Evropská unie se chystá získat nové pravomoci, které jí umožní postupně omezit a nakonec zcela zakázat dovoz ruského plynu během příštích tří let. Tento krok je součástí bezprecedentního úsilí o ukončení energetické závislosti na Moskvě.
V úterý v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku představí eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen detailní návrhy, které mají vést k úplnému ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska do roku 2027. Návrhy mají podporu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího užšího týmu.
Podle návrhu, který získal server Politico ještě před jeho oficiálním zveřejněním, má být evropská závislost na ruském plynu odstraněna postupným zákazem jeho dovozu. Dokument obsahuje i nová pravidla pro důsledné monitorování a implementaci tohoto zákazu.
Od 1. ledna 2026 bude zakázán dovoz zemního plynu z Ruska prostřednictvím plynovodů i jako zkapalněného plynu (LNG), a to s výjimkami pro krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2026. Výjimky jsou také připraveny pro vnitrozemské státy, které mají uzavřeny dlouhodobé dohody s Moskvou. V určitých případech by mohly evropské firmy i nadále odebírat ruský plyn až do 1. ledna 2028.
V rámci bezprecedentního opatření bude veškerý plyn, který dorazí do EU přes území Ruska – například přes Srbsko – automaticky považován za ruský, pokud nebude jasně doloženo, že pochází odjinud. Členské státy budou zároveň povinny zveřejnit nové plány diverzifikace, které mají ukázat, jak hodlají postupně ukončit závislost nejen na ruském plynu, ale i na ropě.
Tato právní opatření navazují na květnový plán REPowerEU, jehož cílem je ukončit financování války na Ukrajině prostřednictvím nákupu ruských fosilních paliv. Podle návrhu budou firmy povinny uvádět původ svých energetických dovozů, přičemž pozornost EU se začíná obracet také na jaderné palivo.
Zároveň Brusel připravuje další sadu sankcí: plánuje moratorium na nákup benzinu, nafty a leteckého paliva rafinovaného z ruské ropy a podporuje i snížení cenového stropu G7 na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel.
Maďarsko a Slovensko však stále nakupují ruskou ropu a plyn navzdory tomu, že se jedná o země, které měly původně jen dočasné výjimky. Obě vlády, které udržují blízké vztahy s Kremlem, kritizují nové návrhy EU a hrozí vetem, pokud bude Brusel postupovat bez ohledu na jejich výhrady.
Jørgensenův plán ale počítá i s tímto odporem. Maďarsku a Slovensku má být poskytnut dodatečný čas na ukončení dovozu ruské energie, vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému pokroku. Změny týkající se obchodu a daní lze prosadit kvalifikovanou většinou, zatímco nové sankce i prodloužení těch stávajících vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
Tento krok představuje další výrazný signál, že Evropská unie nehodlá polevovat ve svém odhodlání odstřihnout se od ruských energetických zdrojů, které podle ní nadále přispívají k financování agrese proti Ukrajině. Pokud návrh projde, změní se pravidla pro energetický trh v EU v dosud nevídaném rozsahu.
Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.