Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer prohlásil, že útok „zcela zničil“ klíčové objekty ve Fordow, Natanzu a Esfahánu. Satelitní snímky společnosti Maxar sice potvrzují přímé zásahy a poškození některých povrchových struktur a tunelových vchodů, ale experti se shodují, že není možné s jistotou říct, do jaké míry byly íránské kapacity skutečně narušeny.
„Jestliže přežily hlubší části Fordo a Írán nadále obohacuje uran bez mezinárodního dohledu, bude to velmi špatný výsledek,“ varoval Pranay Vaddi, bývalý poradce prezidenta Bidena pro jaderné odzbrojení a nyní expert z MIT. Podle něj mohou být některá zařízení mimo dosah i těch nejúčinnějších amerických zbraní, jako jsou Massive Ordnance Penetrator bomby.
Vaddi také upozornil, že Írán má značné know-how, které mu umožňuje pokračovat ve vývoji zbraní i bez funkční infrastruktury. Teoreticky by navíc mohl své znalosti předat dalším státům nebo nestátním aktérům.
Útoky podle odborníků pravděpodobně nezabrání Teheránu pokračovat v tajném výzkumu a zachování určité kapacity pro obohacování uranu. Jeden z bývalých bezpečnostních činitelů USA odhadl, že i v nejlepším případě byly íránské ambice zpožděny pouze o „několik let“.
Celou situaci komplikuje fakt, že Spojené státy v roce 2018 za Trumpovy vlády jednostranně odstoupily od mezinárodní jaderné dohody JCPOA, která poskytovala významné nástroje kontroly a monitorování íránského programu. Ačkoliv Írán do té doby dohodu dodržoval, po jejím vypovězení omezený dohled v podstatě přestal existovat.
Bývalý bezpečnostní činitel upozornil, že íránské vedení by nyní bylo naivní, kdyby své klíčové aktivity soustředilo na jediné místo. Důvěryhodné monitorování je dnes v podstatě nemožné a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nyní jen obtížně ověřuje, co se v Íránu skutečně děje.
V době amerického útoku se podle dostupných informací inspektoři MAAE nacházeli přímo v Teheránu. Co bude následovat, je nejasné. Experti se shodují, že Írán se nejspíš stáhne z jednání a svou činnost bude nadále skrývat.
Teherán se však nachází ve složité pozici. Izrael podle bývalého šéfa vojenské rozvědky Amose Jadlina jednal i proto, že íránské regionální aliance — Hamas v Gaze, Hizballáh v Libanonu a režim Bašára Asada v Sýrii — se ocitly v rozkladu. Íránská vlivová síť na Blízkém východě je dnes oslabená jako nikdy od islámské revoluce.
Na druhé straně íránský režim nemůže zůstat pasivní – vzhledem k domácímu tlaku a obavám z mezinárodního ponížení se očekává odvetná akce. Ta může mít mnoho podob: raketové útoky na Izrael, narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, útoky na americké základny v regionu pomocí milicí v Iráku nebo jiné formy asymetrické války.
Možnosti Íránu jsou však podle Vaddiho „dost špatné“. Mezi variantami, které Teheránu zbývají, je například možnost přijmout dohodu o nulovém obohacování uranu, čímž by se zcela vzdal možnosti mít jadernou zbraň – tím by ale zůstal bezmocný proti vojenským akcím USA nebo Izraele. Írán také může v tichosti obnovit svůj program. To by ale znamenalo neustálé riziko dalších útoků a nutnost spoléhat se na ochranu ze strany Ruska nebo Číny.
Může se také snažit se vyjednat kompromis s Bílým domem, který by umožnil postupné omezování obohacování – což se však vzhledem k současnému napětí jeví jako velmi nepravděpodobné.
Role Ruska a Číny v dalším vývoji může být klíčová. Íránský ministr zahraničí podle dostupných zpráv již míří do Moskvy, aby žádal o větší podporu. Vicepředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v neděli uvedl, že „některé země jsou připraveny Íránu dodat vlastní jaderné hlavice“. Jeho prohlášení však většina analytiků považuje za rétoriku bez reálného základu.
„Írán právě zjišťuje, že Rusko sice projevuje podporu, ale skutečná pomoc je čistě symbolická,“ řekl Dmitri Alperovič, předseda think-tanku Silverado Policy Accelerator.
Odborníci se shodují, že nejlepší cestou pro USA by bylo pokusit se obnovit diplomatickou dohodu ve stylu původního JCPOA. Některé zprávy dokonce naznačují, že Trump o nové dohodě uvažoval a plánoval cestu do Turecka, aby zahájil jednání – to ale bylo před nálety.
„Mám pocit, že to nakonec velmi rychle vzdal,“ uvedl nejmenovaný bývalý bezpečnostní činitel.
Podle Vaddiho by bylo možné obnovit rámec dohod typu JCPOA nebo severokorejského modelu, ale pokračující hrozby ze strany USA a Izraele značně snižují ochotu Íránu k jednání. A tak se svět ocitá v další nejisté fázi íránské jaderné otázky – možná s nižší technickou kapacitou Teheránu, ale s mnohem vyšší motivací ji opět v tichosti obnovit.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
