Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Nakonec však k dohodě o příměří nedošlo. Trump však jeho význam bagatelizoval a po návratu do Washingtonu napsal na své sociální síti Truth Social, že po rozhovorech s ukrajinským a evropskými lídry bylo dohodnuto, že nejlepší způsob, jak ukončit „hrůznou válku,“ je jít přímo k mírové dohodě. Dohoda o příměří by prý nekončila válku a často nevydrží. Tento postoj je v rozporu s tím, co před summitem tvrdila Ukrajina a její evropští spojenci.
Německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru se Zelenským sdělil, že nejprve musí být uzavřeno příměří, a teprve poté by mohla následovat mírová jednání, která by řešila sporné otázky, jako jsou bezpečnostní záruky nebo výměna území. "Chceme, aby se věci děly ve správném pořadí: nejdříve chceme příměří, a teprve poté musí být vypracována rámcová dohoda," řekl Merz.
Putin strávil poslední tři roky zpochybňováním legitimity Zelenského. Není proto překvapivé, že zatímco Trump po aljašském summitu slíbil budoucí třístrannou schůzku, Kreml popřel, že by toto téma vůbec bylo na pořadu dne. "Takové setkání nemá pro urovnání situace žádný význam," řekl pro CNN anonymně ruský novinář. "Je to jen fotka. Ale pokud je ta fotka nezbytná – uděláme ji. Nic to však nemá společného s podstatou a skutečným urovnáním," dodal.
Putin se loni upnul na zrušení prezidentských voleb na Ukrajině na konci Zelenského pětiletého funkčního období. Podle ukrajinského práva se ale volby nemohou konat v době válečného stavu, který Ukrajina vyhlásila po invazi. Týden před summitem ruský lídr tvrdil, že nemá "nic proti" setkání se Zelenským, ale "musí být splněny určité podmínky."
Podle ruského mírového memoranda by jednou z podmínek mohlo být uspořádání voleb ještě před podpisem mírové smlouvy, čímž by se Zelenskyj stal jen vyjednávacím objektem. Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev uvedl, že Putin bude jednat jen tehdy, pokud mu to přinese mír podle jeho představ.
Zelenskyj v rozhovoru s Donaldem Trumpem uvedl, že sankce proti Rusku by měly být posíleny, pokud nedojde k třístrannému setkání. „V mém rozhovoru s prezidentem Trumpem jsem řekl, že sankce by měly být posíleny, pokud nedojde k třístranné schůzce, nebo pokud se Rusko pokusí vyhnout poctivému ukončení války. Sankce jsou účinný nástroj,“ napsal Zelenskyj na síť X.
Zelenskyj také zopakoval, že dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny musí být zajištěna za účasti Evropy i Spojených států. „Všechny otázky důležité pro Ukrajinu musí být projednány za účasti Ukrajiny a o žádné otázce, zejména územní, nelze rozhodnout bez Ukrajiny,“ dodal.
Americké úřady aktuálně vyšetřují závažné bezpečnostní pochybení, ke kterému došlo během sobotní večeře Asociace zpravodajů Bílého domu v hotelu Washington Hilton. Hlavní otázkou zůstává, jak se ozbrojenému muži podařilo proniknout se zbraněmi tak blízko k místu konání prestižní akce, které se účastnil i prezident Donald Trump. Zastupující ministr spravedlnosti Todd Blanche potvrdil, že vyšetřovatelé nyní podrobně zkoumají bezpečnostní protokoly hotelu, aby zjistili, jak mohl podezřelý pronést zbraně přes kontrolní stanoviště.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.