Armádě Vladimira Putina zbývají pouhé týdny na to, aby získala „symbolické“ vítězství v klíčovém ukrajinském městě. V opačném případě budou muset jeho vojáci čelit kruté ukrajinské zimě v zákopech. Ruský diktátor nasadil do svého ustrnulého mlýnku na maso téměř 200 000 vojáků ve snaze dobýt Pokrovsk. Tento boj probíhá již 18 měsíců.
Zpravodajské informace naznačují, že v bitvě o tuto pevnost bylo zabito nebo zraněno nejméně 135 000 ruských vojáků. Po tak dlouhém boji a narůstajících ztrátách varoval bývalý zpravodajský důstojník Philip Ingram, že pro Putina by byla „prostě příliš velká porážka, než aby od ní odešel“. To znamená, že megaloman se musí buď dočkat triumfálního „symbolického“ vítězství, nebo většina jeho mužů pravděpodobně zemře v důsledku pověstně kruté ukrajinské zimy.
Teploty na Ukrajině mohou klesnout až na -31 °C a průměrné podmínky se mohou pohybovat kolem -8 °C. Vánice jsou schopné napadnout až 50 centimetrů sněhu během jednoho dne. Ruští vojáci by tak mohli čelit smrtícím podmínkám podobným těm, které postihly sovětskou invazi do Finska v roce 1939 nebo nevydařený nacistický útok na Rusko v roce 1941. Obě tyto katastrofální kampaně skončily tím, že se sníh zbarvil krví, zmrzlí muži umírali v zákopech a tanky se zastavily kvůli vypnutým motorům.
Protože se Putinův boj o Pokrovsk protahuje, hrozí jeho mužům, že budou čelit stejně brutálním podmínkám. Ruské síly obkličují jihovýchodní město již více než rok a půl, ale dosud se jim ho nepodařilo dobýt. Boje uvnitř pevnosti tento týden zesílily, protože Putin zoufale touží po vítězství, aby jeho lidé neztratili víru ve válku.
V nejnovější epizodě The Sun’s Battle Plans Exposed vysvětlil bývalý plánovač NATO Ingram, jak se Putinova zimní strategie rozjíždí. Řekl, že nyní vidíme, jak se pro Ukrajinu objevuje Putinova zoufalá zimní strategie. Uvedl, že se odehrávají zuřivé boje a zavládla válečná mlha, což velmi ztěžuje zpravodajství. Zároveň dodal, že situace nemusí být tak špatná, jak se na první pohled zdá. Ve skutečnosti to může hrát do karet Ukrajině, jelikož se blíží zima.
Ingram prohlásil, že Putin bude mít „jeden poslední hod kostkou“, aby „urval alespoň zdání vítězství, než led a sníh zmrazí současné blátivé bojiště“. Vysvětlil, že ačkoli strategická hodnota Pokrovsku do značné míry poklesla, stále by pro Moskvu představoval obrovské vítězství. Dobytí Pokrovsku by také umožnilo Putinovi tlačit na sever a západ, a ohrozit města v jádru ukrajinské obrany v Donbasu. Jeho cílem je získat kontrolu nad celým ukrajinským průmyslovým východem. To zahrnuje dvě největší města ovládaná Ukrajinou v Doněcké oblasti – Kramatorsk a Slovjansk.
Ingram připomněl množství vojáků a techniky, které Putin dosud v osmnáctiměsíční bitvě vynaložil. Město bylo „rozvalcováno“, budovy zničeny, a logistické uzly, které byly strategicky důležité, byly z velké části zneškodněny. Železniční tratě nefungují a silnice jsou téměř neprůjezdné. Některé ukrajinské zdroje naznačují, že jen v bitvě o Pokrovsk bylo zabito nebo zraněno 135 000 vojáků, ale mohlo jich být i více. Podle britské vojenské rozvědky by při současném tempu postupu trvalo dobytí celé sporné oblasti Donbasu další čtyři roky a vyžádalo by si dva miliony ruských obětí.
Rusko tento týden hlásilo, že dosáhlo velkých pokroků ve středu města a obklíčilo ukrajinské síly. Objevily se neověřené záběry, které ukazují, jak ruští vojáci vstupují do města pod rouškou mlhy. Video zachycuje vojáky na motocyklech, buginách a ve vozidlech bez dveří, jak postupují ulicemi zahalenými mlhou. Ukrajina však popřela zprávy o tom, že se ruská armáda blíží k centru města, ačkoli se objevují obavy, že se železniční uzel blíží k dobytí.
Ve zničeném městě, které kdysi obývalo 60 000 lidí, zůstalo jen několik stovek obyvatel. Cesty lemují řady vypálených budov a sutin. Ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko v úterý varoval, že „ztrácíme Pokrovsk“ a „Rusové vnikli do města“. Ruské jednotky se nyní snaží uzavřít mezeru a Pokrovsk plně obklíčit, zatímco ukrajinská armáda zoufale provádí protiútoky. Ukrajinský 7. výsadkový útočný sbor uvedl, že povětrnostní podmínky, zejména hustá mlha, přiměly Moskvu k rychlému přesunu dalších vojáků do obklíčeného města, jelikož vozidla by jinak okamžitě zničily ukrajinské drony. Prezident Volodymyr Zelenskyj popsal situaci jako „obtížnou“. V samotném městě se údajně nachází 300 až 500 ruských vojáků.
Ingram dodal, že dobytí Pokrovsku se pro Rusko stalo něčím symbolickým, podobně jako tomu bylo před několika lety s Bachmutem. Ačkoli byl kdysi klíčovým logistickým uzlem, nyní je po 18 měsících obléhání a obrovských ztrátách kritickým cílem, který Putin musí svým lidem prodat jako vítězství. Po vynaložení ohromného množství mužů a materiálu je to pro Putina záchrana tváře – vítězství, které zcela nezbytně musí doručit.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.