Putin ohrožuje další zemi Evropy: Masivně modernizuje jaderné základny Ruska

Satelitní snímky, které zveřejnila švédská veřejnoprávní televize SVT, ukazují významnou rekonstrukci a modernizaci základny v Kaliningradu, kde Rusko dlouhodobě skladuje balistické rakety Iskander-M. Tyto střely s krátkým doletem mají schopnost nést jaderné hlavice a jsou považovány za přímou hrozbu pro členy NATO – především Polsko, Litvu a Velkou Británii.

Ve stejném areálu byly zaznamenány také střely Kalibr-NK, které mají dostřel až několik tisíc kilometrů a byly nasazeny například proti cílům na Ukrajině. Podle dostupných informací může taková střela zasáhnout Londýn do šesti minut od odpálení. Kaliningrad se tak podle expertů stává jednou z nejnebezpečnějších jaderných lokalit v Evropě.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski už dříve varoval, že v Kaliningradu může být uloženo až 100 taktických jaderných hlavic. Nejnovější satelitní záběry zachytily přidání trojitého bezpečnostního oplocení, nové budovy, pokročilé komunikační systémy i zázemí pro přepravu raket železnicí.

Dalším klíčovým bodem je běloruská základna Asipoviči, přibližně 1 000 kilometrů od Velké Británie. I zde dochází k rychlému rozšiřování a modernizaci objektů, které kdysi sloužily jako sovětská skladiště jaderných zbraní. Na snímcích jsou patrné nové obranné systémy, nákladní rampy i ochranná zařízení, která naznačují přítomnost raket Iskander-M.

Třetí lokalitou, která vzbuzuje obavy, je odlehlé arktické souostroví Nová země. Právě zde Sovětský svaz během studené války testoval nejmohutnější jadernou bombu v dějinách – slavnou Car-bombu. Nyní tam podle ruských generálů probíhá výstavba nových zařízení připravených na „plnohodnotné zkoušky“. Generálporučík Andrej Gurulev během inspekce prohlásil, že lokalita je „bojově připravená“.

Na poloostrově Kola, nedaleko norských hranic, vybudovalo Rusko přes padesát podzemních bunkrů u základny Gadzijevo, určených pro skladování raket na jaderných ponorkách. Tato oblast je klíčová pro strategické odstrašení a schopnost Moskvy zasáhnout cíl kdekoliv na planetě.

V reakci na zprávy o eskalaci jaderné aktivity vystoupil i vědec Jurij Dikov, považovaný za „otce“ moderních ruských raket, včetně mezikontinentálních střel Bulava, Jars a Satan-2. Během ceremoniálu v Kremlu poděkoval Putinovi za podporu a varoval Západ, že každý pokus o konfrontaci s Ruskem skončí neúspěchem. „Stejně jako selhal Napoleon a Hitler, selžou i dnešní šakalové z NATO,“ řekl.

Kreml současně vysílá jednoznačné signály, že v případě ohrožení je připraven použít i jaderné zbraně. Tato rétorika, spolu s rostoucí vojenskou aktivitou, přichází v době, kdy se vztahy Ruska se Západem kvůli válce na Ukrajině i globálnímu přeskupování sil dále vyostřují.

Británie se mezitím podle některých médií potichu připravuje na možnost konfliktu s Ruskem – od posilování kyberobrany přes výstavbu krytů až po aktualizaci jaderných plánů. Rusko si je podle všeho dobře vědomo, že takové přípravy probíhají, a reaguje demonstrací síly.

Vzhledem ke geografické blízkosti Kaliningradu, Běloruska a Severního ledového oceánu k členským státům NATO, včetně Velké Británie, zůstává riziko jaderné eskalace nejvyšší od konce studené války. Ať už jde o taktické rakety s krátkým doletem, nebo mezikontinentální střely ukryté v arktických skladech, satelitní důkazy potvrzují, že Rusko zintenzivňuje přípravy – a svět sleduje s rostoucí obavou.