Zatímco vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě minulý týden jednali o možném mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, Rusové získali novou a výraznou výhodu. Jde o prohlubující se rozpory mezi Washingtonem a Evropou. Trump v úterý v nově zveřejněném rozhovoru pro Politico zdvojnásobil kritiku Evropy, když prohlásil, že evropské státy jsou „slabé“ a „v rozkladu“ kvůli své migrační politice.
Prezident Trump také uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině „převahu“ a že pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nastal čas, aby „začal přijímat věci tak, jak jsou“ ve snaze o ukončení konfliktu. „Bude se muset vzchopit a začít přijímat věci, víte, když prohráváte,“ prohlásil Trump.
Tyto výroky navázaly na novou strategii národní bezpečnosti zveřejněnou minulý týden, která ostře kritizuje evropské vlády za jejich podporu Ukrajině. Strategie obviňuje „evropské představitele, kteří mají nerealistická očekávání ohledně války“, z toho, že brání uzavření mírové dohody. Dokument tvrdí, že „velká evropská většina si přeje mír“, ale její přání se nepřeměňuje v politiku, z velké části kvůli podkopávání demokratických procesů ze strany tamních vlád.
Německý kancléř Friedrich Merz se proti tomuto dokumentu v úterý ohradil a uvedl, že některé jeho části jsou nepřijatelné z evropského pohledu, a dodal, že Evropa nepotřebuje pomoc USA k „záchraně demokracie“ na kontinentu. Přestože Evropa protestuje, Trumpova formulace, která líčí Evropu jako protidemokratickou překážku stabilních vztahů s Ruskem, je pro Kreml vítaným dárkem.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že zveřejnění dokumentu „je v souladu s naší vizí“ a hovoří o „potřebě dialogu a budování konstruktivních, dobrých vztahů“. Podobně se vyjádřil i Kirill Dmitrijev, klíčový ruský vyjednavač, který na síti X oslavoval Trumpovu kritiku evropských zemí. Ruská strategie je zjevně zaměřena na podkopání evropské podpory Ukrajině a na zasetí pochybností o životaschopnosti aliance NATO.
Ačkoliv ruská kritika demokratického vývoje v Evropě je paradoxní vzhledem k eliminaci politické konkurence a mediální svobody pod vládou Vladimira Putina, Moskvě to dodává munici v informační válce. Toto napětí mezi Washingtonem a Bruselem připomíná šok, který Evropané zažili v únoru po projevu amerického viceprezidenta JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Zelenskyj tento týden usiluje o upevnění podpory pro Ukrajinu na setkáních s lídry Británie, Francie a Německa. Souběžně však ruská rétorika vůči Evropě sílí. Ruský politolog Sergej Karaganov na státní televizi prohlásil, že Rusko je „ve válce s Evropou, nikoli s bídnou, ubohou, oklamanou Ukrajinou“. Před svým setkáním s Trumpovými emisary Putin varoval, že Rusko je „připraveno právě teď“ na válku s Evropou, i když ji neplánuje zahájit.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.