Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.
Medinskij, který v letech 2012 až 2020 sloužil jako ministr kultury a později se stal hlavním vyjednavačem v mírových rozhovorech s Ukrajinou, přirovnal současnou válku ke konfliktu mezi carským Ruskem a Švédskem z počátku 18. století. V televizním rozhovoru cynicky připomněl: „Severní válka trvala 21 let. Ale už po několika letech car nabídl mír. A co na to Švédové? Řekli, že budou bojovat do posledního Švéda.“ Jeho poznámka byla jednoznačně adresována Kyjevu.
Putin sám se netají obdivem k Petru Velikému – v zasedací místnosti vlády má dokonce jeho bronzovou sochu. Kreml se podle všeho nehodlá vzdát ničeho z toho, co považuje za své „historické právo“. Ruské podmínky pro mír se za poslední tři roky nezměnily ani o milimetr: žádné členství Ukrajiny v NATO, úplná neutralita, mezinárodní uznání ruské anexe Krymu i čtyř východních regionů a omezení ukrajinského zbrojení.
Odmítavý postoj Moskvy se promítá i do aktuálních snah o vyjednávání. Prezident Spojených států Donald Trump sice zpočátku působil dojmem, že chce konflikt ukončit, avšak jeho poslední výroky ukazují, že trpělivost ztrácí. V pondělí si s Putinem telefonoval více než dvě hodiny, ale bez jakéhokoliv pokroku. Spíše naopak – Trump veřejně připustil, že mírová dohoda bude muset vzejít z přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou.
„Je to evropský problém. A měl jím zůstat. Předchozí administrativa nás ale přesvědčila, že se musíme zapojit,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Naznačil, že pokud se situace rychle nezmění, Spojené státy se z celého mírového procesu stáhnou: „Jestli nebude pokrok, tak s tím přestanu.“
Podobně se vyjádřil i viceprezident JD Vance. V rozhovoru pro CNN prohlásil, že pokud nebude možné válku ukončit, „prostě uznáme, že to nestojí za to“. Takový přístup vyvolává v Kremlu uspokojení. Podle expertů se Putinovi lidé naučili Trumpovo chování číst – vědí, že když se jednání protahují, ztrácí o ně zájem. Přesně to se stalo i během jeho prvního mandátu, když se snažil vyjednávat s Kim Čong-unem.
Z evropských metropolí zaznívá frustrace. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že Rusko nabízí Trumpovi iluzorní kompromisy jen proto, aby získalo čas. „Putin vážně o mír nestojí. Poslouchám jeho slova, ale soudím jen podle činů. A ty mi říkají, že mírové řešení nehledá.“
Přitom americká administrativa místo toho, aby vyvíjela tlak na agresora, jak upozornila bývalá velvyslankyně USA v Kyjevě Bridget Brinková, tlačí na oběť. Brinková rezignovala minulý měsíc právě kvůli tomu, že „vláda od začátku kladla důraz na nátlak na Ukrajinu, ne na Rusko.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se netají tím, že je z postoje Washingtonu zklamaný. Počítal s tím, že Trump po posledním rozhovoru s Putinem pochopí jeho neústupnost. Místo toho se zdá, že americký prezident zvažuje, že jakékoliv další úsilí o vyjednávání vzdá.
Případný ústup Ukrajiny od jejích základních požadavků – tedy zachování územní celistvosti a suverenity – je přitom politicky i společensky nemožný. I kdyby Zelenskyj byl ochoten přistoupit na ruské podmínky, parlament by mu to nikdy neschválil. Veřejnost by se bouřila, armáda by cítila zradu. Ukrajina by se mohla ponořit do vnitropolitické krize.
Putin si to uvědomuje. A právě proto nemá důvod ke skutečnému vyjednávání. Stačí mu čekat, než se Amerika stáhne, Evropa unaví a Ukrajina zůstane sama. Pokud k tomu dojde, bude to znamenat kolaps ukrajinské obrany a vítězství Moskvy.
Podle západních diplomatů se ruská strategie nemění už desetiletí. Nejprve sabotáž, potom zdrženlivé rozhovory a nakonec vynucení podmínek silou. V tomto případě si Putin žádá úplnou geopolitickou neutralizaci Ukrajiny, přepsání evropské bezpečnostní architektury a potvrzení mocenského postavení Ruska.
Zatímco západní politici vedou nekonečné debaty, Kreml ví, že čas pracuje v jeho prospěch. Válka se stává „novým normálem“, kde se bojuje dál, ale nikdo už nečeká mír.
Pokud se nenajde silná a jednotná odpověď Západu, ruský prezident bude dál posilovat svůj obraz jako novodobý car – a Ukrajina zůstane jen jedním z jeho mnoha nástrojů k přepisování dějin.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
