Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.
Medinskij, který v letech 2012 až 2020 sloužil jako ministr kultury a později se stal hlavním vyjednavačem v mírových rozhovorech s Ukrajinou, přirovnal současnou válku ke konfliktu mezi carským Ruskem a Švédskem z počátku 18. století. V televizním rozhovoru cynicky připomněl: „Severní válka trvala 21 let. Ale už po několika letech car nabídl mír. A co na to Švédové? Řekli, že budou bojovat do posledního Švéda.“ Jeho poznámka byla jednoznačně adresována Kyjevu.
Putin sám se netají obdivem k Petru Velikému – v zasedací místnosti vlády má dokonce jeho bronzovou sochu. Kreml se podle všeho nehodlá vzdát ničeho z toho, co považuje za své „historické právo“. Ruské podmínky pro mír se za poslední tři roky nezměnily ani o milimetr: žádné členství Ukrajiny v NATO, úplná neutralita, mezinárodní uznání ruské anexe Krymu i čtyř východních regionů a omezení ukrajinského zbrojení.
Odmítavý postoj Moskvy se promítá i do aktuálních snah o vyjednávání. Prezident Spojených států Donald Trump sice zpočátku působil dojmem, že chce konflikt ukončit, avšak jeho poslední výroky ukazují, že trpělivost ztrácí. V pondělí si s Putinem telefonoval více než dvě hodiny, ale bez jakéhokoliv pokroku. Spíše naopak – Trump veřejně připustil, že mírová dohoda bude muset vzejít z přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou.
„Je to evropský problém. A měl jím zůstat. Předchozí administrativa nás ale přesvědčila, že se musíme zapojit,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Naznačil, že pokud se situace rychle nezmění, Spojené státy se z celého mírového procesu stáhnou: „Jestli nebude pokrok, tak s tím přestanu.“
Podobně se vyjádřil i viceprezident JD Vance. V rozhovoru pro CNN prohlásil, že pokud nebude možné válku ukončit, „prostě uznáme, že to nestojí za to“. Takový přístup vyvolává v Kremlu uspokojení. Podle expertů se Putinovi lidé naučili Trumpovo chování číst – vědí, že když se jednání protahují, ztrácí o ně zájem. Přesně to se stalo i během jeho prvního mandátu, když se snažil vyjednávat s Kim Čong-unem.
Z evropských metropolí zaznívá frustrace. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že Rusko nabízí Trumpovi iluzorní kompromisy jen proto, aby získalo čas. „Putin vážně o mír nestojí. Poslouchám jeho slova, ale soudím jen podle činů. A ty mi říkají, že mírové řešení nehledá.“
Přitom americká administrativa místo toho, aby vyvíjela tlak na agresora, jak upozornila bývalá velvyslankyně USA v Kyjevě Bridget Brinková, tlačí na oběť. Brinková rezignovala minulý měsíc právě kvůli tomu, že „vláda od začátku kladla důraz na nátlak na Ukrajinu, ne na Rusko.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se netají tím, že je z postoje Washingtonu zklamaný. Počítal s tím, že Trump po posledním rozhovoru s Putinem pochopí jeho neústupnost. Místo toho se zdá, že americký prezident zvažuje, že jakékoliv další úsilí o vyjednávání vzdá.
Případný ústup Ukrajiny od jejích základních požadavků – tedy zachování územní celistvosti a suverenity – je přitom politicky i společensky nemožný. I kdyby Zelenskyj byl ochoten přistoupit na ruské podmínky, parlament by mu to nikdy neschválil. Veřejnost by se bouřila, armáda by cítila zradu. Ukrajina by se mohla ponořit do vnitropolitické krize.
Putin si to uvědomuje. A právě proto nemá důvod ke skutečnému vyjednávání. Stačí mu čekat, než se Amerika stáhne, Evropa unaví a Ukrajina zůstane sama. Pokud k tomu dojde, bude to znamenat kolaps ukrajinské obrany a vítězství Moskvy.
Podle západních diplomatů se ruská strategie nemění už desetiletí. Nejprve sabotáž, potom zdrženlivé rozhovory a nakonec vynucení podmínek silou. V tomto případě si Putin žádá úplnou geopolitickou neutralizaci Ukrajiny, přepsání evropské bezpečnostní architektury a potvrzení mocenského postavení Ruska.
Zatímco západní politici vedou nekonečné debaty, Kreml ví, že čas pracuje v jeho prospěch. Válka se stává „novým normálem“, kde se bojuje dál, ale nikdo už nečeká mír.
Pokud se nenajde silná a jednotná odpověď Západu, ruský prezident bude dál posilovat svůj obraz jako novodobý car – a Ukrajina zůstane jen jedním z jeho mnoha nástrojů k přepisování dějin.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
