Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.
Medinskij, který v letech 2012 až 2020 sloužil jako ministr kultury a později se stal hlavním vyjednavačem v mírových rozhovorech s Ukrajinou, přirovnal současnou válku ke konfliktu mezi carským Ruskem a Švédskem z počátku 18. století. V televizním rozhovoru cynicky připomněl: „Severní válka trvala 21 let. Ale už po několika letech car nabídl mír. A co na to Švédové? Řekli, že budou bojovat do posledního Švéda.“ Jeho poznámka byla jednoznačně adresována Kyjevu.
Putin sám se netají obdivem k Petru Velikému – v zasedací místnosti vlády má dokonce jeho bronzovou sochu. Kreml se podle všeho nehodlá vzdát ničeho z toho, co považuje za své „historické právo“. Ruské podmínky pro mír se za poslední tři roky nezměnily ani o milimetr: žádné členství Ukrajiny v NATO, úplná neutralita, mezinárodní uznání ruské anexe Krymu i čtyř východních regionů a omezení ukrajinského zbrojení.
Odmítavý postoj Moskvy se promítá i do aktuálních snah o vyjednávání. Prezident Spojených států Donald Trump sice zpočátku působil dojmem, že chce konflikt ukončit, avšak jeho poslední výroky ukazují, že trpělivost ztrácí. V pondělí si s Putinem telefonoval více než dvě hodiny, ale bez jakéhokoliv pokroku. Spíše naopak – Trump veřejně připustil, že mírová dohoda bude muset vzejít z přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou.
„Je to evropský problém. A měl jím zůstat. Předchozí administrativa nás ale přesvědčila, že se musíme zapojit,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Naznačil, že pokud se situace rychle nezmění, Spojené státy se z celého mírového procesu stáhnou: „Jestli nebude pokrok, tak s tím přestanu.“
Podobně se vyjádřil i viceprezident JD Vance. V rozhovoru pro CNN prohlásil, že pokud nebude možné válku ukončit, „prostě uznáme, že to nestojí za to“. Takový přístup vyvolává v Kremlu uspokojení. Podle expertů se Putinovi lidé naučili Trumpovo chování číst – vědí, že když se jednání protahují, ztrácí o ně zájem. Přesně to se stalo i během jeho prvního mandátu, když se snažil vyjednávat s Kim Čong-unem.
Z evropských metropolí zaznívá frustrace. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že Rusko nabízí Trumpovi iluzorní kompromisy jen proto, aby získalo čas. „Putin vážně o mír nestojí. Poslouchám jeho slova, ale soudím jen podle činů. A ty mi říkají, že mírové řešení nehledá.“
Přitom americká administrativa místo toho, aby vyvíjela tlak na agresora, jak upozornila bývalá velvyslankyně USA v Kyjevě Bridget Brinková, tlačí na oběť. Brinková rezignovala minulý měsíc právě kvůli tomu, že „vláda od začátku kladla důraz na nátlak na Ukrajinu, ne na Rusko.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se netají tím, že je z postoje Washingtonu zklamaný. Počítal s tím, že Trump po posledním rozhovoru s Putinem pochopí jeho neústupnost. Místo toho se zdá, že americký prezident zvažuje, že jakékoliv další úsilí o vyjednávání vzdá.
Případný ústup Ukrajiny od jejích základních požadavků – tedy zachování územní celistvosti a suverenity – je přitom politicky i společensky nemožný. I kdyby Zelenskyj byl ochoten přistoupit na ruské podmínky, parlament by mu to nikdy neschválil. Veřejnost by se bouřila, armáda by cítila zradu. Ukrajina by se mohla ponořit do vnitropolitické krize.
Putin si to uvědomuje. A právě proto nemá důvod ke skutečnému vyjednávání. Stačí mu čekat, než se Amerika stáhne, Evropa unaví a Ukrajina zůstane sama. Pokud k tomu dojde, bude to znamenat kolaps ukrajinské obrany a vítězství Moskvy.
Podle západních diplomatů se ruská strategie nemění už desetiletí. Nejprve sabotáž, potom zdrženlivé rozhovory a nakonec vynucení podmínek silou. V tomto případě si Putin žádá úplnou geopolitickou neutralizaci Ukrajiny, přepsání evropské bezpečnostní architektury a potvrzení mocenského postavení Ruska.
Zatímco západní politici vedou nekonečné debaty, Kreml ví, že čas pracuje v jeho prospěch. Válka se stává „novým normálem“, kde se bojuje dál, ale nikdo už nečeká mír.
Pokud se nenajde silná a jednotná odpověď Západu, ruský prezident bude dál posilovat svůj obraz jako novodobý car – a Ukrajina zůstane jen jedním z jeho mnoha nástrojů k přepisování dějin.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření nové pracovní skupiny zaměřené na umělou inteligenci s názvem „Super Intelligence Force“. V čele tohoto orgánu stane ředitel národních zpravodajských služeb Jay Clayton. Nový tým má zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí postavení ve vývoji této technologie. Zároveň bude koordinovat komunikaci federální vlády s veřejností, spotřebiteli i technologickými firmami.
