Armádě Vladimira Putina zbývají pouhé týdny na to, aby získala „symbolické“ vítězství v klíčovém ukrajinském městě. V opačném případě budou muset jeho vojáci čelit kruté ukrajinské zimě v zákopech. Ruský diktátor nasadil do svého ustrnulého mlýnku na maso téměř 200 000 vojáků ve snaze dobýt Pokrovsk. Tento boj probíhá již 18 měsíců.
Zpravodajské informace naznačují, že v bitvě o tuto pevnost bylo zabito nebo zraněno nejméně 135 000 ruských vojáků. Po tak dlouhém boji a narůstajících ztrátách varoval bývalý zpravodajský důstojník Philip Ingram, že pro Putina by byla „prostě příliš velká porážka, než aby od ní odešel“. To znamená, že megaloman se musí buď dočkat triumfálního „symbolického“ vítězství, nebo většina jeho mužů pravděpodobně zemře v důsledku pověstně kruté ukrajinské zimy.
Teploty na Ukrajině mohou klesnout až na -31 °C a průměrné podmínky se mohou pohybovat kolem -8 °C. Vánice jsou schopné napadnout až 50 centimetrů sněhu během jednoho dne. Ruští vojáci by tak mohli čelit smrtícím podmínkám podobným těm, které postihly sovětskou invazi do Finska v roce 1939 nebo nevydařený nacistický útok na Rusko v roce 1941. Obě tyto katastrofální kampaně skončily tím, že se sníh zbarvil krví, zmrzlí muži umírali v zákopech a tanky se zastavily kvůli vypnutým motorům.
Protože se Putinův boj o Pokrovsk protahuje, hrozí jeho mužům, že budou čelit stejně brutálním podmínkám. Ruské síly obkličují jihovýchodní město již více než rok a půl, ale dosud se jim ho nepodařilo dobýt. Boje uvnitř pevnosti tento týden zesílily, protože Putin zoufale touží po vítězství, aby jeho lidé neztratili víru ve válku.
V nejnovější epizodě The Sun’s Battle Plans Exposed vysvětlil bývalý plánovač NATO Ingram, jak se Putinova zimní strategie rozjíždí. Řekl, že nyní vidíme, jak se pro Ukrajinu objevuje Putinova zoufalá zimní strategie. Uvedl, že se odehrávají zuřivé boje a zavládla válečná mlha, což velmi ztěžuje zpravodajství. Zároveň dodal, že situace nemusí být tak špatná, jak se na první pohled zdá. Ve skutečnosti to může hrát do karet Ukrajině, jelikož se blíží zima.
Ingram prohlásil, že Putin bude mít „jeden poslední hod kostkou“, aby „urval alespoň zdání vítězství, než led a sníh zmrazí současné blátivé bojiště“. Vysvětlil, že ačkoli strategická hodnota Pokrovsku do značné míry poklesla, stále by pro Moskvu představoval obrovské vítězství. Dobytí Pokrovsku by také umožnilo Putinovi tlačit na sever a západ, a ohrozit města v jádru ukrajinské obrany v Donbasu. Jeho cílem je získat kontrolu nad celým ukrajinským průmyslovým východem. To zahrnuje dvě největší města ovládaná Ukrajinou v Doněcké oblasti – Kramatorsk a Slovjansk.
Ingram připomněl množství vojáků a techniky, které Putin dosud v osmnáctiměsíční bitvě vynaložil. Město bylo „rozvalcováno“, budovy zničeny, a logistické uzly, které byly strategicky důležité, byly z velké části zneškodněny. Železniční tratě nefungují a silnice jsou téměř neprůjezdné. Některé ukrajinské zdroje naznačují, že jen v bitvě o Pokrovsk bylo zabito nebo zraněno 135 000 vojáků, ale mohlo jich být i více. Podle britské vojenské rozvědky by při současném tempu postupu trvalo dobytí celé sporné oblasti Donbasu další čtyři roky a vyžádalo by si dva miliony ruských obětí.
