Zatímco vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě minulý týden jednali o možném mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, Rusové získali novou a výraznou výhodu. Jde o prohlubující se rozpory mezi Washingtonem a Evropou. Trump v úterý v nově zveřejněném rozhovoru pro Politico zdvojnásobil kritiku Evropy, když prohlásil, že evropské státy jsou „slabé“ a „v rozkladu“ kvůli své migrační politice.
Prezident Trump také uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině „převahu“ a že pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nastal čas, aby „začal přijímat věci tak, jak jsou“ ve snaze o ukončení konfliktu. „Bude se muset vzchopit a začít přijímat věci, víte, když prohráváte,“ prohlásil Trump.
Tyto výroky navázaly na novou strategii národní bezpečnosti zveřejněnou minulý týden, která ostře kritizuje evropské vlády za jejich podporu Ukrajině. Strategie obviňuje „evropské představitele, kteří mají nerealistická očekávání ohledně války“, z toho, že brání uzavření mírové dohody. Dokument tvrdí, že „velká evropská většina si přeje mír“, ale její přání se nepřeměňuje v politiku, z velké části kvůli podkopávání demokratických procesů ze strany tamních vlád.
Německý kancléř Friedrich Merz se proti tomuto dokumentu v úterý ohradil a uvedl, že některé jeho části jsou nepřijatelné z evropského pohledu, a dodal, že Evropa nepotřebuje pomoc USA k „záchraně demokracie“ na kontinentu. Přestože Evropa protestuje, Trumpova formulace, která líčí Evropu jako protidemokratickou překážku stabilních vztahů s Ruskem, je pro Kreml vítaným dárkem.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že zveřejnění dokumentu „je v souladu s naší vizí“ a hovoří o „potřebě dialogu a budování konstruktivních, dobrých vztahů“. Podobně se vyjádřil i Kirill Dmitrijev, klíčový ruský vyjednavač, který na síti X oslavoval Trumpovu kritiku evropských zemí. Ruská strategie je zjevně zaměřena na podkopání evropské podpory Ukrajině a na zasetí pochybností o životaschopnosti aliance NATO.
Ačkoliv ruská kritika demokratického vývoje v Evropě je paradoxní vzhledem k eliminaci politické konkurence a mediální svobody pod vládou Vladimira Putina, Moskvě to dodává munici v informační válce. Toto napětí mezi Washingtonem a Bruselem připomíná šok, který Evropané zažili v únoru po projevu amerického viceprezidenta JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Zelenskyj tento týden usiluje o upevnění podpory pro Ukrajinu na setkáních s lídry Británie, Francie a Německa. Souběžně však ruská rétorika vůči Evropě sílí. Ruský politolog Sergej Karaganov na státní televizi prohlásil, že Rusko je „ve válce s Evropou, nikoli s bídnou, ubohou, oklamanou Ukrajinou“. Před svým setkáním s Trumpovými emisary Putin varoval, že Rusko je „připraveno právě teď“ na válku s Evropou, i když ji neplánuje zahájit.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
