Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Podle jeho slov se tito lídři podřídili zájmům předchozí americké administrativy jen proto, aby mohli profitovat z případného rozpadu Ruska, ke kterému se Washington údajně snažil situaci záměrně dohnat.
Putinova slova o bezpodmínečném dosažení ruských cílů přicházejí v citlivém momentu, kdy diplomaté v Berlíně hlásí shodu na většině bodů budoucí mírové dohody. Ruský vůdce však dává jasně najevo, že pro něj diplomatické řešení znamená v podstatě kapitulaci Kyjeva.
Trvá na postoupení celého Donbasu, drastickém omezení ukrajinské armády a striktním zákazu přítomnosti západních vojsk na ukrajinském území, což je pro Ukrajinu i její spojence zatím zcela nepřijatelné.
Kromě výhrůžek směrem k Ukrajině Putin opět zaútočil na Severoatlantickou alianci. Přestože popřel plány na invazi do zemí NATO, obvinil blok z toho, že se sám připravuje na ozbrojený střet s Moskvou v horizontu roku 2030. Tato vyjádření mají podpořit jeho narativ, že Rusko pouze reaguje na vnější hrozbu, zatímco jeho armáda drží strategickou iniciativu a diktuje tempo událostí na frontě.
Podobnou rétoriku Putin zaujal před dvěma týdny v rozhovoru pro India Today, kde zopakoval, že regiony Donbasu a tzv. Novoruska budou „osvobozeny“ v každém případě, ať už vojensky, nebo jinými prostředky.
Na otázku, co považuje za konečné vítězství, odpověděl stroze: válka skončí až v momentě, kdy budou naplněny všechny cíle stanovené na začátku invaze. Tím v podstatě vyloučil jakýkoliv kompromis, který by nezahrnoval plné ovládnutí nárokovaných území.
Zatímco se však Putin prezentuje jako vítěz, který může stupňovat své požadavky, realita na bojišti může být odlišná. Analýza amerického Institutu pro studium války (ISW) totiž ukazuje na značné limity ruského postupu. Podle expertů se současné tempo ruské ofenzivy nezdá být dostatečné k rychlému zlomení odporu; při zachování stávajícího postupu by ruská vojska dokázala ovládnout celý Doněcký region nejdříve v srpnu roku 2027.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.