Evropská unie se chystá získat nové pravomoci, které jí umožní postupně omezit a nakonec zcela zakázat dovoz ruského plynu během příštích tří let. Tento krok je součástí bezprecedentního úsilí o ukončení energetické závislosti na Moskvě.
V úterý v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku představí eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen detailní návrhy, které mají vést k úplnému ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska do roku 2027. Návrhy mají podporu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího užšího týmu.
Podle návrhu, který získal server Politico ještě před jeho oficiálním zveřejněním, má být evropská závislost na ruském plynu odstraněna postupným zákazem jeho dovozu. Dokument obsahuje i nová pravidla pro důsledné monitorování a implementaci tohoto zákazu.
Od 1. ledna 2026 bude zakázán dovoz zemního plynu z Ruska prostřednictvím plynovodů i jako zkapalněného plynu (LNG), a to s výjimkami pro krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2026. Výjimky jsou také připraveny pro vnitrozemské státy, které mají uzavřeny dlouhodobé dohody s Moskvou. V určitých případech by mohly evropské firmy i nadále odebírat ruský plyn až do 1. ledna 2028.
V rámci bezprecedentního opatření bude veškerý plyn, který dorazí do EU přes území Ruska – například přes Srbsko – automaticky považován za ruský, pokud nebude jasně doloženo, že pochází odjinud. Členské státy budou zároveň povinny zveřejnit nové plány diverzifikace, které mají ukázat, jak hodlají postupně ukončit závislost nejen na ruském plynu, ale i na ropě.
Tato právní opatření navazují na květnový plán REPowerEU, jehož cílem je ukončit financování války na Ukrajině prostřednictvím nákupu ruských fosilních paliv. Podle návrhu budou firmy povinny uvádět původ svých energetických dovozů, přičemž pozornost EU se začíná obracet také na jaderné palivo.
Zároveň Brusel připravuje další sadu sankcí: plánuje moratorium na nákup benzinu, nafty a leteckého paliva rafinovaného z ruské ropy a podporuje i snížení cenového stropu G7 na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel.
Maďarsko a Slovensko však stále nakupují ruskou ropu a plyn navzdory tomu, že se jedná o země, které měly původně jen dočasné výjimky. Obě vlády, které udržují blízké vztahy s Kremlem, kritizují nové návrhy EU a hrozí vetem, pokud bude Brusel postupovat bez ohledu na jejich výhrady.
Jørgensenův plán ale počítá i s tímto odporem. Maďarsku a Slovensku má být poskytnut dodatečný čas na ukončení dovozu ruské energie, vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému pokroku. Změny týkající se obchodu a daní lze prosadit kvalifikovanou většinou, zatímco nové sankce i prodloužení těch stávajících vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
Tento krok představuje další výrazný signál, že Evropská unie nehodlá polevovat ve svém odhodlání odstřihnout se od ruských energetických zdrojů, které podle ní nadále přispívají k financování agrese proti Ukrajině. Pokud návrh projde, změní se pravidla pro energetický trh v EU v dosud nevídaném rozsahu.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.