manipulace.
Trump v minulosti dokázal média zastrašovat – v posledních měsících získal vysoké finanční kompenzace od stanic ABC a CBS za údajně dehonestující výroky v jejich pořadech. Kongres navíc právě minulý týden zrušil federální financování pro veřejnoprávní stanice PBS a NPR. A CBS zároveň oznámila konec satirického pořadu Stephena Colberta, jednoho z nejostřejších kritiků Trumpa – údajně z „ekonomických důvodů“.
Jenže Murdoch, na rozdíl od televizních stanic, má prostředky a motivaci se bránit. Pokud je údajné přání pravdivé a Trumpův podpis autentický, může ho soudní řízení poškodit mnohem víc než článek samotný. Právní procesy, jako jsou výslechy a povinné zveřejnění dokumentů, by mohly odhalit více, než si Trump přeje.
Oba muži – Trump i Murdoch – byli dříve spojenci, ale především z vlastního prospěchu. Murdoch pomohl Trumpovi vyrůst v 80. a 90. letech prostřednictvím New York Post, Trump pak jeho médiím přinášel ratingy a vliv. Nyní ale stojí proti sobě. A veřejnost sleduje, jak se dva mocní hráči perou o narativ, vliv a kontrolu.
Je možné, že Murdoch pomůže Trumpa zničit tak, jako pomohl jeho vzestupu. V takovém případě by historie udělala ironický oblouk. Ať už ale tento spor dopadne jakkoli, je to další důkaz, že americká politika i média se nacházejí v éře, kde moc, manipulace a pomsta často převažují nad pravdou a veřejným zájmem.
Ve světě, kde si bývalí spojenci nevěří a média jsou arénou mocenských her, by si veřejnost měla položit otázku: Kdo vlastně drží moc? A komu ještě věřit?
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.