Zatímco vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě minulý týden jednali o možném mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, Rusové získali novou a výraznou výhodu. Jde o prohlubující se rozpory mezi Washingtonem a Evropou. Trump v úterý v nově zveřejněném rozhovoru pro Politico zdvojnásobil kritiku Evropy, když prohlásil, že evropské státy jsou „slabé“ a „v rozkladu“ kvůli své migrační politice.
Prezident Trump také uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině „převahu“ a že pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nastal čas, aby „začal přijímat věci tak, jak jsou“ ve snaze o ukončení konfliktu. „Bude se muset vzchopit a začít přijímat věci, víte, když prohráváte,“ prohlásil Trump.
Tyto výroky navázaly na novou strategii národní bezpečnosti zveřejněnou minulý týden, která ostře kritizuje evropské vlády za jejich podporu Ukrajině. Strategie obviňuje „evropské představitele, kteří mají nerealistická očekávání ohledně války“, z toho, že brání uzavření mírové dohody. Dokument tvrdí, že „velká evropská většina si přeje mír“, ale její přání se nepřeměňuje v politiku, z velké části kvůli podkopávání demokratických procesů ze strany tamních vlád.
Německý kancléř Friedrich Merz se proti tomuto dokumentu v úterý ohradil a uvedl, že některé jeho části jsou nepřijatelné z evropského pohledu, a dodal, že Evropa nepotřebuje pomoc USA k „záchraně demokracie“ na kontinentu. Přestože Evropa protestuje, Trumpova formulace, která líčí Evropu jako protidemokratickou překážku stabilních vztahů s Ruskem, je pro Kreml vítaným dárkem.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že zveřejnění dokumentu „je v souladu s naší vizí“ a hovoří o „potřebě dialogu a budování konstruktivních, dobrých vztahů“. Podobně se vyjádřil i Kirill Dmitrijev, klíčový ruský vyjednavač, který na síti X oslavoval Trumpovu kritiku evropských zemí. Ruská strategie je zjevně zaměřena na podkopání evropské podpory Ukrajině a na zasetí pochybností o životaschopnosti aliance NATO.
Ačkoliv ruská kritika demokratického vývoje v Evropě je paradoxní vzhledem k eliminaci politické konkurence a mediální svobody pod vládou Vladimira Putina, Moskvě to dodává munici v informační válce. Toto napětí mezi Washingtonem a Bruselem připomíná šok, který Evropané zažili v únoru po projevu amerického viceprezidenta JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Zelenskyj tento týden usiluje o upevnění podpory pro Ukrajinu na setkáních s lídry Británie, Francie a Německa. Souběžně však ruská rétorika vůči Evropě sílí. Ruský politolog Sergej Karaganov na státní televizi prohlásil, že Rusko je „ve válce s Evropou, nikoli s bídnou, ubohou, oklamanou Ukrajinou“. Před svým setkáním s Trumpovými emisary Putin varoval, že Rusko je „připraveno právě teď“ na válku s Evropou, i když ji neplánuje zahájit.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.