Ruský prezident Vladimir Putin podle nových satelitních snímků masivně posiluje a modernizuje jaderné základny Ruska postavené nejblíže k Velké Británii. Nejvýraznější změny se týkají silně militarizované enklávy Kaliningrad na pobřeží Baltského moře a základny Asipoviči v Bělorusku. Podle expertů jsou obě lokality připraveny k nasazení raket s jadernými hlavicemi, které jsou schopné zasáhnout britské území během šesti minut.
Satelitní snímky, které zveřejnila švédská veřejnoprávní televize SVT, ukazují významnou rekonstrukci a modernizaci základny v Kaliningradu, kde Rusko dlouhodobě skladuje balistické rakety Iskander-M. Tyto střely s krátkým doletem mají schopnost nést jaderné hlavice a jsou považovány za přímou hrozbu pro členy NATO – především Polsko, Litvu a Velkou Británii.
Ve stejném areálu byly zaznamenány také střely Kalibr-NK, které mají dostřel až několik tisíc kilometrů a byly nasazeny například proti cílům na Ukrajině. Podle dostupných informací může taková střela zasáhnout Londýn do šesti minut od odpálení. Kaliningrad se tak podle expertů stává jednou z nejnebezpečnějších jaderných lokalit v Evropě.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski už dříve varoval, že v Kaliningradu může být uloženo až 100 taktických jaderných hlavic. Nejnovější satelitní záběry zachytily přidání trojitého bezpečnostního oplocení, nové budovy, pokročilé komunikační systémy i zázemí pro přepravu raket železnicí.
Dalším klíčovým bodem je běloruská základna Asipoviči, přibližně 1 000 kilometrů od Velké Británie. I zde dochází k rychlému rozšiřování a modernizaci objektů, které kdysi sloužily jako sovětská skladiště jaderných zbraní. Na snímcích jsou patrné nové obranné systémy, nákladní rampy i ochranná zařízení, která naznačují přítomnost raket Iskander-M.
Třetí lokalitou, která vzbuzuje obavy, je odlehlé arktické souostroví Nová země. Právě zde Sovětský svaz během studené války testoval nejmohutnější jadernou bombu v dějinách – slavnou Car-bombu. Nyní tam podle ruských generálů probíhá výstavba nových zařízení připravených na „plnohodnotné zkoušky“. Generálporučík Andrej Gurulev během inspekce prohlásil, že lokalita je „bojově připravená“.
Na poloostrově Kola, nedaleko norských hranic, vybudovalo Rusko přes padesát podzemních bunkrů u základny Gadzijevo, určených pro skladování raket na jaderných ponorkách. Tato oblast je klíčová pro strategické odstrašení a schopnost Moskvy zasáhnout cíl kdekoliv na planetě.
V reakci na zprávy o eskalaci jaderné aktivity vystoupil i vědec Jurij Dikov, považovaný za „otce“ moderních ruských raket, včetně mezikontinentálních střel Bulava, Jars a Satan-2. Během ceremoniálu v Kremlu poděkoval Putinovi za podporu a varoval Západ, že každý pokus o konfrontaci s Ruskem skončí neúspěchem. „Stejně jako selhal Napoleon a Hitler, selžou i dnešní šakalové z NATO,“ řekl.
Kreml současně vysílá jednoznačné signály, že v případě ohrožení je připraven použít i jaderné zbraně. Tato rétorika, spolu s rostoucí vojenskou aktivitou, přichází v době, kdy se vztahy Ruska se Západem kvůli válce na Ukrajině i globálnímu přeskupování sil dále vyostřují.
Británie se mezitím podle některých médií potichu připravuje na možnost konfliktu s Ruskem – od posilování kyberobrany přes výstavbu krytů až po aktualizaci jaderných plánů. Rusko si je podle všeho dobře vědomo, že takové přípravy probíhají, a reaguje demonstrací síly.
Vzhledem ke geografické blízkosti Kaliningradu, Běloruska a Severního ledového oceánu k členským státům NATO, včetně Velké Británie, zůstává riziko jaderné eskalace nejvyšší od konce studené války. Ať už jde o taktické rakety s krátkým doletem, nebo mezikontinentální střely ukryté v arktických skladech, satelitní důkazy potvrzují, že Rusko zintenzivňuje přípravy – a svět sleduje s rostoucí obavou.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
