Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.
Medinskij, který v letech 2012 až 2020 sloužil jako ministr kultury a později se stal hlavním vyjednavačem v mírových rozhovorech s Ukrajinou, přirovnal současnou válku ke konfliktu mezi carským Ruskem a Švédskem z počátku 18. století. V televizním rozhovoru cynicky připomněl: „Severní válka trvala 21 let. Ale už po několika letech car nabídl mír. A co na to Švédové? Řekli, že budou bojovat do posledního Švéda.“ Jeho poznámka byla jednoznačně adresována Kyjevu.
Putin sám se netají obdivem k Petru Velikému – v zasedací místnosti vlády má dokonce jeho bronzovou sochu. Kreml se podle všeho nehodlá vzdát ničeho z toho, co považuje za své „historické právo“. Ruské podmínky pro mír se za poslední tři roky nezměnily ani o milimetr: žádné členství Ukrajiny v NATO, úplná neutralita, mezinárodní uznání ruské anexe Krymu i čtyř východních regionů a omezení ukrajinského zbrojení.
Odmítavý postoj Moskvy se promítá i do aktuálních snah o vyjednávání. Prezident Spojených států Donald Trump sice zpočátku působil dojmem, že chce konflikt ukončit, avšak jeho poslední výroky ukazují, že trpělivost ztrácí. V pondělí si s Putinem telefonoval více než dvě hodiny, ale bez jakéhokoliv pokroku. Spíše naopak – Trump veřejně připustil, že mírová dohoda bude muset vzejít z přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou.
„Je to evropský problém. A měl jím zůstat. Předchozí administrativa nás ale přesvědčila, že se musíme zapojit,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Naznačil, že pokud se situace rychle nezmění, Spojené státy se z celého mírového procesu stáhnou: „Jestli nebude pokrok, tak s tím přestanu.“
Podobně se vyjádřil i viceprezident JD Vance. V rozhovoru pro CNN prohlásil, že pokud nebude možné válku ukončit, „prostě uznáme, že to nestojí za to“. Takový přístup vyvolává v Kremlu uspokojení. Podle expertů se Putinovi lidé naučili Trumpovo chování číst – vědí, že když se jednání protahují, ztrácí o ně zájem. Přesně to se stalo i během jeho prvního mandátu, když se snažil vyjednávat s Kim Čong-unem.
Z evropských metropolí zaznívá frustrace. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že Rusko nabízí Trumpovi iluzorní kompromisy jen proto, aby získalo čas. „Putin vážně o mír nestojí. Poslouchám jeho slova, ale soudím jen podle činů. A ty mi říkají, že mírové řešení nehledá.“
Přitom americká administrativa místo toho, aby vyvíjela tlak na agresora, jak upozornila bývalá velvyslankyně USA v Kyjevě Bridget Brinková, tlačí na oběť. Brinková rezignovala minulý měsíc právě kvůli tomu, že „vláda od začátku kladla důraz na nátlak na Ukrajinu, ne na Rusko.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se netají tím, že je z postoje Washingtonu zklamaný. Počítal s tím, že Trump po posledním rozhovoru s Putinem pochopí jeho neústupnost. Místo toho se zdá, že americký prezident zvažuje, že jakékoliv další úsilí o vyjednávání vzdá.
Případný ústup Ukrajiny od jejích základních požadavků – tedy zachování územní celistvosti a suverenity – je přitom politicky i společensky nemožný. I kdyby Zelenskyj byl ochoten přistoupit na ruské podmínky, parlament by mu to nikdy neschválil. Veřejnost by se bouřila, armáda by cítila zradu. Ukrajina by se mohla ponořit do vnitropolitické krize.
Putin si to uvědomuje. A právě proto nemá důvod ke skutečnému vyjednávání. Stačí mu čekat, než se Amerika stáhne, Evropa unaví a Ukrajina zůstane sama. Pokud k tomu dojde, bude to znamenat kolaps ukrajinské obrany a vítězství Moskvy.
Podle západních diplomatů se ruská strategie nemění už desetiletí. Nejprve sabotáž, potom zdrženlivé rozhovory a nakonec vynucení podmínek silou. V tomto případě si Putin žádá úplnou geopolitickou neutralizaci Ukrajiny, přepsání evropské bezpečnostní architektury a potvrzení mocenského postavení Ruska.
Zatímco západní politici vedou nekonečné debaty, Kreml ví, že čas pracuje v jeho prospěch. Válka se stává „novým normálem“, kde se bojuje dál, ale nikdo už nečeká mír.
Pokud se nenajde silná a jednotná odpověď Západu, ruský prezident bude dál posilovat svůj obraz jako novodobý car – a Ukrajina zůstane jen jedním z jeho mnoha nástrojů k přepisování dějin.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