Rusko tento týden hlásilo, že dosáhlo velkých pokroků ve středu města a obklíčilo ukrajinské síly. Objevily se neověřené záběry, které ukazují, jak ruští vojáci vstupují do města pod rouškou mlhy. Video zachycuje vojáky na motocyklech, buginách a ve vozidlech bez dveří, jak postupují ulicemi zahalenými mlhou. Ukrajina však popřela zprávy o tom, že se ruská armáda blíží k centru města, ačkoli se objevují obavy, že se železniční uzel blíží k dobytí.
Ve zničeném městě, které kdysi obývalo 60 000 lidí, zůstalo jen několik stovek obyvatel. Cesty lemují řady vypálených budov a sutin. Ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko v úterý varoval, že „ztrácíme Pokrovsk“ a „Rusové vnikli do města“. Ruské jednotky se nyní snaží uzavřít mezeru a Pokrovsk plně obklíčit, zatímco ukrajinská armáda zoufale provádí protiútoky. Ukrajinský 7. výsadkový útočný sbor uvedl, že povětrnostní podmínky, zejména hustá mlha, přiměly Moskvu k rychlému přesunu dalších vojáků do obklíčeného města, jelikož vozidla by jinak okamžitě zničily ukrajinské drony. Prezident Volodymyr Zelenskyj popsal situaci jako „obtížnou“. V samotném městě se údajně nachází 300 až 500 ruských vojáků.
Ingram dodal, že dobytí Pokrovsku se pro Rusko stalo něčím symbolickým, podobně jako tomu bylo před několika lety s Bachmutem. Ačkoli byl kdysi klíčovým logistickým uzlem, nyní je po 18 měsících obléhání a obrovských ztrátách kritickým cílem, který Putin musí svým lidem prodat jako vítězství. Po vynaložení ohromného množství mužů a materiálu je to pro Putina záchrana tváře – vítězství, které zcela nezbytně musí doručit.
Ačkoli Slovensko neřadí 17. listopad mezi oficiální státní svátky, výročí „sametové revoluce“ se letos stalo podnětem pro rozsáhlé protestní akce. Odpůrci předsedy vlády Roberta Fica volí nekonvenční formu odporu: na veřejné plochy křídou píší vzkazy kritizující aktuální politickou situaci. Tento fenomén, označovaný jako „Křídový protest“, byl odstartován událostmi v Popradu minulý týden a poukázal na výrazné napětí mezi vládou a mladou generací.
Armádě Vladimira Putina zbývají pouhé týdny na to, aby získala „symbolické“ vítězství v klíčovém ukrajinském městě. V opačném případě budou muset jeho vojáci čelit kruté ukrajinské zimě v zákopech. Ruský diktátor nasadil do svého ustrnulého mlýnku na maso téměř 200 000 vojáků ve snaze dobýt Pokrovsk. Tento boj probíhá již 18 měsíců.
Jedna z nejprestižnějších indických univerzit, Dillíská univerzita, čelí obvinění z ohrožení akademické svobody poté, co zrušila seminář o demokracii ve stejný den, kdy vydala pokyn zaměstnancům k propagaci summitu o dobrých životních podmínkách krav. Krávy jsou uctívány jako posvátné mnoha hinduisty, avšak kritici tvrdí, že vládnoucí strana Bharátyja Džanáta (BJP) premiéra Narendry Modiho využívá indickou oddanost tomuto zvířeti jako politický nástroj k prosazování své hinduisticko-nacionalistické agendy.
Málokdo předpověděl, že se úsilí prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v Gaze setká s úspěchem. Na Blízkém východě, a zejména v souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem, vždy platilo, že snahy o mír selžou. Vždy se něco pokazí a rozdíly mezi stranami jsou příliš velké. Strany se často chovají iracionálně, a ti, kteří chtějí jednání zmařit, s radostí vloží klacek do loukoťového kola. Proto jen malá menšina „beznadějných optimistů“ věřila v úspěch snah prezidenta Trumpa o ukončení války v Gaze.
Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.