Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.
Trump během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl novinářům, že to byla Melania, kdo mu opakovaně poukazoval na to, že ruské útoky často následovaly krátce po jeho telefonických rozhovorech s Putinem, kdy se domníval, že dochází k pokroku v mírových jednáních.
„Přijdu domů a řeknu první dámě: ‚Víš, mluvil jsem dnes s Vladimirem. Měli jsme skvělý rozhovor.‘ A ona na to: ‚Opravdu? Právě bombardovali další město,‘“ popsal Trump. „Jednou jsem jí řekl, že jsme si s Putinem výborně popovídali, že to možná celé končí. Pak zapnu televizi, nebo mi ona řekne: ‚To je zvláštní, právě vybombardovali domov důchodců.‘ A já: ‚Cože?‘“
Podle Trumpa se ruské útoky pomocí dronů a raket objevují opakovaně krátce po jeho hovorech s Putinem, což podle něj vyvolává podezření, že ruský prezident své sliby nedodržuje.
Minulý týden dal Trump najevo frustraci ze situace a prohlásil, že „není s Putinem spokojený, protože zabíjí spoustu lidí“. Nyní zvažuje posílení vojenské pomoci Ukrajině. V pondělí oznámil, že Spojené státy dodají Ukrajině systémy Patriot a že Putin má 50 dní na dosažení mírové dohody, jinak čelí 100% clům na ruský export.
Tato Trumpova prohlášení zazněla krátce poté, co uzavřel dohodu o prodeji zbraní spojencům v NATO. Generální tajemník NATO Rutte uvedl, že do nové iniciativy se zapojí hned několik evropských zemí, včetně Německa, Finska, Dánska, Švédska, Norska, Nizozemska a Kanady.
„A tohle je teprve první vlna,“ řekl Rutte. „Budeme pracovat skrze alianční struktury NATO, abychom přesně zjistili, co Ukrajinci potřebují.“
Přestože Melania Trumpová tradičně zůstává mimo přímou politickou arénu, její poznámky prezident vzal vážně. Naznačil, že právě její upozornění na rozpor mezi ruskými sliby a skutečností ho přiměly k tvrdšímu přístupu.
Trump tak přechází od mírnější rétoriky ke konkrétním podmínkám vůči Moskvě. Kromě dodávek zbraní Ukrajině a hrozby cel zmínil i možnost širší ekonomické izolace Ruska, pokud nedojde k rychlému pokroku v mírových rozhovorech.
Tato změna přístupu přichází v době, kdy v Evropě i v USA sílí tlak na tvrdší obranu Ukrajiny a zároveň roste nervozita z nespolehlivosti ruských závazků.
Trumpův postoj tak nyní více odráží strategii kolektivní obrany NATO, přičemž do rozhodování o míru či válce zřejmě významně promlouvá i první dáma.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.