Donald Trump se opět dostal do sporu s médii kvůli způsobu, jakým je prezentována jeho politika. Tentokrát prezident USA, čerstvě po návratu z vrcholného summitu NATO v Haagu, očekával ovace za to, že přesvědčil spojence ke zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP. Místo toho se pozornost novinářů stočila k otázkám o útocích proti Íránu, jejich efektivitě a důsledcích.
Přestože většina států NATO kývla na Trumpův požadavek – s výjimkou Španělska, kterému prý hrozí tvrdá odveta v podobě obchodních sankcí – média se soustředila na kritičtější témata. Prezident, který si na uznání zakládá, přitom zveřejnil i soukromou zprávu šéfa NATO Marka Rutteho, který mu velebil za „něco, co se žádnému jinému americkému prezidentovi po desetiletí nepodařilo“.
Ostatně chvála se v případě Donalda Trumpa ukazuje jako mocný nástroj diplomacie. Světoví státníci v čele s Benjaminem Netanjahuem nebo Vladimirem Putinem jsou v lichocení prezidentovi zběhlí – a dobře vědí, jak jej přesvědčit. Rutte jej dokonce označuje za „tatínka“.
Historik Andrew Gawthorpe z Leidenské univerzity ale varuje, že taková strategie může být kontraproduktivní. Lichocení, podřizování se nebo obcházení konfliktů mohou sice dočasně pomoci, ale nezajišťují žádná trvalá řešení. Podle něj je ještě nebezpečnější to, že bezpodmínečná poslušnost vysílá signál, že prezident si může dovolit cokoliv. To nejen posiluje jeho moc, ale zároveň odrazuje ostatní od jakéhokoliv odporu.
Jasný důkaz poskytl Trump krátce před summitem NATO. Na dotaz ohledně příměří mezi Izraelem a Íránem reagoval podrážděně: „Máme tu dvě země, které spolu bojují tak dlouho, že už ani nevědí, co do prdele dělají.“ Psycholog Geoff Beattie z Edge Hill University v tom vidí vědomou volbu výrazu, jehož účelem bylo demonstrovat vztek. Ukazuje to, jak prezident podléhá emocionálním reakcím a dělá rozhodnutí rychle, často impulzivně.
Samotný summit NATO byl zúžen pouze na otázku navýšení obranných výdajů, zatímco problematika Ukrajiny zůstala upozaděna. Podle Stefana Wolffa z Birminghamské univerzity byl hlavním cílem summitu udržet Trumpa nejen na místě, ale i ve strukturách aliance – což se nakonec podařilo.
Evropské státy totiž v současnosti závisí na americké vojenské technice. Trumpova přítomnost v NATO a jeho potvrzení závazku k článku 5 – tedy povinnosti chránit napadeného člena – byly klíčové. I když to chvíli vypadalo, že Spojené státy by se mohly snažit definici tohoto článku reinterpretovat, prezident nakonec ubezpečil spojence o pokračující loajalitě.
Přesto se ukazuje, že americké a evropské priority se začínají rozcházet. Jak podotýká Andrew Corbett z King's College v Londýně, USA se stále více zaměřují na soupeření s Čínou v Tichomoří, zatímco Evropa zůstává fixovaná na Rusko. To přináší obavy z oslabování americké přítomnosti na starém kontinentu.
Na pozadí summitu však dál rezonuje téma útoků proti Íránu. Ty byly kontroverzní i v rámci republikánské základny. Trump se vždy vymezoval proti dlouhým válečným tažením, ale nyní se jeho administrativa do jednoho zapojila. I když Írán zatím odpověděl jen symbolicky, hrozba uzavření Hormuzského průlivu – kudy prochází pětina světové ropy – stále visí ve vzduchu.
Podle Caleba Wheelera z University of Cardiff Spojené státy porušily Chartu OSN, konkrétně článek 2(4), který zakazuje použití síly proti územní celistvosti jiného státu. Pokud by se navíc prokázalo, že útoky nepřinesly žádný zásadní pokrok a íránský jaderný program byl pouze dočasně zadržen, mohlo by to režim v Teheránu motivovat k urychlení vývoje vlastní jaderné zbraně.
Jak upozorňují odborníci David Dunn a Nicholas Wheeler, americký zásah byl postaven na údajné bezprostřední hrozbě. Pokud ale tato hrozba nebyla reálná, útok může přinést přesně opačný výsledek – tedy stimulaci jaderného zbrojení Íránu.
Na geopolitické scéně se navíc zviditelnil Elon Musk. V reakci na internetové výpadky v Íránu, které měly zamezit protestům, otevřel přístup k satelitní síti Starlink. Ta se již dříve osvědčila během protestů po smrti Mahsy Amini nebo ve válce na Ukrajině. Politolog Joscha Abels ale varuje, že taková moc v rukou jednotlivce představuje nebezpečí. Musk už dříve bez konzultací systém vypnul a připomněl, že Starlink „neměl být nikdy zbraní“.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.