Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
Podle analytiků se schyluje k výbušnému konfliktu mezi dvěma vlivnými muži, kteří v minulosti těžili z mocenské symbiózy, ale nyní se jejich zájmy zásadně rozcházejí.
Zní to jako politický paradox: Murdoch, jehož Fox News po léta podporovala Trumpovy konspirační teorie, se nyní staví do role názorového oponenta. Wall Street Journal – seriózní, konzervativně orientovaný deník určený pro podnikatelskou elitu – zveřejnil zprávu o Trumpově údajně obscénním přání pro Epsteina. A to ve chvíli, kdy Trump čelí nejen tlakům uvnitř vlastní strany, ale i rostoucí skepsi ze strany tradičních konzervativců.
Murdoch přitom zůstává pragmatikem. Pokud zjistí, že Trump začíná ztrácet podporu u voličů, přizpůsobí tomu i obsah svých médií. Podle bývalého manažera News Corp testuje, zda Trump ztrácí svůj vliv, a kam se tedy vyplatí mediálně přesunout.
Murdochovo mediální impérium připomíná federaci s různými cílovými skupinami. Fox News oslovuje radikální konzervativce, New York Post se zaměřuje na populární styl a Wall Street Journal cílí na seriózní a vzdělané čtenáře z vyšších vrstev. Každý titul může vyprávět jiný příběh, ale společně mají sílu formovat veřejné mínění.
Pokud tedy WSJ spustí pochybnosti, může to být první krok k tomu, aby i ostatní tituly začaly přehodnocovat svůj přístup k Trumpovi. Jenže právě to může vyvolat odpor mezi věrnými příznivci bývalého prezidenta, kteří už dříve Fox News opustili ve prospěch radikálnějších médií, jako je Newsmax.
Murdoch ví, že i menší ztráta důvěry u této základny by mohla znamenat oslabení celé jeho mediální značky.
Trump tvrdí, že dopis je podvrh, a naznačuje, že Murdochův deník podlehl lžím. A historie naznačuje, že to není úplně nereálné – vzpomeňme například na padělané Hitlerovy deníky z roku 1983, které Murdochova média publikovala navzdory varováním, že nejde o autentický dokument.
Přesto má Wall Street Journal jiný kredit než bulvární listy. Od chvíle, kdy jej Murdoch v roce 2007 koupil, se redakce snaží udržet vysoký standard a oddělit zpravodajství od politické manipulace.
Trump v minulosti dokázal média zastrašovat – v posledních měsících získal vysoké finanční kompenzace od stanic ABC a CBS za údajně dehonestující výroky v jejich pořadech. Kongres navíc právě minulý týden zrušil federální financování pro veřejnoprávní stanice PBS a NPR. A CBS zároveň oznámila konec satirického pořadu Stephena Colberta, jednoho z nejostřejších kritiků Trumpa – údajně z „ekonomických důvodů“.
Jenže Murdoch, na rozdíl od televizních stanic, má prostředky a motivaci se bránit. Pokud je údajné přání pravdivé a Trumpův podpis autentický, může ho soudní řízení poškodit mnohem víc než článek samotný. Právní procesy, jako jsou výslechy a povinné zveřejnění dokumentů, by mohly odhalit více, než si Trump přeje.
Oba muži – Trump i Murdoch – byli dříve spojenci, ale především z vlastního prospěchu. Murdoch pomohl Trumpovi vyrůst v 80. a 90. letech prostřednictvím New York Post, Trump pak jeho médiím přinášel ratingy a vliv. Nyní ale stojí proti sobě. A veřejnost sleduje, jak se dva mocní hráči perou o narativ, vliv a kontrolu.
Je možné, že Murdoch pomůže Trumpa zničit tak, jako pomohl jeho vzestupu. V takovém případě by historie udělala ironický oblouk. Ať už ale tento spor dopadne jakkoli, je to další důkaz, že americká politika i média se nacházejí v éře, kde moc, manipulace a pomsta často převažují nad pravdou a veřejným zájmem.
Ve světě, kde si bývalí spojenci nevěří a média jsou arénou mocenských her, by si veřejnost měla položit otázku: Kdo vlastně drží moc? A komu ještě věřit?
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.