Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.
Trump během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl novinářům, že to byla Melania, kdo mu opakovaně poukazoval na to, že ruské útoky často následovaly krátce po jeho telefonických rozhovorech s Putinem, kdy se domníval, že dochází k pokroku v mírových jednáních.
„Přijdu domů a řeknu první dámě: ‚Víš, mluvil jsem dnes s Vladimirem. Měli jsme skvělý rozhovor.‘ A ona na to: ‚Opravdu? Právě bombardovali další město,‘“ popsal Trump. „Jednou jsem jí řekl, že jsme si s Putinem výborně popovídali, že to možná celé končí. Pak zapnu televizi, nebo mi ona řekne: ‚To je zvláštní, právě vybombardovali domov důchodců.‘ A já: ‚Cože?‘“
Podle Trumpa se ruské útoky pomocí dronů a raket objevují opakovaně krátce po jeho hovorech s Putinem, což podle něj vyvolává podezření, že ruský prezident své sliby nedodržuje.
Minulý týden dal Trump najevo frustraci ze situace a prohlásil, že „není s Putinem spokojený, protože zabíjí spoustu lidí“. Nyní zvažuje posílení vojenské pomoci Ukrajině. V pondělí oznámil, že Spojené státy dodají Ukrajině systémy Patriot a že Putin má 50 dní na dosažení mírové dohody, jinak čelí 100% clům na ruský export.
Tato Trumpova prohlášení zazněla krátce poté, co uzavřel dohodu o prodeji zbraní spojencům v NATO. Generální tajemník NATO Rutte uvedl, že do nové iniciativy se zapojí hned několik evropských zemí, včetně Německa, Finska, Dánska, Švédska, Norska, Nizozemska a Kanady.
„A tohle je teprve první vlna,“ řekl Rutte. „Budeme pracovat skrze alianční struktury NATO, abychom přesně zjistili, co Ukrajinci potřebují.“
Přestože Melania Trumpová tradičně zůstává mimo přímou politickou arénu, její poznámky prezident vzal vážně. Naznačil, že právě její upozornění na rozpor mezi ruskými sliby a skutečností ho přiměly k tvrdšímu přístupu.
Trump tak přechází od mírnější rétoriky ke konkrétním podmínkám vůči Moskvě. Kromě dodávek zbraní Ukrajině a hrozby cel zmínil i možnost širší ekonomické izolace Ruska, pokud nedojde k rychlému pokroku v mírových rozhovorech.
Tato změna přístupu přichází v době, kdy v Evropě i v USA sílí tlak na tvrdší obranu Ukrajiny a zároveň roste nervozita z nespolehlivosti ruských závazků.
Trumpův postoj tak nyní více odráží strategii kolektivní obrany NATO, přičemž do rozhodování o míru či válce zřejmě významně promlouvá i první dáma.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.