Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
Podle analytiků se schyluje k výbušnému konfliktu mezi dvěma vlivnými muži, kteří v minulosti těžili z mocenské symbiózy, ale nyní se jejich zájmy zásadně rozcházejí.
Zní to jako politický paradox: Murdoch, jehož Fox News po léta podporovala Trumpovy konspirační teorie, se nyní staví do role názorového oponenta. Wall Street Journal – seriózní, konzervativně orientovaný deník určený pro podnikatelskou elitu – zveřejnil zprávu o Trumpově údajně obscénním přání pro Epsteina. A to ve chvíli, kdy Trump čelí nejen tlakům uvnitř vlastní strany, ale i rostoucí skepsi ze strany tradičních konzervativců.
Murdoch přitom zůstává pragmatikem. Pokud zjistí, že Trump začíná ztrácet podporu u voličů, přizpůsobí tomu i obsah svých médií. Podle bývalého manažera News Corp testuje, zda Trump ztrácí svůj vliv, a kam se tedy vyplatí mediálně přesunout.
Murdochovo mediální impérium připomíná federaci s různými cílovými skupinami. Fox News oslovuje radikální konzervativce, New York Post se zaměřuje na populární styl a Wall Street Journal cílí na seriózní a vzdělané čtenáře z vyšších vrstev. Každý titul může vyprávět jiný příběh, ale společně mají sílu formovat veřejné mínění.
Pokud tedy WSJ spustí pochybnosti, může to být první krok k tomu, aby i ostatní tituly začaly přehodnocovat svůj přístup k Trumpovi. Jenže právě to může vyvolat odpor mezi věrnými příznivci bývalého prezidenta, kteří už dříve Fox News opustili ve prospěch radikálnějších médií, jako je Newsmax.
Murdoch ví, že i menší ztráta důvěry u této základny by mohla znamenat oslabení celé jeho mediální značky.
Trump tvrdí, že dopis je podvrh, a naznačuje, že Murdochův deník podlehl lžím. A historie naznačuje, že to není úplně nereálné – vzpomeňme například na padělané Hitlerovy deníky z roku 1983, které Murdochova média publikovala navzdory varováním, že nejde o autentický dokument.
Přesto má Wall Street Journal jiný kredit než bulvární listy. Od chvíle, kdy jej Murdoch v roce 2007 koupil, se redakce snaží udržet vysoký standard a oddělit zpravodajství od politické manipulace.
Trump v minulosti dokázal média zastrašovat – v posledních měsících získal vysoké finanční kompenzace od stanic ABC a CBS za údajně dehonestující výroky v jejich pořadech. Kongres navíc právě minulý týden zrušil federální financování pro veřejnoprávní stanice PBS a NPR. A CBS zároveň oznámila konec satirického pořadu Stephena Colberta, jednoho z nejostřejších kritiků Trumpa – údajně z „ekonomických důvodů“.
Jenže Murdoch, na rozdíl od televizních stanic, má prostředky a motivaci se bránit. Pokud je údajné přání pravdivé a Trumpův podpis autentický, může ho soudní řízení poškodit mnohem víc než článek samotný. Právní procesy, jako jsou výslechy a povinné zveřejnění dokumentů, by mohly odhalit více, než si Trump přeje.
Oba muži – Trump i Murdoch – byli dříve spojenci, ale především z vlastního prospěchu. Murdoch pomohl Trumpovi vyrůst v 80. a 90. letech prostřednictvím New York Post, Trump pak jeho médiím přinášel ratingy a vliv. Nyní ale stojí proti sobě. A veřejnost sleduje, jak se dva mocní hráči perou o narativ, vliv a kontrolu.
Je možné, že Murdoch pomůže Trumpa zničit tak, jako pomohl jeho vzestupu. V takovém případě by historie udělala ironický oblouk. Ať už ale tento spor dopadne jakkoli, je to další důkaz, že americká politika i média se nacházejí v éře, kde moc, manipulace a pomsta často převažují nad pravdou a veřejným zájmem.
Ve světě, kde si bývalí spojenci nevěří a média jsou arénou mocenských her, by si veřejnost měla položit otázku: Kdo vlastně drží moc? A komu ještě věřit?
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.