Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
V Doněcké oblasti zahynuli při útoku na obytný dům tři bratři, z nichž nejmladšímu bylo pouhých osm let. Další dva bratři byli ve věku devatenácti let. Jejich matka a babička vyvázly se zraněními a byly převezeny do nemocnice. Celkem Rusko během noci vypustilo na ukrajinské území 154 dronů a jednu balistickou raketu, což potvrzuje neustávající intenzitu vzdušných útoků na civilní cíle.
V Oděské oblasti na jihu země zasáhl dron blíže neurčený přístav, kde zemřel jeden člověk a dalších šest bylo zraněno. Útoky způsobily rozsáhlé požáry, které museli hasiči likvidovat několik hodin. Poškozeny byly nejen přístavní objekty, ale také energetická síť a průmyslové areály, což dále komplikuje situaci v regionu, který je klíčový pro ukrajinský export.
Další oběť byla hlášena ze Záporožské oblasti, kde osmačtyřicetiletý muž nepřežil zásah obytné budovy dronem. Ruská armáda se v poslední době zaměřuje také na železniční infrastrukturu, což pocítila zejména Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky mají za cíl narušit logistické trasy a zásobování ukrajinských jednotek na frontě.
Analytici naznačují, že zintenzivnění ruských útoků může souviset s tím, jak Vladimir Putin vnímá hrozby pro svůj režim. Existují spekulace, že stupňující se agrese má demonstrovat sílu v době, kdy Kreml cítí vnitřní nebo vnější tlaky na svou stabilitu. Tato strategie „železné pěsti“ je dlouhodobým nástrojem ruského vedení k udržení kontroly a potlačení jakéhokoli náznaku opozice.
Mezitím v Bruselu oznámil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, že Ukrajina v nejbližších dnech představí plány na kontrolovaný export vlastních zbraní. Podle něj mají partneři z NATO velký zájem o společnou výrobu ukrajinských dronů, které se osvědčily přímo na bojišti. Prezident Zelenskyj již dříve podepsal dekret, který má tento proces spustit, přičemž prioritou zůstává plné zásobování domácích obranných sil.
Na mezinárodní scéně se pozornost přesouvá k Mnichovské bezpečnostní konferenci, která začíná právě dnes. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před svým odletem z Washingtonu uvedl, že se pravděpodobně setká s prezidentem Zelenským. Rubio označil situaci na Ukrajině za hroznou a zdůraznil, že nepředstavitelné utrpení lidí během chladných zimních měsíců je hlavním důvodem, proč je nutné usilovat o ukončení konfliktu.
Evropská unie zároveň připravuje 20. balíček sankcí, který by se poprvé mohl dotknout i zemí mimo EU, jež manipulují s ruskou ropou. Návrh cílí na přístavy v Gruzii a Indonésii, které jsou podezřelé z napomáhání obcházení stávajících omezení. Pokud bude návrh schválen, evropské firmy a jednotlivci nebudou moci s těmito přístavy provádět žádné transakce, což má dále omezit příjmy Kremlu na financování války.
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.