Ruský prezident Vladimir Putin podle nových satelitních snímků masivně posiluje a modernizuje jaderné základny Ruska postavené nejblíže k Velké Británii. Nejvýraznější změny se týkají silně militarizované enklávy Kaliningrad na pobřeží Baltského moře a základny Asipoviči v Bělorusku. Podle expertů jsou obě lokality připraveny k nasazení raket s jadernými hlavicemi, které jsou schopné zasáhnout britské území během šesti minut.
Satelitní snímky, které zveřejnila švédská veřejnoprávní televize SVT, ukazují významnou rekonstrukci a modernizaci základny v Kaliningradu, kde Rusko dlouhodobě skladuje balistické rakety Iskander-M. Tyto střely s krátkým doletem mají schopnost nést jaderné hlavice a jsou považovány za přímou hrozbu pro členy NATO – především Polsko, Litvu a Velkou Británii.
Ve stejném areálu byly zaznamenány také střely Kalibr-NK, které mají dostřel až několik tisíc kilometrů a byly nasazeny například proti cílům na Ukrajině. Podle dostupných informací může taková střela zasáhnout Londýn do šesti minut od odpálení. Kaliningrad se tak podle expertů stává jednou z nejnebezpečnějších jaderných lokalit v Evropě.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski už dříve varoval, že v Kaliningradu může být uloženo až 100 taktických jaderných hlavic. Nejnovější satelitní záběry zachytily přidání trojitého bezpečnostního oplocení, nové budovy, pokročilé komunikační systémy i zázemí pro přepravu raket železnicí.
Dalším klíčovým bodem je běloruská základna Asipoviči, přibližně 1 000 kilometrů od Velké Británie. I zde dochází k rychlému rozšiřování a modernizaci objektů, které kdysi sloužily jako sovětská skladiště jaderných zbraní. Na snímcích jsou patrné nové obranné systémy, nákladní rampy i ochranná zařízení, která naznačují přítomnost raket Iskander-M.
Třetí lokalitou, která vzbuzuje obavy, je odlehlé arktické souostroví Nová země. Právě zde Sovětský svaz během studené války testoval nejmohutnější jadernou bombu v dějinách – slavnou Car-bombu. Nyní tam podle ruských generálů probíhá výstavba nových zařízení připravených na „plnohodnotné zkoušky“. Generálporučík Andrej Gurulev během inspekce prohlásil, že lokalita je „bojově připravená“.
Na poloostrově Kola, nedaleko norských hranic, vybudovalo Rusko přes padesát podzemních bunkrů u základny Gadzijevo, určených pro skladování raket na jaderných ponorkách. Tato oblast je klíčová pro strategické odstrašení a schopnost Moskvy zasáhnout cíl kdekoliv na planetě.
V reakci na zprávy o eskalaci jaderné aktivity vystoupil i vědec Jurij Dikov, považovaný za „otce“ moderních ruských raket, včetně mezikontinentálních střel Bulava, Jars a Satan-2. Během ceremoniálu v Kremlu poděkoval Putinovi za podporu a varoval Západ, že každý pokus o konfrontaci s Ruskem skončí neúspěchem. „Stejně jako selhal Napoleon a Hitler, selžou i dnešní šakalové z NATO,“ řekl.
Kreml současně vysílá jednoznačné signály, že v případě ohrožení je připraven použít i jaderné zbraně. Tato rétorika, spolu s rostoucí vojenskou aktivitou, přichází v době, kdy se vztahy Ruska se Západem kvůli válce na Ukrajině i globálnímu přeskupování sil dále vyostřují.
Británie se mezitím podle některých médií potichu připravuje na možnost konfliktu s Ruskem – od posilování kyberobrany přes výstavbu krytů až po aktualizaci jaderných plánů. Rusko si je podle všeho dobře vědomo, že takové přípravy probíhají, a reaguje demonstrací síly.
Vzhledem ke geografické blízkosti Kaliningradu, Běloruska a Severního ledového oceánu k členským státům NATO, včetně Velké Británie, zůstává riziko jaderné eskalace nejvyšší od konce studené války. Ať už jde o taktické rakety s krátkým doletem, nebo mezikontinentální střely ukryté v arktických skladech, satelitní důkazy potvrzují, že Rusko zintenzivňuje přípravy – a svět sleduje s rostoucí obavou.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.