Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Podle Vladimira Putina váhání evropských představitelů jasně ukazuje na jejich vnitřní nejistotu a strach. Ruský prezident varoval, že takové kroky nenávratně zničí pověst eurozóny jako bezpečného přístavu pro investice. Zároveň upozornil, že pokud bude tento nebezpečný precedens nastolen, může se v budoucnu obrátit proti jakékoli jiné zemi či politickému uskupení.
Moskva se proti těmto krokům hodlá bránit všemi právními prostředky, které má k dispozici. Putin vzkázal, že Rusko bude usilovat o spravedlnost u takových soudních dvorů, které nepodléhají politickým tlakům Západu. Prohlásil také, že bez ohledu na výši odcizené částky budou muset Evropané tyto peníze jednou vrátit, a to i s náležitým navýšením.
V otázce samotných bojů na Ukrajině Putin prezentoval obraz Ruska jako strany, která usiluje o klid zbraní. Tvrdí, že je připraven k rozhovorům, ale jedním dechem dodává, že vinu za pokračující krveprolití nese výhradně Kyjev. Přestože zmínil, že z ukrajinské strany vnímá určité náznaky možné diskuse, trvá na svých dřívějších, velmi tvrdých podmínkách.
Cesta k míru podle něj vede pouze přes přijetí ruských ultimát, která byla formulována již před časem. To by pro Ukrajinu znamenalo úplné stažení jejích jednotek z východních regionů a definitivní konec snah o začlenění do struktur Severoatlantické aliance. Ačkoliv západní spojenci tyto požadavky vnímají jako výzvu k totální rezignaci, Putin je vydává za nutný krok k odstranění hlubokých příčin konfliktu.
Paralelně s diplomatickými úvahami ruský lídr zdůrazňoval dominanci svých vojsk na frontě. Uvedl, že jeho jednotky mají iniciativu po celé délce bojové linie a systematicky se blíží k ovládnutí klíčových uzlů. Jako příklad jmenoval situaci v Doněcké oblasti, kde se podle jeho verze událostí ruské síly úspěšně probíjejí k dalším cílům.
Reálný stav na bojišti je však předmětem sporů a ukrajinská strana ruské proklamace často označuje za propagandu. Rozporuplné informace se týkají například situace v Kupjansku, jehož ovládnutí Rusko hlásilo už před týdny. Fakt, že město nedávno navštívil přímo Volodymyr Zelenskyj, staví Putinova sebevědomá prohlášení o snadném postupu do značně pochybného světla.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
