Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
V Doněcké oblasti zahynuli při útoku na obytný dům tři bratři, z nichž nejmladšímu bylo pouhých osm let. Další dva bratři byli ve věku devatenácti let. Jejich matka a babička vyvázly se zraněními a byly převezeny do nemocnice. Celkem Rusko během noci vypustilo na ukrajinské území 154 dronů a jednu balistickou raketu, což potvrzuje neustávající intenzitu vzdušných útoků na civilní cíle.
V Oděské oblasti na jihu země zasáhl dron blíže neurčený přístav, kde zemřel jeden člověk a dalších šest bylo zraněno. Útoky způsobily rozsáhlé požáry, které museli hasiči likvidovat několik hodin. Poškozeny byly nejen přístavní objekty, ale také energetická síť a průmyslové areály, což dále komplikuje situaci v regionu, který je klíčový pro ukrajinský export.
Další oběť byla hlášena ze Záporožské oblasti, kde osmačtyřicetiletý muž nepřežil zásah obytné budovy dronem. Ruská armáda se v poslední době zaměřuje také na železniční infrastrukturu, což pocítila zejména Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky mají za cíl narušit logistické trasy a zásobování ukrajinských jednotek na frontě.
Analytici naznačují, že zintenzivnění ruských útoků může souviset s tím, jak Vladimir Putin vnímá hrozby pro svůj režim. Existují spekulace, že stupňující se agrese má demonstrovat sílu v době, kdy Kreml cítí vnitřní nebo vnější tlaky na svou stabilitu. Tato strategie „železné pěsti“ je dlouhodobým nástrojem ruského vedení k udržení kontroly a potlačení jakéhokoli náznaku opozice.
Mezitím v Bruselu oznámil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, že Ukrajina v nejbližších dnech představí plány na kontrolovaný export vlastních zbraní. Podle něj mají partneři z NATO velký zájem o společnou výrobu ukrajinských dronů, které se osvědčily přímo na bojišti. Prezident Zelenskyj již dříve podepsal dekret, který má tento proces spustit, přičemž prioritou zůstává plné zásobování domácích obranných sil.
Na mezinárodní scéně se pozornost přesouvá k Mnichovské bezpečnostní konferenci, která začíná právě dnes. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před svým odletem z Washingtonu uvedl, že se pravděpodobně setká s prezidentem Zelenským. Rubio označil situaci na Ukrajině za hroznou a zdůraznil, že nepředstavitelné utrpení lidí během chladných zimních měsíců je hlavním důvodem, proč je nutné usilovat o ukončení konfliktu.
Evropská unie zároveň připravuje 20. balíček sankcí, který by se poprvé mohl dotknout i zemí mimo EU, jež manipulují s ruskou ropou. Návrh cílí na přístavy v Gruzii a Indonésii, které jsou podezřelé z napomáhání obcházení stávajících omezení. Pokud bude návrh schválen, evropské firmy a jednotlivci nebudou moci s těmito přístavy provádět žádné transakce, což má dále omezit příjmy Kremlu na financování války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.