Zatímco vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě minulý týden jednali o možném mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, Rusové získali novou a výraznou výhodu. Jde o prohlubující se rozpory mezi Washingtonem a Evropou. Trump v úterý v nově zveřejněném rozhovoru pro Politico zdvojnásobil kritiku Evropy, když prohlásil, že evropské státy jsou „slabé“ a „v rozkladu“ kvůli své migrační politice.
Prezident Trump také uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině „převahu“ a že pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nastal čas, aby „začal přijímat věci tak, jak jsou“ ve snaze o ukončení konfliktu. „Bude se muset vzchopit a začít přijímat věci, víte, když prohráváte,“ prohlásil Trump.
Tyto výroky navázaly na novou strategii národní bezpečnosti zveřejněnou minulý týden, která ostře kritizuje evropské vlády za jejich podporu Ukrajině. Strategie obviňuje „evropské představitele, kteří mají nerealistická očekávání ohledně války“, z toho, že brání uzavření mírové dohody. Dokument tvrdí, že „velká evropská většina si přeje mír“, ale její přání se nepřeměňuje v politiku, z velké části kvůli podkopávání demokratických procesů ze strany tamních vlád.
Německý kancléř Friedrich Merz se proti tomuto dokumentu v úterý ohradil a uvedl, že některé jeho části jsou nepřijatelné z evropského pohledu, a dodal, že Evropa nepotřebuje pomoc USA k „záchraně demokracie“ na kontinentu. Přestože Evropa protestuje, Trumpova formulace, která líčí Evropu jako protidemokratickou překážku stabilních vztahů s Ruskem, je pro Kreml vítaným dárkem.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že zveřejnění dokumentu „je v souladu s naší vizí“ a hovoří o „potřebě dialogu a budování konstruktivních, dobrých vztahů“. Podobně se vyjádřil i Kirill Dmitrijev, klíčový ruský vyjednavač, který na síti X oslavoval Trumpovu kritiku evropských zemí. Ruská strategie je zjevně zaměřena na podkopání evropské podpory Ukrajině a na zasetí pochybností o životaschopnosti aliance NATO.
Ačkoliv ruská kritika demokratického vývoje v Evropě je paradoxní vzhledem k eliminaci politické konkurence a mediální svobody pod vládou Vladimira Putina, Moskvě to dodává munici v informační válce. Toto napětí mezi Washingtonem a Bruselem připomíná šok, který Evropané zažili v únoru po projevu amerického viceprezidenta JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Zelenskyj tento týden usiluje o upevnění podpory pro Ukrajinu na setkáních s lídry Británie, Francie a Německa. Souběžně však ruská rétorika vůči Evropě sílí. Ruský politolog Sergej Karaganov na státní televizi prohlásil, že Rusko je „ve válce s Evropou, nikoli s bídnou, ubohou, oklamanou Ukrajinou“. Před svým setkáním s Trumpovými emisary Putin varoval, že Rusko je „připraveno právě teď“ na válku s Evropou, i když ji neplánuje zahájit.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.