Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Kreml oficiálně odsoudil izraelské útoky na íránská zařízení pro obohacování uranu, které označil za „hrubé porušení Charty OSN a základních principů mezinárodního práva“. Zároveň se ale zdráhá učinit konkrétní kroky na obranu Teheránu. Podle odborníků se Moskva snaží těžit z konfliktu, dokud zůstává pod kontrolou – ale zároveň se obává, že jeho další eskalace by mohla ohrozit vlastní strategické zájmy.
Jedním z bezprostředních dopadů války je prudký růst světových cen ropy. Přestože většina íránské ropy míří do Číny, izraelské nálety na ropné infrastruktury a hrozba íránské blokády Hormuzského průlivu vyvolaly na trzích obavy a destabilizaci. Ruský rozpočet, závislý na exportu surovin, z toho těží. Zvláště poté, co v květnu Kreml oznámil meziroční pokles daňových příjmů z ropy o 32 %, je každé navýšení ceny nad hranici 60 dolarů za barel zásadní pomocí pro financování války na Ukrajině.
Dalším vítaným efektem pro Moskvu je odvádění západních vojenských zdrojů směrem k Blízkému východu. V květnu Spojené státy přesměrovaly některé protidronové systémy původně určené pro Ukrajinu do oblasti Perského zálivu. Připravují se tak na možné íránské odvetné útoky proti americkým zájmům. Trumpova administrativa zároveň zvažuje přímé zapojení do konfliktu po boku Izraele. Jakékoli americké zapojení však oslabuje schopnost Západu čelit ruské agresi v Evropě.
Nicméně ruská opatrnost roste. Eskalace konfliktu přináší riziko nechtěné jaderné havárie – zejména pokud by došlo k poškození íránských zařízení pro obohacování uranu. Zatím k žádnému úniku radiace nedošlo, ale čím déle budou nálety pokračovat, tím víc roste pravděpodobnost fatálního incidentu. Moskva se také obává, že vleklá válka by mohla Írán přimět k urychlení vývoje jaderné zbraně – a tím podnítit i další státy, aby šly stejnou cestou.
Zásadním bodem ruských obav je také možnost zhroucení íránského režimu. Izrael nyní otevřeně usiluje o jeho pád, což by Kreml vnímal jako těžkou geopolitickou ztrátu. Pád Teheránu by znamenal oslabení ruského vlivu v regionu, především po ztrátě vlivu v Sýrii, a mohl by otevřít prostor pro vliv sousedních zemí, především Turecka a Ázerbájdžánu.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev již v minulosti vznesl územní nároky vůči Arménii a nyní by mohl využít slabosti Íránu k posílení svých pozic na jižním Kavkazu. Tamní nestabilita by mohla ohrozit i severní hranice Ruska.
Ačkoliv si někteří analytici mysleli, že by Rusko mohlo Íránu vojensky pomoci, realita je jiná. Dubnová rusko-íránská smlouva o strategickém partnerství nezavazuje Moskvu k přímé vojenské podpoře. Historicky se zájmy obou zemí v Sýrii či v ropném sektoru často rozcházely. A co víc, jakákoliv pomoc Íránu by mohla ohrozit křehké diplomatické vazby Ruska s administrativou Donalda Trumpa.
Moskva tak podle expertů preferuje diplomatické řešení. Prezident Vladimir Putin ve svém prohlášení apeloval na hledání řešení, které bude zohledňovat „právo Íránu na jadernou energii pro mírové účely“ i „nepodmíněnou bezpečnost Izraele“. Podobně zněla i prohlášení náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který varoval před „vážnými důsledky“ pokračující války a vyzval k návratu k jednacímu stolu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov znovu nabídl ruské zprostředkování mezi Teheránem a Washingtonem. Moskva by ráda hrála klíčovou roli v obnovení jednání o íránském jaderném programu – podobně jako v minulosti během jednání o JCPOA.
Zároveň ale Moskva dobře ví, že její apel na mírové řešení může být vnímán jako pokrytectví v kontextu války na Ukrajině. Přesto může apel na nešíření jaderných zbraní a varování před neřízenou eskalací najít odezvu u pragmatických představitelů ve Washingtonu.
Z ruského pohledu tak platí paradox: válka Izraele s Íránem přináší krátkodobé zisky, ale zároveň i hrozbu chaosu, který může Moskvu nakonec vážně poškodit. Proto Kreml vsází na opatrnou rétoriku a doufá, že se konflikt nerozšíří za hranice současného rozsahu.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
