Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Nakonec však k dohodě o příměří nedošlo. Trump však jeho význam bagatelizoval a po návratu do Washingtonu napsal na své sociální síti Truth Social, že po rozhovorech s ukrajinským a evropskými lídry bylo dohodnuto, že nejlepší způsob, jak ukončit „hrůznou válku,“ je jít přímo k mírové dohodě. Dohoda o příměří by prý nekončila válku a často nevydrží. Tento postoj je v rozporu s tím, co před summitem tvrdila Ukrajina a její evropští spojenci.
Německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru se Zelenským sdělil, že nejprve musí být uzavřeno příměří, a teprve poté by mohla následovat mírová jednání, která by řešila sporné otázky, jako jsou bezpečnostní záruky nebo výměna území. "Chceme, aby se věci děly ve správném pořadí: nejdříve chceme příměří, a teprve poté musí být vypracována rámcová dohoda," řekl Merz.
Putin strávil poslední tři roky zpochybňováním legitimity Zelenského. Není proto překvapivé, že zatímco Trump po aljašském summitu slíbil budoucí třístrannou schůzku, Kreml popřel, že by toto téma vůbec bylo na pořadu dne. "Takové setkání nemá pro urovnání situace žádný význam," řekl pro CNN anonymně ruský novinář. "Je to jen fotka. Ale pokud je ta fotka nezbytná – uděláme ji. Nic to však nemá společného s podstatou a skutečným urovnáním," dodal.
Putin se loni upnul na zrušení prezidentských voleb na Ukrajině na konci Zelenského pětiletého funkčního období. Podle ukrajinského práva se ale volby nemohou konat v době válečného stavu, který Ukrajina vyhlásila po invazi. Týden před summitem ruský lídr tvrdil, že nemá "nic proti" setkání se Zelenským, ale "musí být splněny určité podmínky."
Podle ruského mírového memoranda by jednou z podmínek mohlo být uspořádání voleb ještě před podpisem mírové smlouvy, čímž by se Zelenskyj stal jen vyjednávacím objektem. Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev uvedl, že Putin bude jednat jen tehdy, pokud mu to přinese mír podle jeho představ.
Zelenskyj v rozhovoru s Donaldem Trumpem uvedl, že sankce proti Rusku by měly být posíleny, pokud nedojde k třístrannému setkání. „V mém rozhovoru s prezidentem Trumpem jsem řekl, že sankce by měly být posíleny, pokud nedojde k třístranné schůzce, nebo pokud se Rusko pokusí vyhnout poctivému ukončení války. Sankce jsou účinný nástroj,“ napsal Zelenskyj na síť X.
Zelenskyj také zopakoval, že dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny musí být zajištěna za účasti Evropy i Spojených států. „Všechny otázky důležité pro Ukrajinu musí být projednány za účasti Ukrajiny a o žádné otázce, zejména územní, nelze rozhodnout bez Ukrajiny,“ dodal.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.