Evropská unie se chystá získat nové pravomoci, které jí umožní postupně omezit a nakonec zcela zakázat dovoz ruského plynu během příštích tří let. Tento krok je součástí bezprecedentního úsilí o ukončení energetické závislosti na Moskvě.
V úterý v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku představí eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen detailní návrhy, které mají vést k úplnému ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska do roku 2027. Návrhy mají podporu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího užšího týmu.
Podle návrhu, který získal server Politico ještě před jeho oficiálním zveřejněním, má být evropská závislost na ruském plynu odstraněna postupným zákazem jeho dovozu. Dokument obsahuje i nová pravidla pro důsledné monitorování a implementaci tohoto zákazu.
Od 1. ledna 2026 bude zakázán dovoz zemního plynu z Ruska prostřednictvím plynovodů i jako zkapalněného plynu (LNG), a to s výjimkami pro krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2026. Výjimky jsou také připraveny pro vnitrozemské státy, které mají uzavřeny dlouhodobé dohody s Moskvou. V určitých případech by mohly evropské firmy i nadále odebírat ruský plyn až do 1. ledna 2028.
V rámci bezprecedentního opatření bude veškerý plyn, který dorazí do EU přes území Ruska – například přes Srbsko – automaticky považován za ruský, pokud nebude jasně doloženo, že pochází odjinud. Členské státy budou zároveň povinny zveřejnit nové plány diverzifikace, které mají ukázat, jak hodlají postupně ukončit závislost nejen na ruském plynu, ale i na ropě.
Tato právní opatření navazují na květnový plán REPowerEU, jehož cílem je ukončit financování války na Ukrajině prostřednictvím nákupu ruských fosilních paliv. Podle návrhu budou firmy povinny uvádět původ svých energetických dovozů, přičemž pozornost EU se začíná obracet také na jaderné palivo.
Zároveň Brusel připravuje další sadu sankcí: plánuje moratorium na nákup benzinu, nafty a leteckého paliva rafinovaného z ruské ropy a podporuje i snížení cenového stropu G7 na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel.
Maďarsko a Slovensko však stále nakupují ruskou ropu a plyn navzdory tomu, že se jedná o země, které měly původně jen dočasné výjimky. Obě vlády, které udržují blízké vztahy s Kremlem, kritizují nové návrhy EU a hrozí vetem, pokud bude Brusel postupovat bez ohledu na jejich výhrady.
Jørgensenův plán ale počítá i s tímto odporem. Maďarsku a Slovensku má být poskytnut dodatečný čas na ukončení dovozu ruské energie, vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému pokroku. Změny týkající se obchodu a daní lze prosadit kvalifikovanou většinou, zatímco nové sankce i prodloužení těch stávajících vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
Tento krok představuje další výrazný signál, že Evropská unie nehodlá polevovat ve svém odhodlání odstřihnout se od ruských energetických zdrojů, které podle ní nadále přispívají k financování agrese proti Ukrajině. Pokud návrh projde, změní se pravidla pro energetický trh v EU v dosud nevídaném rozsahu.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.