Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Nakonec však k dohodě o příměří nedošlo. Trump však jeho význam bagatelizoval a po návratu do Washingtonu napsal na své sociální síti Truth Social, že po rozhovorech s ukrajinským a evropskými lídry bylo dohodnuto, že nejlepší způsob, jak ukončit „hrůznou válku,“ je jít přímo k mírové dohodě. Dohoda o příměří by prý nekončila válku a často nevydrží. Tento postoj je v rozporu s tím, co před summitem tvrdila Ukrajina a její evropští spojenci.
Německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru se Zelenským sdělil, že nejprve musí být uzavřeno příměří, a teprve poté by mohla následovat mírová jednání, která by řešila sporné otázky, jako jsou bezpečnostní záruky nebo výměna území. "Chceme, aby se věci děly ve správném pořadí: nejdříve chceme příměří, a teprve poté musí být vypracována rámcová dohoda," řekl Merz.
Putin strávil poslední tři roky zpochybňováním legitimity Zelenského. Není proto překvapivé, že zatímco Trump po aljašském summitu slíbil budoucí třístrannou schůzku, Kreml popřel, že by toto téma vůbec bylo na pořadu dne. "Takové setkání nemá pro urovnání situace žádný význam," řekl pro CNN anonymně ruský novinář. "Je to jen fotka. Ale pokud je ta fotka nezbytná – uděláme ji. Nic to však nemá společného s podstatou a skutečným urovnáním," dodal.
Putin se loni upnul na zrušení prezidentských voleb na Ukrajině na konci Zelenského pětiletého funkčního období. Podle ukrajinského práva se ale volby nemohou konat v době válečného stavu, který Ukrajina vyhlásila po invazi. Týden před summitem ruský lídr tvrdil, že nemá "nic proti" setkání se Zelenským, ale "musí být splněny určité podmínky."
Podle ruského mírového memoranda by jednou z podmínek mohlo být uspořádání voleb ještě před podpisem mírové smlouvy, čímž by se Zelenskyj stal jen vyjednávacím objektem. Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev uvedl, že Putin bude jednat jen tehdy, pokud mu to přinese mír podle jeho představ.
Zelenskyj v rozhovoru s Donaldem Trumpem uvedl, že sankce proti Rusku by měly být posíleny, pokud nedojde k třístrannému setkání. „V mém rozhovoru s prezidentem Trumpem jsem řekl, že sankce by měly být posíleny, pokud nedojde k třístranné schůzce, nebo pokud se Rusko pokusí vyhnout poctivému ukončení války. Sankce jsou účinný nástroj,“ napsal Zelenskyj na síť X.
Zelenskyj také zopakoval, že dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny musí být zajištěna za účasti Evropy i Spojených států. „Všechny otázky důležité pro Ukrajinu musí být projednány za účasti Ukrajiny a o žádné otázce, zejména územní, nelze rozhodnout bez Ukrajiny,“ dodal.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.