Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.
Medinskij, který v letech 2012 až 2020 sloužil jako ministr kultury a později se stal hlavním vyjednavačem v mírových rozhovorech s Ukrajinou, přirovnal současnou válku ke konfliktu mezi carským Ruskem a Švédskem z počátku 18. století. V televizním rozhovoru cynicky připomněl: „Severní válka trvala 21 let. Ale už po několika letech car nabídl mír. A co na to Švédové? Řekli, že budou bojovat do posledního Švéda.“ Jeho poznámka byla jednoznačně adresována Kyjevu.
Putin sám se netají obdivem k Petru Velikému – v zasedací místnosti vlády má dokonce jeho bronzovou sochu. Kreml se podle všeho nehodlá vzdát ničeho z toho, co považuje za své „historické právo“. Ruské podmínky pro mír se za poslední tři roky nezměnily ani o milimetr: žádné členství Ukrajiny v NATO, úplná neutralita, mezinárodní uznání ruské anexe Krymu i čtyř východních regionů a omezení ukrajinského zbrojení.
Odmítavý postoj Moskvy se promítá i do aktuálních snah o vyjednávání. Prezident Spojených států Donald Trump sice zpočátku působil dojmem, že chce konflikt ukončit, avšak jeho poslední výroky ukazují, že trpělivost ztrácí. V pondělí si s Putinem telefonoval více než dvě hodiny, ale bez jakéhokoliv pokroku. Spíše naopak – Trump veřejně připustil, že mírová dohoda bude muset vzejít z přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou.
„Je to evropský problém. A měl jím zůstat. Předchozí administrativa nás ale přesvědčila, že se musíme zapojit,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Naznačil, že pokud se situace rychle nezmění, Spojené státy se z celého mírového procesu stáhnou: „Jestli nebude pokrok, tak s tím přestanu.“
Podobně se vyjádřil i viceprezident JD Vance. V rozhovoru pro CNN prohlásil, že pokud nebude možné válku ukončit, „prostě uznáme, že to nestojí za to“. Takový přístup vyvolává v Kremlu uspokojení. Podle expertů se Putinovi lidé naučili Trumpovo chování číst – vědí, že když se jednání protahují, ztrácí o ně zájem. Přesně to se stalo i během jeho prvního mandátu, když se snažil vyjednávat s Kim Čong-unem.
Z evropských metropolí zaznívá frustrace. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že Rusko nabízí Trumpovi iluzorní kompromisy jen proto, aby získalo čas. „Putin vážně o mír nestojí. Poslouchám jeho slova, ale soudím jen podle činů. A ty mi říkají, že mírové řešení nehledá.“
Přitom americká administrativa místo toho, aby vyvíjela tlak na agresora, jak upozornila bývalá velvyslankyně USA v Kyjevě Bridget Brinková, tlačí na oběť. Brinková rezignovala minulý měsíc právě kvůli tomu, že „vláda od začátku kladla důraz na nátlak na Ukrajinu, ne na Rusko.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se netají tím, že je z postoje Washingtonu zklamaný. Počítal s tím, že Trump po posledním rozhovoru s Putinem pochopí jeho neústupnost. Místo toho se zdá, že americký prezident zvažuje, že jakékoliv další úsilí o vyjednávání vzdá.
Případný ústup Ukrajiny od jejích základních požadavků – tedy zachování územní celistvosti a suverenity – je přitom politicky i společensky nemožný. I kdyby Zelenskyj byl ochoten přistoupit na ruské podmínky, parlament by mu to nikdy neschválil. Veřejnost by se bouřila, armáda by cítila zradu. Ukrajina by se mohla ponořit do vnitropolitické krize.
Putin si to uvědomuje. A právě proto nemá důvod ke skutečnému vyjednávání. Stačí mu čekat, než se Amerika stáhne, Evropa unaví a Ukrajina zůstane sama. Pokud k tomu dojde, bude to znamenat kolaps ukrajinské obrany a vítězství Moskvy.
Podle západních diplomatů se ruská strategie nemění už desetiletí. Nejprve sabotáž, potom zdrženlivé rozhovory a nakonec vynucení podmínek silou. V tomto případě si Putin žádá úplnou geopolitickou neutralizaci Ukrajiny, přepsání evropské bezpečnostní architektury a potvrzení mocenského postavení Ruska.
Zatímco západní politici vedou nekonečné debaty, Kreml ví, že čas pracuje v jeho prospěch. Válka se stává „novým normálem“, kde se bojuje dál, ale nikdo už nečeká mír.
Pokud se nenajde silná a jednotná odpověď Západu, ruský prezident bude dál posilovat svůj obraz jako novodobý car – a Ukrajina zůstane jen jedním z jeho mnoha nástrojů k přepisování dějin.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
