Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Nakonec však k dohodě o příměří nedošlo. Trump však jeho význam bagatelizoval a po návratu do Washingtonu napsal na své sociální síti Truth Social, že po rozhovorech s ukrajinským a evropskými lídry bylo dohodnuto, že nejlepší způsob, jak ukončit „hrůznou válku,“ je jít přímo k mírové dohodě. Dohoda o příměří by prý nekončila válku a často nevydrží. Tento postoj je v rozporu s tím, co před summitem tvrdila Ukrajina a její evropští spojenci.
Německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru se Zelenským sdělil, že nejprve musí být uzavřeno příměří, a teprve poté by mohla následovat mírová jednání, která by řešila sporné otázky, jako jsou bezpečnostní záruky nebo výměna území. "Chceme, aby se věci děly ve správném pořadí: nejdříve chceme příměří, a teprve poté musí být vypracována rámcová dohoda," řekl Merz.
Putin strávil poslední tři roky zpochybňováním legitimity Zelenského. Není proto překvapivé, že zatímco Trump po aljašském summitu slíbil budoucí třístrannou schůzku, Kreml popřel, že by toto téma vůbec bylo na pořadu dne. "Takové setkání nemá pro urovnání situace žádný význam," řekl pro CNN anonymně ruský novinář. "Je to jen fotka. Ale pokud je ta fotka nezbytná – uděláme ji. Nic to však nemá společného s podstatou a skutečným urovnáním," dodal.
Putin se loni upnul na zrušení prezidentských voleb na Ukrajině na konci Zelenského pětiletého funkčního období. Podle ukrajinského práva se ale volby nemohou konat v době válečného stavu, který Ukrajina vyhlásila po invazi. Týden před summitem ruský lídr tvrdil, že nemá "nic proti" setkání se Zelenským, ale "musí být splněny určité podmínky."
Podle ruského mírového memoranda by jednou z podmínek mohlo být uspořádání voleb ještě před podpisem mírové smlouvy, čímž by se Zelenskyj stal jen vyjednávacím objektem. Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev uvedl, že Putin bude jednat jen tehdy, pokud mu to přinese mír podle jeho představ.
Zelenskyj v rozhovoru s Donaldem Trumpem uvedl, že sankce proti Rusku by měly být posíleny, pokud nedojde k třístrannému setkání. „V mém rozhovoru s prezidentem Trumpem jsem řekl, že sankce by měly být posíleny, pokud nedojde k třístranné schůzce, nebo pokud se Rusko pokusí vyhnout poctivému ukončení války. Sankce jsou účinný nástroj,“ napsal Zelenskyj na síť X.
Zelenskyj také zopakoval, že dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny musí být zajištěna za účasti Evropy i Spojených států. „Všechny otázky důležité pro Ukrajinu musí být projednány za účasti Ukrajiny a o žádné otázce, zejména územní, nelze rozhodnout bez Ukrajiny,“ dodal.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.