Putin ohrožuje další zemi Evropy: Masivně modernizuje jaderné základny Ruska

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Depositphotos
Klára Marková 17. června 2025 21:10
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových satelitních snímků masivně posiluje a modernizuje jaderné základny Ruska postavené nejblíže k Velké Británii. Nejvýraznější změny se týkají silně militarizované enklávy Kaliningrad na pobřeží Baltského moře a základny Asipoviči v Bělorusku. Podle expertů jsou obě lokality připraveny k nasazení raket s jadernými hlavicemi, které jsou schopné zasáhnout britské území během šesti minut.

Satelitní snímky, které zveřejnila švédská veřejnoprávní televize SVT, ukazují významnou rekonstrukci a modernizaci základny v Kaliningradu, kde Rusko dlouhodobě skladuje balistické rakety Iskander-M. Tyto střely s krátkým doletem mají schopnost nést jaderné hlavice a jsou považovány za přímou hrozbu pro členy NATO – především Polsko, Litvu a Velkou Británii.

Ve stejném areálu byly zaznamenány také střely Kalibr-NK, které mají dostřel až několik tisíc kilometrů a byly nasazeny například proti cílům na Ukrajině. Podle dostupných informací může taková střela zasáhnout Londýn do šesti minut od odpálení. Kaliningrad se tak podle expertů stává jednou z nejnebezpečnějších jaderných lokalit v Evropě.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski už dříve varoval, že v Kaliningradu může být uloženo až 100 taktických jaderných hlavic. Nejnovější satelitní záběry zachytily přidání trojitého bezpečnostního oplocení, nové budovy, pokročilé komunikační systémy i zázemí pro přepravu raket železnicí.

Dalším klíčovým bodem je běloruská základna Asipoviči, přibližně 1 000 kilometrů od Velké Británie. I zde dochází k rychlému rozšiřování a modernizaci objektů, které kdysi sloužily jako sovětská skladiště jaderných zbraní. Na snímcích jsou patrné nové obranné systémy, nákladní rampy i ochranná zařízení, která naznačují přítomnost raket Iskander-M.

Třetí lokalitou, která vzbuzuje obavy, je odlehlé arktické souostroví Nová země. Právě zde Sovětský svaz během studené války testoval nejmohutnější jadernou bombu v dějinách – slavnou Car-bombu. Nyní tam podle ruských generálů probíhá výstavba nových zařízení připravených na „plnohodnotné zkoušky“. Generálporučík Andrej Gurulev během inspekce prohlásil, že lokalita je „bojově připravená“.

Na poloostrově Kola, nedaleko norských hranic, vybudovalo Rusko přes padesát podzemních bunkrů u základny Gadzijevo, určených pro skladování raket na jaderných ponorkách. Tato oblast je klíčová pro strategické odstrašení a schopnost Moskvy zasáhnout cíl kdekoliv na planetě.

V reakci na zprávy o eskalaci jaderné aktivity vystoupil i vědec Jurij Dikov, považovaný za „otce“ moderních ruských raket, včetně mezikontinentálních střel Bulava, Jars a Satan-2. Během ceremoniálu v Kremlu poděkoval Putinovi za podporu a varoval Západ, že každý pokus o konfrontaci s Ruskem skončí neúspěchem. „Stejně jako selhal Napoleon a Hitler, selžou i dnešní šakalové z NATO,“ řekl.

Kreml současně vysílá jednoznačné signály, že v případě ohrožení je připraven použít i jaderné zbraně. Tato rétorika, spolu s rostoucí vojenskou aktivitou, přichází v době, kdy se vztahy Ruska se Západem kvůli válce na Ukrajině i globálnímu přeskupování sil dále vyostřují.

Británie se mezitím podle některých médií potichu připravuje na možnost konfliktu s Ruskem – od posilování kyberobrany přes výstavbu krytů až po aktualizaci jaderných plánů. Rusko si je podle všeho dobře vědomo, že takové přípravy probíhají, a reaguje demonstrací síly.

Vzhledem ke geografické blízkosti Kaliningradu, Běloruska a Severního ledového oceánu k členským státům NATO, včetně Velké Británie, zůstává riziko jaderné eskalace nejvyšší od konce studené války. Ať už jde o taktické rakety s krátkým doletem, nebo mezikontinentální střely ukryté v arktických skladech, satelitní důkazy potvrzují, že Rusko zintenzivňuje přípravy – a svět sleduje s rostoucí obavou. 

Stalo se
Novinky
Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj se v New Yorku sejde s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.

Novinky
OSN

OSN má na krku obří skandál. Její klimatičtí experti jsou placeni ropnou společností

Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.

Novinky
Vladimir Putin

V přísně kontrolovaných ruských volbách nepřekvapivě vyhraje strana podporovaná Putinem

Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.

Novinky
Friedrich Merz

Merz označil výsledky voleb za pohromu, přesto však zůstane ve funkci

Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.