Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer prohlásil, že útok „zcela zničil“ klíčové objekty ve Fordow, Natanzu a Esfahánu. Satelitní snímky společnosti Maxar sice potvrzují přímé zásahy a poškození některých povrchových struktur a tunelových vchodů, ale experti se shodují, že není možné s jistotou říct, do jaké míry byly íránské kapacity skutečně narušeny.
„Jestliže přežily hlubší části Fordo a Írán nadále obohacuje uran bez mezinárodního dohledu, bude to velmi špatný výsledek,“ varoval Pranay Vaddi, bývalý poradce prezidenta Bidena pro jaderné odzbrojení a nyní expert z MIT. Podle něj mohou být některá zařízení mimo dosah i těch nejúčinnějších amerických zbraní, jako jsou Massive Ordnance Penetrator bomby.
Vaddi také upozornil, že Írán má značné know-how, které mu umožňuje pokračovat ve vývoji zbraní i bez funkční infrastruktury. Teoreticky by navíc mohl své znalosti předat dalším státům nebo nestátním aktérům.
Útoky podle odborníků pravděpodobně nezabrání Teheránu pokračovat v tajném výzkumu a zachování určité kapacity pro obohacování uranu. Jeden z bývalých bezpečnostních činitelů USA odhadl, že i v nejlepším případě byly íránské ambice zpožděny pouze o „několik let“.
Celou situaci komplikuje fakt, že Spojené státy v roce 2018 za Trumpovy vlády jednostranně odstoupily od mezinárodní jaderné dohody JCPOA, která poskytovala významné nástroje kontroly a monitorování íránského programu. Ačkoliv Írán do té doby dohodu dodržoval, po jejím vypovězení omezený dohled v podstatě přestal existovat.
Bývalý bezpečnostní činitel upozornil, že íránské vedení by nyní bylo naivní, kdyby své klíčové aktivity soustředilo na jediné místo. Důvěryhodné monitorování je dnes v podstatě nemožné a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nyní jen obtížně ověřuje, co se v Íránu skutečně děje.
V době amerického útoku se podle dostupných informací inspektoři MAAE nacházeli přímo v Teheránu. Co bude následovat, je nejasné. Experti se shodují, že Írán se nejspíš stáhne z jednání a svou činnost bude nadále skrývat.
Teherán se však nachází ve složité pozici. Izrael podle bývalého šéfa vojenské rozvědky Amose Jadlina jednal i proto, že íránské regionální aliance — Hamas v Gaze, Hizballáh v Libanonu a režim Bašára Asada v Sýrii — se ocitly v rozkladu. Íránská vlivová síť na Blízkém východě je dnes oslabená jako nikdy od islámské revoluce.
Na druhé straně íránský režim nemůže zůstat pasivní – vzhledem k domácímu tlaku a obavám z mezinárodního ponížení se očekává odvetná akce. Ta může mít mnoho podob: raketové útoky na Izrael, narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, útoky na americké základny v regionu pomocí milicí v Iráku nebo jiné formy asymetrické války.
Možnosti Íránu jsou však podle Vaddiho „dost špatné“. Mezi variantami, které Teheránu zbývají, je například možnost přijmout dohodu o nulovém obohacování uranu, čímž by se zcela vzdal možnosti mít jadernou zbraň – tím by ale zůstal bezmocný proti vojenským akcím USA nebo Izraele. Írán také může v tichosti obnovit svůj program. To by ale znamenalo neustálé riziko dalších útoků a nutnost spoléhat se na ochranu ze strany Ruska nebo Číny.
Může se také snažit se vyjednat kompromis s Bílým domem, který by umožnil postupné omezování obohacování – což se však vzhledem k současnému napětí jeví jako velmi nepravděpodobné.
Role Ruska a Číny v dalším vývoji může být klíčová. Íránský ministr zahraničí podle dostupných zpráv již míří do Moskvy, aby žádal o větší podporu. Vicepředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v neděli uvedl, že „některé země jsou připraveny Íránu dodat vlastní jaderné hlavice“. Jeho prohlášení však většina analytiků považuje za rétoriku bez reálného základu.
„Írán právě zjišťuje, že Rusko sice projevuje podporu, ale skutečná pomoc je čistě symbolická,“ řekl Dmitri Alperovič, předseda think-tanku Silverado Policy Accelerator.
Odborníci se shodují, že nejlepší cestou pro USA by bylo pokusit se obnovit diplomatickou dohodu ve stylu původního JCPOA. Některé zprávy dokonce naznačují, že Trump o nové dohodě uvažoval a plánoval cestu do Turecka, aby zahájil jednání – to ale bylo před nálety.
„Mám pocit, že to nakonec velmi rychle vzdal,“ uvedl nejmenovaný bývalý bezpečnostní činitel.
Podle Vaddiho by bylo možné obnovit rámec dohod typu JCPOA nebo severokorejského modelu, ale pokračující hrozby ze strany USA a Izraele značně snižují ochotu Íránu k jednání. A tak se svět ocitá v další nejisté fázi íránské jaderné otázky – možná s nižší technickou kapacitou Teheránu, ale s mnohem vyšší motivací ji opět v tichosti obnovit.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
