Nejnovější krok Evropské unie se Rusku rozhodně líbit nebude

V úterý v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku představí eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen detailní návrhy, které mají vést k úplnému ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska do roku 2027. Návrhy mají podporu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího užšího týmu.

Podle návrhu, který získal server Politico ještě před jeho oficiálním zveřejněním, má být evropská závislost na ruském plynu odstraněna postupným zákazem jeho dovozu. Dokument obsahuje i nová pravidla pro důsledné monitorování a implementaci tohoto zákazu.

Od 1. ledna 2026 bude zakázán dovoz zemního plynu z Ruska prostřednictvím plynovodů i jako zkapalněného plynu (LNG), a to s výjimkami pro krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2026. Výjimky jsou také připraveny pro vnitrozemské státy, které mají uzavřeny dlouhodobé dohody s Moskvou. V určitých případech by mohly evropské firmy i nadále odebírat ruský plyn až do 1. ledna 2028.

V rámci bezprecedentního opatření bude veškerý plyn, který dorazí do EU přes území Ruska – například přes Srbsko – automaticky považován za ruský, pokud nebude jasně doloženo, že pochází odjinud. Členské státy budou zároveň povinny zveřejnit nové plány diverzifikace, které mají ukázat, jak hodlají postupně ukončit závislost nejen na ruském plynu, ale i na ropě.

Tato právní opatření navazují na květnový plán REPowerEU, jehož cílem je ukončit financování války na Ukrajině prostřednictvím nákupu ruských fosilních paliv. Podle návrhu budou firmy povinny uvádět původ svých energetických dovozů, přičemž pozornost EU se začíná obracet také na jaderné palivo.

Zároveň Brusel připravuje další sadu sankcí: plánuje moratorium na nákup benzinu, nafty a leteckého paliva rafinovaného z ruské ropy a podporuje i snížení cenového stropu G7 na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel.

Maďarsko a Slovensko však stále nakupují ruskou ropu a plyn navzdory tomu, že se jedná o země, které měly původně jen dočasné výjimky. Obě vlády, které udržují blízké vztahy s Kremlem, kritizují nové návrhy EU a hrozí vetem, pokud bude Brusel postupovat bez ohledu na jejich výhrady.

Jørgensenův plán ale počítá i s tímto odporem. Maďarsku a Slovensku má být poskytnut dodatečný čas na ukončení dovozu ruské energie, vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému pokroku. Změny týkající se obchodu a daní lze prosadit kvalifikovanou většinou, zatímco nové sankce i prodloužení těch stávajících vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 členských států.

Tento krok představuje další výrazný signál, že Evropská unie nehodlá polevovat ve svém odhodlání odstřihnout se od ruských energetických zdrojů, které podle ní nadále přispívají k financování agrese proti Ukrajině. Pokud návrh projde, změní se pravidla pro energetický trh v EU v dosud nevídaném rozsahu.