Donald Trump se opět dostal do sporu s médii kvůli způsobu, jakým je prezentována jeho politika. Tentokrát prezident USA, čerstvě po návratu z vrcholného summitu NATO v Haagu, očekával ovace za to, že přesvědčil spojence ke zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP. Místo toho se pozornost novinářů stočila k otázkám o útocích proti Íránu, jejich efektivitě a důsledcích.
Přestože většina států NATO kývla na Trumpův požadavek – s výjimkou Španělska, kterému prý hrozí tvrdá odveta v podobě obchodních sankcí – média se soustředila na kritičtější témata. Prezident, který si na uznání zakládá, přitom zveřejnil i soukromou zprávu šéfa NATO Marka Rutteho, který mu velebil za „něco, co se žádnému jinému americkému prezidentovi po desetiletí nepodařilo“.
Ostatně chvála se v případě Donalda Trumpa ukazuje jako mocný nástroj diplomacie. Světoví státníci v čele s Benjaminem Netanjahuem nebo Vladimirem Putinem jsou v lichocení prezidentovi zběhlí – a dobře vědí, jak jej přesvědčit. Rutte jej dokonce označuje za „tatínka“.
Historik Andrew Gawthorpe z Leidenské univerzity ale varuje, že taková strategie může být kontraproduktivní. Lichocení, podřizování se nebo obcházení konfliktů mohou sice dočasně pomoci, ale nezajišťují žádná trvalá řešení. Podle něj je ještě nebezpečnější to, že bezpodmínečná poslušnost vysílá signál, že prezident si může dovolit cokoliv. To nejen posiluje jeho moc, ale zároveň odrazuje ostatní od jakéhokoliv odporu.
Jasný důkaz poskytl Trump krátce před summitem NATO. Na dotaz ohledně příměří mezi Izraelem a Íránem reagoval podrážděně: „Máme tu dvě země, které spolu bojují tak dlouho, že už ani nevědí, co do prdele dělají.“ Psycholog Geoff Beattie z Edge Hill University v tom vidí vědomou volbu výrazu, jehož účelem bylo demonstrovat vztek. Ukazuje to, jak prezident podléhá emocionálním reakcím a dělá rozhodnutí rychle, často impulzivně.
Samotný summit NATO byl zúžen pouze na otázku navýšení obranných výdajů, zatímco problematika Ukrajiny zůstala upozaděna. Podle Stefana Wolffa z Birminghamské univerzity byl hlavním cílem summitu udržet Trumpa nejen na místě, ale i ve strukturách aliance – což se nakonec podařilo.
Evropské státy totiž v současnosti závisí na americké vojenské technice. Trumpova přítomnost v NATO a jeho potvrzení závazku k článku 5 – tedy povinnosti chránit napadeného člena – byly klíčové. I když to chvíli vypadalo, že Spojené státy by se mohly snažit definici tohoto článku reinterpretovat, prezident nakonec ubezpečil spojence o pokračující loajalitě.
Přesto se ukazuje, že americké a evropské priority se začínají rozcházet. Jak podotýká Andrew Corbett z King's College v Londýně, USA se stále více zaměřují na soupeření s Čínou v Tichomoří, zatímco Evropa zůstává fixovaná na Rusko. To přináší obavy z oslabování americké přítomnosti na starém kontinentu.
Na pozadí summitu však dál rezonuje téma útoků proti Íránu. Ty byly kontroverzní i v rámci republikánské základny. Trump se vždy vymezoval proti dlouhým válečným tažením, ale nyní se jeho administrativa do jednoho zapojila. I když Írán zatím odpověděl jen symbolicky, hrozba uzavření Hormuzského průlivu – kudy prochází pětina světové ropy – stále visí ve vzduchu.
Podle Caleba Wheelera z University of Cardiff Spojené státy porušily Chartu OSN, konkrétně článek 2(4), který zakazuje použití síly proti územní celistvosti jiného státu. Pokud by se navíc prokázalo, že útoky nepřinesly žádný zásadní pokrok a íránský jaderný program byl pouze dočasně zadržen, mohlo by to režim v Teheránu motivovat k urychlení vývoje vlastní jaderné zbraně.
Jak upozorňují odborníci David Dunn a Nicholas Wheeler, americký zásah byl postaven na údajné bezprostřední hrozbě. Pokud ale tato hrozba nebyla reálná, útok může přinést přesně opačný výsledek – tedy stimulaci jaderného zbrojení Íránu.
Na geopolitické scéně se navíc zviditelnil Elon Musk. V reakci na internetové výpadky v Íránu, které měly zamezit protestům, otevřel přístup k satelitní síti Starlink. Ta se již dříve osvědčila během protestů po smrti Mahsy Amini nebo ve válce na Ukrajině. Politolog Joscha Abels ale varuje, že taková moc v rukou jednotlivce představuje nebezpečí. Musk už dříve bez konzultací systém vypnul a připomněl, že Starlink „neměl být nikdy zbraní“.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.