Co způsobily útoky USA? Vývoj íránské jaderné bomby mohou urychlit, obávají se experti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer prohlásil, že útok „zcela zničil“ klíčové objekty ve Fordow, Natanzu a Esfahánu. Satelitní snímky společnosti Maxar sice potvrzují přímé zásahy a poškození některých povrchových struktur a tunelových vchodů, ale experti se shodují, že není možné s jistotou říct, do jaké míry byly íránské kapacity skutečně narušeny.

„Jestliže přežily hlubší části Fordo a Írán nadále obohacuje uran bez mezinárodního dohledu, bude to velmi špatný výsledek,“ varoval Pranay Vaddi, bývalý poradce prezidenta Bidena pro jaderné odzbrojení a nyní expert z MIT. Podle něj mohou být některá zařízení mimo dosah i těch nejúčinnějších amerických zbraní, jako jsou Massive Ordnance Penetrator bomby.

Vaddi také upozornil, že Írán má značné know-how, které mu umožňuje pokračovat ve vývoji zbraní i bez funkční infrastruktury. Teoreticky by navíc mohl své znalosti předat dalším státům nebo nestátním aktérům.

Útoky podle odborníků pravděpodobně nezabrání Teheránu pokračovat v tajném výzkumu a zachování určité kapacity pro obohacování uranu. Jeden z bývalých bezpečnostních činitelů USA odhadl, že i v nejlepším případě byly íránské ambice zpožděny pouze o „několik let“.

Celou situaci komplikuje fakt, že Spojené státy v roce 2018 za Trumpovy vlády jednostranně odstoupily od mezinárodní jaderné dohody JCPOA, která poskytovala významné nástroje kontroly a monitorování íránského programu. Ačkoliv Írán do té doby dohodu dodržoval, po jejím vypovězení omezený dohled v podstatě přestal existovat.

Bývalý bezpečnostní činitel upozornil, že íránské vedení by nyní bylo naivní, kdyby své klíčové aktivity soustředilo na jediné místo. Důvěryhodné monitorování je dnes v podstatě nemožné a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nyní jen obtížně ověřuje, co se v Íránu skutečně děje.

V době amerického útoku se podle dostupných informací inspektoři MAAE nacházeli přímo v Teheránu. Co bude následovat, je nejasné. Experti se shodují, že Írán se nejspíš stáhne z jednání a svou činnost bude nadále skrývat.

Teherán se však nachází ve složité pozici. Izrael podle bývalého šéfa vojenské rozvědky Amose Jadlina jednal i proto, že íránské regionální aliance — Hamas v Gaze, Hizballáh v Libanonu a režim Bašára Asada v Sýrii — se ocitly v rozkladu. Íránská vlivová síť na Blízkém východě je dnes oslabená jako nikdy od islámské revoluce.

Na druhé straně íránský režim nemůže zůstat pasivní – vzhledem k domácímu tlaku a obavám z mezinárodního ponížení se očekává odvetná akce. Ta může mít mnoho podob: raketové útoky na Izrael, narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, útoky na americké základny v regionu pomocí milicí v Iráku nebo jiné formy asymetrické války.

Možnosti Íránu jsou však podle Vaddiho „dost špatné“. Mezi variantami, které Teheránu zbývají, je například možnost přijmout dohodu o nulovém obohacování uranu, čímž by se zcela vzdal možnosti mít jadernou zbraň – tím by ale zůstal bezmocný proti vojenským akcím USA nebo Izraele. Írán také může v tichosti obnovit svůj program. To by ale znamenalo neustálé riziko dalších útoků a nutnost spoléhat se na ochranu ze strany Ruska nebo Číny.

Může se také snažit se vyjednat kompromis s Bílým domem, který by umožnil postupné omezování obohacování – což se však vzhledem k současnému napětí jeví jako velmi nepravděpodobné.

Role Ruska a Číny v dalším vývoji může být klíčová. Íránský ministr zahraničí podle dostupných zpráv již míří do Moskvy, aby žádal o větší podporu. Vicepředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v neděli uvedl, že „některé země jsou připraveny Íránu dodat vlastní jaderné hlavice“. Jeho prohlášení však většina analytiků považuje za rétoriku bez reálného základu.

„Írán právě zjišťuje, že Rusko sice projevuje podporu, ale skutečná pomoc je čistě symbolická,“ řekl Dmitri Alperovič, předseda think-tanku Silverado Policy Accelerator.

Odborníci se shodují, že nejlepší cestou pro USA by bylo pokusit se obnovit diplomatickou dohodu ve stylu původního JCPOA. Některé zprávy dokonce naznačují, že Trump o nové dohodě uvažoval a plánoval cestu do Turecka, aby zahájil jednání – to ale bylo před nálety.

„Mám pocit, že to nakonec velmi rychle vzdal,“ uvedl nejmenovaný bývalý bezpečnostní činitel.

Podle Vaddiho by bylo možné obnovit rámec dohod typu JCPOA nebo severokorejského modelu, ale pokračující hrozby ze strany USA a Izraele značně snižují ochotu Íránu k jednání. A tak se svět ocitá v další nejisté fázi íránské jaderné otázky – možná s nižší technickou kapacitou Teheránu, ale s mnohem vyšší motivací ji opět v tichosti obnovit.