Proč Trump změnil postoj k Putinovi? Za vším stojí jeho manželka

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 15. července 2025 13:36
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.

Trump během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl novinářům, že to byla Melania, kdo mu opakovaně poukazoval na to, že ruské útoky často následovaly krátce po jeho telefonických rozhovorech s Putinem, kdy se domníval, že dochází k pokroku v mírových jednáních.

„Přijdu domů a řeknu první dámě: ‚Víš, mluvil jsem dnes s Vladimirem. Měli jsme skvělý rozhovor.‘ A ona na to: ‚Opravdu? Právě bombardovali další město,‘“ popsal Trump. „Jednou jsem jí řekl, že jsme si s Putinem výborně popovídali, že to možná celé končí. Pak zapnu televizi, nebo mi ona řekne: ‚To je zvláštní, právě vybombardovali domov důchodců.‘ A já: ‚Cože?‘“

Podle Trumpa se ruské útoky pomocí dronů a raket objevují opakovaně krátce po jeho hovorech s Putinem, což podle něj vyvolává podezření, že ruský prezident své sliby nedodržuje.

Minulý týden dal Trump najevo frustraci ze situace a prohlásil, že „není s Putinem spokojený, protože zabíjí spoustu lidí“. Nyní zvažuje posílení vojenské pomoci Ukrajině. V pondělí oznámil, že Spojené státy dodají Ukrajině systémy Patriot a že Putin má 50 dní na dosažení mírové dohody, jinak čelí 100% clům na ruský export.

Tato Trumpova prohlášení zazněla krátce poté, co uzavřel dohodu o prodeji zbraní spojencům v NATO. Generální tajemník NATO Rutte uvedl, že do nové iniciativy se zapojí hned několik evropských zemí, včetně Německa, Finska, Dánska, Švédska, Norska, Nizozemska a Kanady.

„A tohle je teprve první vlna,“ řekl Rutte. „Budeme pracovat skrze alianční struktury NATO, abychom přesně zjistili, co Ukrajinci potřebují.“

Přestože Melania Trumpová tradičně zůstává mimo přímou politickou arénu, její poznámky prezident vzal vážně. Naznačil, že právě její upozornění na rozpor mezi ruskými sliby a skutečností ho přiměly k tvrdšímu přístupu.

Trump tak přechází od mírnější rétoriky ke konkrétním podmínkám vůči Moskvě. Kromě dodávek zbraní Ukrajině a hrozby cel zmínil i možnost širší ekonomické izolace Ruska, pokud nedojde k rychlému pokroku v mírových rozhovorech.

Tato změna přístupu přichází v době, kdy v Evropě i v USA sílí tlak na tvrdší obranu Ukrajiny a zároveň roste nervozita z nespolehlivosti ruských závazků.

Trumpův postoj tak nyní více odráží strategii kolektivní obrany NATO, přičemž do rozhodování o míru či válce zřejmě významně promlouvá i první dáma. 

Stalo se