Ruský prezident Vladimir Putin podle nových satelitních snímků masivně posiluje a modernizuje jaderné základny Ruska postavené nejblíže k Velké Británii. Nejvýraznější změny se týkají silně militarizované enklávy Kaliningrad na pobřeží Baltského moře a základny Asipoviči v Bělorusku. Podle expertů jsou obě lokality připraveny k nasazení raket s jadernými hlavicemi, které jsou schopné zasáhnout britské území během šesti minut.
Satelitní snímky, které zveřejnila švédská veřejnoprávní televize SVT, ukazují významnou rekonstrukci a modernizaci základny v Kaliningradu, kde Rusko dlouhodobě skladuje balistické rakety Iskander-M. Tyto střely s krátkým doletem mají schopnost nést jaderné hlavice a jsou považovány za přímou hrozbu pro členy NATO – především Polsko, Litvu a Velkou Británii.
Ve stejném areálu byly zaznamenány také střely Kalibr-NK, které mají dostřel až několik tisíc kilometrů a byly nasazeny například proti cílům na Ukrajině. Podle dostupných informací může taková střela zasáhnout Londýn do šesti minut od odpálení. Kaliningrad se tak podle expertů stává jednou z nejnebezpečnějších jaderných lokalit v Evropě.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski už dříve varoval, že v Kaliningradu může být uloženo až 100 taktických jaderných hlavic. Nejnovější satelitní záběry zachytily přidání trojitého bezpečnostního oplocení, nové budovy, pokročilé komunikační systémy i zázemí pro přepravu raket železnicí.
Dalším klíčovým bodem je běloruská základna Asipoviči, přibližně 1 000 kilometrů od Velké Británie. I zde dochází k rychlému rozšiřování a modernizaci objektů, které kdysi sloužily jako sovětská skladiště jaderných zbraní. Na snímcích jsou patrné nové obranné systémy, nákladní rampy i ochranná zařízení, která naznačují přítomnost raket Iskander-M.
Třetí lokalitou, která vzbuzuje obavy, je odlehlé arktické souostroví Nová země. Právě zde Sovětský svaz během studené války testoval nejmohutnější jadernou bombu v dějinách – slavnou Car-bombu. Nyní tam podle ruských generálů probíhá výstavba nových zařízení připravených na „plnohodnotné zkoušky“. Generálporučík Andrej Gurulev během inspekce prohlásil, že lokalita je „bojově připravená“.
Na poloostrově Kola, nedaleko norských hranic, vybudovalo Rusko přes padesát podzemních bunkrů u základny Gadzijevo, určených pro skladování raket na jaderných ponorkách. Tato oblast je klíčová pro strategické odstrašení a schopnost Moskvy zasáhnout cíl kdekoliv na planetě.
V reakci na zprávy o eskalaci jaderné aktivity vystoupil i vědec Jurij Dikov, považovaný za „otce“ moderních ruských raket, včetně mezikontinentálních střel Bulava, Jars a Satan-2. Během ceremoniálu v Kremlu poděkoval Putinovi za podporu a varoval Západ, že každý pokus o konfrontaci s Ruskem skončí neúspěchem. „Stejně jako selhal Napoleon a Hitler, selžou i dnešní šakalové z NATO,“ řekl.
Kreml současně vysílá jednoznačné signály, že v případě ohrožení je připraven použít i jaderné zbraně. Tato rétorika, spolu s rostoucí vojenskou aktivitou, přichází v době, kdy se vztahy Ruska se Západem kvůli válce na Ukrajině i globálnímu přeskupování sil dále vyostřují.
Británie se mezitím podle některých médií potichu připravuje na možnost konfliktu s Ruskem – od posilování kyberobrany přes výstavbu krytů až po aktualizaci jaderných plánů. Rusko si je podle všeho dobře vědomo, že takové přípravy probíhají, a reaguje demonstrací síly.
Vzhledem ke geografické blízkosti Kaliningradu, Běloruska a Severního ledového oceánu k členským státům NATO, včetně Velké Británie, zůstává riziko jaderné eskalace nejvyšší od konce studené války. Ať už jde o taktické rakety s krátkým doletem, nebo mezikontinentální střely ukryté v arktických skladech, satelitní důkazy potvrzují, že Rusko zintenzivňuje přípravy – a svět sleduje s rostoucí obavou.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Veronika Khek Kubařová dnes odtajnila, že se v srpnu po deseti letech manželství konečně stala maminkou. Na svět přivedla chlapečka, jehož jméno zatím není veřejnosti známé. Bezpečně naopak víme, jak se známá herečka dala dohromady se svým mužem, uznávaným režisérem.
Příští ročník celosvětově oblíbené soutěže Eurovision Song Contest, známé jako Eurovize, má stanovené místo konání. Potřetí v historii jej bude hostit rakouské hlavní město Vídeň, informoval web DW.
