Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se záměrně vyhnul kritice nebo přímému odmítnutí amerického návrhu mírové dohody, přestože tento dokument zjevně silně odráží mnohé z požadavků Moskvy. Ve svém nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a je připravena zapojit se do diplomacie a nečinit žádná ukvapená prohlášení. Uvedl, že Ukrajina je "připravena na konstruktivní, čestnou a efektivní práci."
Přesto panuje hluboké znepokojení nad některými zveřejněnými návrhy, které jsou pro Kyjev obtížně přijatelné. Mezi ně patří zejména postoupení celé oblasti Donbasu, snížení velikosti ukrajinské armády a vyloučení přítomnosti mezinárodních jednotek v zemi. Tyto ústupky Ukrajina v minulosti důsledně odmítala.
Ukrajinský poslanec Jaroslav Jurčišyn řekl pro Kyiv Independent, že Washington usiluje o "rychlý mír na úkor jedné strany, kterou považuje za slabší."
Nedávné události pravděpodobně ještě více oslabily pozici Ukrajiny. Rusko zaznamenalo další územní zisky na východě země. Ruské dálkové údery na ukrajinskou energetickou síť způsobily, že většinu země sužují výpadky proudu. Navíc obvinění ze závažné korupce v ukrajinské vládě vedla k politickým rozbrojům a odvedla pozornost od vedení války. Všechny tyto problémy nelze ignorovat jak ve Washingtonu, tak v Moskvě.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že mír bude vyžadovat obtížná rozhodnutí na obou stranách. Návrh, který byl zveřejněn v médiích, sice obsahuje příslib "spolehlivých bezpečnostních záruk" pro Ukrajinu, je také ale předpokládá využití zmrazených ruských aktiv na pomoc při obnově země. Zatímco návrh vylučuje členství Ukrajiny v NATO, nechává otevřené dveře pro její členství v Evropské unii.
Evropa zřejmě měla na tvorbu tohoto plánu jen malý vliv. Návrh vůbec nezmiňuje snahy vedené Velkou Británií a Francií o zajištění mezinárodních záruk v podobě ochranných sil na Ukrajině v případě příměří. Návrh totiž výslovně vylučuje přítomnost cizích vojsk.
Evropa se nyní snaží, aby byl její hlas slyšet. Tlak ze strany evropských spojenců by mohl Zelenskému pomoci změnit návrhy dohody. Času však nemusí být nazbyt. Američtí představitelé, kteří plán schválený prezidentem Donaldem Trumpem předložili, prý pracují podle agresivního časového harmonogramu, který počítá s týdny, nikoli měsíci. Očekává se, že brzy odcestují do Moskvy.
Jakékoli naděje na to, že by se ruský prezident Vladimir Putin a Zelenskyj sešli u jednacího stolu, byly zjevně opuštěny. Trump, který často tvrdil, že válku dokáže rychle ukončit, zřejmě ztrácí trpělivost a chce, aby obě strany dohodu zkrátka podepsaly.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.