Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.
Trump během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl novinářům, že to byla Melania, kdo mu opakovaně poukazoval na to, že ruské útoky často následovaly krátce po jeho telefonických rozhovorech s Putinem, kdy se domníval, že dochází k pokroku v mírových jednáních.
„Přijdu domů a řeknu první dámě: ‚Víš, mluvil jsem dnes s Vladimirem. Měli jsme skvělý rozhovor.‘ A ona na to: ‚Opravdu? Právě bombardovali další město,‘“ popsal Trump. „Jednou jsem jí řekl, že jsme si s Putinem výborně popovídali, že to možná celé končí. Pak zapnu televizi, nebo mi ona řekne: ‚To je zvláštní, právě vybombardovali domov důchodců.‘ A já: ‚Cože?‘“
Podle Trumpa se ruské útoky pomocí dronů a raket objevují opakovaně krátce po jeho hovorech s Putinem, což podle něj vyvolává podezření, že ruský prezident své sliby nedodržuje.
Minulý týden dal Trump najevo frustraci ze situace a prohlásil, že „není s Putinem spokojený, protože zabíjí spoustu lidí“. Nyní zvažuje posílení vojenské pomoci Ukrajině. V pondělí oznámil, že Spojené státy dodají Ukrajině systémy Patriot a že Putin má 50 dní na dosažení mírové dohody, jinak čelí 100% clům na ruský export.
Tato Trumpova prohlášení zazněla krátce poté, co uzavřel dohodu o prodeji zbraní spojencům v NATO. Generální tajemník NATO Rutte uvedl, že do nové iniciativy se zapojí hned několik evropských zemí, včetně Německa, Finska, Dánska, Švédska, Norska, Nizozemska a Kanady.
„A tohle je teprve první vlna,“ řekl Rutte. „Budeme pracovat skrze alianční struktury NATO, abychom přesně zjistili, co Ukrajinci potřebují.“
Přestože Melania Trumpová tradičně zůstává mimo přímou politickou arénu, její poznámky prezident vzal vážně. Naznačil, že právě její upozornění na rozpor mezi ruskými sliby a skutečností ho přiměly k tvrdšímu přístupu.
Trump tak přechází od mírnější rétoriky ke konkrétním podmínkám vůči Moskvě. Kromě dodávek zbraní Ukrajině a hrozby cel zmínil i možnost širší ekonomické izolace Ruska, pokud nedojde k rychlému pokroku v mírových rozhovorech.
Tato změna přístupu přichází v době, kdy v Evropě i v USA sílí tlak na tvrdší obranu Ukrajiny a zároveň roste nervozita z nespolehlivosti ruských závazků.
Trumpův postoj tak nyní více odráží strategii kolektivní obrany NATO, přičemž do rozhodování o míru či válce zřejmě významně promlouvá i první dáma.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.