Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se záměrně vyhnul kritice nebo přímému odmítnutí amerického návrhu mírové dohody, přestože tento dokument zjevně silně odráží mnohé z požadavků Moskvy. Ve svém nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a je připravena zapojit se do diplomacie a nečinit žádná ukvapená prohlášení. Uvedl, že Ukrajina je "připravena na konstruktivní, čestnou a efektivní práci."
Přesto panuje hluboké znepokojení nad některými zveřejněnými návrhy, které jsou pro Kyjev obtížně přijatelné. Mezi ně patří zejména postoupení celé oblasti Donbasu, snížení velikosti ukrajinské armády a vyloučení přítomnosti mezinárodních jednotek v zemi. Tyto ústupky Ukrajina v minulosti důsledně odmítala.
Ukrajinský poslanec Jaroslav Jurčišyn řekl pro Kyiv Independent, že Washington usiluje o "rychlý mír na úkor jedné strany, kterou považuje za slabší."
Nedávné události pravděpodobně ještě více oslabily pozici Ukrajiny. Rusko zaznamenalo další územní zisky na východě země. Ruské dálkové údery na ukrajinskou energetickou síť způsobily, že většinu země sužují výpadky proudu. Navíc obvinění ze závažné korupce v ukrajinské vládě vedla k politickým rozbrojům a odvedla pozornost od vedení války. Všechny tyto problémy nelze ignorovat jak ve Washingtonu, tak v Moskvě.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že mír bude vyžadovat obtížná rozhodnutí na obou stranách. Návrh, který byl zveřejněn v médiích, sice obsahuje příslib "spolehlivých bezpečnostních záruk" pro Ukrajinu, je také ale předpokládá využití zmrazených ruských aktiv na pomoc při obnově země. Zatímco návrh vylučuje členství Ukrajiny v NATO, nechává otevřené dveře pro její členství v Evropské unii.
Evropa zřejmě měla na tvorbu tohoto plánu jen malý vliv. Návrh vůbec nezmiňuje snahy vedené Velkou Británií a Francií o zajištění mezinárodních záruk v podobě ochranných sil na Ukrajině v případě příměří. Návrh totiž výslovně vylučuje přítomnost cizích vojsk.
Evropa se nyní snaží, aby byl její hlas slyšet. Tlak ze strany evropských spojenců by mohl Zelenskému pomoci změnit návrhy dohody. Času však nemusí být nazbyt. Američtí představitelé, kteří plán schválený prezidentem Donaldem Trumpem předložili, prý pracují podle agresivního časového harmonogramu, který počítá s týdny, nikoli měsíci. Očekává se, že brzy odcestují do Moskvy.
Jakékoli naděje na to, že by se ruský prezident Vladimir Putin a Zelenskyj sešli u jednacího stolu, byly zjevně opuštěny. Trump, který často tvrdil, že válku dokáže rychle ukončit, zřejmě ztrácí trpělivost a chce, aby obě strany dohodu zkrátka podepsaly.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.