Donald Trump se opět dostal do sporu s médii kvůli způsobu, jakým je prezentována jeho politika. Tentokrát prezident USA, čerstvě po návratu z vrcholného summitu NATO v Haagu, očekával ovace za to, že přesvědčil spojence ke zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP. Místo toho se pozornost novinářů stočila k otázkám o útocích proti Íránu, jejich efektivitě a důsledcích.
Přestože většina států NATO kývla na Trumpův požadavek – s výjimkou Španělska, kterému prý hrozí tvrdá odveta v podobě obchodních sankcí – média se soustředila na kritičtější témata. Prezident, který si na uznání zakládá, přitom zveřejnil i soukromou zprávu šéfa NATO Marka Rutteho, který mu velebil za „něco, co se žádnému jinému americkému prezidentovi po desetiletí nepodařilo“.
Ostatně chvála se v případě Donalda Trumpa ukazuje jako mocný nástroj diplomacie. Světoví státníci v čele s Benjaminem Netanjahuem nebo Vladimirem Putinem jsou v lichocení prezidentovi zběhlí – a dobře vědí, jak jej přesvědčit. Rutte jej dokonce označuje za „tatínka“.
Historik Andrew Gawthorpe z Leidenské univerzity ale varuje, že taková strategie může být kontraproduktivní. Lichocení, podřizování se nebo obcházení konfliktů mohou sice dočasně pomoci, ale nezajišťují žádná trvalá řešení. Podle něj je ještě nebezpečnější to, že bezpodmínečná poslušnost vysílá signál, že prezident si může dovolit cokoliv. To nejen posiluje jeho moc, ale zároveň odrazuje ostatní od jakéhokoliv odporu.
Jasný důkaz poskytl Trump krátce před summitem NATO. Na dotaz ohledně příměří mezi Izraelem a Íránem reagoval podrážděně: „Máme tu dvě země, které spolu bojují tak dlouho, že už ani nevědí, co do prdele dělají.“ Psycholog Geoff Beattie z Edge Hill University v tom vidí vědomou volbu výrazu, jehož účelem bylo demonstrovat vztek. Ukazuje to, jak prezident podléhá emocionálním reakcím a dělá rozhodnutí rychle, často impulzivně.
Samotný summit NATO byl zúžen pouze na otázku navýšení obranných výdajů, zatímco problematika Ukrajiny zůstala upozaděna. Podle Stefana Wolffa z Birminghamské univerzity byl hlavním cílem summitu udržet Trumpa nejen na místě, ale i ve strukturách aliance – což se nakonec podařilo.
Evropské státy totiž v současnosti závisí na americké vojenské technice. Trumpova přítomnost v NATO a jeho potvrzení závazku k článku 5 – tedy povinnosti chránit napadeného člena – byly klíčové. I když to chvíli vypadalo, že Spojené státy by se mohly snažit definici tohoto článku reinterpretovat, prezident nakonec ubezpečil spojence o pokračující loajalitě.
Přesto se ukazuje, že americké a evropské priority se začínají rozcházet. Jak podotýká Andrew Corbett z King's College v Londýně, USA se stále více zaměřují na soupeření s Čínou v Tichomoří, zatímco Evropa zůstává fixovaná na Rusko. To přináší obavy z oslabování americké přítomnosti na starém kontinentu.
Na pozadí summitu však dál rezonuje téma útoků proti Íránu. Ty byly kontroverzní i v rámci republikánské základny. Trump se vždy vymezoval proti dlouhým válečným tažením, ale nyní se jeho administrativa do jednoho zapojila. I když Írán zatím odpověděl jen symbolicky, hrozba uzavření Hormuzského průlivu – kudy prochází pětina světové ropy – stále visí ve vzduchu.
Podle Caleba Wheelera z University of Cardiff Spojené státy porušily Chartu OSN, konkrétně článek 2(4), který zakazuje použití síly proti územní celistvosti jiného státu. Pokud by se navíc prokázalo, že útoky nepřinesly žádný zásadní pokrok a íránský jaderný program byl pouze dočasně zadržen, mohlo by to režim v Teheránu motivovat k urychlení vývoje vlastní jaderné zbraně.
Jak upozorňují odborníci David Dunn a Nicholas Wheeler, americký zásah byl postaven na údajné bezprostřední hrozbě. Pokud ale tato hrozba nebyla reálná, útok může přinést přesně opačný výsledek – tedy stimulaci jaderného zbrojení Íránu.
Na geopolitické scéně se navíc zviditelnil Elon Musk. V reakci na internetové výpadky v Íránu, které měly zamezit protestům, otevřel přístup k satelitní síti Starlink. Ta se již dříve osvědčila během protestů po smrti Mahsy Amini nebo ve válce na Ukrajině. Politolog Joscha Abels ale varuje, že taková moc v rukou jednotlivce představuje nebezpečí. Musk už dříve bez konzultací systém vypnul a připomněl, že Starlink „neměl být nikdy zbraní“.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.