Údajné použití severokorejské balistické střely při čtvrtečním útoku na Kyjev, při němž zahynulo 12 lidí, znovu obrátilo pozornost na rostoucí roli Severní Koreje v ruské agresi vůči Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského raketu typu KN-23 poskytl Moskvě právě režim Kim Čong-una. Pokud se tyto informace potvrdí, půjde podle něj o další důkaz „zločinného charakteru aliance mezi Ruskem a Pchjongjangem“.
Rakety však tvoří jen část podpory, kterou Severní Korea Rusku poskytuje. Kromě desítek balistických střel typu KN-23 a KN-24, které začala Moskva používat koncem loňského roku, KLDR dodala také dělostřelecké granáty, raketomety a další těžkou techniku.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky Severní Korea do letošního roku dodala Rusku 148 těchto balistických střel s hlavicemi o hmotnosti až jedné tuny – silnějšími než ruské ekvivalenty, píše The Guardian.
Podle společného vyšetřování agentury Reuters a britské výzkumné organizace Open Source Centre bylo v posledních 20 měsících zaznamenáno 64 námořních zásilek severokorejské munice, které následně dorazily do Ruska po železnici.
Celkem šlo o přibližně 16 000 kontejnerů, obsahujících více než čtyři miliony dělostřeleckých granátů a raket, v hodnotě několika miliard dolarů. Poslední taková zásilka byla zaznamenána 17. března.
Analytici upozorňují, že KLDR poskytla nejen starší a méně přesnou munici, ale i moderní výzbroj, kterou si tak může otestovat v reálném konfliktu. Vedle zmíněných balistických střel šlo například o samohybné kanóny, minometné granáty či raketové systémy. Významný byl i export více než 140 střel typu Hwasong-11, jejichž části byly nalezeny po lednovém útoku v roce 2024.
Zásadním momentem ve vzájemné spolupráci byl podpis tzv. „smlouvy o strategickém partnerství“ mezi Vladimirem Putinem a Kim Čong-unem během loňského summitu v Pchjongjangu.
Jeho výsledkem bylo mimo jiné nasazení až 11 000 severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti. Přestože obě země popírají, že by došlo k výměně zbraní nebo nasazení vojáků, které by porušovaly sankce OSN, ukrajinské i jihokorejské zpravodajské služby poskytují důkazy o opaku.
Z těžkých bojů se mělo podle ukrajinských zdrojů do ledna stáhnout přibližně 4 000 severokorejských vojáků, z nichž mnozí byli zabiti či zraněni. Přesto se letos údajně na frontě objevilo dalších nejméně 3 000 severokorejských vojáků.
Podle bývalého koordinátora expertní skupiny OSN Hugha Griffithse je bez pomoci Severní Koreje vedení války pro Moskvu jen těžko představitelné. Pokud válka potrvá, experti očekávají další eskalaci dodávek severokorejských zbraní – včetně dronů, protitankových raket či střel země–vzduch. Kimův režim tak získává nejen přístup ke zbraním a technologiím, ale také cenné zkušenosti pro vlastní vojenský průmysl.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.