Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
Podle analytiků se schyluje k výbušnému konfliktu mezi dvěma vlivnými muži, kteří v minulosti těžili z mocenské symbiózy, ale nyní se jejich zájmy zásadně rozcházejí.
Zní to jako politický paradox: Murdoch, jehož Fox News po léta podporovala Trumpovy konspirační teorie, se nyní staví do role názorového oponenta. Wall Street Journal – seriózní, konzervativně orientovaný deník určený pro podnikatelskou elitu – zveřejnil zprávu o Trumpově údajně obscénním přání pro Epsteina. A to ve chvíli, kdy Trump čelí nejen tlakům uvnitř vlastní strany, ale i rostoucí skepsi ze strany tradičních konzervativců.
Murdoch přitom zůstává pragmatikem. Pokud zjistí, že Trump začíná ztrácet podporu u voličů, přizpůsobí tomu i obsah svých médií. Podle bývalého manažera News Corp testuje, zda Trump ztrácí svůj vliv, a kam se tedy vyplatí mediálně přesunout.
Murdochovo mediální impérium připomíná federaci s různými cílovými skupinami. Fox News oslovuje radikální konzervativce, New York Post se zaměřuje na populární styl a Wall Street Journal cílí na seriózní a vzdělané čtenáře z vyšších vrstev. Každý titul může vyprávět jiný příběh, ale společně mají sílu formovat veřejné mínění.
Pokud tedy WSJ spustí pochybnosti, může to být první krok k tomu, aby i ostatní tituly začaly přehodnocovat svůj přístup k Trumpovi. Jenže právě to může vyvolat odpor mezi věrnými příznivci bývalého prezidenta, kteří už dříve Fox News opustili ve prospěch radikálnějších médií, jako je Newsmax.
Murdoch ví, že i menší ztráta důvěry u této základny by mohla znamenat oslabení celé jeho mediální značky.
Trump tvrdí, že dopis je podvrh, a naznačuje, že Murdochův deník podlehl lžím. A historie naznačuje, že to není úplně nereálné – vzpomeňme například na padělané Hitlerovy deníky z roku 1983, které Murdochova média publikovala navzdory varováním, že nejde o autentický dokument.
Přesto má Wall Street Journal jiný kredit než bulvární listy. Od chvíle, kdy jej Murdoch v roce 2007 koupil, se redakce snaží udržet vysoký standard a oddělit zpravodajství od politické manipulace.
Trump v minulosti dokázal média zastrašovat – v posledních měsících získal vysoké finanční kompenzace od stanic ABC a CBS za údajně dehonestující výroky v jejich pořadech. Kongres navíc právě minulý týden zrušil federální financování pro veřejnoprávní stanice PBS a NPR. A CBS zároveň oznámila konec satirického pořadu Stephena Colberta, jednoho z nejostřejších kritiků Trumpa – údajně z „ekonomických důvodů“.
Jenže Murdoch, na rozdíl od televizních stanic, má prostředky a motivaci se bránit. Pokud je údajné přání pravdivé a Trumpův podpis autentický, může ho soudní řízení poškodit mnohem víc než článek samotný. Právní procesy, jako jsou výslechy a povinné zveřejnění dokumentů, by mohly odhalit více, než si Trump přeje.
Oba muži – Trump i Murdoch – byli dříve spojenci, ale především z vlastního prospěchu. Murdoch pomohl Trumpovi vyrůst v 80. a 90. letech prostřednictvím New York Post, Trump pak jeho médiím přinášel ratingy a vliv. Nyní ale stojí proti sobě. A veřejnost sleduje, jak se dva mocní hráči perou o narativ, vliv a kontrolu.
Je možné, že Murdoch pomůže Trumpa zničit tak, jako pomohl jeho vzestupu. V takovém případě by historie udělala ironický oblouk. Ať už ale tento spor dopadne jakkoli, je to další důkaz, že americká politika i média se nacházejí v éře, kde moc, manipulace a pomsta často převažují nad pravdou a veřejným zájmem.
Ve světě, kde si bývalí spojenci nevěří a média jsou arénou mocenských her, by si veřejnost měla položit otázku: Kdo vlastně drží moc? A komu ještě věřit?
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.