Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Kreml oficiálně odsoudil izraelské útoky na íránská zařízení pro obohacování uranu, které označil za „hrubé porušení Charty OSN a základních principů mezinárodního práva“. Zároveň se ale zdráhá učinit konkrétní kroky na obranu Teheránu. Podle odborníků se Moskva snaží těžit z konfliktu, dokud zůstává pod kontrolou – ale zároveň se obává, že jeho další eskalace by mohla ohrozit vlastní strategické zájmy.
Jedním z bezprostředních dopadů války je prudký růst světových cen ropy. Přestože většina íránské ropy míří do Číny, izraelské nálety na ropné infrastruktury a hrozba íránské blokády Hormuzského průlivu vyvolaly na trzích obavy a destabilizaci. Ruský rozpočet, závislý na exportu surovin, z toho těží. Zvláště poté, co v květnu Kreml oznámil meziroční pokles daňových příjmů z ropy o 32 %, je každé navýšení ceny nad hranici 60 dolarů za barel zásadní pomocí pro financování války na Ukrajině.
Dalším vítaným efektem pro Moskvu je odvádění západních vojenských zdrojů směrem k Blízkému východu. V květnu Spojené státy přesměrovaly některé protidronové systémy původně určené pro Ukrajinu do oblasti Perského zálivu. Připravují se tak na možné íránské odvetné útoky proti americkým zájmům. Trumpova administrativa zároveň zvažuje přímé zapojení do konfliktu po boku Izraele. Jakékoli americké zapojení však oslabuje schopnost Západu čelit ruské agresi v Evropě.
Nicméně ruská opatrnost roste. Eskalace konfliktu přináší riziko nechtěné jaderné havárie – zejména pokud by došlo k poškození íránských zařízení pro obohacování uranu. Zatím k žádnému úniku radiace nedošlo, ale čím déle budou nálety pokračovat, tím víc roste pravděpodobnost fatálního incidentu. Moskva se také obává, že vleklá válka by mohla Írán přimět k urychlení vývoje jaderné zbraně – a tím podnítit i další státy, aby šly stejnou cestou.
Zásadním bodem ruských obav je také možnost zhroucení íránského režimu. Izrael nyní otevřeně usiluje o jeho pád, což by Kreml vnímal jako těžkou geopolitickou ztrátu. Pád Teheránu by znamenal oslabení ruského vlivu v regionu, především po ztrátě vlivu v Sýrii, a mohl by otevřít prostor pro vliv sousedních zemí, především Turecka a Ázerbájdžánu.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev již v minulosti vznesl územní nároky vůči Arménii a nyní by mohl využít slabosti Íránu k posílení svých pozic na jižním Kavkazu. Tamní nestabilita by mohla ohrozit i severní hranice Ruska.
Ačkoliv si někteří analytici mysleli, že by Rusko mohlo Íránu vojensky pomoci, realita je jiná. Dubnová rusko-íránská smlouva o strategickém partnerství nezavazuje Moskvu k přímé vojenské podpoře. Historicky se zájmy obou zemí v Sýrii či v ropném sektoru často rozcházely. A co víc, jakákoliv pomoc Íránu by mohla ohrozit křehké diplomatické vazby Ruska s administrativou Donalda Trumpa.
Moskva tak podle expertů preferuje diplomatické řešení. Prezident Vladimir Putin ve svém prohlášení apeloval na hledání řešení, které bude zohledňovat „právo Íránu na jadernou energii pro mírové účely“ i „nepodmíněnou bezpečnost Izraele“. Podobně zněla i prohlášení náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který varoval před „vážnými důsledky“ pokračující války a vyzval k návratu k jednacímu stolu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov znovu nabídl ruské zprostředkování mezi Teheránem a Washingtonem. Moskva by ráda hrála klíčovou roli v obnovení jednání o íránském jaderném programu – podobně jako v minulosti během jednání o JCPOA.
Zároveň ale Moskva dobře ví, že její apel na mírové řešení může být vnímán jako pokrytectví v kontextu války na Ukrajině. Přesto může apel na nešíření jaderných zbraní a varování před neřízenou eskalací najít odezvu u pragmatických představitelů ve Washingtonu.
Z ruského pohledu tak platí paradox: válka Izraele s Íránem přináší krátkodobé zisky, ale zároveň i hrozbu chaosu, který může Moskvu nakonec vážně poškodit. Proto Kreml vsází na opatrnou rétoriku a doufá, že se konflikt nerozšíří za hranice současného rozsahu.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
