Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Podle jeho slov se tito lídři podřídili zájmům předchozí americké administrativy jen proto, aby mohli profitovat z případného rozpadu Ruska, ke kterému se Washington údajně snažil situaci záměrně dohnat.
Putinova slova o bezpodmínečném dosažení ruských cílů přicházejí v citlivém momentu, kdy diplomaté v Berlíně hlásí shodu na většině bodů budoucí mírové dohody. Ruský vůdce však dává jasně najevo, že pro něj diplomatické řešení znamená v podstatě kapitulaci Kyjeva.
Trvá na postoupení celého Donbasu, drastickém omezení ukrajinské armády a striktním zákazu přítomnosti západních vojsk na ukrajinském území, což je pro Ukrajinu i její spojence zatím zcela nepřijatelné.
Kromě výhrůžek směrem k Ukrajině Putin opět zaútočil na Severoatlantickou alianci. Přestože popřel plány na invazi do zemí NATO, obvinil blok z toho, že se sám připravuje na ozbrojený střet s Moskvou v horizontu roku 2030. Tato vyjádření mají podpořit jeho narativ, že Rusko pouze reaguje na vnější hrozbu, zatímco jeho armáda drží strategickou iniciativu a diktuje tempo událostí na frontě.
Podobnou rétoriku Putin zaujal před dvěma týdny v rozhovoru pro India Today, kde zopakoval, že regiony Donbasu a tzv. Novoruska budou „osvobozeny“ v každém případě, ať už vojensky, nebo jinými prostředky.
Na otázku, co považuje za konečné vítězství, odpověděl stroze: válka skončí až v momentě, kdy budou naplněny všechny cíle stanovené na začátku invaze. Tím v podstatě vyloučil jakýkoliv kompromis, který by nezahrnoval plné ovládnutí nárokovaných území.
Zatímco se však Putin prezentuje jako vítěz, který může stupňovat své požadavky, realita na bojišti může být odlišná. Analýza amerického Institutu pro studium války (ISW) totiž ukazuje na značné limity ruského postupu. Podle expertů se současné tempo ruské ofenzivy nezdá být dostatečné k rychlému zlomení odporu; při zachování stávajícího postupu by ruská vojska dokázala ovládnout celý Doněcký region nejdříve v srpnu roku 2027.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.