Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Podle Vladimira Putina váhání evropských představitelů jasně ukazuje na jejich vnitřní nejistotu a strach. Ruský prezident varoval, že takové kroky nenávratně zničí pověst eurozóny jako bezpečného přístavu pro investice. Zároveň upozornil, že pokud bude tento nebezpečný precedens nastolen, může se v budoucnu obrátit proti jakékoli jiné zemi či politickému uskupení.
Moskva se proti těmto krokům hodlá bránit všemi právními prostředky, které má k dispozici. Putin vzkázal, že Rusko bude usilovat o spravedlnost u takových soudních dvorů, které nepodléhají politickým tlakům Západu. Prohlásil také, že bez ohledu na výši odcizené částky budou muset Evropané tyto peníze jednou vrátit, a to i s náležitým navýšením.
V otázce samotných bojů na Ukrajině Putin prezentoval obraz Ruska jako strany, která usiluje o klid zbraní. Tvrdí, že je připraven k rozhovorům, ale jedním dechem dodává, že vinu za pokračující krveprolití nese výhradně Kyjev. Přestože zmínil, že z ukrajinské strany vnímá určité náznaky možné diskuse, trvá na svých dřívějších, velmi tvrdých podmínkách.
Cesta k míru podle něj vede pouze přes přijetí ruských ultimát, která byla formulována již před časem. To by pro Ukrajinu znamenalo úplné stažení jejích jednotek z východních regionů a definitivní konec snah o začlenění do struktur Severoatlantické aliance. Ačkoliv západní spojenci tyto požadavky vnímají jako výzvu k totální rezignaci, Putin je vydává za nutný krok k odstranění hlubokých příčin konfliktu.
Paralelně s diplomatickými úvahami ruský lídr zdůrazňoval dominanci svých vojsk na frontě. Uvedl, že jeho jednotky mají iniciativu po celé délce bojové linie a systematicky se blíží k ovládnutí klíčových uzlů. Jako příklad jmenoval situaci v Doněcké oblasti, kde se podle jeho verze událostí ruské síly úspěšně probíjejí k dalším cílům.
Reálný stav na bojišti je však předmětem sporů a ukrajinská strana ruské proklamace často označuje za propagandu. Rozporuplné informace se týkají například situace v Kupjansku, jehož ovládnutí Rusko hlásilo už před týdny. Fakt, že město nedávno navštívil přímo Volodymyr Zelenskyj, staví Putinova sebevědomá prohlášení o snadném postupu do značně pochybného světla.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.