Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
V Doněcké oblasti zahynuli při útoku na obytný dům tři bratři, z nichž nejmladšímu bylo pouhých osm let. Další dva bratři byli ve věku devatenácti let. Jejich matka a babička vyvázly se zraněními a byly převezeny do nemocnice. Celkem Rusko během noci vypustilo na ukrajinské území 154 dronů a jednu balistickou raketu, což potvrzuje neustávající intenzitu vzdušných útoků na civilní cíle.
V Oděské oblasti na jihu země zasáhl dron blíže neurčený přístav, kde zemřel jeden člověk a dalších šest bylo zraněno. Útoky způsobily rozsáhlé požáry, které museli hasiči likvidovat několik hodin. Poškozeny byly nejen přístavní objekty, ale také energetická síť a průmyslové areály, což dále komplikuje situaci v regionu, který je klíčový pro ukrajinský export.
Další oběť byla hlášena ze Záporožské oblasti, kde osmačtyřicetiletý muž nepřežil zásah obytné budovy dronem. Ruská armáda se v poslední době zaměřuje také na železniční infrastrukturu, což pocítila zejména Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky mají za cíl narušit logistické trasy a zásobování ukrajinských jednotek na frontě.
Analytici naznačují, že zintenzivnění ruských útoků může souviset s tím, jak Vladimir Putin vnímá hrozby pro svůj režim. Existují spekulace, že stupňující se agrese má demonstrovat sílu v době, kdy Kreml cítí vnitřní nebo vnější tlaky na svou stabilitu. Tato strategie „železné pěsti“ je dlouhodobým nástrojem ruského vedení k udržení kontroly a potlačení jakéhokoli náznaku opozice.
Mezitím v Bruselu oznámil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, že Ukrajina v nejbližších dnech představí plány na kontrolovaný export vlastních zbraní. Podle něj mají partneři z NATO velký zájem o společnou výrobu ukrajinských dronů, které se osvědčily přímo na bojišti. Prezident Zelenskyj již dříve podepsal dekret, který má tento proces spustit, přičemž prioritou zůstává plné zásobování domácích obranných sil.
Na mezinárodní scéně se pozornost přesouvá k Mnichovské bezpečnostní konferenci, která začíná právě dnes. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před svým odletem z Washingtonu uvedl, že se pravděpodobně setká s prezidentem Zelenským. Rubio označil situaci na Ukrajině za hroznou a zdůraznil, že nepředstavitelné utrpení lidí během chladných zimních měsíců je hlavním důvodem, proč je nutné usilovat o ukončení konfliktu.
Evropská unie zároveň připravuje 20. balíček sankcí, který by se poprvé mohl dotknout i zemí mimo EU, jež manipulují s ruskou ropou. Návrh cílí na přístavy v Gruzii a Indonésii, které jsou podezřelé z napomáhání obcházení stávajících omezení. Pokud bude návrh schválen, evropské firmy a jednotlivci nebudou moci s těmito přístavy provádět žádné transakce, což má dále omezit příjmy Kremlu na financování války.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.