Evropská unie se chystá získat nové pravomoci, které jí umožní postupně omezit a nakonec zcela zakázat dovoz ruského plynu během příštích tří let. Tento krok je součástí bezprecedentního úsilí o ukončení energetické závislosti na Moskvě.
V úterý v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku představí eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen detailní návrhy, které mají vést k úplnému ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska do roku 2027. Návrhy mají podporu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího užšího týmu.
Podle návrhu, který získal server Politico ještě před jeho oficiálním zveřejněním, má být evropská závislost na ruském plynu odstraněna postupným zákazem jeho dovozu. Dokument obsahuje i nová pravidla pro důsledné monitorování a implementaci tohoto zákazu.
Od 1. ledna 2026 bude zakázán dovoz zemního plynu z Ruska prostřednictvím plynovodů i jako zkapalněného plynu (LNG), a to s výjimkami pro krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2026. Výjimky jsou také připraveny pro vnitrozemské státy, které mají uzavřeny dlouhodobé dohody s Moskvou. V určitých případech by mohly evropské firmy i nadále odebírat ruský plyn až do 1. ledna 2028.
V rámci bezprecedentního opatření bude veškerý plyn, který dorazí do EU přes území Ruska – například přes Srbsko – automaticky považován za ruský, pokud nebude jasně doloženo, že pochází odjinud. Členské státy budou zároveň povinny zveřejnit nové plány diverzifikace, které mají ukázat, jak hodlají postupně ukončit závislost nejen na ruském plynu, ale i na ropě.
Tato právní opatření navazují na květnový plán REPowerEU, jehož cílem je ukončit financování války na Ukrajině prostřednictvím nákupu ruských fosilních paliv. Podle návrhu budou firmy povinny uvádět původ svých energetických dovozů, přičemž pozornost EU se začíná obracet také na jaderné palivo.
Zároveň Brusel připravuje další sadu sankcí: plánuje moratorium na nákup benzinu, nafty a leteckého paliva rafinovaného z ruské ropy a podporuje i snížení cenového stropu G7 na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel.
Maďarsko a Slovensko však stále nakupují ruskou ropu a plyn navzdory tomu, že se jedná o země, které měly původně jen dočasné výjimky. Obě vlády, které udržují blízké vztahy s Kremlem, kritizují nové návrhy EU a hrozí vetem, pokud bude Brusel postupovat bez ohledu na jejich výhrady.
Jørgensenův plán ale počítá i s tímto odporem. Maďarsku a Slovensku má být poskytnut dodatečný čas na ukončení dovozu ruské energie, vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému pokroku. Změny týkající se obchodu a daní lze prosadit kvalifikovanou většinou, zatímco nové sankce i prodloužení těch stávajících vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
Tento krok představuje další výrazný signál, že Evropská unie nehodlá polevovat ve svém odhodlání odstřihnout se od ruských energetických zdrojů, které podle ní nadále přispívají k financování agrese proti Ukrajině. Pokud návrh projde, změní se pravidla pro energetický trh v EU v dosud nevídaném rozsahu.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).