Údajné použití severokorejské balistické střely při čtvrtečním útoku na Kyjev, při němž zahynulo 12 lidí, znovu obrátilo pozornost na rostoucí roli Severní Koreje v ruské agresi vůči Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského raketu typu KN-23 poskytl Moskvě právě režim Kim Čong-una. Pokud se tyto informace potvrdí, půjde podle něj o další důkaz „zločinného charakteru aliance mezi Ruskem a Pchjongjangem“.
Rakety však tvoří jen část podpory, kterou Severní Korea Rusku poskytuje. Kromě desítek balistických střel typu KN-23 a KN-24, které začala Moskva používat koncem loňského roku, KLDR dodala také dělostřelecké granáty, raketomety a další těžkou techniku.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky Severní Korea do letošního roku dodala Rusku 148 těchto balistických střel s hlavicemi o hmotnosti až jedné tuny – silnějšími než ruské ekvivalenty, píše The Guardian.
Podle společného vyšetřování agentury Reuters a britské výzkumné organizace Open Source Centre bylo v posledních 20 měsících zaznamenáno 64 námořních zásilek severokorejské munice, které následně dorazily do Ruska po železnici.
Celkem šlo o přibližně 16 000 kontejnerů, obsahujících více než čtyři miliony dělostřeleckých granátů a raket, v hodnotě několika miliard dolarů. Poslední taková zásilka byla zaznamenána 17. března.
Analytici upozorňují, že KLDR poskytla nejen starší a méně přesnou munici, ale i moderní výzbroj, kterou si tak může otestovat v reálném konfliktu. Vedle zmíněných balistických střel šlo například o samohybné kanóny, minometné granáty či raketové systémy. Významný byl i export více než 140 střel typu Hwasong-11, jejichž části byly nalezeny po lednovém útoku v roce 2024.
Zásadním momentem ve vzájemné spolupráci byl podpis tzv. „smlouvy o strategickém partnerství“ mezi Vladimirem Putinem a Kim Čong-unem během loňského summitu v Pchjongjangu.
Jeho výsledkem bylo mimo jiné nasazení až 11 000 severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti. Přestože obě země popírají, že by došlo k výměně zbraní nebo nasazení vojáků, které by porušovaly sankce OSN, ukrajinské i jihokorejské zpravodajské služby poskytují důkazy o opaku.
Z těžkých bojů se mělo podle ukrajinských zdrojů do ledna stáhnout přibližně 4 000 severokorejských vojáků, z nichž mnozí byli zabiti či zraněni. Přesto se letos údajně na frontě objevilo dalších nejméně 3 000 severokorejských vojáků.
Podle bývalého koordinátora expertní skupiny OSN Hugha Griffithse je bez pomoci Severní Koreje vedení války pro Moskvu jen těžko představitelné. Pokud válka potrvá, experti očekávají další eskalaci dodávek severokorejských zbraní – včetně dronů, protitankových raket či střel země–vzduch. Kimův režim tak získává nejen přístup ke zbraním a technologiím, ale také cenné zkušenosti pro vlastní vojenský průmysl.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.