Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Nakonec však k dohodě o příměří nedošlo. Trump však jeho význam bagatelizoval a po návratu do Washingtonu napsal na své sociální síti Truth Social, že po rozhovorech s ukrajinským a evropskými lídry bylo dohodnuto, že nejlepší způsob, jak ukončit „hrůznou válku,“ je jít přímo k mírové dohodě. Dohoda o příměří by prý nekončila válku a často nevydrží. Tento postoj je v rozporu s tím, co před summitem tvrdila Ukrajina a její evropští spojenci.
Německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru se Zelenským sdělil, že nejprve musí být uzavřeno příměří, a teprve poté by mohla následovat mírová jednání, která by řešila sporné otázky, jako jsou bezpečnostní záruky nebo výměna území. "Chceme, aby se věci děly ve správném pořadí: nejdříve chceme příměří, a teprve poté musí být vypracována rámcová dohoda," řekl Merz.
Putin strávil poslední tři roky zpochybňováním legitimity Zelenského. Není proto překvapivé, že zatímco Trump po aljašském summitu slíbil budoucí třístrannou schůzku, Kreml popřel, že by toto téma vůbec bylo na pořadu dne. "Takové setkání nemá pro urovnání situace žádný význam," řekl pro CNN anonymně ruský novinář. "Je to jen fotka. Ale pokud je ta fotka nezbytná – uděláme ji. Nic to však nemá společného s podstatou a skutečným urovnáním," dodal.
Putin se loni upnul na zrušení prezidentských voleb na Ukrajině na konci Zelenského pětiletého funkčního období. Podle ukrajinského práva se ale volby nemohou konat v době válečného stavu, který Ukrajina vyhlásila po invazi. Týden před summitem ruský lídr tvrdil, že nemá "nic proti" setkání se Zelenským, ale "musí být splněny určité podmínky."
Podle ruského mírového memoranda by jednou z podmínek mohlo být uspořádání voleb ještě před podpisem mírové smlouvy, čímž by se Zelenskyj stal jen vyjednávacím objektem. Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev uvedl, že Putin bude jednat jen tehdy, pokud mu to přinese mír podle jeho představ.
Zelenskyj v rozhovoru s Donaldem Trumpem uvedl, že sankce proti Rusku by měly být posíleny, pokud nedojde k třístrannému setkání. „V mém rozhovoru s prezidentem Trumpem jsem řekl, že sankce by měly být posíleny, pokud nedojde k třístranné schůzce, nebo pokud se Rusko pokusí vyhnout poctivému ukončení války. Sankce jsou účinný nástroj,“ napsal Zelenskyj na síť X.
Zelenskyj také zopakoval, že dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny musí být zajištěna za účasti Evropy i Spojených států. „Všechny otázky důležité pro Ukrajinu musí být projednány za účasti Ukrajiny a o žádné otázce, zejména územní, nelze rozhodnout bez Ukrajiny,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem podnikli rozsáhlý útok na jihozápadní část Saúdské Arábie, při kterém zasáhli ropnou i další infrastrukturu. Tento krok znamená výraznou eskalaci regionálního konfliktu a zvyšuje tlak na světové ceny ropy. Saúdskoarabské síly na útok reagovaly příslibem rozhodné odvety a potvrdily, že při úderech utrpěly zranění desítky civilistů. Útoky navíc způsobily požáry v několika energetických zařízeních v jižním regionu a vynutily si dočasné pozastavení části provozu.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.