Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Kreml oficiálně odsoudil izraelské útoky na íránská zařízení pro obohacování uranu, které označil za „hrubé porušení Charty OSN a základních principů mezinárodního práva“. Zároveň se ale zdráhá učinit konkrétní kroky na obranu Teheránu. Podle odborníků se Moskva snaží těžit z konfliktu, dokud zůstává pod kontrolou – ale zároveň se obává, že jeho další eskalace by mohla ohrozit vlastní strategické zájmy.
Jedním z bezprostředních dopadů války je prudký růst světových cen ropy. Přestože většina íránské ropy míří do Číny, izraelské nálety na ropné infrastruktury a hrozba íránské blokády Hormuzského průlivu vyvolaly na trzích obavy a destabilizaci. Ruský rozpočet, závislý na exportu surovin, z toho těží. Zvláště poté, co v květnu Kreml oznámil meziroční pokles daňových příjmů z ropy o 32 %, je každé navýšení ceny nad hranici 60 dolarů za barel zásadní pomocí pro financování války na Ukrajině.
Dalším vítaným efektem pro Moskvu je odvádění západních vojenských zdrojů směrem k Blízkému východu. V květnu Spojené státy přesměrovaly některé protidronové systémy původně určené pro Ukrajinu do oblasti Perského zálivu. Připravují se tak na možné íránské odvetné útoky proti americkým zájmům. Trumpova administrativa zároveň zvažuje přímé zapojení do konfliktu po boku Izraele. Jakékoli americké zapojení však oslabuje schopnost Západu čelit ruské agresi v Evropě.
Nicméně ruská opatrnost roste. Eskalace konfliktu přináší riziko nechtěné jaderné havárie – zejména pokud by došlo k poškození íránských zařízení pro obohacování uranu. Zatím k žádnému úniku radiace nedošlo, ale čím déle budou nálety pokračovat, tím víc roste pravděpodobnost fatálního incidentu. Moskva se také obává, že vleklá válka by mohla Írán přimět k urychlení vývoje jaderné zbraně – a tím podnítit i další státy, aby šly stejnou cestou.
Zásadním bodem ruských obav je také možnost zhroucení íránského režimu. Izrael nyní otevřeně usiluje o jeho pád, což by Kreml vnímal jako těžkou geopolitickou ztrátu. Pád Teheránu by znamenal oslabení ruského vlivu v regionu, především po ztrátě vlivu v Sýrii, a mohl by otevřít prostor pro vliv sousedních zemí, především Turecka a Ázerbájdžánu.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev již v minulosti vznesl územní nároky vůči Arménii a nyní by mohl využít slabosti Íránu k posílení svých pozic na jižním Kavkazu. Tamní nestabilita by mohla ohrozit i severní hranice Ruska.
Ačkoliv si někteří analytici mysleli, že by Rusko mohlo Íránu vojensky pomoci, realita je jiná. Dubnová rusko-íránská smlouva o strategickém partnerství nezavazuje Moskvu k přímé vojenské podpoře. Historicky se zájmy obou zemí v Sýrii či v ropném sektoru často rozcházely. A co víc, jakákoliv pomoc Íránu by mohla ohrozit křehké diplomatické vazby Ruska s administrativou Donalda Trumpa.
Moskva tak podle expertů preferuje diplomatické řešení. Prezident Vladimir Putin ve svém prohlášení apeloval na hledání řešení, které bude zohledňovat „právo Íránu na jadernou energii pro mírové účely“ i „nepodmíněnou bezpečnost Izraele“. Podobně zněla i prohlášení náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který varoval před „vážnými důsledky“ pokračující války a vyzval k návratu k jednacímu stolu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov znovu nabídl ruské zprostředkování mezi Teheránem a Washingtonem. Moskva by ráda hrála klíčovou roli v obnovení jednání o íránském jaderném programu – podobně jako v minulosti během jednání o JCPOA.
Zároveň ale Moskva dobře ví, že její apel na mírové řešení může být vnímán jako pokrytectví v kontextu války na Ukrajině. Přesto může apel na nešíření jaderných zbraní a varování před neřízenou eskalací najít odezvu u pragmatických představitelů ve Washingtonu.
Z ruského pohledu tak platí paradox: válka Izraele s Íránem přináší krátkodobé zisky, ale zároveň i hrozbu chaosu, který může Moskvu nakonec vážně poškodit. Proto Kreml vsází na opatrnou rétoriku a doufá, že se konflikt nerozšíří za hranice současného rozsahu.
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
